Maliník vs. park | Vidlákovy kydy

Autor

Štítky

Čtenář Dexx se mě včera v diskusi ptal, proč je maliník z hlediska hospodaření s vodou lepší než městský park. Nárážel na tento odstavec mého včerejšího článku:

Každý rok se také zrekultivují nějaké zanedbané městské plochy a to tak, že se tam udělá anglický trávník, který je z hlediska hospodaření s vodou mnohem horší než divoce rostoucí maliník na staré skládce pneumatik.

Rád to vysvětlím:

Představte si takové klasické městské rumiště ze starých časů. Nějaká zrušená továrnička nebo traktorová stanice, nějaká nedokončená stavba z divokých devadesátek, nebo zapomenuté smetiště, které někomu patřilo a nedalo se na to sáhnout. Třicet let se o to nikdo nestaral. Halda pneumatik, starého dřeva, nějaké kousky železa, někdo k tomu přihodil ledničku, jiný dovezl tatrovku suti... Postupně to zarostlo trávou, břízkami, křovisky. Objevil se tam šípek, nějaká osika už vykukuje a natahuje kořeny kolem bývalého pluhu nebo starého kandelábru. Stahují se tamptáci, protože je tam v hustém křoví bezpečno, dole si svoje cestičky udělají potkani, pak přijdou kočky, které je loví, usadí se tam třeba i liška nebo zajíc, podle situace. Všude jsou střepy a vyhozený ostnatý drát ze starých plotů, lidi tam nechodí, všechno je rezavé, uklouznutí znamená rozřízlou dlaň. Ale celá hromada bují životem. V létě je to hezky zelené, roste tam jen to, co se tam udrží samo a co si tam najde vláhu, výtvory člověka jsou pozvolna pohlceny "džunglí", která urychlí jejich rozpad. Po třiceti letech už je na pneumatikách i nějaká hlína a někde pod tím maliníkem, který to celé pokrývá ,už je možná i mladý doubek či habr, který čeká na příležitost.

Pak si nějaká městská rada vzpomene že je to hnusný kout. Maminy si stěžují, že tam děti lezou a vracejí se pořezané nebo s propíchlou botou od hřebíku, to takhle přece nemůže zůstat... Pár let se v zastupitelstvu přou, co tam udělají a pak si řeknou, že dětské hřiště je celkem levné a jsou z toho dobré politické body. Politici povolají urbanistu a ten vše naprojektuje. Najedou buldozery, srovnají to, možná dokonce odvezou to, co je kontaminované, zplanýrují to, srovnají, dodají trochu ornice. Podle návrhu zahradního architekta se zasadí keříčky, kytičky, sem tam nějaká lípa, doubek, topol. Nebo třeba švestka či sakura. přidá se pískoviště, houpačky, prolejzačka, nějaké cestičky, lavička. Tráva vyroste, lidi tam chodí a ejhle... půda není přikrytá, protože stromečky jsou ještě mladé. Tráva sama o sobě moc stínu neposkytne a v létě je parčík suchopárný. Tož se připojí hadice na hydrant a kropí se. To samé potřebují kytičky. Pracovníci městské správy jezdí a kropí. Celé léto. Pak se ukáže, že stromy nemají moc vhodné podmínky a také schnou. Takže se zasadí nové, udělá se kolem drenáž a... kropí se. A kropí se a kropí a kropí. Tráva je zatížená od lidských bot, takže se musí hodně regenerovat a to znamená zase vodu a vodu.

Do toho několikrát do roka najedou sekačky, aby tráva nepřerůstala, protože jinak maminy nadávají na klíšťata. Trávu odvezou do hnědého kontejneru.... To vysiluje půdu, takže se musí přihnojovat, jinak to k ničemu není. Lidi samozřejmě nechodí jen po cestičkách, ale vydupávají různě plochu. Občas se to musí pospravit, dosít trávník, zrekultivovat. Pak přijde pořádná bouřka, která vyplaví písek z pískoviště a odplaví i nějakou hlínu na nejbližší silnici do kanálu. Plocha je krásně srovnaná, tam to teče jedna radost i po minimálním svahu. A za týden už není znát, že pršelo, protože se do trávníku opírá sluníčko, takže přijede zase cisterna a znovu se kropí a kropí.

Děcka si samozřejmě potřebují hrát i na podzim a v zimě, takže zjara je tam všude plno bláta, tráva nestojí za nic, opět to odplaví první déšť a zase tam někdo musí naběhnout, aby to napravil.

Předtím to žilo samo. Nebylo to sice hezké, ale nespotřebovávalo to nic než déšť. Maliník půdu pokryl, dola byla tvrdá tráva s dlouhými stébly a trvale tam bylo vlhko. Listí tam pozvolna vyrábělo ornici, co tam vyrostlo, to tam zůstalo. Déšť nic neodplavil, protože přívaly se zadržely v keřích i tvrdé trávě. Nebylo to rovné, takže voda stekla do tůněk a vsákla se. Vítr tam nic nevyfoukal, protože maliník. Břízky rostou rychle, takže to mělo ještě další patro. A dole se to zvolna chystalo na les. Ještě třicet let a břízy by vyrostly, zakryly celou plochu vysokým stromovým patrem. Maliník by strádal a strádal, až by se ustrádal a zůstal jen někde na kraji, kde by měl trochu slunce. Půda už by měla deset centimetrů hrabanky. Pak by břízy přerostly samy sebe a začaly by padat, vyvracet se nebo hnít. A jakmile by se objevila díra v korunách, okamžitě by vzhůru vystřelil ten habr, dub nebo buk, který tam doteď čtyřicet let živořil, protahoval kořeny, dělal si do nich zásoby živin a čekal na takovou příležitost. Během tří let by vyrazil dlouhý štíhlý kmínek a za pár dalších let už by tam byl pěkný mladý strom. Postupně by břízy šly do háje a na jejich místě by se objevil skutečný les jako z pohádky.

