Karla Šlechtová, toho času ministryně obrany ve výslužbě, tedy vlastně v demisi zastává velmi vysoký post. V předchozím volebním období byla ministryní pro místní rozvoj. Má vysokoškolský titul, studovala a seminářovala v zahraničí. Má za sebou dobře placená pracovní místa v soukromém i veřejném sektoru. Když byla nominována na svoji ministerskou funkci, nikdo se tomu moc nedivil. 

Konečně, po více než měsíci naprostého sucha se tlakové níže a výše konečně domluvily a poslaly nám na Znojemsko nějakou vodu. Sucho bylo ale víceméně všude, akorát v jiných oblastech spadl alespoň zahradnický deštíček, který udržel osení zelené. U nás už je na písčitých půdách pozdě. Osení neodnožilo a i kdyby teď bylo přímo ukázkové zemědělské počasí, výnosy budou v tom nejlepším případě průměrné.

Vy, kdo máte čas, teď je přímo ideální  doba  na exkurzi po českých luzích a hájích, kterýpak zemědělec to dělá dobře a který ne a která plodina nejvíc škodí životnímu prostředí. 

Včera jsem svým článkem způsobil nečekaně  zajímavou diskusi o komunální politice, takže bych se pokusil celou situaci rozebrat více do hloubky. Uvedu příklad na našem Vidlákově:  

Není to poprvé, co píšu článek s tímto titulkem. A zřejmě to není ani naposled. V naší společnosti to ovšem vypadá, že tento titulek budu psát častěji a častěji. Ale musím začít od začátku.

Ve Vidlákově jsem napsaný na kandidátce ČSSD pro komunální volby. Nejsem člen a tak se moje role jmenuje příznivce a na kandidátce se to jmenuje nestraník za ČSSD. Nevstoupil jsem tam proto, že bych měl touhu být oranžovým socialistou, nenechal jsem se tam napsat ani pro moje levicové cítění, ale zkrátka za mnou přišli kamarádi, jestli bych za ČSSD nechtěl kandidovat. A tak jsem to udělal. 

Před pár dny měli v Paříži další teroristický útok. Jakýsi Čečen vytáhl nůž a začal bodat kolem sebe. Jednoho člověka zabil, další čtyři pobodal. Mimochodem, mezi těmi pobodanými jsou dvě ženy... Včera zase mladý Afghánec pobodal svoji těhotnou příbuznou. Už se to obešlo bez palcových titulků, zpráva zazněla, zlehka zjitřila emoce a zase zapadla. Zkrátka jsme si už zvykli, že na západ od našich hranic kdysi začínala civilizace, ale teď tam civilizace končí. 

Chtěl bych dnes uchopit téma, které nadhodil Gerd ve včerejší diskusi. Ohledně vzniku, vývoje, průběhu a termínu příští hospodářské krize. A protože nejsem ekonom, zkusím to po Vidlácku. 

Dnes a zítra budu mimo internet a tak nevyjdou žádné nové články. Další povídání zase až v pondělí. A jen doufám, že se na světě nic nesemele... 

Přeji všem hezký víkend a v neděli nezapomeňte popřát maminkám. Já budu přát napětkrát... :-)

Vidlák

V poslední době už to tak dělají všichni. Saúdi mají problémy s ropou, tož jedou do Moskvy jednat o těžebních kvótách. Asad má problémy na bojišti, tož to jde řešit s Putinem. Erdogan si jde budovat svoje impérium na úkor blízkého okolí, kam si jede pro požehnání? Jasně do Moskvy. Írán si upevňuje moc v regionu, s kým to konzultuje? S Putinem. Macron se chystá do Moskvy, Německo podepisuje Nordstream a nakonec i Netanjahu jede porozumět světu pomocí Rusa. 

Donald Trump ukončí platnost jaderné dohody s Íránem a znovu zavede sankce. Netřeba to více rozebírat, kokněte se na běžné zpravodajství a dozvíte se všechny potřebné informace. Jak je možné, že se dá jednostranně vypovědět smlouva, zdůvodnění, proč je ta dohoda špatná a k tomu ještě velké množství balastu o ničem. Já bych k tomu měl  pár vlastních poznámek:  

Do Vidlákova přišla druhá světová válka 7. května 1945. V roce 38 se Vidlákov dělil v podstatě přesně na třetiny mezi Němce, Čechy a Židy. Vášně kolemMnichovského diktátu a mobilizace se tu vyřádily na jednom rozbitém okně. Vidlákov pak byl Reich nikoliv protektorát. Češi zůstali a celou válku se jim nic nestalo. Farní škola ve Vidlákově bylo jedno z mála míst v tisícileté říši, kde pravidelně zněla oficiálně čeština. Pro Židy si musel přijet zvláštní zmocněnec přímo od Reinharda, protože sousedi jaksi nechtěli nikoho odsunovat ani udávat.