Přátelé, mám samozřejmě zprávy z mnoha volebních komisí po celé České republice, tak mohu udělat takový exit poll. Mimochodem, toto je právě ten důvod, proč se u nás volby obtížně falšují. Volební komise ručně spočítá lístky vytažené z urny a udělá o tom volební protokol. Tento protokol se vyhlásí na obecní vývěsce a výsledky se pošlou Českému statistickému úřadu, který pak vyhlásí celkové výsledky. Ale v těch výsledcích je možné se proklikat do každého volebního obvodu, do každé volební místnosti a porovnat je s výsledky z obecní vývěsky.

NATO chystá válečné koridory, aby jeho vojska mohla co nejrychleji mašírovat na Ukrajinu. V pohotovosti má být tři sta tisíc vojáků.

Orbán říká, že se každým dnem přibližujeme velké válce a pokud eurovolby nezmění poměr sil, tak k ní dojdeme.

Rusové cvičí s taktickými jadernými střelami.

Naše vláda se netají tím, že Rusko je třeba porazit. Fentanylová lízátka už mají nakoupená a s nimi i spoustu dalších tišících injekcí.

Poláci zřejmě budou po volbách mobilizovat 200 tisíc mužů.

Všichni víte, že jsem stoupencem taktiky menšího zla. Nemám rád postoje „všechno nebo nic.“ K vítězství vedou malé krůčky, nejprve je třeba se zbavit největšího zla pomocí menšího, pak zase menšího, pak zase menšího, až budeme docela blízko tomu, co považujeme za dobro. Nevěřím ve zkratky. A když dneska máme henty volby, udělám dneska, na poslední den, skutečnou vidláckou agitku. Sestavil jsem takový malý manuál pro těch několik z vás, kteří stále ještě nejste rozhodnuti. Berte to jako technologické schema řešení problému a znovu vás ujišťuji, že je mi úplně jedno, koho budete volit.

Dnes začnu jedním takovým maličkým střípkem. Jeden můj čtenář mě upozornil na dvě zajímavé veřejné zakázky ministerstva obrany z poslední doby. Černochová si objednala fentanylová lízátka. Že jste o něčem takovém nikdy neslyšeli? Tak vězte, že fentanylová lízátka jsou moderní způsob, jak účinně a rychle tišit bolest.

To jsme si mohli přečíst v mnoha příspěvcích v posledních několika dnech. Zpravidla u toho zaznívalo bědování, že jsme jako národ nepoučitelní, že stačí šermovat slovy jako Putin, Rusko a Babiš a zpitomělí Pražáci to Fialově skvadře zase naházejí. Považte, ona ta Pětikolka má pořád 42% a SPOLU má přes 20%. Zkrátka a dobře si tu třetí světovou válku zasloužíme, vlastenci se zase nedokázali spojit, zase propadnou hlasy… vynechal jsem něco?

Dovolte mi k tomu jeden malý vidlácký rozbor:

Nedávno na to moc hezkým textíkem upozornil můj bratr. Bylo mi líto jeho postřeh řádně nezpopularizovat, takže, brácho, děkuji za dnešní námět.

V noci z pátku na sobotu dostala Ukrajinská energetika další tvrdý úder. Byly zničeny další ukrajinské elektrárny a údajně i další zásobník na plyn. To byla první ruská odpověď na západní povolení Ukrajině, zasahovat cíle v ruském vnitrozemí. Ruští představitelé stále častěji mluví o taktických jaderných hlavicích a nějakém pořádném jaderném testu. Západ stále častěji mluví o nutnosti, poslat své vojáky na Ukrajinu. I když je téměř každé prohlášení na obou stranách vždycky následně trochu zmírněno, už jsem tu psal, že trend je šílený a směřující k atomovým hřibům.

Pod mým včerejším článkem se na fejsbůku rozeběhla diskuse, že jsem hrozný manipulátor, protože píšu analýzy a přitom jsem sám zaháčkovaný u Kateřiny Konečné, což sice už půl roku všude melduju, ale teď před volbami to fanoušky jiných politických stran nadmíru vytáčí, protože jejich oblíbenému lídrovi nepřeju, přitom on jediný nás zachrání, on jediný má ten správný recept, ale zasedla si na něj mééédia… Tož jsem si řekl, že si to tedy teď, před volbami, ujasníme. Odpočinkový nedělní článek se k tomu krásně hodí.

Takže:

Řekneme si na začátek nějaké odborné pindy… Agentury pro výzkum veřejného mínění nemají eurovolby moc rády. Nevycházejí jim. Predikce se málo potkávají s realitou. Blbě se to odhaduje. K eurovolbám chodí méně voličů, jsou výrazněji přelétaví, že nakonec k urně dojdou o tom rozhodují jiné impulsy.

Přátelé, můj včerejší článek byl velmi pesimistický. Pohybovat se na hraně velké války a prožívat větší krizi, než byla ta kubánská, to není žádná sranda. Pojďme si ale popsat stejné jevy jiným úhlem pohledu. Možná trochu optimističtějším. Ano, pořád se přibližujeme přímé konfrontaci s Ruskem, ano, snadno to může sklouznout k jaderným zbraním, ano, vládnou nám magoři a šílenci, pro které není žádná cizí oběť dost velká ano, v Kremlu sedí vládce, který nepokrytě mluví o tom, že v nejhorším případě prostě to červené tlačítko zmáčkne….