Bylo to jako lusknutí prstů. Ještě před měsícem Ukrajina slavně vítězila, Putin byl smrtelně nemocný, Rusko mezinárodně izolováno, z Afriky přicházeli samí inženýři a doktoři, evropské hodnoty byly pevné, grýndýl byl nezvratný a Petr Fiala byl velký státník, který bojuje za zájmy České republiky, zatímco Babiš bojuje s uzávěrem lahve coca-coly.

Před týdnem byla geopolitická situace úplně jiná a psali jsme o Náhorním Karabachu, kde skončilo tisícileté arménské osídlení a proběhlo to vlastně bez povšimnutí světa. Já jsem v jednom ze článků napsal větu, že arménský premiér Pašinjan se zachoval vlastně jako Beneš. Nijak jsem to nerozváděl. Byla to pro mě v té chvíli jen slovní zkratka, jaké používám běžně pro „nasvícení scény“ z jiných úhlů. Nedělal jsem z toho žádné závěry, byla to jedna jediná věta zhruba uprostřed textu a už jsem se k ní nevracel, protože článek byl o něčem jiném.

Tak jsme se dozvěděli, že podle agentury Morning Consult je Petr Fiala nejméně oblíbeným demokratickým premiérem na světě. Věří mu jen 18% občanů. Je méně oblíbený než Macron, kterému běžně hoří předměstí Paříže. Je méně oblíbený než Scholz, kterému zase nehoří kotle v elektrárnách. Naopak, nejoblíbenější je indický Módi, i když je Indie hodně chudá země a život tam není peříčko. Druhý nejoblíbenější je mexický prezident Obrador (že jste o něm nikdy neslyšeli?), i když mu v zemi řádí drogové kartely…

Vkomentování slovenských voleb má smysl ještě pokračovat, protože s nimi máme hodně společného a jejich trendy i tendence fungují i tady. Stojí za to, vzít si drobnohled a neřešit jen vítězného Fica, nevítězné Šimečko, volební vlaky zaplacené z Ameriky a cikány zaplacené Matovičem. Stojí za to, podívat se na ty, kteří zůstali daleko vzadu a do Národné rady se neprobojovali. Dnes si probereme ty neúspěšné… ano, protože i jejich neúspěch se může zopakovat u nás. Nebudu samozřejmě řešit malé obskurní straničky s nulovými šancemi už od začátku.

Vít Rakušan:

Výsledek slovenskýchvoleb je pro nás varováním i poučením. Obavy lidí, kteří žijí často na periferii zájmu, nemusejí mít reálný základ, ale nejsou proto méně skutečné. Pokud chceme udržet v Česku liberální demokracii, musíme vysvětlovat její výhody i těm, kdo z nich v současné době neprofitují, nebo jen málo. Lidem ve vyloučených lokalitách, lidem chudším, zklamaným. A vytvářet společnost odolnou proti strachu.

Motto: Volby byly o Ficovi, ale vítězem je Pellegriniho HLAS.

Včerejší článek jsem psal asi v pět ráno, kdy bylo sečteno cca 90% hlasů. Až následně se zřejmě započítaly korespondenční hlasy, které pohnuly o nějaké to procentíčko s výsledky. Vyznění mého včerejšího článku je tedy ještě o nějaké to procento jiné. Ale, jak jsem včera psal, tyto volby neměly výrazného hegemona a nakonec bude záležet na každém procentíčku a každé blbosti, což se nakonec stalo. Výsledky jsou zde:

SMER – 42 mandátů

PS – 32 mandátů

HLAS – 27 mandátů

Svůj článek o slovenských volbách začnu jedním důležitým faktem. Od začátku do konce tyto volby neměly žádného výrazného hegemona. Progresívnému Slovensku i SMERu volební průzkumy přiznávaly voličskou podporu kousek přes dvacet procent. Porovnejte to s naším Andrejem, kterému některé průzkumy přisuzují i pětatřicet. To je obrovský rozdíl. Slovenské volby měly podle průzkumů svojí „velkou trojku,“ což jsou Fico, Šimeček a Pelegrini a pak spoustu menších stran u kterých nebylo jisté, jestli se do Národné rady vůbec dostanou.

Krátký knižní úvodník:

Přátelé, včera jsem vylifroval všechny prozatím objednané knihy a hlásím, že ode dneška nebudu do knih psát automaticky věnování adresátovi. Už se mi teď několikrát stalo, že si dárce knihu objednal jako vánoční dárek pro někoho z rodiny nebo kamaráda a věnování jaksi nepatřilo té správné osobě. Ode dneška bude každá expedovaná kniha opatřena jen mým autogramem a pokud mými knihami chcete někoho obdarovat a chcete pro něj věnování od Vidláka, napište příslušné jméno do poznámky.

Tak jsme se dozvěděli, že Vítek Rakušan spouští novou informační kampaň za čtyřicet milionů peněz, ve které nám vláda vysvětlí, jak dobře se vlastně máme, že dezoláti jen remcají a přitom si doma debužírují šampaňské a kaviár, z peněz vybraných od chudáčků důchodců, vláda dělá, co je třeba, už brzy zvítězíme a evropské hodnoty se zaskvějí v plné kráse a každý konečně pochopí, jak dobře jsme volili.