Proč pro některé existuje Bůh a proč v něj věří, jiní také, ale v jiného a jiní v něj nevěří?
Jsme jeden z živočišných druhů. Kromě nás nikdo neřeší, co bude pak. Jasně, veverka ví, že si musí na zimu našpórovat nějaké zásoby, páč pak by už nic sehnat nemusela, medvěd to řeší jinak, ten se zase musí na podzim pořádně nacpat, aby si udělal tukovou zásobu a pak to mohl prochrápat do jara. Další živočiši zase mají jinou strategii, kterou jim dala do vínku matka příroda.
My, lidé, jsme ovládli tuto planetu proto, že sice sami bez prostředků lítat neumíme, vrtat se v zemi jako krtek taky ne, běžet rychle jako gepard taky ne, zkuste vydržet pod vodou tak dlouho jako tuleň, nemáme lovecké instinkty a rychlost jako kočka, nemáme čich jako pes. Je fůra věcí, které oproti jiným druhům nemáme.
My máme mozek. Tím jsme dokázali si podmanit tuto planetu. Naše obrovská výhoda, ale zároveň náš celkem dost velký problém.
Zvíře, když zdrhne predátorovi, si řekne fajn a myslí si, že když se mu to povede i příště a zase příště, tak tady bude věčně. I když kecám, toto si nemyslí. Zvíře takhle dopředu nepřemýšlí. Ono přemýšlí nad současností, kterou žije. Ten predátor, když mu zdrhne potrava a příště zase, tak cítí, že ještě chvíli bude takhle neúspěšný, a už nebude. Ale ani jeden nepřemýšlí nad tím, že jednou zestárnou a pak zemřou, že je toto nevyhnutelné. To oni neví, tak se tím nezabývají.
My, lidé, to víme. Já si přesně dodnes pamatuji, že uvědomění si mé smrtelnosti na mě přišlo, když jsme po obědě museli ležet ve školce v pelíšku, já koukal do stropu, nechtělo se mi spát, tak jsem přemýšlel a najednou to přišlo. A bylo to něco hrozného, zjistit, že jednou umřu. Jasně, věděl jsem, že mám ještě dost času, že zemřu až budu starej, až mi bude 30 nebo 35, ale to uvědomění si toho bylo příšerné.
Dle mého názoru, člověk, uvědomící si svou smrtelnost, což jiný druh nemá, si řekne, že toto přeci není možné. Jsem nezaměnitelná individualita, já musím přeci pokračovat. Tak si zvolil náboženství. V drtivé většině z nich je po smrti ta pravá paráda. To, co nikdy nezažili v životě, tak to blaho je čeká potom a oni se zde můžou opřít o nějakou berličku. Už jsem to zde psal, byl jsem kdysi na srazu, měli jsme bittorent tracker, boodin.org a tam si jeden přivedl partnerku, která byla slepá. Slepá se nenarodila, ale postupně o zrak přišla. Já, jak jsem šťoural, když jsme se s ní zakecali, tak se jí ptám, jaké to je, najednou přijít o zrak, o barvy, o tvary a co vlastně dělá doma, když ten její ajťák ráno vyfičí do práce. A ona na to – ráno se probudím, pomodlím se,… A už jsme byli u jiného tématu. A já její víru respektuji, i když si myslím, že věří něčemu, co neexistuje. Ale jí to pomáhá. Ve své životní situaci, když se cítí blbě, ona má toho Boha, který je s ní a je sním silnější. Proti takovému Bohu vůbec nic nemám.
Potíž vidím v tom, že těch Bohů je moc a navzájem se jejich věřící kvůli víře perou. V Indii hinduisté nakopou prdel muslimům, muslimové nesnášej křesťany a hlavně židáky (do těch kopou skoro všichni), ale máme zde i takové perličky, jako že muslimové sunnité nenávidí muslimy šíity, katolíci protestanty atd.
U té osleplé dívky jsem chápal, že jí to pomáhá, je to berle, o kterou se může opřít. Ale mě přijde, že mnoho lidí tu berli nepoužívá k tomu, aby se o ní opřít mohla, ale aby jí mohla omlátit o hlavu tomu blbečkovi, co absolutně mylně věří v nesprávného Boha.
Mě se strašně moc líbí jeden citát od Nietzcheho:
Když jsem se dokázal smířit se svým nebytím před svým narozením, myslím, že se i dokáži smířit se svým nebytím po své smrti. (nebo tak nějak to bylo)
Ale třeba se mýlím i já i Nietzche a Bůh existuje a je to tak, jak zpíval Karel Kryl v písni Nevidomá dívka.
„vždyť možná hraje si
Na slunce s nebesy
Jež nikdy neuvidí
Ač ji bude hřát“
Tato jeho dívka slunce nikdy neviděla, ale cítí ho a ví, že tam nahoře prostě je a že jí dělá dobře, když jí hřeje. Nepochybuje o něm a zkuste jí ho někdo vymluvit.
