Tak se nám republikáni a demokrati v kongresu dohodli na zvýšení dluhového stropu a celý Západ jásá. Vše je vyřešeno. Spojené státy dostojí svým závazkům, propad akcií skončí, vše se vrátí do normálních kolejí, nikdo se nemusí ničeho bát. Demokraté mluví o odvrácení katastrofálního scénáře, který by měl dopad na miliony pracovních míst. Republikáni zase mluví o bezprecedentních škrtech, které se jim podařilo prosadit. Prezident Biden vyzval obě komory, aby zvýšení dluhového stropu schválily…

Je to asi rok a půl zpátky, co jsem se bavil s jedním dávným kamarádem o kotlíkových dotacích. Tedy ani ne tak o dotacích, jako o tom, že si také nechal vyměnit kotel a dostal na to dotaci. Já ho chvíli špičkoval, proč si jako Ostravák kupoval nový drahý kotel, když i v tom novém pálí uhlí, když má pravidelný přísun uhla přímo z třídírny, ale pak jsem viděl jeho ztrápený výraz a už jsem jen poslouchal. 

Včera jsem měl den tak říkajíc na přeshubu. Co se mohlo pokazit, to se pokazilo a co se nemohlo, to se taky pokazilo. Měl jsem sice v hlavě námět na článek, ale vzmohl jsem se jen na tento štěk. 

Zkrátka a dobře, potřebuju dneska vstřebat včerejší prohry. 

Do diskuse dneska navrhuji Václava Klause mladšího, který byl nakonec odejít ze školského výboru tuším 94mi hlasy. Stranu chce založit prý až na podzim (jestli na to vůbec dojde) a tak bych řekl, že z toho všeho bude jen plácnutí do vody, protože na podzim už aktuálnost Vašíka pomine a přijdou nová témata. 

Svojí novorozenou dceru jsem samozřejmě zapil. Pozval jsem všechny dostupné kamarády domů, ještě než se žena vrátila z porodnice. otevřeli jsme pár lahvinek vína, probrali ty naše děti i plány do budoucna a s přibývajícími skleničkami jsme se začali stále více přibližovat k politice. Jeden kamarád pracuje jako ajťák v nadnárodní korporaci a druhý zase jako ajťák výzkumník v nejmenované české korporaci, která jako jedna z mála ještě konkuruje googlu.