Málokdy přetiskuji na Kydech články vyšlé někde jinde, ale dnes udělám výjimku.  Na Nové republice vyšel podle mě vynikající text Petra Hampla, který za sebe podepisuji od prvního do posledního písmenka a říkám že jsem s Hamplem na stejné vlně. 

A nyní Petr Hampl osobně: 

V Prolomení hradeb přirovnávám novou aristokracii k vrcholovým fotbalistům. Je to jenom přirovnání. A jako každé přirovnání, ukazuje, že obě ty společenské vrstvy mají něco společného. Ale jenom něco, v řadě jiných ohledů se naopak liší.

V uplynulých dnech jsem diskutoval s několika čtenáři o tom, jak vlastně vypadá naše budoucnost. Lehce jsme nakousli, jakým způsobem jsme ovládáni a dostali se ke Kalerghiho plánům, ke Gatesovi ke Klausi Schwabovi. S diskutéry jsem v těchto ohledech příliš nesouzněl a tak jsem si řekl, že bychom této záležitosti měli věnovat celý článek. Tímto tak činím. Popíšu vám, jak to mám se všemi těmi ilumináty  a globálními elitami já. Nikomu to nevnucuju. Takže: 

Krátký úvodník: 

Pana Václava Fischera asi leckdo znáte z jeho vlastního blogu na Idnesu:  https://vaclavfischer.blog.idnes.cz/…879

Když jsem zjistil, že Vidlák je svým druhým já nucen předělat článek o jisté osůbce, která dělá dusno v řadách spletených s vedením ČT, rozhodl jsem se rovněž zareagovat a pokusit se vysvětlit svůj náhled, a to podle slov klasika: znovu a lépe.

Takže v první řadě - z mé perspektivy tato mladá dáma působí na své okolí jako malá, šedá, naprosto bezvýrazná myška.

Slovo elita má v sobě jakousi vnitřní informaci o kvalitách.

Normálně se slovo elita používalo jen o těch, co jsou v něčem neoddiskutovatelně kvalitní.

V podstatě jen policisté, vojáci, co prošli všemožnými, šíleně náročnými testy.

Jinak nebudete říkat, že je to elitní učitel, lékař, kuchař, hokejista, pojišťovák, spisovatel, fotograf, účetní nebo filmař. Zní to debilně i když jsou dobří ve svém oboru. Řeknete vrcholový sportovec, špičkový lékař, nadaný filmař.

Sheldonův včerejší článek mi krásně připravil půdu - jeho téma nosím v hlavě už poměrně dlouho a nějak nebyla "nálada" to více rozpracovat. Vy, co mě čtete pravidelně, pro vás můj dnešní článek překvapení nebude, už mnohokrát jsem se při jiných příležitostech ke globálním elitám dostal. Tož bych to dneska zkusil zhrnout. 

Tento koncept je tu už od počátku lidstva. Silný obírá slabšího a jednat začne až tehdy, když potká někoho stejně silného. Na tohle nepotřebujete žádné římské kluby ani trilaterální komise, ani Sorose, ani nic podobného. Stačí aby někdo byl silnější.  

Tímto článkem chci pokračovat ve včerejším tématu tentokrát ně o katolické církvi, ale globálních elitách.