Milí přátelé, nechal jsem si to na neděli... Jak jistě víte před čtrnácti dny jsem měl zabijačku, na kterou jsem zval širokou veřejnost. I zde na Kydech jsem nabízel možnost stát se u mě hostem i laciným pracovníkem. Loni mě takhle vyslyšela Maneca a letos přijel z Bratislavy Myškin. 

Po zabijačkovém dni dávám každému hostu úkol, aby napsal článek o svých zážitcích. Jednak abych měl zpětnou vazbu, jednak mě hřeje u srdce a pak se ještě úplně normálně vytahuju. A tak si teď dělám radost a pouštím Myškinův článek o zabijačce u Vidláka:  

Vidlák tu zveřejnil 22.11. glosu „Zeman právě vyhrál volby“. Nemyslím si to. 1, kolo Zeman nejspíše vyhraje, ve 2. kole ho ale s vysokou mírou pravděpodobnosti porazí Drahoš. Tak mi to vychází a to zcela zjevně z průzkumu, jenž jsem včera zahlédl na ČT. Zeman sice má preference okolo 41 %, ale potenciál uvažujících o jeho volbě (nerozhodnutých) to navýší jen na cca 45%. Drahoš je sice s preferencemi o dost níže, ale ten potenciál má daleko vyšší. A jakkoli v 1.

Ve starověkých Athénách existoval po několik staletí střepinový soud, neboli ostrakismus. Jednou do roka se sešli plnoprávní občané na Agoře a mohli na keramický střep napsat jméno někoho, koho považovali za největší nebezpečí pro athénskou demokracii. Úředníci pak hlasy sečetli a pokud hlasovalo alespoň šest tisíc lidí, byl "vítěz" na deset let vypovězen z Athén. Střepinový soud se ve vrcholných dobách stával důležitým nástrojem politického boje mezi klikami místních politiků a mocipánů, kterému se nevyhnuli ani ti největší athénští muži.

Jen si to představte. Jste velká hudební agentura muzika bohemika, děláte tu divácky nejprestižnější anketu v zemi na jejíž přímý přenos kouká pořád ještě opravdu hodně lidí a protože se vám tam cpe nácek se svojí kapelou, tak po vzoru pražské kavárny uděláte menší cenzuru, vycucáte si z prstu nové pravidlo pořádání soutěže, náckův fejsbůkový profil, kde žebrá o hlasy označíte za hranou a maličko zaretušujete výsledky. Koneckonců jde přece o to se zavděčit pražákům. 

Tímto chci vyhovět čtenáři Hexenfógelovi (já vím, že se píše jinak, ale nemohu si pomoci, vždycky když vidím jeho nick, napadne mě tento čarodějnický pták. Prosím ať se na mě nezlobí a přijme tuto moji libůstku v dobrém...) a napsat pojednání o tom, jak se to dělá se zeleninou (a trochu i s ovocem) 

Gerdův včerejší text vzbudil dost pozornosti. Došlo mi několik mailů vyzývajících mě (zatím) přátelsky, abych jeho texty už nevydával, bo jsou rasistické, tendenční a navíc snůška polopravd či vyslovených lží. Všem hlásím, že ne mém dvorku můžete nesnášet EU a můžete mít obavy z africké migrace. Ale je dost pravděpodobné, že se u mě brzy s nějakým tím afričanem potkáte a zřejmě i s eurohujerem. A klidně vás postavím ke stejnému pracovnímu stolu. A jakmile nějaký afričan, eurohujer či syrský migrant bude mít chuť něco publikovat na Vidlákových kydech, dostane stejný prostor jako Gerd.

Neustále jsme konfrontováni s představou, jak je lidské působení na planetu neudržitelné v dlouhodobém horizontu. Například tím, že spotřebováváme nekonečně mnoho zdrojů a lidská populace stoupá nad únosnou míru, pro kterou nebude v budoucnu dostatek potravin.

Náš seriál o hnojení zakončíme dnes mým osobním soukromým názorem, jak to dělat správně. Podotýkám, je to jen můj názor podložený pouze vypozorovanou zkušeností, pokecem s lidmi, co je zemědělství živí a také velkým byznysem, který dává výplatu mně. Zároveň jsem leckteré informace v zájmu srozumitelsti musel poněkud zkrátit a zjednodušit. Určitě najdete mnoho alternativních názorů, které celou problematiku uvidí jinak, určitě na toto téma existují skripta i vědecké publikace a pokud to někoho zajímá podrobněji, snadno si zjistí lepší informace než z tohoto blogu. 

Dlužím ještě vysvětlení, proč  je to v jiných zemích třeba jinak. Zkusíme to tedy probrat i po této stránce. 

Včera mi přišel tento e-mail: