Sedím u kuchyňského stolu a na talíři mám cosi, co nelze nakrájet nožem ostře broušeným, ani nožem s ostrými zoubky. Při krájení se to rozpadá, drobí, nevoní to, spíše opačně, smrdí to zatuchle a chutná to jako piliny. I najít v tom něco jde. Hřebík, kousek drátu, žmolky čehosi kdysi plesnivého… Nejde to namazat ani máslem tím „pomazánkovým“ natož pak pokapat třeba medem od včelaře. Ano, vážení, píšu o chlebu. O chlebu včerejším jež snídám.
Víte, jsem stár a viděl jsem již leccos. Viděl jsem hada srát, koně blít, ožralého komunistu hajlovat. Převrácený cigánský vůz jsem viděl, Dlouhou s Krátkým jsem viděl obcovat,… I dobrý a chutný chléb jsem kdysi jedl. Na ten jen vzpomínky zbyly.
„Zajdeš pro chleba a vezmeš taky štryclu tvrdého“. Povídá jednou máma, když jsem rozum začal brát. „ Pekař právě přijel“. Dala mi pár drobných a síťovku. A já šel k Jednotě. Jednota byl jediný obchod ve vsi. Byl u Knapů. Bývalou hospodu u Knapů zabrala Jednota. Přibrala k tomu i ložnici a obývák. Jako sklad. Stařečkům Knapovým probourali do kuchyně průchod z průjezdu. Z baráku jim zbyla jen kuchyně a průjezd. A taky hnojiště.
Před Knapovým stál skříňový Robur s otevřenými zadními dveřmi. Ve dveřích dřevěná bedna s chleby a u bedny stál pekař (šofér) v modrém plášti pod kolena. Bral bochníky do rukou a házel je tetce Mlčákové, stojící na třetím schodu. Ta házela bochníky někomu dalšímu stojícímu v chodbě. Chleby byly tehdy tříkilové. Byl to řetěz, tak jako si kdysi zedníci na stavbě házeli cihly. Na konci řetězu byla vedoucí, paní Ševčíková. Ta chytala bochníky letící přes pult a rovnala je do chlebového regálu. (Později se tohle házení chlebem přestalo provozovat. Chleby byly dělány menší (kiloapůl) a byly v menších bednách, které s pomocí paní Ševčíkové pekař nanosil k regálu). Chleba se vozil dvakrát týdně. V pondělí a ve čtvrtek. Nebyl problém jíst v pondělí ve škole svačinu ze čtvrtečního chleba. A byl dobrý. Než dovezli čerstvý, jedl se chléb starý. Starý chléb se i kupoval. Zbylý spotřebovali pernatci a chlupatci na dvorku. A chutnal jim až do doby, než se sami stali přílohou k dobrému chlebu. Chutnal i koním. Dnes se i pes šklebí nad krajíčkem čerstvého chleba a vrčí, když mu ho nutím.
Inu, koupil jsem čerstvý i starý (ten byl za poloviční cenu) a pakoval domů. Po cestě jsem tomu čerstvému, teplému okousal oba konce. Lahůdka. A se zlou jsem se potázal. Máma se na mě zle podívala. (Myslel jsem, že chytím facku přes celou hubu) Ale pohladila mě po vlasech. „Takhle se ke chlebu nechovej, chleba je Boží dar“. Pokřižovala chléb a odkrojila mi z obou stran to okousané. A já si dál pochutnal. Chléb zabalila do čisté lněné utěrky a uložila chléb do kredence na dřevěný vál. A tam vydržel dobrý až do dalšího, čerstvého.
Chléb se krájel tak, že se levačkou přitiskl na hruď a skýva se odkrojila i tupějším nožem směrem k tělu. Pokusit se o to před dnešní snídaní, mám ty piliny asi až v trenýrkách a musím vysávat kuchyni. Dnes se dá rozpadající se skýva ušmidlat snad pouze nad dřezem.
