Vždycky mě facinovalo, jak ještě v dubnu 1945 bojovali němečtí vojáci statečně za svého fírera. Sovětské tanky byly všude a s nimi nekonečné množství munice, lidí, kaťuší, jídla, náklaďáků, letadel... Z druhé strany se valilo stejně někonečné množství materiálu označeného hvězdami a pruhy a němečtí vojclové neměli nic z toho. Jen nekonečný ústup, hlad, nedostatek všeho, bombardování... a stejně jich neuvěřitelné množství věřilo, že to dobře dopadne, že Vůdce to nějak vyřeší, že všechno to utíkání je jen grandiózní plán... To samé dělali němečtí civilisté.

Krátký úvodník tentokrát o Okamurovi osobně: 

Na jeho fejsbůku jsem našel krásný, jasný, zřetelný a úderný text, který perfektně demonstruje, co je náš nějvětší problém... Posuďte sami: 

Krátký symposijní úvodník: 

Přátelé. Dneškem přichází chvíle, kdy se zcela vážně můžete hlásit na naše vidlácké symposium. V liště popd hlavičkou je ode dneška záložka, kde budu zveřejňovat přihlášené účastníky. Samozřejmě jen podle nicku a bez adresy. U každého jména bude uveden okres kde bydlí, abyste když tak mohli přemýšlet o tom, kdo s kým by se třeba svezl. Kontakty budu zatím navzájem zprostředkovávat já a to mailem. 

Na úvod krátký popis, jak se nám koroňáček dostal do domácnosti... Minulý týden v sobotu na moji ženu přišla rýma. Taková echt kvalitní rýmička s důkladně ucpaným nosem, tlakem v dutinách a bolením hlavy. V dnešní době člověk nikdy neví, takže pro jistotu jsme odhlásili kluka ze školky a řekli rodičům, že se s nimi teď raději nebudeme vídat. Žena zalehla a nasadila klasickou lidovou léčbu. Potit se, pít hodně tekutin a večer před spaním strčit nohy do škopku s "vařící" vodou.

Vidlákův úvodník: 

Dnešní článek zahajuji mimořádnou zprávou... moje manželka je covid pozitivní. Příznaky mírné - ztráta čichu, únava a pocit zahlenění. Potvrzeno koupeným antigenním testem.  Tož to máme doma a uvidíme co dál. Jinak samozřejmě žádné překvapení -v půl čtvrté odpoledne naše doktorka už dávno neordinuje a na infolince Krajské hygieny to sice zvoní, ale nikdo tam. Na internetu sice tvrdí, že mají službu do sedmi večer, ale v praxi jsou samozřejmě všichni dávno doma. Kohio zajímá nějaká pandemie že? Takhle kontrolovat v hospopdách, jestli mají všechny certifikáty na každou blbost, to jo...

Od chvíle, kdy lidovec Juránek začal ve sněmovně mluvit rozumně, tak mě tento text tak pálí, že ho musím hned pustit aniž bych věděl, jak dnešní sněmovní bitva dopadla. Takže pouštím tento text ve kterém jsem předvídal, že nouzový stav schválen nebude. Pokud by to nakonec bylo obráceně, prosím odpusťte mi a já to zítra ráno napravím. Napíšu o tom, jak se páni poslanci a straničtí lídři lekli vlastní odvahy a zjistili, že bude lepší nechat v tom plácat Babiše, než v tom nechat mnohem hůř plácat vlastní hejtmany. 

Vidlákův koronavirně politický úvodník: 

Dneska se bude ve sněmovně rozhodovat o prodlouení nouzového stavu, přičemž já toto hlasování považuju za důležitý ukazatel dalšího politickéh vývoje. Nebudu to víc rozebírat, mé články na toto téma jste již četli. Chtěl bych ale upozornit na jednu zajímavost: 

Jak jistě mnozí z Vás zaznamenali, byl jsem nucen omezit vštěpování svých mouder do vašich hlav a zde na hnojišti je mne prostě méně, zajisté k převeliké radosti mnohých zdejších kydačů.

Schyluje se nám tento týden k zajímavé bitvě o prodloužení nouzového stavu. K tomu zde máme krizičku způsobenou ústavním soudem... K tomu máme avízo od Komunistů, kteří řekli, že nouzový stav nepodpoří a navíc ještě prosakují informace, že je všechno poněkud jinak...