Já si myslím, že Boha si vytvoří člověk sám ve své hlavě. Málokdo si vyrobí svého, tak se v drtivé většině přidá do společenství, které už nějakého Boha vytvořilo. A Boha, o kterého se člověk může opřít, když se cítí ach ouvej a má něco, co mu rozumí, když se mu všechno valí na hlavu a on cítí, že v tom není sám, když ho všichni serou a on cítí, že je zde někdo, kdo ho má rád, takového Boha já budu vždy respektovat. Takovýto Bůh mi nevadí.
Ale Bůh, který si člověka podmaní tím způsobem, že kdokoli, kdo v toho jeho nevěří, musí být potrestán, viz:
„chyťte je
Svažte je
Mučte je
Zabte je
Z takového Boha je mi na blití a ukazuji mu fakáče!
Ale jaký je vlastně ten Bůh milostivý a milující?
Já to kdysi zkoušel, ještě za komančů. Akorát jsem si tím vykoledoval zapsání na seznam stb, že se stýkám s podezřelými lidmi. Zkoušel jsem to u církve Českobratrské. A měli jsme tam kněze, byl to moc fajn chlap, takový chápající a vysvětlující. A on mě vysvětlil, že já, už když jsem se narodil, tak i když se budu celý svůj život chovat slušně, tak mám na hrbu ten prvotní hřích Adama a Evy a za něj já pofičím do pekla. S tím prostě nic neudělám.
Jediná moje šance je v tom, že já přijmu Ježíše Krista. Pak se stane to, že tento můj prvotní hřích, který jsem zdědil a je smrtelný, bude ze mě sejmut tím, že já, jak ho, Ježíše, přijal, tak on tehdá zemřel v mukách a tím vykoupil i ten můj hřích. Ale pokud ho nepřijmu, tak mám po hehe. Jsem zatracen.
„Věčný pláč a skřípění zubů“ to zní dost děsivě.
Islám nesnáším, jejich odpor např. k homosexuálům (sáhnout mě nějaký chlap na prdel, tak dostane tečku)se mi hnusí, já prostě respektuji, že se holt některým chlapům líbí jiní chlapi, nesnáším postoj muslimů k ženám – roztáhni nohy, podrž, vykuř a když se vyfuní, kurva, co je to tady za bordel? Koukej to uklidit.
Ale co mě nabídlo víc křesťanství? Když toho jejich Boha nepřijmu, čeká mě na věky nepředstavitelné utrpení i když se celý život budu chovat k okolí dobře. Pokud budu celý život parchant, budu lidem ubližovat, hrabat si pod sebe, neohlížet se na ničí zájmy, jenom moje mě budou zajímat a pak si na smrtelné posteli uvědomím, že jsem celý život chyboval a přijmu Ježíše a bude mi líto, jak jsem ten život promarnil, on mi odpustí a nahoře u té brány mě Petronel pustí dál. Pokud se budu chovat celý život lépe, ale nestihnu tuto sebereflexi, tak mě Petronel nakope do koulí a já pofrčím po těch schodech až do toho kotle.
A já tomuto prostě nerozumím.
A mě by zajímalo, co si o víře a náboženství myslíte vy zde na kydech.
- Log in to post comments
Komentáře
Pokud přijmu, že je svět…
Pokud přijmu, že je svět opravdu tak v prdeli, jak si tady notujeme - že přijdou islámské hordy, seberou nám všechno, zakážou nám všechno, nebudeme mít ani benzín ani kamna, budeme sloužit novým globálním pánům mnohem více otrocky než dneska, budou nás čipovat a covid jim slouží jako záminka, hrozí každou chvíli velký konflikt na blízkém východě a ještě věší konflikt nezi USA a Čínou, ve Washingtonu sedí podvodně zvolený prezident a u nás se k moci hrne dradatý Bartoš, Němci se třesou na sudetské restituce a brzy nám tu nebude patřit ani půda....
Když tohle všechno vidím, tak by mě zajímalo, co jiného než víra v Boha ještě zbývá?
Víra v lidi? To bylo v módě před třiceti lety a uplynulé měsíce nám ukázaly, jak to s těmi lidmi je. Víra v demokracii? V Západ? V kapitalismus? V EU? Víra v Trumpa? Putina? Sitting Pinga? Víra v matičku zemi drancovanou odshora dolů? Víra ve Vidláka? V Hampla? mladého Klause? Starého Klause? Víra v blogery? V Internet? Která víra ještě nebyla zrazena?
