Dnešní článek uvedu jednou válečnou aktualitou. Ukrajinská armáda o víkendu vystřelila několik raket dostatečně dlouhého doletu na Sevastopol. Hlavice jedné rakety explodovala nad pláží plnou civilistů, několik jich zabila a mnoho dalších zranila. Rusové ihned obvinili Američany, že jsou odpovědní za navádění těchto raket a Američané začali přes média tvrdit, že oni za to nemohou, protože to Ukrajinci vybírají cíle pro své údery. Ať to bylo úmyslné nebo nebylo, prostě se stalo. Takhle to ve válce chodí.

Kauza střelce z filozofické fakulty se po zveřejněném závěru z vyšetřování nijak neuklidňuje. Naopak. Ukázal se policejní šlendrián, který jde jednoznačně za pražským policejním šéfem Petrem Matějčkem a samozřejmě za ministrem vnitra Vítkem Rakušanem. Oba totiž lhali, jako když tiskne.

Minulý týden se objevila zatím taková malá zprávička, ale velice důležitá. Hnutí ANO opouští evropskou stranu ALDE (a její frakci v europarlamentu Renew Europe. Jde o frakci, kde mají největší slovo Francouzi a to ti Macronovi Francouzi. Podle zatím nepotvrzených informací bude Babiš v nové frakci s Orbánem, Slováky a dalšími poslanci z různých zemí.

Tak nám zrádci v poslanecké sněmovně odhlasovali korespondenční volbu. Ta má usnadnit volbu českým občanům žijícím v zahraničí, kterých je asi půl milionu. Doteď jsme měli volební systém, který umožňoval jen malé a marginální volební podvody. S volebními lístky se takřka nedalo manipulovat a do každé volební komise si kterýkoliv volební subjekt mohl nanominovat svého člověka. Vše se sčítalo ručně a pro kontrolu se dá zpětně proklikat do každé volební místnosti a porovnat součty s volebním protokolem vyvěšeným na obecní vývěsce.

Otakar Foltýn vzal tu svoji strategickou komunikaci pěkně zostra. Vysvětlil zkoprnělému národu, že Kolumbijec, který chtěl zapálit autobusy je rozhodně v ruském žoldu, protože kdybychom u nás viděli požár garáží pražské MHD, znejistěli bychom a naše důvěra ve státní instituce by klesla. A všechny nás vyzval k důvěře ve stranu a vládu.

Pominu to, že důvěra se nedá ani nařídit ani k ní vyzývat, ta se musí postupně budovat, to zelený mozek vskutku nemusí chápat, ale dovolil bych si panu Foltýnovi položit několik otázek:

Už jsem tu psal, že nejlépe se zřejmě po eurovolbách rozhodl Macron. Rozpustil parlament a vyhlásil volby na šibeničně krátký termín. Vzápětí se rozhádala francouzská pravicová politická scéna a došlo to dokonce tak daleko, že šéf francouzských Republikánů Ciotti byl vyfocen, jak se zbraní v ruce brání sídlo své strany před vlastními vzbouřenci.

Vtéhle zemi se všechno hned rozkecá. Takže, když policie poslala pozůstalým závěrečnou zprávu z vyšetřování Dejvyho Kozyho, který střílel před vánocemi na filozofické fakultě, vzápětí měli spis k dispozici i na Mladé frontě a s malým zpožděním doputoval i ke mně. Nebudu znovu zabíhat do podrobností, toho se už zhostili jiní, jen krátce shrnu, co jsme se ze spisu dozvěděli.

Včera jsem psal o tom, že kádrové rezervy došly… Do politiky se nikomu už moc nechce. Především se nikomu moc nechce mezi liberály. Poslední nadějný frajer sedí v base za znásilnění, Grýndýloví bijci byli odejíti z europarlamentu, ve STANu je to samý dozimetr nebo Síkela a jediné, co se dalo sehnat, je Danuše Nerudová. Personální nouze je tak veliká, že prdel Pavla Novotného dál zůstává zářnou tváří ODS…

Myslím, že nejlépe zhodnotil mírovou konferenci ve Švýcarsku Petr Hampl, který napsal, že jde v podstatě o konferenci vítězných mocností, které se tam radí, jak naloží s poraženým nepřítelem. Akorát nepřítele ještě zdaleka neporazili. Celá konference je v podstatě snůškou růžových snů o tom, co bude, až Rusko nebude a všichni se tam navzájem přesvědčují, že ten den je už nedaleko. Stačí ještě dodat nějaké zbraně a natisknout nějaké dolary, ze kterých se to zaplatí.