Vždycky si říkám, že už je to naposledy. Že už nebudu jitřit osobní preference svých čtenářů a nebudu jim rozkopávat bábovičky ohledně jejich oblíbených politických lídrů či stran. Ale promiňte mi, volební výsledek Donalda Trumpa ještě jednou přeformátoval vlastně všechno. Už jen proto, že jeho vítězství bylo nečekaně veliké, navíc si vybral za vicepremiéra člověka, kterému by se u nás říkalo konzervativní levičák, ale on by to samozřejmě v Americe nikdy takhle nevypustil z úst.

Dnes máme neděli a je nejvyšší čas se ohlédnout za uplynulým týdnem, který byl zcela zaplněn americkými volbami. Ono to je samozřejmě důležité, že v USA skončila woke kultura a liberalismus se rozpouští v slzách progresivistů, ale týden byl bohatý i na jiné události a tak si je dneska trochu prokydáme…

Tak se nám rozpadl liberální narativ a ani to nebolelo. Grafy a rozbory potvrzují, že po celých Spojených státech volili lidé úplně stejně. Vesnice proti městům, zchudlí proti zbohatlým. Tečka. Všichni, kteří během Bidenova vládnutí zchudli, volili Trumpa. Nic na ně neplatily řeči o hodnotách, o vedoucí úloze USA ve svobodném světě, neplatila na ně Ukrajina, neplatily na ně LGBTNSDAP, neplatily na ně potraty, feministky ani americká Danuše Nerudová.

Nějak se nám ten Titanic pravdy, lásky a evropských hodnot potápí, že? Vodu nabírá už dlouho… tři roky o tom mluvíme. Tři roky posloucháme, jak se musíme semknout, tři roky se bojuje proti dezinformacím, které pak vyhrály volby přímo v USA a od té chvíle už to nejsou dezinformace. Mladý Kennedy se stane ministrem zdravotnictví a on je přímo ztělesněním všech dezinformací o covidu… Nebo teď už je to jinak? Už se může mluvit o Pfizergate? Už to nejsou jen dezinformace, ale důvodná podezření, která je třeba nezávisle vyšetřit?

Síkela má za sebou grilování, vy tupci! To jste si nevšimli? Máme hento silné portfólio. Máme komisaře pro šíření genderu v Africe. A vy tady pořád řešíte toho Trumpa. V Europarlamentu se bojuje, aby se komisařkou nestala šílená Ribereová, která by nejraději vymýtila z Evropy veškerou energetiku a vy si toho vůbec nevšímáte. Místo toho sledujete, co se děje za oceánem.

A máte recht… zvolení Donalda Trumpa bude pro naše peněženky i budoucnost poněkud důležitější než všichni ojrokomisaři dohromady. Začalo to hned a vlastně přesně. Poklesem koruny vůči dolaru (i euru).

Tak nám vyhrál Donald Trump. Hodně z nás do poslední chvíle ještě čekala na nějaký kamion hlasovacích lístků na podporu Zklamaly Harrisové, který se odněkud vynoří a zachrání libtardům situaci. Ale nestalo se. Vítězství Donalda Trumpa je o to přesvědčivější, že Republikáni získali i většinu v Senátu, Sněmovně reprezentantů a dokonce mají i většinu guvernérů. Takže na nějaký „impíčment“ mohou všichni rovnou zapomenout. Navíc, Trumpovo vítězství je poměrně přesvědčivé. Vyhrál nejen na počet volitelů, ale i na počet hlasů.

Vždycky, když jsem optimista, tak říkávám, že každé lidské rozhodnutí se dá jiným lidským rozhodnutím změnit. Je to samozřejmě náročné, má to svoje náklady, ale jde to. Když jsme do EU vstoupili, můžeme si to rozmyslet. Když jsme zavedli emisní povolenky, můžeme od nich odejít. Jestliže jsme privatizovali, je možné dělat také opak. Jistě, není to zadarmo, protože za všechno se platí a když se vydáme špatným směrem, tak to prostě bolí, ale je možné to udělat.

… padají narativy.

… akorát nám padají na hlavu a hrozí, že nás to zavalí.

Slyšeli jste Oleksije Arestoviče? To je dávný Zelenského kamarád už z doby, kdy Volodymyr ještě nebyl v politice. Dělal pak Zelenskému poradce a byl jedním z válečných jestřábů. Ale zřejmě si odmítl nechat udělat lobotomii, dělal sice propagandu pro plebs, aby radostně narukoval a padnul ve válce proti neschopným Rusům, kteří nemají ani záchody ani čipy a bojují polními lopatkami, ale sám této propagandě nevěřil. Časem se ze Zelenským rozešel a od té doby začal mluvit úplně jinak.

Pamatujete rok 2013 a co mu předcházelo? U moci byla Nečasova vláda a byla velmi velmi neoblíbená. Hospodářství bylo v podobné krizi jako dneska, všobecně vládla blbá nálada, která byla ještě umocňována hádkami v poslanecké sněmovně, kde se Věci veřejné postupně rozpadaly na platformy Karolíny Peake. Člověk už vlastně ani nevěděl, kdo je čeho ministr, protože to bylo víceméně jedno. Všichni jsme si pamatovali jen slabingra Nečase a ministra financí – mefistofela naší politické scény, Kalouska.

Dnes je osmadvacátý říjen, kdy budou mít všichni plná ústa naší státnosti.