Maliník vs. park

Autor

 Čtenář Dexx se mě včera v diskusi ptal, proč je maliník z hlediska hospodaření s vodou lepší než městský park. Nárážel na tento odstavec mého včerejšího článku: 

Každý rok se také zrekultivují nějaké zanedbané městské plochy a to tak, že se tam udělá anglický trávník, který je z hlediska hospodaření s vodou mnohem horší než divoce rostoucí maliník na staré skládce pneumatik.  

Rád to vysvětlím:  

Představte si takové klasické městské rumiště ze starých časů. Nějaká zrušená továrnička nebo traktorová stanice, nějaká nedokončená stavba z divokých devadesátek, nebo zapomenuté smetiště, které někomu patřilo a nedalo se na to sáhnout. Třicet let se o to nikdo nestaral. Halda pneumatik, starého dřeva, nějaké kousky železa, někdo k tomu přihodil ledničku, jiný dovezl tatrovku suti... Postupně to zarostlo trávou, břízkami, křovisky. Objevil se tam šípek, nějaká osika už vykukuje a natahuje kořeny kolem bývalého pluhu nebo starého kandelábru.  Stahují se tamptáci, protože je tam v hustém křoví bezpečno, dole si svoje cestičky udělají potkani, pak přijdou kočky, které je loví, usadí se tam třeba i liška nebo zajíc, podle situace. Všude jsou střepy a vyhozený ostnatý drát ze starých plotů, lidi tam nechodí, všechno je rezavé, uklouznutí znamená rozřízlou dlaň.  Ale celá hromada bují životem. V létě je to hezky zelené, roste tam jen to, co se tam udrží samo a co si tam najde vláhu, výtvory člověka jsou pozvolna pohlceny "džunglí", která urychlí jejich rozpad. Po třiceti letech už je na pneumatikách i nějaká hlína a někde pod tím maliníkem, který to celé pokrývá ,už je možná i mladý doubek či habr, který čeká na příležitost.  

Pak si nějaká městská rada vzpomene že je to hnusný kout. Maminy si stěžují, že tam děti lezou a vracejí se pořezané nebo s propíchlou botou od hřebíku, to takhle přece nemůže zůstat... Pár let se v zastupitelstvu přou, co tam udělají a pak si řeknou, že dětské hřiště je celkem levné a jsou z toho dobré politické body.  Politici povolají urbanistu a ten vše naprojektuje. Najedou buldozery, srovnají to, možná dokonce odvezou to, co je kontaminované, zplanýrují to, srovnají, dodají trochu ornice. Podle návrhu zahradního architekta se zasadí keříčky, kytičky, sem tam nějaká lípa, doubek, topol. Nebo třeba švestka či sakura.  přidá se pískoviště, houpačky, prolejzačka, nějaké cestičky, lavička. Tráva vyroste, lidi tam chodí a ejhle... půda není přikrytá, protože stromečky jsou ještě mladé. Tráva sama o sobě moc stínu neposkytne a v létě je parčík suchopárný. Tož se připojí hadice na hydrant a kropí se. To samé potřebují kytičky. Pracovníci městské správy jezdí a kropí. Celé léto. Pak se ukáže, že stromy nemají moc vhodné podmínky a také schnou. Takže se zasadí nové, udělá se kolem drenáž a... kropí se. A kropí se a kropí a kropí. Tráva je zatížená od lidských bot, takže se musí hodně regenerovat a to znamená zase vodu a vodu. 

Do toho několikrát do roka najedou sekačky, aby tráva nepřerůstala, protože jinak maminy nadávají na klíšťata.  Trávu  odvezou do hnědého kontejneru.... To vysiluje půdu, takže se musí přihnojovat, jinak to k ničemu není.  Lidi samozřejmě nechodí jen po cestičkách, ale vydupávají různě plochu. Občas se to musí pospravit, dosít trávník, zrekultivovat. Pak přijde pořádná bouřka, která vyplaví písek z pískoviště a odplaví i nějakou hlínu na nejbližší silnici do kanálu.  Plocha je krásně srovnaná, tam to teče jedna radost i po minimálním svahu. A za týden už není znát, že pršelo, protože se do trávníku opírá sluníčko, takže přijede zase cisterna a znovu se kropí a kropí. 

Děcka si samozřejmě potřebují hrát i na podzim a v zimě, takže zjara je tam všude plno bláta, tráva nestojí za nic, opět to odplaví první déšť a zase tam někdo musí naběhnout, aby to napravil. 