Středověk věřil v Boha, protože mu prostě nic jiného nezbývalo. Protože žádná jiná útěcha pro obyčejného člověka nebyla. Když je všechno v prdeli, věří se v Boha, protože jedině Bůh ze své nadpřirozené a božské moci může napravit to, co lidi nepravit nechtějí nebo nemohou. Bůh nastupuje tam, kde lidi selhali. Kde selhal sociální stát, kde selhal šedesátý premiér v řadě, kde selhal 185326 návrh EU, kde selhal americký prezident, kde selhal i kdysi přátelský soused. Bůh nastupuje tam kde se lidi nedokáží dohodnout na boji proti epidemii, kde se s každou další zprávou dále jen tříští a odcizují.
Bůh je poslední berlička. Když se všechny předchozí zlomí a ztratí. Zrovna dneska se láme další z našich lidských nadějí - Trump končí a nic se nestane. Žádné překvapení. Jen...konec. Uvidíš Maneco.
Bůh s tímhle problémy nemá. On je vševědoucí, všemocný, je "v nebesích" nekonečně moudrý, všemu dává řád, všechno má nějaký smysl i když ho teď nevidíme, má nás ve své ochraně, i když to tak nevypadá... vyjmenoval jsem všechny teologicky podstatné atributy Boha? Všichni to všude na světě přirozeně mají stejné. Bůh je poslední naděje, je posledním, v co je možné mít víru a je posledním, ke komu je možné cítit lásku.
A já to tak prostě mám.
Můj problém je,
že mě tento dar dosud nebyl dán.
Já jsem zvyklý, že se musím postarat sám o sebe. Když jsem padal na držku, vždycky jsem se z toho bahna musel vytáhnout sám.
Vám vašeho Boha přeji a i vám ho závidím. Mít někoho, o koho se můžete opřít a on je s vámi a podrží vás, to musí být fajn.
Já bych ho asi bral, ale on mě nějak furt nechce přijmout. Ale třeba mě jenom natahuje a nakonec se zkámošíme, Bůh ví.
Bůh se na vás dívá přes rameno
a říká si spokojeně: berrnard? Ten se postará sám o sebe. Když spadne na držku, vždycky se z toho bahna vytáhne sám. - Co víc byste chtěl? To je dar, který vám byl dán.
Aha
Kdežto těm osmdesáti miliónům v USA, povětšiné věřících, kteří si sami nepomohou, kouká přes rameno a říká: "Seru na vás, mě se líbí ti zlí, co vás chtějí zlikvidovat"?
Divný bůh.
Jenomže
roky přibývají a síly ubývají.
Co když se jednou vytáhnout nedokáži?
O mě nejde, ale mám rodinu, kterou musím zabezpečit a ochránit, co až to jednou už nedám?
Šiknul by se mi někdo, kdo by mi krapet helfnul.
Ale třeba má se mnou jiné záměry. Třeba jednou, když budu ve sračkách až po uši a už se budu topit, on mi podá ruku a když mě vytáhne, tak řekne: vidíš, berrnarde, ty blbečku, celej život jsi si myslel, jak všechno dáš sám a kdybych tě teď nevytáh, tak to nad tebou bude ještě chvilku bublat a finíto. Běž se osprchovat od těch sraček a pak dáme paňáka, ty vole.
Re: berrnard Na vaši rodinu, berrnarde,
sere pes.
A vy MUSÍTE akorát umřít. Nic víc a nic míň.
Pokud vás sere, že nemáte k sobě aspoň dvě šikovné ruce, musíte si někde přivyrobit synka. A řádně jej vycepovat.
A pokud vám nevadí cizí krev, můžete si ochočit zeťáka.
Znám takové zeťáky, kteří si dokonce i změnili příjmení. A není to tak řídký jev, jak by se mohlo zdát. A nestalo se to v posledních 30 letech, jak byste si mohl myslet.
Vidíš to, Berrnarde, přesně…
Vidíš to, Berrnarde, přesně takovejhle je. Měl jsem podobnou zkušenost jako ty, drtil mně a já se podvolil. jako slaboch. Nemoh jsem zvítězit, tak jsem stáhl ocas. A vytihls to: dodnes si se mnou dává panáka, semtam mně nakopne jako psa, abych věděl, kde je moje místo. Semtam mně obdaruje tak, že tu vděčnost neumím popsat..
Ach, Bůh, ten mazaný ďábel :)
Ach, Bůh, ten mazaný ďábel :)
Dle Bible je možné s Bohem…
Dle Bible je možné s Bohem hovořit, je možné před ním utíkat, je možné s ním zápasit, smlouvat, zkusit ho podvést. Je možné se na něj odvolávat, mít ho jako záminku. Je možné od něj být daleko a lkát nad tím, že Bůh mlčí a neodpovídá. Je možné v jeho jménu konat ty nejhorší zvěrstva i neuvěřitelné činy lidskosti. Německé jednotky měly hselo Gott mit uns na opasku a ve jménu stejného Boha se Dietrich Bonhoeffer podílel na plánech na atentát na Hitlera.