Příroda sama ví nejlíp, jak obsadit území. A ví, proč začíná ostřicí, maliníkem a šípky. Ví, proč je bříza největší a nejvýkonnější plevel. Stačí počkat sto let. Příroda si poradí i s těmi pneumatikami i se sutí i se starou traverzou. Má čas. Nestojí to nic.

Park naproti tomu není žádný biotop. Nedokáže žít sám. Potřebuje mraky vody i hodně litrů benzínu. Potřebuje pracovní síly. Park není příroda. Neumí přežít sám. Až jednoho dne dojdou městské radě peníze a lidi budou mít jiné starosti než chodit do parku, příroda se vrátí přesně do toho bodu, ve které ji vyhnali. Nejprve tam zajde všechno, co nepřežije samo. Pak se tam nastěhuje ostřice, kopřivy, ostružiny a šípky. Vrátí se tam břízy. A až to zakryjí, objeví se javory a jasany, které budou čekat na příležitost.

Z hlediska vody, ekologie a přírody je proto nejjednodušší nedělat nic. Nebo maximálně odstranit ty pneumatiky, ale ponechat hrbolky i prohlubně. A nechat pracovat přírodu. Ušetří to mraky peněz a výsledek bude bezúdržbový a dlouhodobě udržitelný.

Hodnocení

Komentáře

vidlákovi

Vidlák si všímá, myslí a umí psát. Lze mu jen pogratulovat.

maliník x trávník

Rád jsem Vás, Vidláku, inspiroval. :-)

Z5 k věci. Včera, tuším, nebyla řeč o žádném parku, jen o maliníku na skládce a anglickém trávníku (kdekoliv?). Že ten maliník je na tom " z hlediska vodní bilance" jako líp. Trávník anglický jsem pochopil jako nízký, vícekráte za rok sekaný. Pak samozřejmě můžeme mít trávník neobhospodařovaný, divoký. A na skládce i mimo ni, sekaný (anglický) i nesekaný.
Na skládce s maliníkem uvažujete nějaký časový vývoj. Že se to celé zatáhne, vytvoří se vrstva humusu a tak nějak tam nalétnou časem stromy. Nějak to bude fungovat, bezesporu.

Budiž tedy skládka. No a na různých haldách, skrývkách i skládkách, nemusíme mít maliník, ale i trávník. Buď vysazený nebo přirozený. Buď jednou, 2x nebo klidně vícekráte ročně sekaný nebo i nesekaný. Ten třeba ze třtiny, ale klidně z něčeho jiného. Ta je docela stabilní, ale časem tam je nálet taky. Tráva taky z opadu a odumřelých oddenků a kořínků, vytvoří humus. Taky tam časem nalétnou dřeviny. (Samozřejmě, v sekaném trávníku musí být dřeviny tolerovány. Nějaký řízený přechod ke stromům. Ale to platí pro jakoukoliv vegetaci, i pro porost maliníku. Jestli se to starostovi bude líbit nebo ne :-) A bude to taky nějak fungovat.

No a v čem teda je ten maliník lepší "v hospodaření s vodou" (sukcesi jsme včera stejně neřešili) než ten trávník, ať už sekaný nebo nesekaný nebo z jakékoliv traviny??

Moc se omlouvám, snad moc nerejpu. Většinu vašich postřehů bych podepsal. A tohle mne opravdu zajímá! 😎

Je ovšem možné, že pojem "hospodaření s vodou", chápeme odlišně.?

Snad to nebude vadit,…

Snad to nebude vadit, pokusím se neuměle odpovědět za Vidláka.

Sekaný trávník pokrývá půdu do výšky max cca 10 cm.
Maliník do 1 - 1,5m, přičemž těsně nadzemní patro pod maliníkem ještě zakrývá ještě nějaký jiný plevel. Takto vysoký zelený kryt lépe chrání (chladí) půdu před vysušením, stejně jak to dělá ve větším měřítku vzrostlý les.

Takto

Maliníku, správněji ostružiníku, roste u nás, v přírodě i v kultuře, spousta variet. V iniciálních sukcesních stádiích v přírodě, třeba na lesní pasece, převažují poléhavé variety. (To tam jako chcete vysazovat zahradní kultivary maliníku? V praxi je to nemožné.)

To důležitější. Co půdu, jako celek, vysušuje více. Výpar z povrchu nebo transpirace?

Liší se nějak obsah vody v půdě (řekněme do 20 ti cm) pod nízkým trávníkem a řekněme, v dubovém lese (ve srovnatelných podmínkách) po několika dnech slunečního svitu a teplota nad 35 stupňů?

Jak se liší v tomtéž případě obsah vody v půdě ve spodních horizontech?

Jaká je referenční bilance spotřeby vody nízkého trávníku a řekněme, dubového lesa, na stejném stanovišti?