Předtím to žilo samo. Nebylo to sice hezké, ale nespotřebovávalo to nic než déšť. Maliník půdu pokryl, dola byla tvrdá tráva s dlouhými stébly a trvale tam bylo vlhko. Listí tam pozvolna vyrábělo ornici, co tam vyrostlo, to tam zůstalo.  Déšť nic neodplavil, protože přívaly se zadržely v keřích i tvrdé trávě. Nebylo to rovné, takže voda stekla do tůněk a vsákla se.  Vítr tam nic nevyfoukal, protože maliník. Břízky rostou rychle, takže to mělo ještě další patro. A dole se to zvolna chystalo na les. Ještě třicet let a břízy by vyrostly, zakryly celou plochu vysokým stromovým patrem. Maliník by strádal a  strádal, až by se ustrádal a zůstal jen někde na kraji, kde by měl trochu slunce.  Půda už by měla deset centimetrů hrabanky. Pak by břízy přerostly samy sebe a začaly by padat, vyvracet se nebo hnít. A jakmile by se objevila díra v korunách, okamžitě by vzhůru vystřelil ten habr, dub nebo buk, který tam doteď čtyřicet let živořil, protahoval kořeny, dělal si do nich zásoby živin a čekal na takovou příležitost. Během tří let by vyrazil dlouhý štíhlý kmínek a za pár dalších let už by tam byl pěkný mladý strom. Postupně by břízy šly do háje a na jejich místě by se objevil skutečný les jako z pohádky. 

Příroda sama ví nejlíp, jak obsadit území. A ví, proč začíná ostřicí, maliníkem a šípky. Ví, proč je bříza největší a nejvýkonnější plevel. Stačí počkat sto let. Příroda si poradí i s těmi pneumatikami i se sutí i se starou traverzou. Má čas. Nestojí to nic. 

Park naproti tomu není žádný biotop. Nedokáže žít sám. Potřebuje mraky vody i hodně litrů benzínu. Potřebuje pracovní síly. Park není příroda. Neumí přežít sám. Až jednoho dne dojdou městské radě peníze a lidi budou mít jiné starosti než chodit do parku, příroda se vrátí přesně do toho bodu, ve které ji vyhnali. Nejprve tam zajde všechno, co nepřežije samo. Pak se tam nastěhuje ostřice, kopřivy, ostružiny a šípky. Vrátí se tam břízy. A až to zakryjí, objeví se javory a jasany, které budou čekat na příležitost. 

Z hlediska vody, ekologie a přírody je proto nejjednodušší nedělat nic. Nebo maximálně odstranit ty pneumatiky, ale ponechat hrbolky i prohlubně. A nechat pracovat přírodu. Ušetří to mraky peněz a výsledek bude bezúdržbový a dlouhodobě udržitelný. 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (107 hlasů)

Komentáře

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

I mezi důstojnictvem.
Ale ti už spíše jen chodí si pro vývar z tej sklizně.

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Článek se mi líbil, akorát ty břízy mi tam krapet haprujou. Ne to, že by se neuchytily jako jedny z prvních, to ony umějí, mršky, ale mají dost řídké koruny, kterými projde hafo světla, takže celkem nevidím problém v tom, že by pod nimi něco muselo čekat, až nějaká odpadne. Ale rostou fest rychle. Takže bývají první.
Takže bych to spíš viděl na ty břízky nahoře a dole to vesele, ale trochu pomaleji, roste. Myslím ostatní stromy.
Jinak, břízu mám rád. To na jaře fiknete a naštípete a máte jí do zimy krásně vyschlou do kamen. Ani kominík vám nevynadá. To buk, dub a javor u mě naštípaní musí 2 roky čekat, než se jim dostane ta pocta, že mě mohou ohřát. Ale ještě k bříze, vypadá krásně, ale nepokoušejte se z neoloupané udělat nějaké posezení. Celkem rychle vám to shnije. Toto ale není dáno nekvalitou dřeva, ale ta krásná kůra její, je prakticky neprodyšná, tudíš zadržuje, nerozštípaná, vodu. Na posezení použijte modřín. Dobře se s ním dělá a lavička vám vydrží 3x dýl, než smrková.
To smrk, to je jinačí kafe, ten pod sebou všechno udusí. Ne jeden, ale vysaďte někam smrky jako porost a zapomeňte na to, že by pod nimi se mohlo něco uchytit. Co tam dosud rostlo, půjde do hajzlu.
Jsem dělal porost, cca 40.letý a v jedné části jen smrk a v druhé bříza. Pod ní tráva, kapradí, sem tam nějaký mladý, nalítlý smrček, či borovice, celkem pestré to tam měly. A pak čára, smrk a pod ním Mordor. Nic, pouze hrabanka.