Jsme ateistická země, ale přesto je plná kostelů a přesto je téma Bůh velmi časté, frekventované a dnešní článek bude mít hodně komentářů. Ejhle jak všudypřítomný Bůh je. Ač s ním leckdo nechce mít nic společného, stejně mu pořád nakukuje přes rameno, stejně ho potkává na každém rohu, stejně o víře a nevíře bude diskutovat. I berrnard, ač se hlásí k nevěřícím, stejně nadhodí téma o víře.
Myslím, že Bůh se o své místo vůbec nemusí obávat. Stále vzbuzuje emoce, přesně tak jako tomu bylo vždycky. Bůh prostě nikomu není lhostejný. Ani v naší zemi není nijak zapomenutý. Jen tu máme tendenci víc se s ním prát. Ale i to je vztah. Bezbožnost začíná tam, kde je člověku Bůh naprosto lhostejný. To se na tomto blogu a zřejmě ani v této zemi nikdy nestane...
A berrnarde - vy židi máte s Hospodinem vztah přímo exkluzívní ne? Vaše smlouva s Bohem je velice nadstandartní se spoustou výhod. Máte slíbeno přímo od Boha být vždycky hlavou a nikdy ocasem. Jakákoliv modlitba je místní hovor se směšně nízkým tarifem ... co byste ještě chtěl? Že vy toho dřevorubce děláte jen tak ze sportu a ve skutečnosti jste nějaký třetí bratranec od Rotschilda?
Ateista se zabývá bohem jen v kontaktu s věřícíma.
Věřícím se zdá, že to je pořád, protože ateistu bez své přítomnosti neznají, ale je spousta jiných věcí, ale nebejt žádní věřící, tak po bohu ateista ani nevzdechne a radši zkoumá, jak funguje svět.
Ve skutečnosti bez věřícího poblíž ani nejste ateista, protože si napřed někdo musí vymyslet boha, aby vás pak mohl označit za bezbožníka.
Smlouva židů s bohem je velice nadstandartní
Což ovšem při příhodném rozvinutí myšlenky znamená mimo jiné, že firma Pfizer a další je Bůh!
Nebo to jsou podniky přímo řízené Bohem.
Tedy Bůh podniká, ale kde sakra platí daně?
Daně
mirek58
Byla top zpráva z Rakouska,židé nemusí platit daně u nás to bude to samé,navíc nesmí být trestání o co se stará T.Soklol.
Daně
mirek58
Byla top zpráva z Rakouska,židé nemusí platit daně u nás to bude to samé,navíc nesmí být trestání o co se stará T.Soklol.
😎
Tam gde není děsa ani běsa. Že ráj, či jar gde všechno opět začíná v hojnosti bez bolů a starostí, páč blažeností je syta duše žíznivá po životě.
Chtějí si vzpomenout jaké to bylo, je nebo bude po návratu do ráje. Věří, že si přinesou alespoň zkušenosti, gdyž jim není dovoleno si vzít s sebou ani třicet kilo osobního majetku. Ale ani zkušenosti se neberou. To se nelíbí věřícím, keří by se tak rádi vraceli na zem, vyhnaní žízní, aby zase dostali příležitost opravit si svoju podělanou reputaci. Že gdyž to pude opravovat do alelujah, že to při sčítání zlých či dobrých skutků přece jen hodí nějakou výhodičku.
A znova se přesvědčí, že ani výhody se nepřipočítávají. Že ani zkušenosti z minulých ani budoucích životů nemají žádnou cenu, že se jejich prodejem ani jejich olháváním se prašivá duše neočistí. A přesto se s tím potkávají všichni keří páchají dobro na nevěřících. Jakto, že nevěděj, že se vrátí, v jiné podobě, a hleděj si života užít rovnou. Že nesměj chtít všechno najednou. Dyk na to maj tolik životů. A že takovým to je pro jistotu spočítáváno už na zemi, v žaláři národů.
Proč by mělo být dovoleno člověku na věčnosti, na nebesách používat zkušenosti, dyk by tam zas zavedl cicvilizaci a to už by byl celého světa konec. Čemu teda věřit, sami nevědí.
Re: Vidlák Vidláku, průser je v tom, že sice máš pravdu, ale
ono to nefunguje univerzálně. Tedy univerzálně u lidí.
Někoho ty průsery, které jsi popsal, do kostela, resp. do společenství věřících, potažmo k Bohu samotnému přivedou.
Jiného takový jeden takový průser od Boha odvrátí fór evr.
My jsme rodina bezvěrců, páč prabába proklela kněze, který odmítl vykonat pohřeb jejího nejmenšího tříletého synáčka, jelikož neměla na zaplacení. Byla první světová válka a její muž zahynul ještě dřív, než dojel na frontu, už jsem to tu psal. A ona zůstala bez jakékoli pomoci se třemi dětmi, můj dědek byl nejstarší, měl tehdy 13 let. Malého sám zakopal za hřbitovní zeď mezi sebevrahy...
