Rád bych dnes navázal na včerejší článek vlastní úvahou na stejné téma.  Jak je to s tím předchozím režimem? Máme se lépe nebo hůře? Co bylo nebo nebylo? 

Jsme malá země, posléze ještě rozpůlená, a tak jako ten malý ratlík jsme rádi, že máme vedle sebe větší hafany, za které se můžeme schovat. Pro přežití dobré – ale hrdiny to z nás neudělá. Za ochranu se platí vždy a všude, tož teda panáčkujeme a poskakujeme, jak nám ti větší hafani štěkají.  Někdo nostalgicky vzpomene a utře slzu, že to tak nebylo vždy – a že jsme kdysi dávno bývali větším hafanem, co udával tón ve smečce a uměli jsme cenit zuby.  Přitom jsme nebyli nějak prostorově výraznější.

Tak nám uplynul týden. na jeho začátku byl Schroedingerův Zeman, který lhal i nelhal zároveň a já si dělal srandu z parlamentního výboru pro bezpečnost a jmenovitě z Franty Bublana a tvrdil jsem, že takovou debilitu jakou vyplodil parlamentní výbor, tu jen tak něco nepřekoná. A takový jsem idiot, že jsem ani nestačil svojí dcerce dát požehnání a nechat jí nalít vody na čelo a Franta Bublan byl překonán celou řadou dalších Schroedingerů. 

Naše sláva skončila včera až pozdě večer a tak jsem ještě nebyl schopen pročíst hlavní zprávy z posledních dnů a udělat si obrázek, jaký svět to na nás dnes v pondělí vybafne. A tak se vám alespoň pokusím zprostředkovat jeden můj víkendový zážitek. 

Milí přátelé

Už včera se nám sjela rodina a další hosté, bo v neděli budeme slavně křtít naše páté Vidláče. Událost je to společenská, rodinná i náboženská a všechny tyto důvody považuji za velmi důležité. 

Nicméně plyne z toho, že se už od včerejška věnuji svým hostům, nabízím jídlo, dolévám poháry i kalíšky a umravňuji opravdu velkou kupu harantů, protože v naší velké Vidlácké famílii je v této chvíli třináct dětí v tom nejdivočejším věku. 

Tak jsem "obvolal" koho jsem mohl, abych se poinformoval o současné podobě války na Donbase. Vzal jsem to ze všech stran a snažil jsem se zjistit maximum možného přímo z místa činu - z Ukrajiny i Ruska.

Dneska večer mám v  plánu  "zatelefonovat" do Ruska a rodině na Ukrajinu, abych se poptal, jak to vypadá na té východní ukrajině. Prozatím jsem se dočkal jen laakonického komentáře od ruského kamaráda: "To víš, za chvíli začíná mistrovství ve fotbale a s novičkem se to zase tak moc nepovedlo. A tak to zkusí přes Ukrajinu." Proto prosím ještě o jeden den strpení. Ukrajinu si dáme až zítra. 

Jistě znáte Schroedingerův myšlnekový experiment s kočkou, která je zavřena v krabici s jedem a radioaktivním nuklidem. Pokud se nuklid rozloží, rozbije se ampule s jedem a kočka zemře. Pokud se tak nestane je kočka živá. Podle kvatové teorie o chování radionuklidů, dokud je kočka uzavřena v krabici, je živá i mrtvá zároveň a dokud neotevřeme krabici, tak prostě nevíme. Neberte mě za slovo, nejsem fyzik. Profesor Schroedinger tuto myšlenku vyřkl, aby studentům přiblížil na paradoxy kvantových zákonů. 

Budoucnost České republiky je stále ještě v mlze dob minulých, ale přesto se mlhy začínají rozpouštět. pomaloučku polehoučku je na všechny vidět. A tak se v přímém přenosu brzy dozvíme, kdo je na čí straně. Buď budeme mít za měsíc vládu, nebo  to začne nanovo a  nebo budou předčasné volby. 

Zkusíme si shrnout strany a taktiku: 

Tak nám Voja Filip řekl, že vládu tolerovat nebude. Kvůli rozšíření misí NATO. Pokud mu tento postoj vydrží, bude to hezké a principiální. Člověk by mohl mít alespoň na chvíli pocit, že ne každému jde jen o koryta o přesto, že předtím si komunisti řekli o teplá místečka ve státních firmách.