Průměrný počet slepic: 4 (10 hlasů)

berrnarde já jsem původem od Sokolova a prožil jsem život na výsypkách. Všude začal les břízami a všude břízy udělaly neuvěřitelně hustý porost, který si nezdal s dubovým lesem. Ale neypadalo to tam jako v lese, kde je jeden strom na deset metrů. Bylo to skoro neprůchodné březové houští, břízy málokdy byly vyšší jak 10 metrů. Spleť že se dalo projít jen po zvířecích cestách. Pak to jeden rok začalo schnout a nebo hnít. Blbě se mi rozlišuje, jestli to hnilo od uschnutí nebo uschlo od hniloby. Pak přišel nějaký ten orkán Kyril shodil to všechno na hromadu a najednou z toho začaly koukat duby a habry. 

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

Břízy neměly už dost vody, aby je všechny uživila.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

neudrží vodu ani náhodou.
Dokonce poblíž centra Ostravy rostou u železniční trati ve svislém zdivu jedné z mnoha opuštěných budov. A vůbec jim nevadily nedávné suché roky.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

Targusi,
břízy vyrostou jen do určitě velikosti, do které jim dosáhnou kořeny. Je to vidět i u borovic hustě sázených. Příliš hustě nasázené borovice znamenají, že všechny mají málo vody a nevytvoří si dostatečně hluboké kořeny. Rotou do určité výšky, a pak najednou všechny uschnou. Semtam nějaká přežije, ale masivní úhyn borovic je realitou, a to snáší sucho lépe než bříza. Hustý zápoj korun totiž nedovolí těm mírným dešťům, aby jim zalil zem pod nimi. Zkušenosti lesníků z deštivých období narazily na limity suchého počasí.
Výsypka je dostatečně načechraná, tak drží vodu, dokud je. Ale když břízy spotřebují vodu obsaženou ve výsypce, prostě uschnou a uvolní místo novým stromům.

Zatím bez slepic

že i v lese jsem už viděl nalítlé břízky, které rostly hustě, jako žito. Ale přeci jen, situace na výsypkách a v lese je jiná v tom, že v tom lese, u mladého porostu, tam do deseti let vlítne chlap s pilou a dá tomu fazónu, takže já vlastně nikdy pořádně neviděl planě rostlý porost třicetiletých bříz. Vždy před tím byl už nějaký zásah.
Takže asi můžete mít pravdu, nalítlé hejno bříz, bez lidského zásahu, by asi ten stín udělat dokázalo.
Tak pardon.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

jsem taky u nas nevidel, ale nasel jsem v lese brezove stromoradi.
Pusobilo to docela divne, i kdyz bylo jasne, ze za to muze Stredni skupina sovetskych vojsk kempujici na Libave

Zatím bez slepic

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Já to mám, takže břízy mohu posoudit dle vlastního lesa. Část bříz ale zničí spárkatá zvěř, čistí si o ně parůžky. Pod 5 m vysoké břízy jsme dosázel buk, jedli a dub zimní. A rostou, břízy jim dělají dost prostoru a utlačují ostřici. BR a OS jsou nejlepší přípravné dřeviny vůbec, ale mají také své limity.

Zatím bez slepic

Na příbramských výsypkách se jako první objevily břízy ještě v době, kdy tam nerostl ani plevel. Pak jeřabiny a teprve potom to začalo obrůstat kdečím.
To samé různá suťovišťata - břízy jsou zásadně prga.

U nás je hodně bříz, protože hodně písčitá půda. Plus borovice červené i černé. Hodně doubků a buků - sice místy nitkovité, ale houževnaté. Docela se daří i jedlím a modřínům; a smrky zřídka, ale zato pořádné.

Jednou jsem našel moc pěkná skripta pro lesáky - napsaná tak, že se dala číst jak beletrie. A mimo jiné tam byl popsán osvědčený postup při zakládání lesního porostu - nejdřív břízy a pod ně duby a buky. Bříza stíní, ale ne tak moc, aby dubová a buková miminkya uhynula. Zároveň chrání před sluncem a větrem a vodou z listí je zalévá. Ideální je bělokorá, protože má kratší věk dožití - kolem 60ti let. Když pak uhyne, jsou doubky a buky už dost vzrostlé na to, aby to dál zvládly bez ochrany.

Mám břízy rád, protože jsou krásné, všestranně užitečné a ještě umějí zpod baráku vytáhnout vodu.

Průměrný počet slepic: 4 (1 hlas)

Bříza také odpařuje docela dost vody, která se pod listím drží a vytváří tma docela příznivé klima. Pod porost břízy jsem nasázel duby zimní, buk a jedli. A rostou dost dobře. Dobrá je taky osika.