Dobrá - trocha učiva z…

Dobrá - trocha učiva z prvního semestru zemědělky:

Na nšem území jednoznačně převládá odtok nad odparem. To znamená, že déšť se nikdy kompletně nevypaří, ale vždycky z něj alespoň nějaká část odteče. To napájí řeky i podzemní rezervoáry. Jen v některých místech srážkového stínu nebo nížin převažuje odpar nad odtokem. Vidlákov je zrovna jedna taková oblast. Krajina, kde odpar převyšuje nad odtokem, ale prší tam ročně víc jak 250mm, to je step. U nás je to tak na hraně - step je tu tři až čtyři měsíce v roce. Proto se tu udrží les o specifické druhové skladbě. Všude jinde vznikne tak či onak přirozeně smíšený bukojedlový les.

Odpar z krajiny je dán spoustou jevů. Může být výrazný i bez slunce nebo vysokých teplot, stačí k tomu dostatečně větrno. Odpar pak ovlivňuje skladba rostlin, hloubka ornice, svažitost... v případě lesa pak skladba stromoví a podkladní terén. V polabí to bude vypadat zcela jinak než v jeseníkách. A na jihomoravských hranicích Vysočiny, kde jsou naváté spraše o mocnostech desítek metrů to také bude úplně jiné.

Všeobecně ale platí co největší zastínění v co nejvíce rostlinných patrech a pak co nejhustší porost, který brzdí vítr i případné přívalové deště. V našich krajinách příroda začíná plevely, kopřivami, odolnými stepními travinami. Následují keře různého typu, ale nejběžněji je to právě maliník, ostružiník, šípkové keře. Následují lísky, břízy, osiky, vrby, olše - všeobecně měkké dřevo. To se tam obměňuje tak dlouho, dokud to nevytvoří podmínky na buky, duby a vůbec tvrdé dřeviny.

Referenční spotřeba vody - co to je? Všeobecně vzato si krajina vezme jakékoliv dané množství vody a přizpůsobí se mu. Lesy si vodu "přitahují" - nad lesy je vždycky nižší teplota, to přitahuje mraky. Zároveň lesy zajišťují největší část tzv. malého vodního cyklu - to co se vsákne při delším dešti, to stromy znovu vypaří do atmosféry a to se vyprší znovu. Všeobecně platí, že les zadrží více vody než step, protože půda v něm není nikdy utužená díky kořenům. Ale stromy zase mají větší spotřebu vody, takže jí více vypijí.

V našich krajinách až na naprosté nepodstatné výjimky ale padá vody tolik, že vždycky vznikne les. Pokud by jí padalo málo, vznikne přirozeně step. Ve stepi spadne příliš málo vody, než aby se vsákla a vytvořila v hloubce dost vláhy pro stromy. Les je u nás bezúdržbový přirozený projev přírody. Všechno ostatní musíme zařídit my. Dokonce i slavné miroslavské stepi se musejí probírat křovinořezem a musejí se v ní kácet akáty či borovice. Jen zcela výjimečně a na čas může vzniknout step, ale za pár století by ji les stejně obsadil. Prakticky všude u nás vzniknou přirozeně rezervoáary vody v půdě a prakticky všude dojde v lese k propojení kapilár mezi vodou svrchní a spodní.

Svatá slova

Pane Vidláku, ukázkový text, který by měli mít ekologické organizace ve svých zelených knížkách.
Nespalovat veškerou biomasu z lesů a polí, ale podporovat ponechat přírodu pracovat.

Kromě výše uvedených argumentů, působí i biomasa jako mechanická překážka odtoku, zpomaluje odtok, čímž umožňuje však. Současně absorbuje vlhkost.
V období sucha působí, jako mulč.
I u nás se říká, že voda ( chlad) přitahuje vodu.

Pane Vidláku, jak řikáte, ale tak trochu se míjíme

S naprostou většinou toho, co jste napsal včera, dnes i dnes v reakci, souhlasím. Oceňuji například váš postřeh, že rekultivace jsou zbytečné (dodávám kromě případů, když jsou ohroženy okolní pozemky a lidé na nich, erozí nebo prašností nebo únikem nebezpečných látek)
pračky na státní peníze. Takže v zásadních věcech snad nejsme vepři! ;-)
------------+
Ke kořenu věci. Původně mne zaujala myšlenka, "hospodaření s vodou" a to maliník x trávník. Že ten maliník je jako nějak efektivnější..? (Myšlénka ovlivnění vodní bilance pozemku jeho rostlinným pokryvem, je opravdu zajímavá.) Proto pouze tohoto a ničeho jiného, bych se držel, v případné další diskuzi.
--------------

Mimo diskuzi. Snad nebude proti ničemu, když ze svého pohledu, přispěji svou troškou k tomu, co zde už zaznělo.

I u nás se setkáme s většími plochami trávníků. Můžeme se s nimi setkat např. když si uděláme výlet, třeba na Pálavu nebo na nějaké kopce Českého středohoří. Nejlépe, když kvetou kytky, je to pěkná podívaná :-) To je na mělkých, kamenitých půdách.

