Vmém dnešním článku se obracím na vojáky, záložáky, armádní nadšence, chciválky i Tomáše Zdechovského. Obracím se na všechny, kteří ještě nezešíleli a prostě jen nemají Rusko rádi, protože prostě udělali takovou zkušenost. Obracím se na všechny, kteří se připravují na (podle Fialy nevyhnutelný) konflikt s východní jadernou mocností. A vlastně se obracím i na všechny ostatní občany této země, obzvlášť ty, kteří mají syny, kteří právě dorůstají do jatečného věku vhodného pro zelený mundůr.

Tak nám Petr Pavel prohlásil, že je Česká republika připravena vyslat (po podpisu mírové dohody) vojáky na Ukrajinu… Všech pět, co tehdy ještě budeme mít. Tedy, pokud Zelinkovi neselže pistole a nezastřelí se ještě doma v kasárnách. V poslední době totiž vojáci nějak podezřele často svlékají uniformu a odcházejí do civilu… S válkou na Ukrajině to samozřejmě NE-SOU-VI-SÍ! Bývalý vojenský psycholog, Štrobl, tomu nevěří a on je přece v naší zemi nejvyšší autoritou, kterou vybraly samotné Novinky.

Jak je to dlouho, co jsme zažili vyslovenou mediální explozi skandálního odhalení, že Elon Musk hajloval? Strašná věc to byla… tedy především pro Českou televizi. Dokonce si pozvali do studia jakéhosi kinderfilozofa Koblížka, který jednoznačně určil, že to bylo hajlování. Ten stejný Koblížek teď také analyzoval rozhodnutí ústavního soudu ohledně Ládi Vrabela a označil ho za špatné, protože Láďa přece věděl, že s jeho názorem vláda nesouhlasí, a tak neměl právo ho říkat… A nebo tak nějak to řekl… poslouchat ho bylo utrpení.

Zatímco ve Francii chystají lidem brožury, co mají dělat v případě války a radí jim, aby v případě jaderné havárie zavřeli okna a dveře (asi také nemají žádné kryty), u nás se prověřuje ruská a íránská stopa, která má prý zasáhnout do voleb svými nekalými dezinformačními kampaněmi. Jako první to (jak jinak) vytáhla Slonková a zřejmě se zase celá pražská kavárna domluvila, protože nás v poslední době kolem nás novináři krouží jako smečka hladových (a hloupých) vlků.

Nějak se ten rumunský scénář nachystat musí, nicht wahr?

Tak si německý (ještě ne)kancléř Merz nechal schválit povolení ústavní dluhové brzdy. Musel to udělat se starým Bundestagem, protože v novém už by díky AfD nenašel dostatečnou většinu na změnu ústavního zákona. Starý parlament to ale víceméně bez problémů odmával, protože když si stát půjčuje, tak nikdo nepřijde zkrátka. Pokud celý tento návrh neshodí německý ústavní soud, bude Německo pořádně zbrojit… na dluh.

Tak kolik summitů už mají za sebou evropské země, aby udělaly z Ukrajiny hentoho ocelového dikobraza za naše úspory? V poslední době už to nezvládám sledovat. Začalo to v Paříži, kde už už posílali vojáky proti Rusku, ale nakonec z toho byl mírový plán, který měl posvětit Trump, kterému to nestálo za veřejnou odpověď. Pak bylo něco v Londýně, kde to dopadlo stejně a ze slavného tažení na Rusa zbylo rozmístění mírových jednotek… teda, až skončí válka. Pak bylo nějaké jednání evropské rady, kde se dávaly na stůl peníze a zbraně… Prosím, neberte mě za slovo, já už prostě ztrácím přehled.

Je tomu osmdesát šest let od chvíle, kdy se Evropa naposledy sjednotila, aby byl její hlas ve světě slyšet. Právo veta bylo zrušeno, velení evropských armád bylo postupně sjednoceno, na dobové dezoláty bylo patřičně došlápnuto, byly vyhloubeny příkopy a postaveny ploty nabité elektrickým proudem, občané dostali právo na korigované informace, rozjela se mašinérie vládní propagandy a začalo se slídit, jaké rádio kdo poslouchá. I komunikační karty k tomu připravili… pamatuj, že poslech cizího rozhlasu může být potrestán i smrtí.

Vposledních hodinách jsou dějiny rychlejší než mé články… Ten včerejší vyšel ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že Ukrajinská delegace v Saúdské Arábii souhlasila s americkým návrhem úplného třicetidenního příměří na frontě. Pak také souhlasili s podpisem dohody o minerálech a Američané jim v té chvíli prý začali zase dodávat zbraně a zpravodajské informace.

Přiznám se, že jsem nikdy nebral moc vážně ty, kteří se geopolitické události posledních let dívali optikou toho, že smyslem západních intervencí není zvítězit, ale prostě jen udržovat válku, protože na tom se skvěle vydělává. Nejenže se krásně vyprodají sklady a v zóně konfliktu se to pěkně vystřílí, ale i všechny okolní země si nakoupí zbraně, protože když máte na hranicích ozbrojence, tak nikdy nemůžete vědět, co se stane. Vždycky jsem to bral jako příliš zjednodušující vysvětlení a myslel si pro sebe, že to světové elity snad nejsou tak šílené.