Zatím bez slepic

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Berrnarde,
i smrk má v lese své místo například tam, kde jiné rostliny udusí ostružiny nebo maliny. Jen jej nesmí být moc a taky mezi ním občas zasadit něco jiného. A my jej v lesích moc máme. Dokud pršelo, bylo to skvělé. Pak přišlo sucho a veškeré náklady na les jsou v háji. Vím o jednom pozemku, kde sestra s bratrem každý den na záda naložili nůši hlíny, do ruky dva smrčky, do druhé konec s vodou a vyrazili do strmé stráně zasadit stromky pro potomky. Stráň je strmá neskutečně, vynést tam nůši hlíny byl kardiotrénink k vyčerpání. Pak v té skalnaté hlíně vyhrnout jamky, do nich nasypat hlínu z nůše a zasadit stromky. Dřina neskutečná, ale povedlo se jim to a stromy vyrostly. Před dvěma roky přiletěl kůrovec a dřevo taktak pokrylo náklady těžby. Teď to potomci mají zalesnit. Už je vidím, jak táhnou do stráně těla změkčilá sezením u PC a ruce zvyklé na nošení mobilu.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

To je dnes tragédie malých vlastníku lesa. Ať soukromníků, tak malých obcí.
Velcí hráči to dřevo prodat i v současné době dokáží. Od nás to valej do Číny a do Rumuska.
Pokud brouk les sežere malému majiteli pár hektarů, ten si neví rady. Je rád, pokud se mu to povede pod cenou někde prodat na palivo, či kulatinu na pilu. Ale bude se muset dost snažit, aby, jak píšete, alespoň pokryl náklady. A ze zákona má povinnost, jako majitel, to zase zalesnit. Bývaly to dva roky, dnes jim dali pět let.
Vyřiďte jim mojí upřímnou soustrast. Nejen, že prodělají, ale ještě musí koukat, jak to jde do hajzlu. Byl to jejich majetek a jestli na tom zalesnění dřeli tak, jak píšete, tak to musí srdce krvácet z toho dnešního pohledu.
Chystám na to článek, už ho prakticky mám, ale musím to ještě krapet dopilovat.

Průměrný počet slepic: 3.8 (5 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Malí vlastníci lesů to mají těžké. Obce chrání kraj, velcí vlastníci lesů mají své lidi, ti malí by to klidně i nechali přírodě, ať se ukáže sama, ale nemohou. Vím o jednom lese, který důchodkyně nechala vytěžit a peníze dala vnoučatům. Teď tam má nálet břízy a ostružiny. Má povinnost to zalesnit, ale síly jí nestačí a vnoučata se už neukáží. Tak se modlí v kostele o pomoc.
Ti malí vlastníci už dřevo někdy ani netěží. Tedy stromy nechají pokácet, odkorní a nechají na místě shnít. Teď je dřeva přebytek, ale časem nebude vůbec žádné a budeme je dovážet. To je ale hudba budoucnosti, toho stavu se asi ani nedožijeme. Už se jen čeká, až si Lesy ČR prolobují zákon, že se taky může nechat les přípravným dřevinám, aby se zalesnil sám. Nakonec to příroda zvládne. Těžíte s Petrem Wozniakem?

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

z mojeho dětství snad byla zřejmě to důlní propadlina, kterou určili komouši k tomu, aby se zavezla popílkem. Postavili tam jakýsi přivaděč a něco, čemu jsme říkali " věž", všecko z betonu (n atu s edalo vylézt a při velké vodě ste zevnitř věže tahali okouna za okounem) . Zřejmě se to brzy ukázalo být nerentabilním, a tak z popílku tam vznikl jen takový jakýsi poloostrov (to byla pro nás děti " pláž" , coby odrůstající sme odtamtaď nahazovali na docela řádné okouny, přiznám se že nejvíc šli na hořavky ). Spodní vodou , z nebe a "díky" záplavám tam vzniklo několik jezírek, voda naprosto průzračná, dal se tam chytit dokonce i sekavec, krom jelců, perlínů, karasů, línů, štik....a těch hořavek ! (škeblí tam bylo něúrekom). Z okolních břehů bylo možné nasbírat po dešti koše kozáků a křemenáčů. Na ostrůvcích a poloostrůvcích hnízdilo vodní ptactvo, v rákosí též. No a jednou nás tam honila asi bachyně, bo dost urputně. Horší jak porybný.
Dovádělo se tam v zimě (na bruslích) v létě , nádhera.
Někdy konce 80. let to komoušské svině nechaly zavézt komunálním bordelem.
Následoval dovoz zeminy a kompletní zahrnutí, oko tak nic netrápí. Co se studniční vodou, to nevím.
Před nedávnem tam bylo treninkové hřiště, pak to snad chtěli prodat, esli to někdo kúpil a přebývá tam, tak má tu velkou čest válet si šunky nad kusem mojeho dětství a dospívání (leccos se odehrálo pod těma břízkama a spol. i jiného , než pouhý sběr hub). Tak ať se mu tam chrápe či robí v pohodě.