Pak jsou půdy hluboké, které mají malou vodní kapacitu. Byly zde zmíněny moravské váté písky. Dodám, nedaleko od Prahy, jsou vápnité slíny. Obě lokality byly uměle zalesněny. Za obrovského úsilí, množství dodané energie, tedy hodně peněz. Na obou lokalitách ty stromy moc nerostou a když přijde klimatická epizoda, jako v posledních letech, vrací se to k původnímu stavu.
Dokonce se, díky podmínkám minulých let, plošně v ČR rozpadají lesy i na lepších stanovištích. Třeba borové porosty, doteď považované za odolné. V nejnižších polohách i suché doubravy. O horských smrčinách nemluvě... Vypadá to, že na velké části našeho území, původně nerostly plně zapojené, vysokokmenné, lesy. Tyto extrémy se objevují v řádu desítek nebo stovek let. Díky nim "vypadává" z ploch to, co tam dlouhodobě nepatří.

Step bych nedefinoval na základě srážek. Spíš jako rostlinnou formaci, kde je nárůst rostlinné hmoty v rovnováze s disturbancí. Která zabrání rozšíření lesa. Jednotlivé roky to může kolísat, ale dlouhodobě šulnul. Samozřejmě, k pomalejšímu nárůstu přispívá, v našich podmínkách, převaha výparu nad srážkami, typicky v druhé části vegetačního období. Tedy v nejnižších nadmořských výškách a ve srážkovém stínu. Takže step může být i na hluboké půdě. Nejlépe s menší vodní kapacitou, třeba na spraši.
Disturbaci rostlinné hmoty jsme tu měli. Kromě klimatických výkyvů i neregulovaný žír hmyzu, oheň a každoroční pastva velkých kopytníků. Pokud nepočítáme neolitického člověka jako přírodní činitel. Toulavá pastva domácích kopytníků pak přímo navazovala na pastvu divokých, kteří byli v konkurenci o pastviny redukováni a nakonec částečně vyhubeni. (Kdo je myslivec, ví, co s přirozenou obnovou lesa, dělají jeleni. Nebo pouhý srnec. Proto se staví oplocenky. O zubrech nebo turech, radši nemluvě.)
Dnes vše hovoří pro to, že na velké části jižní a střední Moravy nebo severních a středních Čechách, na rovinatém nebo mírně zvlněném terénu, nikdy po době ledové, nebyl zapojený les.
Proto se dnes stepi musí prořezávat. Člověk odstranil přirozenou disturbanci, zato obohatil atmosférickým dusíkem. Takže i ve Vidlákově, pokud nebereme v úvahu činnost člověka, je závěrečným stadiem lesostep nebo v lepším případě něco, co připomíná savanu :-)

PS:

Když k nám přišel prataťka Čech, byla to země zvěří oplývající, mlékem a strdím. Mléka, tedy travnatých ploch, kde se dalo pást. V zapojeném lese by dobytka moc neuživili a mléka nenadojili. Stejně tak zvěř. Do lesa se schová, ale hlavním podíl potravy má z úživných travnatých ploch. No a to strdí nám včely vyrobí i z medovice. Ale takový med z květnaté pastviny...
Prataťka se z Řípu rozhlédl. Nejsou zprávy o tom, že musel vylézt na strom. Taky v jeho věku, že...
No a když už mu stálo za to, se plahočit v kmetovských letech na kopec, muselo z něj být něco vidět. Pokud to byl jen hustý les a jinak nic, žádné bohaté pastviny a bezlesí, vhodné k obdělání, kde si potvrdil, jak dobře to vybral, mohl si cestu ušetřit! :-))

Dexxi, můj článek neměl být…

Dexxi, můj článek neměl být o tom, že se mají nechat všechny parky zarůst divočinou. Jen o tom, že hezký anglický trávník může žít sám od sebe možná ve vlhké a mlhavé Anglii, ale u nás už mu to jde hůř a třeba v takovém Znojmě nebo Olomouci ještě hůř, protože je tam teplo a po celé měsíce převažuje odpar nad odtokem. Maliník prostě zakryje zem a přežije sám i za vedra i za sucha. Tráva sama nepřežije. Buď se bude zalévat, nebo zajde a místo ní přijde něco jiného, co si se suchem lépe poradí. V našich krajích je přirozený přírodním biotopem les - jakákoliv plocha, dokonce i ta hodonínská Sahara, pokud bude ponechána sama sobě, tak zaroste lesem. I suché stepnaté krajiny u nás nakonec zarostou lesem, jen jim to bude trvat déle. Všechno jiné se udržuje uměle. Ať už zemědělskou činností nebo prostě výrobou parků. A všechno umělé potřebuje vodu nebo benzín, nebo obojí, aby to zůstalo. A při výrobě lesa příroda vždycky začíná kopřivami a maliníkem. Vzápětí přijdou břízy a po padesáti letech jejich práce přicházejí na řadu duby, buky a habry. Mezi tím občas vykoukne jedlička, smrk nebo borovice. A takhle to zůstane. Jak se někdy vyvrátí vzrostlý dub, okamžitě mýtinu pohltí znovu maliník a po něm břízy. A pak zase nový dub. Kdybychom si řekli, že Prahu nepotřebujeme a zplanýrovali jsme ji, za sto let tam bude bez výjimky všude bukojedlový les a na Petříně budou smrky. Tu a tam mýtina s malinami a břízami.

Je samozřejmě možné přírodní procesy uměle urychlit. Zasadí se rovnou ty duby, buky, lípy a topoly, zalévají se spolu s trávou, dokud se nerozrostou a jednoho dne bude dole lesní trávník a nad tím obrovské stinné koruny padesátiletých stromů. Ale těch padesát let zalévání se prostě nedá obejít. A kromě toho - za tu dobu se desetkrát změni lidi na radnici. Přijdou s deseti novými projekty, jak se bude měnit vkus a móda. Nikdy tam nic pořádného a samofunkčního nenaroste, protože to architekti budou pětkrát předělávat. Jen výjimečně se podaří to, co psal Občan níže - že lidi nechají polodivoký park tak jak je, protože se jim to líbí. A zpravidla je to proto, že to takhle už udělal nějaký šlechtic o sto padesát let dříve.

