Dnešní článek bude antitezí včerejšího textu o Baštovi. Víte, já si teď čtu svoje texty staré víc než rok, které jsem psal před parlamentními volbami. Tedy… čtu si hlavně tehdejší komentáře pod články. A mám intenzívní pocit deja-vu. Ono se nám totiž ve na politické scéně ve skutečnosti vůbec nic nezměnilo. Sice nám už víc než rok vládne Blyštivý Péťa, ale předvolební argumentace se nepohnula ani o píď. Dokonce i ten kovid tam pořád hraje zhruba stejnou roli.

Dnes ještě zůstaneme u Čapáku. Ukázalo se, že je možné nasvítit ještě jeden úhel pohledu. Dostal jsem moc pěkný mail od Martina Kunšteka s velmi zajímavým příběhem. Do naší mozaiky se hodí. Martin Kunštek mi laskavě dovolil svůj text použít jako námět k dalšímu článku, což tímto činím. Celý příběh se tím krásně uzavírá, Uroboros se zakousl do svého ocasu a až se budete rozhodovat, nakolik je kauza Čapí hnízdo politická a nakolik jde o právo a spravedlnost, budete k tomu mít asi už všechny informace.

Prezidentské volby budou za osm dní a já jsem v cílové rovince s osvětlováním všech tmavých koutů této scény. Dobojovávají se poslední politické bitvy, různá temná ujednání v zákulisí jsou naplňována, vyjevuje se taktika viditelných i zákulisních aktérů, leckteré nepochopitelné manévry začnou dávat smysl, nebo se ukážou být chybným kalkulem a v nejbližších dnech se toho dost ukáže. Já mám pro vás zřejmě poslední neosvětlené místo, do kterého má ještě smysl nakouknout.

Upoutávka na můj včerejší rozhovor na Slobodném vysielači: 

https://hearthis.at/slobodnyvysielac/na-prahu-zmien-203-2023-01-02/

O uplynulém víkendu jsem se byl trochu nadýchat svobodného vzduchu. Zajel jsem si do svých rodných západních Čech mezi uhelné doly za rodinou. Navíc bylo zapotřebí, potkat se s bratrem a domluvit se, jak budeme s blogem pokračovat dál. Přeci jenom, je to už pět let, co si brácha jednou večer sedl k počítači a na první dobrou vysypal Vidlákovy kydy, které se dál už nijak výrazně neměnily. Tehdy mě četlo s bídou pár desítek lidí.

Přátelé, včera jsem psal, že se nám krátí čas. Že se mílovými kroky blížíme ke kriminalizaci svobodného projevu, která bude ošetřena velmi gumovým paragrafem, pod který půjde schovat úplně cokoliv. Pokud se toto stane, tak na alternativě skončili všichni, co umějí psát a mluvit. Buď budou muset být extrémně opatrní na každé slovo, což jakýkoliv projev v podstatě vykastruje a nebo jim bude hrozit trestní stíhání se vším, co k tomu patří.