Proboha, pekaři, dejte svému dílu to, co mu patří, nemelte starý do čerstvého, nenazývejte svoje bacouchy honosnými názvy jako „domácí, kmínový, podmáslový, instantní…. Dejte svému dílu taky kousek lásky. Vraťte se k chlebu prostému. Vraťte se k symfonii chutí, kterou chléb náš vezdejší za mého dětství poskytoval.
Psáno po nechutné snídani.
- Log in to post comments
Komentáře
Laco
mimo téma. Jak to vypadá s ruským zlatým rublem? Už je to víc než pět roků. Že by dočasně odloženo?
Razí ho od r. 2006 v hodnotě 50 rublů
(8 gramů zlata) a v oběhu jich je asi 5 milionů. Zlatá 100rublovka má 15,5 gramu zlata a národní banka jich vydala asi 120 000. Všechno "svatojiřské ruble".
rubl
před šesti léty pan Laco G. odhadoval, že do pěti let bude zlatý rubl rezervní měna. Člověk se občas v odhadu sekne.
To už nás pane řídící…
To už nás pane řídící důstojníku hlídáte a hlášení píšete celých šest let? To už máte asi titul zvláštního přidělence...
Z praktik
Z praktik řetězců při nakládání s pečivem by se nejednomu otrlejšímu jedinci zvedl kufr. Jinak pečivo se údajně nevyhazuje, výrobce si jej bere zpět, zřejmě usuší, rozemele a zpátky přidá do těsta.
Vysoké nad Jizerou, cca 1971
Asi v 8 hodin ráno se před pekárnou za náměstím, vedle kostela, slézá tlupa dětí s bandaskami a síťovkami.
Mám velkou žlutou plastovou s modrým víčkem na 2 l mléka a malinkou smaltovanou na šlehačku.
V mlékárně mi paní nalila již zmíněnou odměrkou s ouškem, drátem s dřevěnými rukojeťmi ukrojila máslo (má ještě tvaroh a něco jako eidam - vše z místní družstevní mlékárničky) a mažu k pekárně.
Po chvíli nás přísný pan mistr odpočítá asi deset a jdeme dovnitř. A tam čeká ten zázrak - místnost s kovovými regály s horkým pečivem. Stojíme vedle sebe s rozevřenými síťovkami a pan mistr nám takovým dřevěným hrablem (vypadá jako to krupiérské, jen je mnohem větší) do nich hrne vařící makovky a případně housky.
Mají zrovna hotovou várku, tak smíme nakouknout i k pecím a k pultům na vyvalování pečiva.
Pak nás zkasíruje, vyžene a jde další skupinka.
Venku se rozpadáme na jiné skupinky podle toho, která kam míří. Seběhneme kousek po cestě směrem ke Tříči, posadíme se do trávy a blaženě snídáme ledové mléko a horkou makovku.
Chleba nosila babička ve středu - veliký pecen, který vydržel i týden. A byl tak dobrý, že jsme ho jedli jen tak, suchý.
Ta pekárna tam prý pořád je...
Dnes kupujeme chleba už jen podmáslový z LIDLu.
Jestli je podmáslový, nevím. Ale je chutný, dá se jíst i nasucho, neplesniví, nerozpadá se, nedrolí a i čtvrtý den je to pořád dobrý chleba. Trochu ztuhne; a pokud ho nesežereme, tak jsou pátý den vajíčkové chleby.
Jo, a rohlíky pouze "sobotní loupáky" od Stárka z Neratovic. Kupujeme je v sobotu a ještě náledující středu si ho rozkrojím a s chutí zdlábnu s máslem a marmoškou k snídani. Pak teprve ztvrdne; nebo se musí cíleně usušit.
Asi jsme klikaři :o)
Myslím
že ty bandasky skončily v 60. létech a nahrazeny pytlíky,v 71. už nebyly
Ve velkoměstech asi ano,
v lokálních družstevních mlékárnách se na igelit nehrálo - konve, skleněné flašky a bandičky.