A ten dědičný hřích - prokletý farář - se nás drží jak hovno košile.
Zvláště pak mne, který holduje alkoholu a své necudné ženě (jo, jenom jedné, bo ty druhé na mě serou, ale kdyby nesraly, to byste teprv viděli), a mnoha dalším takovým všelijakým podobným hříchům.
Já jsem nikoho nezakopával, akorát se mi obrátil kufr po zážitku v Kosmetu, blít se mi z toho chce kdykoli, kdy si na to vzpomenu.
Možná se naseru a dám vám to tady na kydech přečíst, ať se Vám kufr otočí stejně, jako mně.
Abych nekončil tak pesimisticky, skončím aspoň kočkomisticky. Pro ty, kdo chtějí k Bohu blíž, napsal to István Cserháti a dotočil to měsíc před svou smrtí v jedenapadesáti.
Jmenuje se to "Žít s tebou (Bože)".
https://www.youtube.com/watch?v=fCGnrLZRoRU
https://www.lyricsbox.com/p.-box-veled-m%C3%BAljon-el-lyrics-44gdtqh.ht…
Targusi já myslím, že nejen…
Targusi já myslím, že nejen prabába proklela toho kněze, že Bůh se přidal také. Nejhorší tresty Bůh vždycky vyměřoval těm, kteří se stali kamenem úrazu víry maličkých. Ve všech biblických příbězích dopadli nejhůř ti, kteří se Bohem zaklínali horem dolem a hráli si na jeho náměstka. Vidím Targuse, jak jednou stojí před soudnou Boží stolicí a říká: "Bože, ale my s tebou máme v rodině takové staré rodinné trauma a ještě k tomu se mi z jednoho zážitku zvedl kufr." A Bůh odpovídá, že k tomu se normálně přihlíží, protože ten kněz byl fakt debil.
A pak už bude zjišťovat takové ty běžné věci - jestlipak Targus někdy někomu nezištně pomohl? Protože kdo pomůže jednomu z maličkých, ten pomohl Bohu. Jestlipak Targus někdy utěšil někoho z maličkých? Protože kdo utěšil někoho z maličkých, jako by Boha utěšil...a tak dále.
Targus tam bude stát a říkat: "Bože ale to je nějaký omyl, my s tebou fakt nepečeme, my tě vlastně vůbec nemáme rádi." A Bůh se usměje a řekne: "Targusi, máš smůlu. Máme tady plnou knihu důkazů o tvé lásce ke mě, tak nepyskuj cype, padej do věčné blaženosti a už mě neser."
Myslím, že nevyměřoval.
Kdo chce vidět, koho má bůh rád, ať se podívá na jejich konta.
Knihy psali ti, co nedostali nic a tak připisovali těm bohatším a mocným hrůzostrašné konce.
Lidi nejsou dělaní na věčnou blaženost. To by to v nebi vypadalo jako v obrovský nemocnici, kde jsou všichni na kapačce s heroinem. Jen ve skutečnosti si mozek přenastaví receptory na blaženost jako na nulu a začne feťácká závislost s absťákama - a už jsme u toho, co vlastně jsme a jak být bez mozku, když jsme jen jeho výplod.
Sice si rád přečtu i poslechnu historky o tunelu se světlem na konci a potkáváním zemřelých příbuzných, ale v podstatě na to nevěřím. Posmrtný život znamená, potkávat se se spoustou lidí, od který bych chtěl mít po smrti pokoj. Ta verze s rájem zas vypadá až moc jako komunismus, jak nám ho líčila učitelka přes marxismus.
V nebi to může vypadat různě
U nebeské brány propouštěli jedině na heslo, které ihned generálu Biegierovi napadlo: „Für Gott und Kaiser.“
Automobil vjel do ráje.
„Pane generále,“ řekl nějaký důstojník anděl s křídly, když projížděli kolem kasáren s rekruty anděly, „musíte se hlásit na hlavním velitelství.“
Jeli dál kolem nějakého cvičiště, kde se to jen hemžilo rekruty anděly, které učili křičet „Alelujá“.
Jeli kolem skupiny, kde rezavý kaprál anděl měl právě jednoho nemotorného rekruta anděla v parádě, mlátil mu pěstí do břicha a řval na něho: „Rozevři lepší svou držku, svině betlémská. Takhle se volá ‚Alelujá‘? Jako kdybys měl knedlík v hubě. To bych rád věděl, který vůl tě sem, ty dobytku, pustil do ráje. Zkus to ještě jednou… Hlahlehiuhja? Cože, bestie, ještě nám tady v ráji huhňáš… Zkus to ještě jednou, cedre libanonský.“
Re: Vidlák Hmm, jak to napsat kulantně, kdyby to tak opravdu
proběhlo, tak se ale vůbec neurazím...
Ano, myslím si, že Bohu postačí, když alespoň nebudu nikomu bezdůvodně dělat zle, když už bych se vůbec nesnažil nikomu pomoci.
