Samozřejmě mi neunikly uniklé informace o tom, jak bude vláda v brzké době bojovat proti dezinformacím. Včera sice zaznělo, že ony uniklé informace jsou také dezinformace, protože jde jen o pracovní verzi, která se ještě bude ladit, ale když to vypustil Deník N, tak to stojí za blogerský komentář.
Včera jsem se na prezidentskou volbu díval z pohledu Jaroslava Bašty, který podle mě vede v rámci svých možností a možností SPD velmi úspěšnou kampaň. Jsem stále více zavalován všemožnými videi a texty, kde jsem žádán, abych Baštu podpořil. Argumenty jsou takové, které bych použil na Baštově místě i já sám a v této chvíli je jednoznačně vidět, že Bašta je asi jediný kandidát, který si uvědomuje oněch 15% voličů Alternativy a aktivně pracuje na jejich získání. Kdybych byl na jeho místě, zřejmě bych nepostupoval jinak.
Hele, zaznamenali jste v posledních týdnech nějaký kiks, kterého by se dopustil prezidentský kandidát Bašta? Jasně, kamery velkých médií na něj nejsou upřeny tak moc jako na „velkou trojku,“ ale pokud vím, Baštovi se zatím podařilo vyhnout se všem nástrahám a jeho minulost je „ušpiněná“ jen tím, že si dovolil vstoupit do SPD. Jinak na něj nic nemají.
Včera měl svůj poslední prezidentský projev Miloš Zeman, kterému skončí mandát v březnu roku 2023. Samozřejmě jsem si ho poslechl, protože Bimbo dokázal z prezidentské role udělat skutečnou sílu, která ovlivňovala směřování české politiky v posledních deseti letech, ačkoliv je u nás prezidentská funkce spíše formální. Byl to právě náš první přímo zvolený prezident, který po deset let dokázal využívat mezer v ústavě a slabosti politických protivníků k realizaci svých záměrů, které mnohokrát značně překračovaly možnosti prezidentského úřadu.
Přátelé, než se vrátíme k politice, prezidentským volbám a dalším peripetiím, mám dnes ještě jednu zemědělsky vánoční aktualitu pro všechny, kteří si podle mého doporučení na podzim připravili záhony. Máme tu zimu a konec roku, běžný zemědělec má všechno hotovo a právě v tuto dobu jezdí na dovolenou, protože nemusí nic. My sedláci, co máme i nějaká zvířátka, my jsme na tom o něco hůř, protože prasátka musejí dostat nažrat každý den. Ale zase si užíváme zabijaček…
Přátelé, zahrnuli jste mě včera tolika přáními, že není v lidských silách vám všem odpovědět. Pokud mohu soudit podle všech těchto přáníček, tak se v této zemi skutečně něco mění. Díky vám jsem včera zažíval Vánoce, jaké už dlouho nepamatuji. Byl jsem rád, že jsme se na mém virtuálním dvorku sešli ve svornosti a v dobrém rozpoložení.
Včera jsem si tak pro zajímavost projížděl svoje texty, které jsem pouštěl o vánocích v minulých letech. Jeden se mi tak zalíbil, že ho dneska pustím znovu a jen k němu maličko připíšu pár vět. Je totiž optimistický a plný hentěch křesťanských hodnot. Obojího teď máme zapotřebí. Já navíc strávím letošní vánoce mimo kostel, protože tam od posledních událostí nejsem vítaný, ale o to spíš si otevřu alespoň tu knihu knih. Vlastně vám dneska píšu to, co bych rád někdy v kostele slyšel…
Mám už čtrnáct dní dovolenou. Ne, nesouvisí to s mým článkem o Braniborech v Čechách, prostě jsem letos celý rok dřepěl v práci a teď jsem zjistil, že si před vánoci musím vybrat patnáct dní. Už dlouho jsem neměl tak hezký předvánoční čas se ženou i s dětmi. I přes všechny potíže, předžalobní dopisy, mediální tlak, Cemperoviny a ztracené kamarády, bylo hezké ráno vstávat do vůně čerstvé kávy a míchaných vajíček. Bylo hezké se dívat, jak se děti vracejí ze školy.
Nedá mi to, musím se zastavit u našeho skvělého a jedinečného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který vše zvládá a i za covidu věděl mnohem lépe než Adam Vojtěch, co by se mělo dělat. Tomu se totiž podařilo dosáhnout toho, že tu sice nemáme žádnou pandemii, neplní se nemocnice, nejsou žádná omezení, zboží z Číny chodí pinktlich jako hodinky, ale přesto v lékárnách jaksi chybí Nurofen na horečky. Teda… on nechybí jen Nurofen, ono toho chybí víc, ale kdybych řekl i nějaký jiný lék, zase by naběhl Cemper a začal by dokazovat, že je ho dost a jsem dezinformátor.
Tak jsme se dozvěděli, jak to fungovalo u Nerudové na univerzitě s nákupem titulů. Dokonce nám to řekli i s ceníkem. Prý za pětadvacet tisíc EUR se dal koupit doktorát.