Já být příslušným starostou s dostatečným mandátem, udělal bych při rekultivaci rumiště jen to, že bych terén jednorázově zplanýroval, vyčistil od odpadu, střepů a nebezpečných předmětů. Nechal bych tam přivézt pár balvanů, nechal bych tam nějakou mělkou proláklinu, nějaký kopeček a jednou do roka tam poslal pracovníky městských služeb, aby tam vysbírali odpadky. A nechal tam zasadit pár keříků ostružin a šípků. obojí je takový přírodní ostnatý drát, že tam lidi nepolezou.

Vedle bych zapíchl ceduli, že to zaplatila EU a že tam probíhá výzkum biodiverzity ... a nechal to být.

Park bych dělal jen tehdy, kdyby byl principiálně potřebný. V třítisícovém Vidákově bohatě postačí ten, co už tu je kolem zámku. Ten už má ty stoleté akáty a lípy a zálivka není zapotřebí. Do přírody není daleko, je zbytečné kolem toho dělat haló. Rumiště jen vyčistit, nechat přírodě a klidně mezi ty maliny pouštět děti. Ať si tam klidně i ohýnek udělají. Ať si tam sedí na šutrech, ať si řežou proutí z lísek, ať to tam zdupávají jak chtějí. Břízy stejně přežijí a zajdou až se samy přerostou.

Buk

Souhlas, příroda si poradí.
Maliny na zahrádce zalévám párkrát do roka, aby měly vodu když plodí, ostatní plodiny daleko častěji.
Zajímavost k zmiňovanému buku: vyskytuje se u nás ,,teprve" 5-6.000 let, roste i ve velkém stínu. Dokáže tím vytlačit dub, který potřebuje více světla.
V dubovém porostu se může jako podrost vyskytovat i buk a daří se mu tam, kdežto v porostu bukovém se jako podrost vyskytuje pouze buk. Pokud se tam náhodou vysemení jiná dřevina časem hyne, není tam pro ní dostatek světla.

Ještě odolnější je habr. Ten…

Ještě odolnější je habr. Ten dokáže přežít i v smrkovém hustníku. Jen neroste tak rychle jako buk, proto je vždycky spíš osamělý. Ale ve středověku se z habrů dělaly živé ploty okolo chodských vesnic. Nasázely se hustě k sobě v několika řadách s odstupem tak 30cm. Jak se k sobě kmeny blížily, házely se mezi ně kameny a staré železo. Po sto letech z toho byla hradba, která si nezadala s opravdovou zdí. Zcela neprostupná, svým způsobem se nedala ani prosekat.

Hrab je moj oblubeny strom …

Hrab je moj oblubeny strom ... chodila som ako mala do hrabovych lesov na kozaky hrabove ... a kus vedla do brezoveho ... a z druhej strany aj dubovy les bol ... ale ten hrabovy sme mali rovno nad sadami, a stromky jak hrube, tak tenke ako moja ruka ... radi spolu rastli, ani nasi pomedzi hraby nelozili, posielali tam len nas, deti, aby sme sa pretiahli a tie huby doniesli ... to len tak, k tej osamelosti O:)

Habry

U nás jsou lesy hlavně habrové, s příměsí dubů, javorů, jilmů, břeků, dřínů a i ta oskeruše se najde. Takže když na houby, tak na kozáky habrové. Ale i na kuřátka, holubinky, májovky, žampiony a díky dubům, i praváky :-)

Vidlak mozes mi uviest…

Vidlak
mozes mi uviest priklad kde este take habrove steny okolo dediny su, ze sa daju pozriet aj v dnesnej dobe?
Celkom rad by som to videl nazivo, Nieco podobne kedysi pisal Daniel Defou v knihe Robinson Crusoe

Jestli mohu

Nevím, kde jsou nějaké kompaktní a funkční, habrové stěny u sídel, v dnešní době.
Ale vzhledem k tomu, co dokáží habrové živé ploty i dnes, třeba v botanických zahradách nebo městských a zámeckých parcích (mám dojem, že třeba v Lednici jsou pěkné habrové stěny) nebo u chaty a zahrad, věřím, že je to možné.
V Anglii jsou dodnes živými stěnami ohrazené pastviny. Habrem taky, ale spíš tis, hlodáš, jalovec a tak.
Na protihlukové bariéry u dálnic, se využívá vrba. Dvě husté řady proutků a mezi ně se dosypává substrát. Rostliny do něj ihned zakořeňují a časem tam vznikne pěkný, zpevněný, hliněný val.

Anglie už není mlhavá.

hezký anglický trávník může žít sám od sebe možná ve vlhké a mlhavé Anglii

-
Prší tam i nadále, protože je to ostrovní stát, počasí se mění klidně několikrát denně, ale mlhy tam jsou minimálně.

Jde o to, že někdy v druhé půlce minulého století Británie opouštěla uhlí pro topení, takže ve vzduchu už nebylo znečištění z uhelného kouře, které fungovalo jako kondenzační jádra, takže se tam mlhy už zdaleka netvoří tak snadno.

Mlhy tam jsou výjimečně, asi jako u nás.