A to
skončilo s nástupem 70. let
V Británii vám dává mlékař…
V Británii vám dává mlékař mlíko za dveře,
pokud si pamatuji,
U nás dávali taky. Po nějakou dobu,potom to zrušili.
Pytlíky na mléko nanahrazovaly
bandasky a rozlévané mléko, ale až skleněné lahve a i tam to bylo jak kde, podle technologie v mlékárně. Změnit obal znamenalo i překopat/vyměnit plnící linku v mlékárně a to se nedělalo jen tak z plezíru ,ale hezky podle plánu a podle možností financování. Já narazil ještě v 80. letech (myslím, že to bylo v Přerově) na mléko, smetanu a jogurty ve skle - lahve 1, 0,5, a 0,25 litru s uzávěrem z tenkého hliníkového plechu a dost mě to překvapilo, protože z Prahy už jsem dlouho znal jenom igelit a plasty.
Ano, je to tak, ještě v 80. letech
byl k sehnání jogurt ve skle, paralelně k tomu v plastovém kelímku. V 60. a 70. letech se ustupovalo od rozlévaného mléka, které bylo nahrazeno mlékem ve skle a teprve potom se zavádělo mléko v plastovém pytlíku. V 80. letech už nastupovalo i trvanlivé mléko v PAK.
Dobře už bylo!
Bylo to myslím v 83. roce, když jsem byl s šesti kamarádama na vandru na Malé Fatře. Velký Rozsutec byl zahalen v mracích a jeden z kamarádů znalý poměrů doporučil jít o kousek dál k jeho strýci do Zázrivé, protože bude zaručeně pršet.
Když jsme tam došli, začalo pršet. Paní domácí nás ubytovala ve stodole. Na druhý den ráno nás pohostila domácím chlebem, domácím máslem a čerstvě nadojeným mlékem. Všichni jsme se na ty domácí dobroty vrhli a cpali se jak kdyby jsme týden nejedli. Akorát jeden kamarád žuchlal suchý chléb s máslem. Ptali jsme se, proč nepije mléko. On na to, že pije jen studené mléko z ledničky a toto je teplé od krávy. Jeho sestra ho přemluvila, protože všechno, i mléko bylo vynikající. Tak jsme se všichni nacpali. Po teplém mléce jsme měli všichni bílý knír, chléb neskutečně voněl a máslo mělo zvláštní kyselkavo - slanou chuť. Na mléko přímo od krávy jsem byl zvyklý, ale doma pečený chléb s máslem jsem nikdy nejedl.
Bohužel, na ty domácí a tučné dobroty nebyli zvyklí ostatní a způsobila jim řídký případ s hustým běháním. Na dvoře u hnojiště stála dřevěná "observatoř" a u ní se vytvořila fronta už před obědem. Fronta se tam udržela až do večera.
Od té doby jsem tak dobré jídlo nejedl. Dobře už bylo!
Chleba,máslo mléko
MUDrland Wenca
Nic se nemá přehánět a už vůbec ne teplý čerství chléb,jako na vojně,tři dni starý.
To jsem byl na návštěvě v tom kraji také a čerstvé teplé kobližky,to bylo bolení břicha.
Máslo vůbec působí na střeva a vyvolává plynatost.Co se pamatuji doma,mléko se nikdy nesterilizovalo,jen na kávu s melty se přivedlo do varu a hned sundat,jinak vykypělo.
Kváskový chléb
si pečeme doma už asi sedm let, v normální troubě běžného el. sporáku. Nemá chybu! Kvásek jsme si původně vyrobili sami, za ta léta nám asi dvakrát zašel, nový jsme jednou koupili a jednou obstarali od známých. Do budoucna tuším problém s žitnou chlebovou moukou, nutnou pro udržování kvásku; zatím ji běžně koupíme v místní samoobsluze za cca 26,- Kč /kg.