Abych tak řekl, dnes tu prokydáváme víru a nikoli církve obecně...
Ta větší půlka celé teologie…
Ta větší půlka celé teologie je, že člověk by především neměl škodit. To je jinými slovy takřka celý Starý zákon a vůbec skoro všechna náboženství. Nedělej druhým, co nechceš, aby dělali tobě. Prostě neškoď. Vztáhni si to na pravidla svého kmene a svého kraje, protože eskymák to má jinak než indián z planin a v přelidněné Indii se to bude řešit trochu jinak než v prázdné Kanadě. Ale nikde nikomu především neškoď.
Ta mladší a menší půlka teologie spočívá v tom, z tohoto dávného univerzálního lidského pravidla odstranit tu předponu ne. Dělej druhým to, co chceš aby oni dělali tobě. To je celý Nový zákon, k tomu dospěl Ježíš, ale nedospěl k tomu Mohamed. Dělej druhým to, co chceš, aby dělali tobě. To už chce trochu té víry v dobro, nějakou tu naději, že to není zbytečné a velký kus nezištné opravdové lásky. Ale když se to dělá, tak to přetíná koloběhy pomsty a další pomsty, napřahuje to ruce k nepřátelům a nabízí to mír v místech, kde žádný nebyl. Ne univerzálně a ne vždycky. Jen někdy. Ale i to je pokrok. A když člověk vidí, jaký je svět a čeho se mu za jeho dobro nejspíš dostane, bez víry v Boha se tento Nový zákon blbě dělá.
K těm velebníčkům - moje…
K těm velebníčkům - moje máma byla věřící, celý život, protože evangelickou faru měla za rohem, kostel přes půl města - po mrtvičce a v zimě při náledí prostě zašla za bohem "do sboru" a protože tam na ní byli hodní tak ne jednou. Při návštěvě u mne se neprozřetelně prořekla při zpovědi - následovalo odmítnutí rozhřešení a sprška muk pekelných, nevzpamatovala se z toho do konce života - jaký to bůh když za své služebníky si vyvolí také, ba dokonce za svého prvního zástupce na zemi ... viz dějiny papežství.
Pěkně vztah k bohu chrakterizuje ve své útěše z ontologie Bondy, plně s ním souhlasím.
Re: Brtník Nerad kopu do bábovičky, ale od
kdy mají evangelíci zpověď?
Jsem sice křtěný katolík, ale tohle mi je známo...
... možná se mýlím...
Že se do toho pletu
tak jsem to pochopil tak, že paní chodila půl města do kostela, pak už nemohla, tak zkusila ten sbor, co měla hned vedle, a když se pak zase po čase byla "ve svém" u zpovědi, tak ani nedostala rozhřešení. Smutný příběh.
Ono to dost platí i z druhé strany, znám dost protestantů, kteří mají v pořadí zlounů katolíky daleko za masovými vrahy a jen těsně před Luciferem.
Přesně tak.
Přesně tak.
Co víra v rozum a v sebe?
Co víra v rozum a v sebe?
Zjednodusim:
O 500 rokov pridem do obchodu a kupim si kvantovy pocitac (mozog). Kupim aj senzoricky system s akcnymi clenmi (telo). Napisem program, ktory bude naplnat nejaky moj zamer, bude ulozeny na cloude a bude mat vlastne vedomie vedomie (dusa). So zanikom pocitaca a senzorickeho systemu program ostava a dalej sa zdokonaluje, ci uz v dalsom pocitaci alebo na cloude. Ked ten program nie je uplne blby, casom zisti, ako sa veci maju...
Když bez něj je to o tolik…
Když bez něj je to o tolik jednodušší. Naše bytí nemá žádný smysl a tedy není třeba se trápit zbytečnou odpovědností. A kdyby snad náhodou … v pekle bude zajímavější společnost.
Kdybych byl věřící,
řekl bych: Bůh je všude, i v pekle. Ale Boha nevidět, právě to je peklo.
Ještě máte odpovědnost za…
Ještě máte odpovědnost za lidi kolem sebe.
Není jen iluzorní entita. Někteří z nás mají morálku vrozenou, nepotřebují strašáka na B, aby nekradli, nevraždili na potkání a neklátili všechno, co projde okolo.
Pokud ve svých úvahách připouštíte
jenom trochu vážně existenci pekla, pak bych si dovolil namítnout, že v tomto místě/stavu z definice není nic, co by mohlo být vnímáno jako příjemné, např. společnost. Samotka ve tmě, o hladu a žízni bez možnosti vysvobození smrtí, a s jasným vědomím, že tento stav vyplynul ze zcela svobodného rozhodnutí a z vlastní pýchy. A že to není na týden, rok, ani na dvacet let. Ani na padesát, ani na sto. Smrdící hloupí čerti přikládající pod kotel nějak ani nejsou třeba. To je moje představa pekla.
