Vy, co sledujete naši dezolátskou scénu dlouhodobě, tak víte, že už někdy v době prvních velkých demonstrací se ustavily po celé republice skupinky lidí, které chodily „svítit proti Fialové tmě a válce.“ Prostě se sešli někde na náměstí, drželi v ruce svíčky, později si k tomu udělali i nějaký transparent a dělali pokojný protest. Postupně se to vytříbilo, koneckonců chodí takhle svítit už dva roky, až zůstalo jen několik posledních mohykánů.

Tak jsme se dozvěděli, že neexistuje žádný Bidenův podpis, že se vzdává kandidatury v příštích volbách. Ani žádný hlavičkový papír. Zatím existuje jen status na sociálních sítích, které rozhodně neobsluhuje starý Joe sám. Slyšeli jsme spoustu zákulisních informací, jak na Bidena tlačili vlivní Demokraté a donátoři prezidentské kampaně, že to pro nezaujatého pozorovatele připomínalo skoro palácový převrat… od té doby není o Bidenovi ani dechu ani slechu. Ale to by se v USA, v té baště demokracie, nemohlo přece stát.

V tomto týdnu se objevila jedna malá bezvýznamná zpráva, která rychle zapadla a vzbudila pozdvižení jen mezi dezoláty. Armáda spálila kalendáře se svými armádními sportovci, protože si ti šmejdi dovolili se pomalovat symbolem míru. Toto neverbální sdělení vzbudilo odpor v nejvyšších armádních kruzích, protože když Řehka šturmuje do atomové války, nebudou mu jeho podřízení podkopávat vítěznou propagandu nějakým chcimírováním a hotové kalendáře (prý deset tisíc kusů) byly spáleny.

Tak jsme se dozvěděli, že podle agentury Morning Consult je Petr Fiala nejméně oblíbeným demokratickým premiérem na světě. Věří mu jen 18% občanů. Je méně oblíbený než Macron, kterému běžně hoří předměstí Paříže. Je méně oblíbený než Scholz, kterému zase nehoří kotle v elektrárnách. Naopak, nejoblíbenější je indický Módi, i když je Indie hodně chudá země a život tam není peříčko. Druhý nejoblíbenější je mexický prezident Obrador (že jste o něm nikdy neslyšeli?), i když mu v zemi řádí drogové kartely…

Už víckrát jsem se tu pozastavoval nad kroky naší vlády, které na mě stále více dělají dojem, jako by Fiala a spol. vůbec nepočítali s tím, že by ještě mohly být nějaké volby.

Tak tato věta na reklamní tabuli před prodejnou bohatě stačila na to, aby se spustilo peklo. Pekárna a zdravá výživa Slovanka v Krnově se takto dostala až do CNN Prima News, kterým stálo za to, tam poslat přenosový vůz. Stačila jedna věta a na paní Pernickou se spustily libtardí hnojomety a to velice organizovaně.

Nepečeme z ukrajinského obilí.

Včera jsem byl v Praze. Měl jsem domluvený rozhovor s Tomášem Doležalem a Petrem Hamplem. A protože jsem měl čas, řekl jsem si, že dotáhnu do konce tu věc s Tomášem Bartkovským z Reflexu. Slíbil jsem mu paštiku a sádlo za výhru v mé soutěži o suverénně nejblbější článek o nedělní demonstraci. Původně jsem to myslel trochu v nadsázce, ale on se mi sám ozval, že o výhru stojí a že mu ji mám poslat na adresu Reflexu.

O uplynulém víkendu jsem se byl trochu nadýchat svobodného vzduchu. Zajel jsem si do svých rodných západních Čech mezi uhelné doly za rodinou. Navíc bylo zapotřebí, potkat se s bratrem a domluvit se, jak budeme s blogem pokračovat dál. Přeci jenom, je to už pět let, co si brácha jednou večer sedl k počítači a na první dobrou vysypal Vidlákovy kydy, které se dál už nijak výrazně neměnily. Tehdy mě četlo s bídou pár desítek lidí.

https://www.litterate.cz/demokracie-neboli-vlada-lidu/