Otázka v názvu článku:
Kdy se pekl lepší chleba - dnes, nebo ve středověku?
https://www.vitalia.cz/clanky/kdy-se-pekl-lepsi-chleb/
...... (je tam úplně všechno a skvěle napsanej)
Kouzelnej závěr ...... "Stále váháte, zdali byste natáhli ruku po dnešním „chemickém“ krajíci,
nebo raději volili chléb z dávných dob, vyrobený rukou poctivého pekaře"?
jenom dodatek
Obě knihy uvedené v článku ("Jídlo a pití v pravěku a středověku" a "Šokující pravda o potravinách")jsou ke stažení na ulož.to
Myslím, že nad opravdu středověkou krmí
byste dost zvedal obočí. My jsme tedy byli zpočátku hodně překvapení; odlišností chutí i vzhledu pokrmů :o)
Ona i kuchyně 19. století se od té dnešní hodně lišila chuťově i sortimentem.
K tématu
Chleba je moje nejoblíbenější potravina. Nejdůležitější pro mne je, aby měl dobrou chuť, která mu vydrží alespoň tři dny (což dnes není bohužel samozřejmost). Zásadně nekupujeme chleba balený a krájený na krajíčky.
Chleba taky už léta pečeme, jen to nejde pořád, je to časově náročné. Kvásek už se dá koupit i sušený v pytlíčku jako např. Vanilkový cukr (v PM „V Šipce“), pak už ho není třeba tak dlouho pracně piplat a lze ho udržovat a živit v lednici jako klasicky vypěstovaný kvásek. (Pro zajímavost : na netu se najdou mapy poskytovatelů kvásků a ti vám ho dají zcela zadarmo, je to taková komunita, kam se může přihlásit každý).
Taky už jsem nouzově zkoušela i chleba z droždí, vůbec není špatný, jen druhý den ty kvasnice přebijí všechny chutě. Takže sníst pokud možno do 24 hodin a to se mu žádný kupovaný nevyrovná.
Jinak u nás (v PM) dlouhodobě vede Dobřanský pecen, sice trochu drahý (asi 2kg přes 70,- Kč)., ale chuťově nepřekonatelný, chuť si udrží i pět dní a dodávají ho vždycky teplý. Nemá chybu.
Srovnávat s minulostí moc nemůžu, tehdy jsem měla jiné životní priority, než shánět a hodnotit nejlepší chléb :-).
Přeji vám hezký den, i když bude asi většinou deštivý :-)
Kvásek z Lidlu
Kvásek (zmražený) se dá koupit i v Lidlu, je to myslím 250g a stojí 19,90 Kč.
Koupila jsem a dala do mrazáku jako železnou zásobu, kdyby mi umřel můj vlastní, který používám.
Tudíž osobní zkušeností s tím "lidlovým" zatím nemohu sloužit.
dotaz
obvykle kupuji chléb z Kaufu a přijde mi normál
mojí švagové o 50km dál chutný
https://www.rohlik.cz/1324879-kompek-chleb-kladensky-klas-krajeny
dotaz - má někdo s tímto výrobkem jinou zkušenost ??
Chleba kváskový - kvásek, recepty, vychytávky...
https://conovehonakopci.cz/vegerecepty/chleb-a-pecivo/#Chleba
"Ako si založiť ražný kvások 1. - 6. deň (video) https://www.youtube.com/watch?v=xB618bhes5E
Na osmělení "Chleba, jak býval" https://www.labuznik.cz/recept/chleba-jak-byval/
Chléb je základní potravina,…
Chléb je základní potravina, která by měla obsahovat vše, co člověk k výživě potřebuje.
Jeden můj známý se pokoušel péci takovou superpotravinu a opravdu stačil krajíček tohoto chleba,
více sníst se nedalo. Bylo to na mne příliš hutné.
V dětství jsme jezdili na prázdniny k babičce a pamatuji obřad pečení chleba, kdy se do trouby v ošatce vkládal chléb na pečení.
Jak a z čeho přesně se mísil, bohužel nepamatuji, snad jen tolik, že babička, dcera pekařova, dříve jezdila s obilím do cca 60 km vzdáleného mlýna ve Vidlákově, kde tehdy byl mlýn a kvalitně mleli. Mouka pak byla uskladněna na půdě ve velkých dřevěných bednách.