Mě tak napadlo...že bych do eteru pustil dezinformaci, že tam dole leží hřeb z Levého kříže ? Asi tak uprostřed toho největšího bývalého jezírka ? Nebo kousek vedle ?
Církev by to mělo zajímat, aby to měl klerus kompletní, aji se všeckyma hřebama. Tupé přibrúsí, rezavé nahradí.
Bo co kdyby přišel zas....a zas chtěl súdit hrabivost, farizejství, přetvářku, bratříčkování se se světskou mocí, modloslužebnictví...
Něskaj by se na nějakého Piláta spoléhat nemohli, přindú volby a je po Pilátovi.
Co nězrobí Církev si sama, to mět nebude.
Dobrý nápad , ne ?
Zeminu možu skrýt a navézt na církevní pole, bordel možů spálit spolu s církevním větvovím z církevních holin, zkaženú vodu možú proměnit na víno ....a je to. Pak už enem vyzvednuď hřeby a čekať co Příroda (ani modlit se nemusí). A ta si fakt ví rady, možná aji hořavky by tam zas na blanách ptáci přinesli....
Vytáhli by tak z paty naráz hned tři hřeby.

Průměrný počet slepic: 3.3 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

My se tu hrabeme na smetištích a skládkách a přitom došlo ke strašné datové loupeži
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/kdo-spachal-kyberneticky-u…
Kdy "odborníci" vyloučili jako možného pachatele Fantomase, označili jednoznačně a sborově za pachatele Putina.
Ten to však tvrdošíjně popírá.

Průměrný počet slepic: 4.4 (7 hlasů)

Zbývá jen dodat, že "každé zapírání jen ztěžuje přiznání".

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Pane Admirál.
Vyrábí se nové Gliwice.hledá se viník,aby to mohli spustit,nic jiného už Trumpovi nezůstává.jak se udržet v Bílém domě.

Průměrný počet slepic: 4 (6 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Důvody k válce s Ruskem se hledaly za Obamy. V roce 2014 byl Trump jen obyčejný miliardář. Nezačal jedinou válku.

Války začne Biden a ta jeho vicepresidentka.

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Rusko chce mít klid.
Co chceme my ?
Atomový hřib?
To by bylo asi poslední, co by jste viděl.
I zvíře zahnané do kouta, udělá zoufalý čin.

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

To je náš ďaďa Putin nebude mít rád.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

co se stalo.
Způsobily to trestuhodné nedbalosti a "inherentní" nedostatky v korporátním světě - jejich personální politika, přetěžování pracovníků, outsourcing, H1-B Indové a další laciné pracovní síly za minimální platy, managórismus, diletantské vedení, a dále pak spoléhání se na bezpečnostní "certifikované" autority, nedostatek monitorování bezpečnosti (protože to dělá "certifikovaná firma") atd.

Začalo to tím, že byly napadeny updatovací servery velké infrastrukturní firmy SolarWinds. Ti dělají všechno možné, od super hyper SDN řešení (sítě řízené softwarem), přes CDN infrastrukturu (ve stručnosti servery pro web), cloudové řešení, datová a zálohovací úložiště, ... A mají velké množství obřích zákazníků, včetně vládních organizací a agentur, kteří na jejich systémech mají postavená svá řešení.

Tihle SolarWinds měli na updatovacích serverech rootovské heslo "solarwinds123", hehehehe. Dostupné to bylo pro každého, zvenčí z netu... Takže to někdo zkusil a uhodl (jsou na to programy, nic složitého - umí to třeba webový systém shodan.io a plno dalších). Načež jim tam na update servery nainstaloval do nějakého balíčku svůj rootkit a pečlivě to znovu zabalil a kryptograficky podepsal - protože ti "umělci" měli někde na těch update serverech uložený - asi pro pohodlí - i primární klíč, kterým se ty softwarové balíčky kryptograficky podepisují. Načež to takhle fungovalo od března až do konce listopadu, aniž si kdokoliv čehokoliv všiml, hehehehehehe. Zákazníci si automaticky stahovali updates a tím si instalovali do svých systémů ten podstrčený malware (rootkit). Čímž útočník získal úplný přístup všude...
https://www.aktualnikonflikty.cz/viewtopic.php?p=172613#p172613

Průměrný počet slepic: 4.5 (10 hlasů)

Je dobré vědět, že naši bezpečnost mají v rukou takoví profíci.

To už člověk může klidně létat nejmodernějším Boeingem, vyrobeným personálem pečlivě vybraným podle všech možných antidiskriminačních zákonů.

Průměrný počet slepic: 4.1 (9 hlasů)

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

vytvarely indicke vesnice tamnich programatoru a kupodivu byl ten software napsany dobre.
Problem byl v americkych managerech, kteri setrili tim, ze nechali odstranit cidlo c. 2, ktere melo kontrolovat cidlo c. 1,
Evidence lidskych obeti leteckych katastrof se vede v jine excel tabulce, takze papirove se na vyrobe Boeingu usetrilo.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

Jo, ti manažeři jsou vybírání bez diskriminace jako první.