OK, a to vás děsí víc než…
OK, a to vás děsí víc než nekonečná slast v nebi?
No já nevím
vám to připadá jako lákavá představa?
Není myslitelné nekonečné…
Není myslitelné nekonečné utrpení, muselo by se neustále stupňovat. A tím méně nekonečná blaženost. Brzy nuda a vzbouření duší. Pozemskému životu nějaký smysl můžeme přisoudit, posmrtnému rozhodně ne. Vás by to (nekonečně) nedeptalo?
teologický dotaz
Vím, že vidlák je věřící a i Matka a pár dalších zde.
Modelová situace - kněz v kostele se mě zeptá, proč bych chtěl toho Boha přijmout. Já na to, na férovku, že si myslím, že by se mi pak asi žilo líp, že bych to měl jednodušší.
Tak mi odpovězte, proč by si ten Bůh takového vychcánka, měl brát pod svá křídla?
Re: berrnard Páč Bůh je dobrej a uznalej a stačí mu
jenom úplně ganc maličko.
Bohužel u nás v Jašově je to zařízeno tak, že když smetáci vylezou z božího stánku, tak jsou nezlomně přesvědčeni, že můžou jet se svými čachry a hříchy hezky odznova, bo další neděli bude zase zpověď a oni dali do kostelní kasičky za minulý měsíc celou stovku, někdy i možná víc...
Pokud Bůh existuje,
žádného Boha přijímat nemusíte, poněvadž jste v Něm. Je to, jako kdybyste se ryby ptal, zda chce přijmout moře.
Ale já nejsem teolog, jsem jen neznaboh.
Jenže bohů je mnoho.
Většinu svého času žili Římané bez Boha, ale s bohy.
Kam jste přišel, tam byl nějaký bůh (genius loci - nůh místa). Tam jste obětovali (to je přispěli nějak jeho chrámu). V Indii mají desítky tisíc bohů dodnes. Tak vypadal svět před monotheismy.
Takže v Bohu vlastně být nemusíte.
to je
alespoň podle mého chápání světa zatím nejlepší definice dnes na skle. Ještě když se zadari, vrátím se a trochu to rozpitvam.
Zatím plná drůbežarna pro Alefa
Vy myslím neznaboha jenom předstíráte
S tou rybou je to přesný.
Vizte mou reakci
na jaryna, zde:
https://www.vidlakovykydy.cz/comment/1953320#comment-1953320
:-)
Protože tak si ho vychcánci vymysleli?
Neskutečně mě baví představa,
jak si parta negramotných rybářů v zaostalé kolonii na konci světa jednoho dne před dvěma tisíci lety řekla: Serem na to rybaření, budeme radši vychcánkové, co si vymyslí Boha a tím ovládnou svět. A byli tak vychcaní, že všichni skončili na popravišti až na jednoho, kterej dostal doživotí ve vyhnanství. Jo, to dává hlubokou logiku.
Tak si ji užijte, já to takhle nenapsal.
Vznik náboženství si můžete klidně prohlížet zblízka, nejrůznější nové sekty vznikají stále. Ty, kde z lidí tahají peníze a vůdce sekty má sex se všema členkama se někdy dostanou i do médií.
Když vídíte malé dítě, jak se na něco ptá proč to tak je a protože dotyčný neví, tak mu odpoví nějakou báchorkou, tak to vidíte na samém počátku.
Pro berrnarda :
https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/clanek/sikovny-drevorubec-…
Re: PP Tak mně se líbí především ten
vikingský styl.
Kdo řekl, že to je vikingský styl?
On nějaký takový styl existuje?
Kdo jej definoval?
Zůstaly někde neporušené stavby vikingů, třeba jako v Pompejích, že můžeme rozhodnout, co vikingský styl je a co není?
Do Pompejí, Herculanea,…
Do Pompejí, Herculanea, Oplontisu, Stabií a samozřejmě do muzea v Neapoli (tam jsou ty nejpěknější, notoricky známé umělecké kousky odvezené z míst právě vyjmenovaných včetně nástěnných maleb - ze zdí je odloupli i s omítkou) doporučuji zajet, až to půjde. Podívat se tam byl můj celoživotní sen, a předloni se mi splnil. Strávili jsme tam únorový týden, soukromě, takže člověk nebyl honěn bedekrem (ovšem plánovaní zabralo asi půl roku).
Hluboce to tam na mne zapůsobilo, člověk cítil přes ta dvě tisíciletí s tamními obyvateli sounáležitost; už jen tím, že si mohl namístě přečíst původní texty. Také pokoru - v době zkázy Pompejí naši předci nosili laptě z lýčí a obývali zemljanky, tam se našly věci, které by se i dnes daly použít, třeba vodovodní kohouty nebo chirurgické či gynekologické nástroje.