Co vím, tak v míse, ve které babička chléb mísila, bylo vždy ponecháno těsta na cca 2 buchty, ze kterých se pak chléb zadělával.
Pokud pamatuji, chléb byl bílý, nikoliv s kmínem, ale s anýzem.
Občas babička troubu, s pečícím se chlebem v ošatce, otevřela a chléb potřela perútkou, či smetáčkem na to určeným a namočeným ve vodě. Tuším, že v troubě mívala současně s pečícím se těstem i trošku vody,...
Po upečení a vystydnutí chléb dala do utěrky a do sáčku, pokud jsme ho obratem nesnědli, vydržel nejméně týden.
A musím říci, že ani v nejlepších letech zdejší pekárny a žádné další, jsem tak dobrý chléb již nikdy nejedla.
Sama jsem již párkrát chléb upekla, ale ten babiččin to není.
matko
já nevím, u nás v ošatce kynul. Ošatka do pece? To by asi shořela.
Ošatka byla
azbestová. To vás nenapadlo?
rk,
ty jsi asi nikdy neviděl jak se peče chleba, co?
Chleba není pizza!
Mirku
i elektrikář by měl vědět, že starším a neznámým lidem se vyká.
hmm
https://www.vune-chleba.cz/2018/07/peceni-chleba-v-troube/
Psala jsem do trouby, tam…
Psala jsem do trouby, tam nebyl přímý plamen.
I když nevylučuji, že si již přesně vše nepamatuji, někde v mysli mám ošatku, možná chybně,...
Matko,
do trouby nikdy nepište, je to ztráta času. Tam vaše psaní nebude nikdo číst, spolehněte se.
Kdybyste viděl nejen mou…
Kdybyste viděl nejen mou troubu ale i šuplíky :-))))))))))))
no nevím,
ale trouby nebývaly na přímé topení - vlastně byly vyhřívány jen kouřem co šel okolo nich. Vzpomeňte že topilo se jen v části na vaření, aspoň u těch starých sporáků . Teď máte přímo v troubě topné těleso.
Chleba.
matka.
Jak jsem psal,sousedi měli domácí pekárnu.
To se musela dřevem rozehřát rozpálit,pak se vkládal nakynutý chleba,který byl dotvařován v těch pletených ošatkách, dřevěnou lopatou,asi to mělo svůj název,do vyhřáté pece.Pec se zkoušela,jestli má požadovanou teplotu hrstkou mouky,hodila se do prostoru,jak dopadla dolu a byla hnědá,mohlo se sázet.
Já nepsala o peci, ale…
Já nepsala o peci, ale troubě. Sice vytopené dřevem, ale přímý oheń tam u chleba nebyl.
Toto se neodehrávalo v pekárně, ale v kuchyni u babičky.
Ale nevylučuji, že to pekla v jiné nádobě, přesně již po mnoha desítkách let nevím.
Vida, ...škoda, že se již…
Vida, ...škoda, že se již nemám koho zeptat a nevzpomenu si .... v čem ona to teda vlastně pekla....
matka
Nepekl se v ničem. |Z ošatky se vyndal a dřevěnou lopatkou se šoupnul do pece nebo dneska do trouby. Ani v peci není přímý plamen.
Teorii znám, ale nepamatuji…
Teorii znám, ale nepamatuji se vlastně přesně, jak se to do detailu dálo... :-( Byla jsem dost malá a nevěnovala jsem tomu až takovou pozornost. Dnes by se mi ta zkušenost hodila. No co, tu mi mnohé, co je vlastně nelogické, v komentářích připomenete, uvedete na pravou míru. Tož za to dík.
chleba
Bubví co to Prd jedl. Dnes se prodává dobrý chlebe téměř všude. Někde i velmi dobrý.
