Dnes budu pokračovat v tom, co jsem načal včera. Propadem voličských preferencí vládních stran. Včera jsem se na celou věci díval z pohledu Blyštivého Péti a jeho skvadry a tvrdil jsem, že začnou dělat stále větší chyby, neb příliš jasně ukázali celému národu, že jsou blbci. Preference pětikolky budou dále klesat, jejich snahy zachránit situaci budou stále křečovitější a jejich voliči budou odcházet především k Andreji Babišovi, protože se rozhodl být hentou systémovou opozicí.

Asi vám neunikl aktuální průzkum volebních preferencí agentury Median, který potvrzuje tušené – vládní Pětikolka už by nesložila většinu ve sněmovně, Andrej Babiš je první, pak strašně dlouho nic, pak začíná přehlídka desetiprocentních, pětiprocentních a dvouprocentních. Jedno hnutí ANO je stejně silné jako pět vládních stran. Rozdíl je na úrovni statistické chyby. Nepochybuji, že v týdnu vyjde další ještě nezávislejší průzkum, který ukáže, že všechno je v pořádku, obyvatelstvo věří Fialovi ty jeho kecy, jak to dělá dobře a i když Babiš posílil, je to na úkor opozice, nikoliv vlády…

Tak nám tu probíhají protiukrajinské pochody na kterých se křičí docela slušně provokativní hesla. Jako že Ukrajinci tady nejsou doma, že se jim brzy postaví černá síla, že Putin je nejlepší…. Policie si zároveň pochvaluje, jak to bylo klidné a bezpečné, ten stejný ministr, který prý nebude mít slitování s těmi, co se na demonstracích chovali slušně, je tentokrát s prací pomáhačů a chráničů nadmíru spokojen a je rád, že policie nebyla přítomna, aby se nálada ještě nevyeskalovala…

Tak se nám ta neobnovená obilná dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou pěkně rozjíždí. Ukrajinské přístavy jsou už třetí den bombardované, přístavní infrastruktura je značně poškozená, agentura Bloomberg uvádí, že „jen blázen by posílal loď do takhle nebezpečných vod.“ Rusové navíc vyhlásili, že každou loď, mířící do ukrajinského přístavu, budou považovat za vezoucí vojenský náklad. Ukrajinci nezůstali pozadu a vyhlásili totéž o lodích mířících do ruských přístavů v Černém moři.

Tak jsme se dozvěděli, že náš skvělý a úžasný ministr financí Stanjura vědomě lhal a navýšil si příjmovou stránku rozpočtu o 50 miliard z evropského modernizačního fondu, ačkoliv věděl, že nic takového není schváleno. Znáte to, mít padesát miliard, nebo nemít padesát miliard, to je sto miliard… Stalo se něco? Vůbec nic. Žádné titulky v novinách s výzvou, aby ulhaný a neschopný ministr odstoupil. Žádný prostor v médiích pro výzvy opozice, že takhle to fakt nejde dál. Stanjura pokračuje, i když jsme nikdy neměli horší rozpočtová čísla.

Jsme zhruba v půlce žní. Sila i další sklady se utěšeně plní a myslím, že už mohu poskytnout použitelné informace, jak to u nás letos zemědělsky vypadá. Včera jsem už pár věcí krátce naznačil, dneska to vezmeme více do hloubky. Moji dlouholetí čtenáři vědí, že v tomto období nejvíce věštím budoucnost, protože ať je to jak chce, společnost dělí od revoluce tři jídla. Takže:

Včera vypršela tzv. obilná dohoda Ruska s Ukrajinou. Rusko svoji část dodržovalo, Ukrajina a Západ svoji část nedodrželi. Ukrajinské lodě s obilím odplouvaly, ruské lodě s hnojivy neodplouvaly. Čpavkové potrubí, kterým Rusko dodávalo na světové trhy amoniak, bylo vyhozeno do povětří. Poslední loď s ukrajinským obilím vyplula v neděli z Oděsy. Obvyklá fraška. Rusko dohody dodržovat musí, Západ nemusí, protože je morální tak nějak z podstaty. Tak je to správné, tak to má být.

Dnešním textem ukončím tento válečný týden, který byl pro mě pozitivnější, než jsem si ještě v pondělí myslel. Svět alespoň na chvíli nebalancuje na okraji jaderného armagedonu, Ukrajina byla vykázána do patřičných mezí… ne, svět se nestal lepším místem, ale naši papaláši alespoň na chvíli přestali hasit oheň benzínem a ukázali touhu ty nasyslené miliardy pěkně prožrat, propít a proinvestovat. A to by se v jaderné zimě dělalo poněkud obtížně.

Tak nám skončil summit NATO vlastně velmi pozitivním výsledkem… Jediní, kdo jsou ochotní nechat shořet svět v atomovém pekle, jsou Ukrajinci… nikdo jiný se k této perspektivě nepřidal. Jsem rád, že na Západě ještě existují analytici, kteří vyhodnotili podobně jako já, že Rusové neblufují a kdyby začali skutečně prohrávat, tak splní to, co kdysi Putin řekl: „K čemu by nám byl svět, kdyby v něm Rusko nemělo své místo.“ Výsledkem rokování západních papalášů je jednoduše to, že všechny možnosti zůstávají otevřené. Žádné smlouvy, které by podrývaly kredibilitu USA, žádná pevná ujednání.