Samozřejmě, i jako ostrovní stát tam má někdy suchá léta, když se tam posune horký vzduch ze Sahary, neprší a pak je tráva v létě spálená vedrem.

Re: Čmoud kdybyste jezdil

autem, netvrdil byste takové nesmysly, že u nás nejsou mlhy. Samozřejmě, že jsou a vůbec ne málo. Kdekoli je vlhčí místo, nedej bože vodní plocha, je zaděláno na mlhu.

.

kdyby autor bydlel u takové zarostlé smradlavé kupy svinstva kam se stahujou feťáci, kde je soustavně nachcáno, nasráno, nablito a kde si děcka hrajou mezi spoustou injekčních jehel, možná by změnil názor. Ekologii, tamptákům a smažkám se zde jistě líbí, ale pro slušný lidi blízkost takového biotopu není žádnou výhrou. Zpravidla se tyhle zóny stávají zárodkem černé skládky kam svoje věci chodí vyhazovat prasata z okolí. Ekologie a zádržnost vody v krajině je jen jedním z hledisek, které musí obec a její orgány zohlednit při územním plánování. Jistým řešením jsou pozemky uvnitř zástavby o které majitel nejeví zájem, ale které je obec ochotna neprodyšně oplotit natolik vysoko aby tam lidi nic neházeli. Takovou zónu u nás máme a v průběhu dvaceti let zde vzniklo cosi jako mladý hustý keřoles - břízy, osiky, keře s odhadem 30 cm vrstvou listí a humusu. Pro ptáky a kočky ideální, i zajíc si díru najde. Minusem jsou mraky slimáků které v mokřejších letech zamořují okolí.

Zarostlá smradlavá kupa…

Zarostlá smradlavá kupa svinstva... inu jaké lidi máte, takové máte i okolí. Dneska má každý práva a nikdo nemá povinnosti, všechno je mladé krásné a chytré, nikdo nesmí být k ničemu nucen a každý má právo se nenechat chytit u fetování na rumišti. Jako by feťáci nechodili s jehlama i na normální hřiště a pískoviště. Jako by oplocením rumiště feťáci zmizeli. Jako by oplocením rumiště lidi přestali s černými skládkami...

Je to samozřejmě o lidech. I ve Vidlákově se občas najde lednička v příkopu a někde u větrolamu se objeví staré gumy... Ale jinak se tu dá fungovat v popsaném režimu.

.

Pokud neuklidíte kupičku, prasata začnou přidávat. V čechách i na moravě. V lese, na poli, po příkopech i v parku. Praktický příklad stádního chování - když mohl on, proč ne já. Ano, oplocením bezprizorního pozemku se u nás situace vyřešila, hovna a zvratky příroda postupně vstřebala a teď je tam čisto, protože už nikdo nemá možnost něco přidat. Idylická rumiště plná krásných kytiček, veselých zvířátek a hrajících si dětí ponechme v říši fantazie.

Stačí, aby to bylo z ruky a…

Stačí, aby to bylo z ruky a máte ho. Černé skládky musí být při cestě a feťáci si šlehnou na prvním možném místě, neobchází to podělit spravedlivě.

Pamatuji doby kdy feťáci nebyli

Jenže oni mají lidská práva se zdrogovat.
To je problém. A před léty jsem byla na Slovensku, kde jsem vyrůstala u babičky do asi 4 let. Nebylo tam rumiště, byla tam doslova propast za kamenným chlévem. Ten stále stojí, dřevěnice dávno spadla, tu už mám jen ve vzpomínkách. Nikomu se nic nestalo a že nás bylo občas i 10 a honily jsme se tam dlouho. Tu strž si ve vzpomínkách nepamatuji, pamatuji obrovský ořech, který tam je stále.
V tv jede propaganda na "plné kule" jak je třeba chránit se před klíšťaty, která 30 lety teprve začala. Do té doby jsme ale žili, tak jak jsme to vlastně mohly jako děti přežít?
Do města jsme se přestěhovali, když mi bylo 11, do té doby jsme žili v dělnické kolonii se záchodech a jediným pokojem. Koupelna tam nebyla, místo kuchyně jen kout. Do jednotřídky jsme chodily do 3.třídy a pak už do školy do města autobusem a zpátky domů pěšky. Okolo rybníčku a podobného rumiště. Ještě za bývalého režimu rybníček zlikvidovali a zavezli rumiště hlínou.
Tak jak jsme to mohly přežít?

.

feťáci byli i před plyšákem, ale nepsalo se o tom. Jedna z mých prvních mrtvol v práci byl malej kluk s igelitem na obličeji. Ufetoval se toluenem (takzvaní čichači, dnes je tato sorta nejchudších feťáků doslova na vymření, i mladí už mají možnost kupovat bezpečnější matroš a předat během svého poločasu rozpadu mnohem víc korunek těm správným lidem).

Naše dvě nejrozšířenější…

Naše dvě nejrozšířenější drogy jsou alkohol a nikotin. Německá armáda jela na pervitin, který se před válkou v Německy běžně kupoval v lékárnách a krámech.

Mezi válkami se tu v uměleckých kruzích vyskytoval kokain - Hugo Haas v něm jel. Freud byl na něm závislej. Goering byl zas závislý na morfiu.

Ale za socialismu se tu zvolna rozšiřoval domácky vyráběný pervitin aplikovaný nitrožilně, který se pak rozjel po plyšáku.

sú peníze.

