Na začátek si prosím dejte několik výroků. Nejsou citovány přesně, některé jsem parfrázoval, ale jejich smysl zůstal nezměněn. Všechny řekl jeden člověk a jeden z uvedených výroků řekl mně osobně. Můžete hádat, který:

„Je nechutné, jak zbrojaři vydělávají na tom strašném konfliktu na UA.“

S prezidentem i premiérem jsme se shodli na základním bezpečnostním rámci České republiky

Hnutí ANO vždycky pomáhalo Ukrajině.

Rusko je agresor.

Nezavleču zemi do války. Jsem diplomat, ne voják.

Viděli jste předvolební debatu Trumpa s Bidenem? Tu debatu, ve které Američané masově zjistili, že jim vládne senilní dement? Jak se po ní vyděsily špičky demokratů, že teď už jim starce těžko někdo zvolí, ale vlastně nemají jinou variantu, protože ještě předevčírem všichni američtí libtardi svorně šířili narativ, že Biden ještě dělá stojky a kotrmelce? Zkrátka a dobře, byl to masakr a stojí za to to vidět i když neumíte anglicky. Včerejší debatě rozuměli Číňané i Maďaři, Eskymáci i Etiopané.

Před týdnem jsem pro deník TO napsal komentář, kde jsem se zamýšlel nad nejlepším ministrem vnitra všech dob, který do politiky přinesl slušnost a evropské hodnoty, PreVítkem Drakušanem. Napsal jsem, že Ropušan přežil ve funkci pět mrtvých z Dozimetru, tak přežije i patnáct mrtvých na Filozofické fakultě. Mělo to na fejsbůku velmi solidní dosah…

Ale teď už si to nemyslím.

Ve včerejším článku jsem se pokoušel popsat, kroč si myslím, že jsou splněny všechny podmínky pro velkou ba jadernou konfrontaci. Západ navyšuje sázky, Ukrajina potřebuje do konfliktu vtáhnout i další země, protože jí dochází dech, plány na přímý vstup NATO do konfliktu existují a připravují se k realizaci a dokonce existují i proroci, kteří o tom káží a nejsou to nijak bezvýznamná jména. Když něco říká Orbán, měli bychom mu naslouchat.

Dnešní článek uvedu jednou válečnou aktualitou. Ukrajinská armáda o víkendu vystřelila několik raket dostatečně dlouhého doletu na Sevastopol. Hlavice jedné rakety explodovala nad pláží plnou civilistů, několik jich zabila a mnoho dalších zranila. Rusové ihned obvinili Američany, že jsou odpovědní za navádění těchto raket a Američané začali přes média tvrdit, že oni za to nemohou, protože to Ukrajinci vybírají cíle pro své údery. Ať to bylo úmyslné nebo nebylo, prostě se stalo. Takhle to ve válce chodí.

Kauza střelce z filozofické fakulty se po zveřejněném závěru z vyšetřování nijak neuklidňuje. Naopak. Ukázal se policejní šlendrián, který jde jednoznačně za pražským policejním šéfem Petrem Matějčkem a samozřejmě za ministrem vnitra Vítkem Rakušanem. Oba totiž lhali, jako když tiskne.

Minulý týden se objevila zatím taková malá zprávička, ale velice důležitá. Hnutí ANO opouští evropskou stranu ALDE (a její frakci v europarlamentu Renew Europe. Jde o frakci, kde mají největší slovo Francouzi a to ti Macronovi Francouzi. Podle zatím nepotvrzených informací bude Babiš v nové frakci s Orbánem, Slováky a dalšími poslanci z různých zemí.

Tak nám zrádci v poslanecké sněmovně odhlasovali korespondenční volbu. Ta má usnadnit volbu českým občanům žijícím v zahraničí, kterých je asi půl milionu. Doteď jsme měli volební systém, který umožňoval jen malé a marginální volební podvody. S volebními lístky se takřka nedalo manipulovat a do každé volební komise si kterýkoliv volební subjekt mohl nanominovat svého člověka. Vše se sčítalo ručně a pro kontrolu se dá zpětně proklikat do každé volební místnosti a porovnat součty s volebním protokolem vyvěšeným na obecní vývěsce.

Otakar Foltýn vzal tu svoji strategickou komunikaci pěkně zostra. Vysvětlil zkoprnělému národu, že Kolumbijec, který chtěl zapálit autobusy je rozhodně v ruském žoldu, protože kdybychom u nás viděli požár garáží pražské MHD, znejistěli bychom a naše důvěra ve státní instituce by klesla. A všechny nás vyzval k důvěře ve stranu a vládu.

Pominu to, že důvěra se nedá ani nařídit ani k ní vyzývat, ta se musí postupně budovat, to zelený mozek vskutku nemusí chápat, ale dovolil bych si panu Foltýnovi položit několik otázek:

Už jsem tu psal, že nejlépe se zřejmě po eurovolbách rozhodl Macron. Rozpustil parlament a vyhlásil volby na šibeničně krátký termín. Vzápětí se rozhádala francouzská pravicová politická scéna a došlo to dokonce tak daleko, že šéf francouzských Republikánů Ciotti byl vyfocen, jak se zbraní v ruce brání sídlo své strany před vlastními vzbouřenci.