Včera jsem měl den tak říkajíc na přeshubu. Co se mohlo pokazit, to se pokazilo a co se nemohlo, to se taky pokazilo. Měl jsem sice v hlavě námět na článek, ale vzmohl jsem se jen na tento štěk. 

Zkrátka a dobře, potřebuju dneska vstřebat včerejší prohry. 

Do diskuse dneska navrhuji Václava Klause mladšího, který byl nakonec odejít ze školského výboru tuším 94mi hlasy. Stranu chce založit prý až na podzim (jestli na to vůbec dojde) a tak bych řekl, že z toho všeho bude jen plácnutí do vody, protože na podzim už aktuálnost Vašíka pomine a přijdou nová témata. 

Katedrála Notre Dame v Paříži vyhořela... Naštěstí se ukazuje, že dávní kamarádi Petra Parléře fakt uměli stavět. a tak zůstalo obvodové zdivo, opěrný systém a většina kleneb. Čelní věže zůstaly. Ale škoda je to samozřejmě fatální. Seznam toho, co při požáru navždy opustilo tento svět, bude pěkně dlouhý. 

Včera jsem byl na návštěvě u svého dobrého kamaráda Ekonomického migranta. Scházíme se pravidelně a často, provozujeme spolu výměnné orgie domácích produktů a vůbec máme spolu ty obchodní vztahy, které tak adoruji a o kterých si myslím, že jednou budou to jediné, co v této společnosti zbude. Naše obchody pečetíme postaru rukoudáním a zapitím. 

Dovedete si k dnešní Francii představit výstižnější analogii? 

Británie požádala o odklad Brexitu do podzimu... ale když se tam ve sněmovně dohodnou, tak možná odejdouo už dřív... Alespoň takhle nějak znělo komuniké po jednání Mayové s EU (a s Merkelovou). Jinými slovy se dohodnul poslední už úplně nejposlednější termín po všech přdchozích posledních termínech. 

Začnu malým exkurzem do historie. Tentokrát jde o Babylon a jeho říši, která v dějinách několikrát zazářila, ale nejjasněji chvíli před vpádem Peršanů a Médů do jejich dnešního prostoru v Íránu.  Po pádu Asyrské říše se Babylon naposled vzepjal k velkoleposti.  Despota Nabuchodonozor (Nebukadnezar) uvedl do závislosti prakticky celý úrodný půlměsíc, přestěhoval židy a zničil Jeruzalém i jejich chrám a zajistil si tak místo nejen na destičkách klínového písma, ale i ve Starém zákoně. 

Tento termín razil svého času Jan Keller. To ještě nebyl europoslanec a myslel si, že to nejhorší jsou právě ty hedgeové fondy a futures. Pak si šel sednout do Bruselu a zjistil, že Hydra má i další hlavy a od té doby se jeho ironické komentáře týkají téměř výhradně fungování naší skvělé sjednocené Ojrópy. 

Přidám osobní vzpomínku:

Včera se objevilo několik komentářů na téma Kalousek a jeho bačování na ministerstvu financí. Přetřásalo se tam, jak mu to jako ministrovi vlastně šlo. Byla krize, zdědil ministerstvo po socanech (nebyl to náhodou Sobotka?), dělal to dobře nebo špatně? Zazněly argumenty z obou stran a nvrhuji, abychom v tom dnes pokračovali. Vidlák zatím přinese kůži na trh tímto článkem. 

Vzpomenete si ještě někdo, o čem byla Charta 77? Nebo fejeton 2000 slov? Máte ještě v hlavě Havlovu stať o strachu? Já si o víkendu vytáhl knihu rozhovorů s Karlem Krylem Půlkacíř. Četl jsem ji už kdysi dávno, ale teď, když jsem ji otevřel po dvaceti letech, tak měl to strašně překvapilo. A tak jsem pokračoval na všechny ty chartisty, Vaculíky, Patočky a další. A ejhle, najednou je celkem jasné, proč má dnešní demokracie takové problémy.