Hele, já vím, že vy jste zde na tomto webu zvyklí si každý den přečíst politický článek, tam se upevníte v názoru, jak vám všichni křivděj, spravedlivě se pak naserete a potom držkujete.  Já si taky zadržkuju, ale občas mám rád vysadit. Vždyť ten svět nejni jenom špatnej. Takže něco z dob studentských.

Na některé učitele člověk vzpomíná s láskou, jelikož ho moc neotravovali, nebo šli ojebat, ale faktem je, že učitel se takto nazývá proto, že by měl něco naučit. Což se ne vždy moc povedlo.

Psáno v zimě, aby nějaký šťourálek nepitval tu páru od tlamy.

Možná se vám bude zdát, že začínám psát o něčem jiném, ale nakonec souvislost vysvětlím.

Když jsem kdysi, jako mladý muž, přestal jezdit na lodi, šel jsem do lesa. Tam jsem se stal zaměstnancem Československých státních lesů. Když bylo potřeba, nahnali nás tam, když někde byl průser, šli jsme tam.

Dnes se dost bojuje proti těmhle genderovým stereotypům, jelikož prý jde o většinou machistický nátlak mužů na křehké ženy a že mají všichni právo být tím, co chtějí být. 

Ale to, co chtějí být se jim musí řádně vysvětlit, páč ti blbečci a blbečkyně to vlastně ještě neví. Tak je dobré jim do těch mozečků narvat trochu chaosu, ať si svobodně vyberou.

Tak se v mateřské školce prdne chlapečkům do ruky panenka a dívenkám autíčko. 

Krátký smrtelný úvodník: 

Měl bych pro vás dneska jednu (doufám) dobrou zprávu. Pokud se podíváte na Masterovy grafy, tak ten úplně poslední zobrazuje tzv. nadúmrtnost. Ukazuje, kolik lidí umírá nad běžný průměr pro dané období a kolik lidí umírá nad mezní hodnoty pro dané období. Mezní hodnota ukazuje, kolik nejvíce lidí v daném období zemřelo před dobou koronavirovou. 

Proč pro některé existuje Bůh a proč v něj věří, jiní také, ale v jiného a jiní v něj nevěří?

Jsme jeden z živočišných druhů. Kromě nás nikdo neřeší, co bude pak. Jasně, veverka ví, že si musí na zimu našpórovat nějaké zásoby, páč pak by už nic sehnat nemusela, medvěd to řeší jinak, ten se zase musí na podzim pořádně nacpat, aby si udělal tukovou zásobu a pak to mohl prochrápat do jara.  Další živočiši zase mají jinou strategii, kterou jim dala do vínku matka příroda. 

Krátký koronavirový úvodník: 

Vy kdo pravidelně sledujete Masterovy grafy a naše koronavirové předpovědi, tak víte, že nám reprodukční číslo přelezlo o tři desetinky Masterovu hranici 1,15, kterou stanovil jako mez mezi špatným a dobrým průběhem. I když jsme už nad touto mezí, stále bych ještě chvíli chtěl zůstat optimistou. Mám k tomu následující důvody: 

Nedávno zde nahodil Vidlák článek o vínu. A krásně jste si tady pokecali. A mě se to dost líbilo. Když Maneca se pokusila zde nahodit něco z aktuálního dění, byla taktně upozorněna, ať si to nechá na zítřek. 

Já vínu nikdy na chuť nepřišel, možná mi ho nikdy nikdo nepředstavil, takže jsem o hafo věcech, o kterých jste se zde bavili, neměl ani tucha. Ale celou diskusi jsem si se zájmem přečetl. A moc mě bavilo, že zde bylo, na jeden den, téma, kdy se nikdo nikomu nepokoušel skočit do vlasů, nebo mu vysvětlit, že je úplnej debil.

Dnes se nám ta společnost tak nějak multikulturalizuje. Ale to se vlastně dělo v jisté míře vždy. Kdo jsou vlastně cizinci mezi námi?

Teď kácím na nejvzdálenějším konci revíru. U německých hranic. A cca v 11.hod tam přistane černá Oktávka, z ní vylezou dva maníci s košíky. Tak si zadržkuji, jak jsou někteří lidé oprsklí, ale jedu dál. Najednou se otočím a jednoho mám 20 metrů za zadkem, jelikož ten porost, který zrovna vykacuji, oplývá houbami. Jenomže já kácím stromy 30 metrů dlouhé a on si vleze hned za mě.