Tak jsme se dozvěděli, že náš skvělý a úžasný ministr financí Stanjura vědomě lhal a navýšil si příjmovou stránku rozpočtu o 50 miliard z evropského modernizačního fondu, ačkoliv věděl, že nic takového není schváleno. Znáte to, mít padesát miliard, nebo nemít padesát miliard, to je sto miliard… Stalo se něco? Vůbec nic. Žádné titulky v novinách s výzvou, aby ulhaný a neschopný ministr odstoupil. Žádný prostor v médiích pro výzvy opozice, že takhle to fakt nejde dál. Stanjura pokračuje, i když jsme nikdy neměli horší rozpočtová čísla.

Jistě jste již zaznamenali reportáž Markéty Kutilové. Pro vás, co nejste v obraze krátce shrnu: Markéta Kutilová se vydala vlakem do Kyjeva a poreferovala o tom, co tam viděla. Bez nějakého patosu, bez jakéhokoliv postranního úmyslu. Řekla pár vět o tom, jak se Ukrajinky s dětmi vracejí domů, že je všude čisto, obchody jsou plné zboží, ceny velmi přívětivé.. v podstatě popsala to, co říkala učitelka Bednářová… že válku nevidíte, země normálně žije

Pokud byste se chtěli na její text podívat, zde je:

Pro velký zájem pouštím článek na zítřek už nyní:

Nedá se nic dělat, já chtěl už psát o něčem jiném – mám na skladě jeden velmi zásadní text, ale každý den se nestane, že můžete svá slova doložit skutečně názorným příkladem. A když už se tak stane, co robiť, válka na Ukrajině ještě den počká a budeme se dál věnovat našim objektivním, vyváženým a pravdomluvným médiím. Po včerejším Respektu si dneska dáme Reflex.

Přátelé, dobrých zpráv nikdy není dost a tak mám dneska další. Na Aktuálně vyšel rozhovor s novinářkou Respektu Ivanou Svobodovou o dezinformacích.

Tak nám naše pravdomluvné médium TV Seznam

Na úvod dnešního textu vám povím poučný příběh ze zemědělské branže. To tak přišel rok 1989 a v této zemi právě finišoval program komunistických plánovačů na stavbu obilných sil. Takových těch vysokých, betonových, která přežijí i ekvivalent atomového výbuchu, jak ukázalo silo v Bejrůtu. Program byl tak ambiciózní, že se k výstavbě obilných sil ještě přidaly Továrny mlýnských strojů Pardubice, které stavěly sila ocelová a také Vítkovické železárny, které stavěly sila skořepinová.

Krátký organizační úvodník:

Přátelé, ve středu budu v Liberci, kam mě pozvali místní organizátoři za PRO. Akce začíná od 18.00 v Koloseu. Já tam jako obvykle budu o něco dřív. Pokud byste se chtěli speciálně potkat se mnou, případně byste si chtěli vyzvednout knížku, budu vám k dispozici.

V posledních týdnech se na mě obrací stále více lidí, že chtějí nějak pomoci, ale nevědí jak. Rádi by něco udělali, protože situace se stále zhoršuje, ale henta demogracie nějak nefunguje, protože k žádné změně nedochází. Stále častěji nacházejí společnou řeč se svými sousedy, stále častěji jsou překvapováni, kdo sdílí jejich názory, ale když se podívají na Události nebo na Novinky, nic se neděje, vláda je pevně v kramflecích, jin vymýšlí další způsoby, jak nás obrat.

Dneska budu pokračovat v dobrých zprávách, kterých v této době nikdy není dost. Máme za sebou kouř od vlády a jejího slavného konsolidačního balíčku a kdo se nechcete opít z té tragédie, pro vás mám takovou malou nepodstatnou reportáž, která ovšem ukazuje, jak se nám doba pohnula a vlastně docela dobrým směrem.