Aji náboženství je poměrně rozšířené.
Co z teho je ale více destruktivní...to by musel spočítat někdo študovaný.

Začíná ale všemu docela úspěšně konkurovat fenomen sociálních sítí. Kdoví esli aji náhodou nebude jednou velkou příčinou většího šíření užívání tych ostatních drog.

V zemi kde zítra znamená již včera mají už leta opiodní epidemii. Na vině sú ale aji legální drogy vyráběné , dodávané a propagované našimi aktuálními dobrodinci - Pharma industry...
Prostě příležitost dělá zloděje, přístup ke kvérům vrahy a lékům sebevrahy. Vot toze i takaja dialektika.

.

Je to trochu paradox, ale sítě vařičů perníku z dob předplyšákových nás zachránily před nástupem tvrdých drog z ciziny po převratu. V devadesátých letech nikdo z našich feťáků nepotřeboval kupovat drahou cizí drogu, když mu ji kamarád vařík v nouzi nejvyšší dal zadarmo. Tyto idylické poměry mezi "starou gardou" stáne panují, ale většina feťáků samozřejmě musí platit 200 až 300,- kaček za denní dávku pika. Pokud jedou směnnej provoz v nejmenované automobilce a berou jen aby to dali v práci (tedy ne denně) jsou schopni tímto způsobem fungovat řádově desítky let a ani je to finančně nezruinuje, berou dost a v době rauše nejedí. Mají děti a rodiny, okolí to o nich obvykle neví.

Záleží kde se člověk pohybuje

Čichači sice byli, ale nebylo jich takové množství jako dnes. To že jste narazil na jednoho kluka neznamená, že jich bylo tolik.
A na vesnicích nebyli vůbec.
Dnes musíme hlídat večer barák, protože známé firmy lezou do sklepů a kradou.
Také policisté objíždějí příbuzné a hledají fetky. Udělat to za komunistů, měl by hajzlík soud.
Tak jak můj bratr, měl 18 a z partou ukradli zrcátka
s traktoru v JZD. Zrcátka hodili nazpátek, ale byli zadržení a obvinění za rozkrádání socialistického majetku. Dostal podmínku.
Protože tehdy platila prevence, kromě pořádného výprasku.

A o alkoholu ani nepsát nebudu. Na Novojičínsku byla známá gynekoložka, která jela první ligu, dokonce se řešila i v médiích.
A nebyly drogy náhodou původně vyvinuty jako léky?

Jo doktoři

Na ty jsem zapomněl. Moje skvělá dětská lékařka měla časem závislost na morfiu.

LSD u nás oficiálně testovala armáda a testovalo se to oficiálně i na umělcích (kteří samozřejmě nebyli vůbec proti). Standa Grof si na používání LSD založil slávu.

Jo, alespoň některé drogy jsou zároveň léky, protože tiší bolest. Kokain je třeba ve sprejích proti angíně, morfium a deriváty se dávají na bolest. Heroin byl původně použit na léčení závislostí na jiných drogách a bylo to závisláci, co přišli dříve jak doktoři, že je vlastně ještě horší/lepší.

Drogy byly ovšem zároveň používány k magickým účelům. Nakvašeným ovocem se opíjejí i zvířata.

.

Čichačů bylo před převratem mnohem víc než dnes, kdy je to především styl kluků 10-12 let z vyloučených lokalit. I fet podléhá jistým módním výkyvům. O problematice toho co je dnes rozšířené a jak moc víte s prominutím kulové. Na druhou stranu je to celkem pochopitelné, protože nemáte přístup ke statistikám. Třeba naše město má slušně nízkou úroveň uživatelů tvrdých syntetických drog, včetně pervitinu, zato se naproto vymyká nadprůměrným množstvím produkovaných přírodních alkaloidů z máku.

Vidlák je hloupý. A určitě bude i starý a škaredý, protože ani

netuší, že posledním hitem je zplanýrování terénu, jeho pokrytí pískovou vrstvou a následné pokrytí UMĚLOU trávou.
Nevyvstává následná potřeba sekaček, benzínu, brigošů parazitujících na ubohém a usychajícím obecním či městském rozpočtíčku, a tak všelijak podobně.
A maliník může jít i se soudružkou břízou do ... někam. Na gumové trávě se prostě nechytají ani za hlavu. Ani spolu, ani bez sebe.
Už vás slyším, jak si pod nosem brbláte, co to zas ten mamlas Targus napsal. Dejte mu někdo deset korun, ať táhne do Albáče na jedno Trumfové Eso či jiný naprosto skvělý "pivní výrobek" a rozlomte mu klábosnici, ať už si konečně přestane vymýšlet.
Smolík je v tom, že Targus si nic nevymýšlí, jen stroze popsal reál v Kocourkově - pardon - v Jašově, po polsku "w Jasiowie".

tráva

Gumová tráva má samozřejmě jen samé přednosti. Nedostatky jsou příjemně překonatelné. Nežere to nic a nejde to kompostovat. I s tím si ovšem k našemu zármutku umí příroda poradit.

Re: pragmatik Je mi líto, ale musím vás urazit.

Jste starý, škaredý a hloupý.
Gumovou trávu příroda za jedno volební období nezlikviduje, ani kdyby se u toho na fleku posrala.
A pak už to je jedno...
... protože námi navolení soudruzi se delším horizontem jednoduše nezabývají...
Žádní chytří soudruzi se delším časovým horizontem nezabývají...