Když slyším o kvótách na top manažerky, tak mě napadá, jestli ty vypatlaný feministky vůbec tušej, že by se tam měl podávat nějakej výkon a bejt nějaká zodpovědnost.

Nejslavnější kvóta je zatím Merkelová a udělala několik megašíleností díky své svému svazáckému řešení úkolů. Von der Leyenová vypadá jako další dáreček ze stejného soudku. Dychtivě čekám, s jakýma píčovinama přijde dvojtá či trojtá kvóta Kamala a za pencův život, protože ona ho určitě překoná.

EU naproti tomu fungovala jako odkládárna pro neschopné z národní politiky. - Tak se není čemu divit, kam až nás tato metoda zavedla.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)

Do boeingu v první řadě dali nové, silnější a snad úspornější motory.
Tím se ale změnilo těžiště letadla a při startu, kdy ty motory jedou naplno je letadlo náchylné k přetažení. Laicky řečeno vystrčí čumák k nebi a následuje pád po čumáku dolů, popřípadě spadne do vývrtky.
V malé výšce nemá šanci to vybrat a rozbije se.
Správně měli tedy celé letadlo přepracovat, zřejmě posunout křídla víc dopředu.
To je práce a certifikace skoro jak u nového modelu letadla. A těch peněz.
Proto to řešili softwarem.
Mimo jiné nebyli piloti na nový softwar dostatečně (vůbec) proškoleni, proto nevěděli, že při problémech mají automatiku vypnout a letadlo potlačit ručně.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

USA si stěžují na podvodné volby ve Venezuele.

https://www.epochtimes.cz/2020/12/21/usa-uvalily-tezke-sankce-na-hardwa…

Hehehehehehehe. hehehe.

Myslel jsem, že nelepší vtip je ta předpověď sucha pro tento rok. Vypadá to, že budu muset změnit pořadí. Sylvestr se blíží, všichni se holt snaží být vtipní a některým se to docela vede.

Průměrný počet slepic: 5 (9 hlasů)
Trvalý odkaz

"V Rusku označili českou neziskovku za nežádoucí organizaci. Na jejím vzniku se podílel Člověk v tísni"

* * *
(...) „Generální prokuratura RF na základě výzkumu získaných materiálů rozhodla o označení aktivit zahraniční nevládní organizace Prague Civil Society Centre (pražské Centrum pro občanskou společnost, Pražské občanské centrum) (Česká republika) za nežádoucí,“ stojí v prohlášení. (...)

(...) Na vzniku této organizace se v únoru 2015 podílel Člověk v tísni. Ruské orgány tuto nevládní humanitární organizaci označily za nežádoucí již loni. Jejím cílem je podpora občanské iniciativy v zemích Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), v Rusku a v zemích Střední Asie. (...)

(...) Kromě Člověka v tísni má centrum další dva zakladatele. Jedná se o polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation. Finance poskytují dvě soukromé nadace (C.S. Mott Foundation a Oak Foundation) a také česká, americká a švédská vláda, uvedl Člověk v tísni na svém webu. (...)

https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/2020122112952878-v-rusku-ozna…

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)

V letech 2018 a 2019 ti zmetci dostali celkem 10 mega Kč od zamini.

Průměrný počet slepic: 4.9 (10 hlasů)

Čím víc svobody, občanů, demokracie je v názvu, tím větší všivárna to bývá.

Rusové vědí, co dělají.

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)
Trvalý odkaz

jak jsme si hrávali my, bez zásahu policie by se to neobešlo.
V dnešní době každé děcko čeká po školním vyučování druhá směna v různých kroužcích, sportovních oddílech a doučovacích hodinách. Když se vrátí z posledního výtvarného kroužku či mimoškolní angličtiny, je už čas na večeři. Ani o víkendu nemá klid. Zpravidla jej čekají dětská narozeninová párty svých kamarádů a kamarádek i s objednaným animátorem a nealkoholickým šampáněm, vše pod bdělým dohledem vystresovaných maminek, které pak mají vděčné náměty na fejetony typu - Uštvané ženy v nekonečném frmolu -. Kdyby současný páťák podnikl půldenní výpravu do čtyři kilometry vzdáleného lesíka, jako jsme podnikali tehdy my aspoň jednou týdně, už by se vyhlašovalo policejní pátrání.
Tehdejší výchova rozhodně nebývala „skandinávská“, ale volnosti jsme měli desetkrát více než největší „barnewernetový“ rozmazlenec z Norska. My si mohli dělat co chtěli, i když na druhé straně jsme dobře věděli, že pásek od kalhot, proutěný prakl či vařečka mívají i jiný alternativní způsob použití. Kluk, který ani jednou nedostal výprask řemenem, stál v partě na pomyslném žebříčku hodně dole. Těžko říci, proč vlastně naše mnohé hry byly ve své podstatě tak drsné. Faktem je, že klukovský svět se rovnal řetězci jednotlivých kmenových území. Už i naše malé sídliště se nesmiřitelně dělilo na dolňáky a horňáky a když jsme na našich výpravách pronikli do katastru blízké vesnice, museli jsme se pohybovat jak vycvičená jednotka paragánů v nepřátelském území. K bojům docházelo pravidelně.
https://ravek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=762670

Průměrný počet slepic: 5 (3 hlasů)

ale vim, jak dobre na zadek prilne kozene psi voditko ...