Kdybyste
Kdybyste měl pravdu, tak by těžko domácí pečení zažívalo takový boom. Za minulého režimu se skoro nikdo tímhle nezatěžoval. Ne vždycky tedy bylo pečivo super, ale nepamatuji plíseň na dobře uskladněném chlebu do dvou dnů.
Tak to ani náhodou
Já skoro přestal s kupovaným chlebem. Už je úrovni hamburgera z mekáče.
Když můžu koupím kváskový.
Taky všechno dopékané. Někdy si to dám a pak si říkám několik dní, že já blb.
Andrejovi se zřejmě doneslo,
co o něm soudím a co na něho chystám. Chce si to u mě vyžehlit a začal mluvit pravdu (pokud nelže titulek článku):
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nadavky-z-babisova-mailu-europarlame…
Hohlmeierová je ze stejného…
Hohlmeierová je ze stejného stáda jako Milka a Adamová.
Víte, já si někdy - když se napiju, jako třeba
zrovna teď, ve vožralství kladu otázku, jestli si tohle stádo neplatí nakonec sám Andrej. Umí si někdo představit lepší způsob, jak v téhle zemi Andrejovi zvýšit popularitu? Já opravdu ne.
A pak si ještě kladu otázku -
jak to ty lidi dělají, že se ze sebe nepoblijou? Třeba taková Jourová, že.
---
Od europoslanců, kteří byli do eulamentu vysláni za ANO (e.g. za Babiše) je to vlastně dvojnásobná zrada: jak na lidu své země, tak i na svém lenním pánovi. Jak se jim asi spí? Pro zradu je - pokud vím - jen jediná omluva: vítězství. A tím si v jejich případě vůbec nejsem jist, užitečných idiotů a mouřenínů se, pokud vím, vítězství nikdy netýká.
Jednoduché
Vy jste nikdy neslyšel o penězích?
Právě že slyšel i četl.
Zrovna nedávno: nějací lidé se v jakémsi hytlermarketu nepohodli, a jeden z nich dal nějakému debilnímu silákovi peníze, aby toho druhého vzal železnou tyčí, což se i stalo.
Je to tak jednoduché!
za mě odpočinkové téma ve větší shodě po politických martýriích
Někdy,v nepříliš vzdálené minulosti jsem křižoval republiku k jejím výstupním hranicím.
Když jsem si jednou poprvé koupil chléb v Hustopečích/ a opakovaně pak kupoval / , tak jsem si říkal ,,hm,ti moraváci mají ale vztah k tomu zrnu,zemi a jaký chleba z toho bude.
A marně jsem pátral ve své paměti kde jsem v čechách koupil podobně chutný chléb.
Nyní koukám na scuk.cz a vybírám si tam chleba ,kysanou smetanu a jiné pro mne cenově dostupné dobroty,které jsem tam zatím nekoupil,
Byť jsem před lety dostal pekárnu na chleba ,už v ní chléb nepeču a vyrobit si doma chléb ze třístupňového kvásku je pro mne pracné a u mne s nejistým výsledkem..))
Ano pamatuji si jak u nás pekl ,,Boží dar" starý němec a pekl jej na Božím Daru,také byl vynikající kraslický pecen,stanovický,které vydržely týden velmi chutné.
Místopis jsem použil pro Vidláka ..on a možná i jiní z vás jmenovaný chléb znali.
Dnes mi chutná chléb Moskva ale při mé spotřebě je na mne drahý ale kupuji jej ve slevě.
A teď čekám až němci od 1.7. zlevní do konce roku DPH+ spotř.daň cca 5% a pojedu si k nim pro chleba, pstruhy ,lososy a filé to vše mražené,dále slepice,různé rybičky v plechu,které jsou tuhé a ne jako v česku prodávané bláto.
Ano, na Božím Daru byla ještě začátkem 70tek pekárna
musela tam být, protože minimálně 2 x do roka městečko zapadlo sněhem tak, že se do něj týden nikdo nedostal.
Kraslickej chleba
byl ještě po roce 2000. Před lety skončil. To byl Pan chleba.