Za odbočku od teologických úvah se omlouvám :-).
zůstaly
V Norsku jsou středověké dřevěné kostely s krásnými řezbami, no řekněme že je stavěli už pokřesťanštělí potomci vikingů, ale stále stejnou technikou.
A pak třeba Oseberská loď.
To máš asi jako s tatou,…
To máš asi jako s tatou, když mu synek řekne, že teda bude držet lajnu, když může zůstat doma a ne štrádovat někam do řiti. Přirozenost:). A tata ví. A usoudí, co bude pro synka lepší, nechat ho doma, nebo vykopnout, aby se zformoval..
berrnard nadhodil dobré téma,
tak dobré, až mě mrzí, že to nenapadlo mne. Za to palec nahoru a hejno slepic!
---
Sám o sobě říkám, že jsem neznaboh. Nejsem ani věřící, ani ateista. Z mého pohledu není ateismus ničím jiným než svého druhu vírou - totiž vírou v to, že Bůh neexistuje. Ateisté mají svůj web, kde se vzájemně hecují a ve víře v boží neexistenci vzájemně se utvrzují; debata s nimi je stejně marná, jako s jakýmkoli jiným náboženským fanatikem.
Nemám důkaz boží existence, stejně jako nemám důkaz boží neexistence - tedy nevím. Nevědět a nemít názor je v této věci úžasně osvobozující, ale svůj pohled na věc nikomu nenutím.
Domnívám se, že v této souvislosti je dobré rozlišovat trojí:
1. Víra - to je osobní a velmi intimní vztah k něčemu, co mne přesahuje. Bez ohledu na to, jaké tomu dám jméno.
2. Náboženství - učení o předmětu víry. Je zjevné, víra NENÍ totéž co učení o tom, v co věřím.
3. Církev - církev je světská organizace, mohli bychom říct - firma, jejímž posláním je materiálně zabezpečit náboženství, tedy učení o předmětu víry. Jako každá firma, i církev řeší logistiku, správu majetku, personální otázky a spoustu dalších absolutně světských záležitostí.
Oblíbeným faulem manipulátorů je tyto tři věci účelově zaměňovat. Řada věřících to ví/cítí, od církve se odtahují, a hovoříme-li o církvi křesťanské, vrchní imám Halík těmto lidem spílá do "něcistů".
Připustím-li, že Bůh existuje, pak kromě náboženských textů není o něm žádné svědectví. Náboženské texty ale nepsal Bůh, nýbrž lidé, a lze tedy očekávat, že jimi předkládaný obraz Boha je zkreslený. Nemůže nebýt: člověk je schopen popsat jen to, s čím má zkušenost A SOUČASNĚ má k tomu odpovídající výrazové prostředky. Ty jsou ale kulturně podmíněny; tím lze vysvětlit, proč v různých koutech světa mluví se o Bohu tak odlišně.
Myslím, že to byl Ireneus ze Smyrny, kdo řekl: zajisté Bůh není tak chud, aby nemohl každému poutníku propůjčit jeho vlastní duši. Pro mne z toho vyplývá důležitý výsledek: je-li Bůh, pak zcela jistě má přímý přístup ke všemu, čemu duši propůjčil, a žádných prostřednííků netřeba.
Existuje-li Bůh coby stvořitel světa, zcela jistě je chybné přisuzovat mu lidské vlastnosti (byť v nějaké rozšířené variantě) a podsouvat člověčí motivace. Pro člověka je to samozřejmě obtížné, protože jiné vlastnosti a motivace, než své vlastní, nezná. Víme, že zklamání je nenaplněné očekávání, a náboženství (křesťanské) kreslí Boha jako bytost milující a spravedlivou. Z toho pak pramení zklamání a šok, který zažívají věřící, jsouce vystaveni např. válečným hrůzám. Existuje-li tedy Bůh, je téměř jistě jiný, než jak nám ho prostřednictvím náboženství maluje církev.
Ale existuje Bůh? To nevím: nemám žádný důvod myslet si že ano, nemám žádný důvod myslet si, že ne. Nevím.
To právě není pravda
Z mého pohledu není ateismus ničím jiným než svého druhu vírou - totiž vírou v to, že Bůh neexistuje.
----------------------
- Ateismus není druh víry, protože jinak funguje.
Znásilnění také není sex ze svobodné vůle i když to na první pohled vypadá skoro stejně.
Věřící věří. -
Věřící začnou tím, v co věří a pak to dokazují a dokazují.
U ateistů to máte tak, že zkoumají, jak to jde dohromady, kde jsou rozpory. Jindy je jim to jen jedno.
Jelikož ateismus je jen nálepka, co dostanete od věřících, tak ateista jste.
Protože ateista není žádný systém myšlení, ani víry v neexistenci boží, tak se tam dostanete už jen tím, že nevěříte v boha. To definuje ateistu. Ne, jestli funguje rozumně či nerozumně, militantně nebo laxně.