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

"volnosti jsme měli desetkrát více než největší „barnewernetový“ rozmazlenec z Norska. My si mohli dělat co chtěli,"

To je naprosto přesné.

Přišel jsme ze školy, hodil tašku do kouta a ven. Máma měla přibližnou představu, kde se pohybuji a asi měla občas strach. Rozmazlenec by neobstál, o pozici v partě se bojovalo. Svoboda, kterou jsme měli, byla vykoupena sem tam nějakým šrámem.

Večer, když se stmívalo, vyšly mámy na kraj houštin, kde jsme byli zalezlí a svolávali nás domů. Vláďo, domu, je večeře! Měl jsem hlad jako vlk a tak jsem docela rád šel.
Máma mě předběžně, než mě pustila domů, odbahnila/ostříkla hadicí, zahnala umýt a ke stolu.
Potom to nejnutnější do školy (dost úkolů jsem dělal ve škole) a spát.
Zarach byl nejhorší trest. To jsem se byl schopný podhrabat.

Svýho kluka z baráku vyháním. PC je mocné kouzlo. Ale celkem to chápu. Taky u něj trávím dost času.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Pokud mohu doporučit, jestli opravdu chcete zkoušet něco tak blbého, jako jsou hrátky s kosou, zde několik doporučení:

1/ pokud si nechcete totálně zkurvit záda, navrhoval bych oslovit nejbližšího fyzioterapeuta s žádostí, aby vás naučil procvičovat a uvolňovat bederní páteř. Dále bych doporučil začít nejméně dva tři měsíce předem protahovat a posilovat zádové svalstvo, nejlépe pak cviky podobnými jógovým cvikům, zvaným kleště a pluh. A samozřejmě to nejdůležitější - rotace!!!!!!!! Nejlépe ze sedu na "jedné půlce". Jinak máte půlroční marodku zajištěnou.
Prostě musíte vzít v potaz, že váš denní chleba se asi nesestává z házení hnoje a sena pomocí vidlí, jako kdysi u většiny venkovanů, tudíž že se vaše záda nepotkají s rotací, jak je rok dlouhý.
2/ začít velmi pozvolna a s kosou max. 80 cm, žádný metr čtyřicet na první šup!!!
3/ vyhlédnutý pozemek zřejmě přeorat, uvláčet, osít, lehce uválcovat a číhat na první klíčky.
4/ kosit dvakrát, max. třikrát ročně. Ale pokud tráva "nepojede", klidně jen jednou.
5/ nikdy nekosit celou louku naráz, pokud nejde o "výrobu" sena. A i pak se to vždy nějak ošéfovat. V praxi jde o to, aby se všechna drobná fauna stihla "přestěhovat" do nepokosené trávy.
6/ kosu klíďo naklepáte doma, pokud máte alespoň dvě menší kladívka a svěrák. Není to žádná dramatika, ale počítejte, že poprvé to bude stát za hovno. Když se nenecháte odradit, výsledek se dostaví dříve, než byste po prvním klepání čekal.

Zkuste mrknout na tento web:
https://www.kyselove.cz/zahrada/koseni-pro-zivot/aplikace-pro-vypocet-d…

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

od 6 do 18h, celý měsíc... rezervaci Obidová na Visalajích. 2x denně klepu na sekyře v pařezu. Nic mě nebolí a nemám mozoly. Kosa jen 90cm rakušačka, kosisko moje na míru. Pokos jak ze žurnálu, samá radost. Fyzioterapeut, psycholog a politolog na hovno.

Průměrný počet slepic: 3.6 (10 hlasů)

ale po 15min. neotevřu dlaně.

Průměrný počet slepic: 4 (8 hlasů)

"Nehodláte se doufám vzdalovat. Víte, abych vás honil s kosou po kopcích, to už není pro mě."

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

kosíš? Teď se neptám na hodiny v jednom dni, nýbrž na počet let, anebo jestli chceš "lét" od slova léto.
Nemůžeš srovnávat svalový aparát chlapa, který kosí každé léto, háže vidlemi seno a hnůj, a záda člověka, který se pohyb s kosou bude teprve učit.
pokud berrnard necvičí a je mu 40+, má stopro zkrácené svalové úpony zádových svalů.

Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

a jsem 02/58.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

Fyzioterapeuta kontaktovat nebudu, když snesu motorovku, vážící 8 kilo, denně v předklonu, nepředpokládám, že mě kosa v tomto zkosí.
Na vyhlédnutém pozemku by si spíš měly dát bacha myši, jelikož se jim klíďo může stát, že skryté pět cenťáků pod zemí, budou mít setnutou hlavu mým prvním rozmachem.
Kladívka bych nějaká našel, svěráky mám dva (jednu takovou kovářskou krávu), takže snad to nějak dám.
Každopádně, dík za rady. Pokud člověku poradí mladý, krásný a chytrý, to vždy potěší.

Průměrný počet slepic: 2.8 (5 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

Klidně k Vám třeba v květnu přijedu. Porazíme pár stromů, pokecáme a ukážu jak kosit.
Napište Vidlákovi, ať Vám dá můj mail.

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by Jan z Helvajzu (neověřeno)

Trvalý odkaz

Kdyžtak se ještě zkontaktujeme, do jara času dost.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by berrnard (neověřeno)

Trvalý odkaz

dělám občas taky a je to naprosto neporovnatelná zátěž. Nikoli co se týká tělesné námahy, nýbrž zcela jiných pohybů. A ty pohyby zatěžují zcela jiným způsobem zádové svaly.
Zkusím to vysvětlit ještě jinak.
Sežeňte si pořádnou lopatu. Když píšu pořádnou, tak myslím "kokšoru".
https://www.vesely-kutil.cz/lopaty-lopatky-ryce/13762-lopata-uhelka-fe-…
Pokud s ní vydržíte dvě hodiny v kuse rychlostí dvacet lopat za minutu házet písek tím způsobem, že si stoupnete čelem k hromadě písku a budete házet bez pohybu nohou přesně za sebe na pět metrů, můžete jít na kosu.

P. S. Kdybyste to chtěl opravdu zkusit, je dobré držet lopatu oběma rukama tzv. nadhmatem, nikoli zadní rukou na konci násady nadhmatem a přední ruku podhmatem, jak to dělá většina lidí. Ruka v podhmatu se dříve unaví - vyzkoušeno ve čtyřsměnném provozu na bíně (bína je obslužná terasa u koksárenské baterie). A písek házíte směrem za sebe - na backhand, nikoli s otočkou před sebe.

Průměrný počet slepic: 5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

Jaký rozdíl je mezi slovy MAMA a MANA?

Průměrný počet slepic: 2.8 (4 hlasů)

In reply to by Sasin (neověřeno)

Trvalý odkaz

MAMA říkaj Slováci matce, která je kojila, takže jim zpočátku dávala žrádlo.
MANA by mělo být nějaké fakt echt dobré žrádlo.
Takže to byl chyták. Je to vlastně stejné, akorát první slovo má jako třetí písmeno M a druhé N.A v prvím případě jde o producentku, v druhém o produkt.
Příště přijď s něčím těžším. Vždy jde o žrádlo.

Průměrný počet slepic: 2 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

tvrdí, že " vědci se domnívají, že jde o hřeb z kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus".
Zajímalo by mě kteří " vědci". Snad ne teologové ?
Nu ale proč ne, " domnívat se" je možné takřka cokoliv. To nelze nikomu zakázat, aby se " domníval". Já se například domnívám, že jde o produkt kdysi to výnosného trhu s ostatky a podobným haraburdím. V ostatcích tkzv. Panny (celibátníci mívají panny obzvláště v oblibě, no, někdy je ale upálí) Orleanské tak leta uctívali kus chcíplé kočky a egyptské mumie, chybička se vloudila....

A tak tu žijem.

Celý den dřít s kosou mě nebavilo ani když sem musel kvůli dobytku. Natož abych to měl dělat kvůli svému zdraví a svému pocitu radosti.
To radši budu riskovat že mi nechráněné ovce zadáví chráněný vlk. Když už tedy bych měl takový pozemek, jakožto že ne (znáte ten vtip o tom oběšením koňovi, ne ?).
Přiměřeně, Ládíku, přiměřeně.
Ani harovat, ani lenošit (má druhá nejoblíbenější vlastnost).

Průměrný počet slepic: 4.3 (4 hlasů)

Prodám plno hřebíků z kříže, také třísky, mléko panenky Marie, trny z koruny, krůpěje potu i krve, oblázky z Golgoty, pošlapanou vodu z Galilejského jezera, odpadky ze svatební hostiny, zbytky z rozlámaného chleba, několik longinových kopí, sandály užaslého žoldnéře, peníze penězoměnců znesvěcujících chrám a spoustu dalších báječných věcí.

Mám to všechno z dědictví po Haškovi, tak to musí být pravé.

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

Pak tu byl taky jeden, co prodával Karlštejn.

A prodal.

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)