Gumový trávník - sen líného…

Gumový trávník - sen líného zahradníka.

za srdce beroucí óda

na Život. Tohle je tvé kopyto, ševče.
No a teď se ještě dobrat, vrátit k tomu, jak se se stejnou přirozeností, bez benzínu, železa, chemie, jiných ie, a hlavně bez nákupů "potřebného" materiálu a tudíž i pseudonutnosti marnění životního času kvůli přídělu vytištěných papírků, dostat ke všemu jídlu a teplu pro svou rodinu. Řekněme na 1 ha a 4h práce denně. Žádné vstupy.

Bez práce

Bez práce nejsou koláče. Jste poněkud naivní, pokud si myslíte, že uživíte rodinu na 1ha s pouhými 4h práce denně a bez externích vstupů. To možná tak kouzelníci z Harryho Pottera.

můžete mít pravdu ale

Zkuste si představit, že to je fakt. Že váš tata byl v rodině (rodu) x-tý v linii, co to uměli, takže všechno, co je k tomu potřeba, už na hospodarce a v hlavě máte - to správné nářadí, pěstební a chovatelské postupy, semena (všecko jiné než dnešní vidlák), zalívat a plet moc nebo vůbec nepotřebujete, máte hájek, z něho ročně dost topiva, bo víte kdy, co, čím, jak kácet, čím, jak a v čem topit, a tak podobně v ostatním.
Věřím, že to jde. Jasné, pokud máte být první v linii, co na to (po výmazu generační paměti) znovu najede, tak té práce a vstupů bude kur_va víc, ale za deset roků to tam musí být, pokud víte co a jak a máte vodu ai když začínáte na holé louce nebo průmyslovém lánu. Já nevím, co a jak, ale posbírat ty dovednosti a znalosti mezi lidmi nezkaženými "odbornou" literaturou by šlo.

.

je vidět že jste nikdy nehospodařil, a pro klid vašeho těla i duše vám přeju aby to tak zůstalo.

hospodarim

Uz delsi dobu.

To určitě :-)))

Vy 4 hodiny a roba (severní Morava má pro ženy krásné označení) celý den, tedy to co ji zbyde po 8 hodinách práce ve fabrice či jinde. Tam i víc. Na západě se pracovní doba zkracuje a u nás je stejná jako za komančů či ještě delší.

to umí vyřešit za 4 h přes jednu noc.

Benzín či naftu ale zřejmě potřebují, někdy i nůžky na drát a kleště na kladku.
S teplem ale nevím jak - jednoduše. Leda by stihli během té noci i nějakou tu kulatinu, neskaj se ale většinou vozí na pilu dosti neskladné délky biomasy, to není jak dřív - stačil jim přívěsný vozík....
Ale tež to není pro každého, zde ale zejména z důvodů svědomí , ne z tych důvodů (prostě nemají často ani 10m2 pozemku, natož 10 000) co mají lidi z paneláků a spol.

Anebo kupit plus dotace, všecko za vas těž takto zrobí jiní.
Nic jiného mě bez tych vstupů nenapadá, prostě i tych papírků (respektive nul a jedniček v počítačích) je třeba. Prostě u nás to sběračství je dosti omezené, například zimou (nebo puškou a střelivem majitelů lesa).

mimo téma, ale - pamatujete?

https://www.novinky.cz/historie/clanek/kdyz-jel-kostel-po-kolejich-4034…

kostel v Mostě

Ač nerad, musím se přihlásit k částečnému podílu na přesunu. Programoval jsem činnost hydraulických válců , které prováděly posun kostela. Byl jsem v týmu. Tehdy pod Ostravskou Inorgou. Jinak skvělá reference inženýrského umu tehdejších pracovníků.

proč nerad,

kdysi dávno když ČT byla ještě pročeská, byl o tom fantastický dokument, který jsme sledovali se zatajeným dechem.....
se divím, že si na to vůbec, v dnešní době, někdo vzpomněl, ale dík za to, třeba si to někdo z mladejch přečte....

doba

Doba se poněkud změnila. Co bylo tehdy bílé, dnes je černé atd. Ale jsem samozřejmě na to pyšný, že jsme něco dokázali, i když i tehdy byla jako dnes početná kohorta pochybovačů a jiných přizvukovačů-že to nejde, že věž spadne, že to jsou vyhozené peníze a nevím, co dalšího tehdy zaznělo. Naštěstí to tehdy měla strana pevně v rukou.

Super

Jak dlouho se to vlastně připravovalo?

Super

Jak dlouho se to vlastně připravovalo?

uhlí pod Mostem

Já jsem na tom osobně pracoval asi 2 roky, ale asi celkem 5-6 let se to projektovalo. Souviselo to , vlastně to byl hlavní důvod , s přístupněním uhlí pod Mostem pro dobývání. Dnes naprosto marginální problém. Ještě jsme přesouvali školu v Ostravě.

Sice píšou, že inspirací byly přesuny chrámů

v Egyptě.
Ale my měli domácí velice reálný příklad.
Když se v Praze šibovalo s kapličkou po kolejích pod pomníkem Stalina ( fronty na maso).
Soudruzi usoudili, že sice Stalin je na výšinách, ale kaplička v základech by nepůsobila dost dobře esteticky.
Tak ji naložili na šíny a už se frčelo s kaplí o kus dál.
Frontu na maso sice o nějakej rok odstřelili, ale kapli nechali na novém místě.