Krátký justiční úvodník:
Naše země se dopracovala na úplně novou úroveň liberální demokracie, ve které soudce "ví, jak musí rozhodnout." Tak alespoň zněl titulek na Seznam zprávách, než ho změnili. Jana Nagyová totiž byla odsouzena za Čapí hnízdo. Soudce Šott ji odsoudil, protože to dostal befélem, ale v odůvodnění trval na její nevině. Vítejte v České republice, léta Páně 2026.
a světě existují čtyři geopolitická ohniska napětí. Ukrajina, Blízký východ, hranice mezi severní a jižní Koreou a Tchajwan. Ukrajina hoří už čtyři roky, Blízký východ dva roky plápolal a teď se pořádně rozhořel s globálními důsledky, Kim Čong Un je zatím v klidu, protože si včas pořídil atomové zbraně i raketové nosiče na ně a Čína pravidelně pořádá námořní cvičení kolem Tchajwanu.
Tak nám Bílý dům oficiálně informoval americký Kongres, že považuje válku s Íránem za ukončenou. K tomu stahuje z oblasti Blízkého Východu poněkud ohořelou letadlovou loď Gerald R. Ford.
Tento text z nadpisu pravidelně, měsíc co měsíc, nacházím pod platbou od jedné mé čtenářky. Trvá to už tři roky… Tenkrát, v roce 2023 jsem začal psát o tom, že bychom měli mít nějaké „národní divadlo,“ tedy prostor, který by nám patřil a kde bychom se mohli setkávat, abychom naše virtuální fejsbůková přátelství přetavili v ta skutečná.
Přátelé, v uplynulém týdnu se nic zajímavého nestalo a tak se v krátkosti podíváme, jak se světovému hegemonovi daří při dobývání světa a potírání říší desetkrát starších, než jsou Spojené státy.
Když jsem minulý týden představoval projekt sýpky, napsal jsem, že to tak trochu bude i národní prepperské centrum, protože soběstačnost a nezávislost na globalizovaných systémech bylo na Vidlákových kydech dlouholeté téma. Vždycky jsem tvrdil, že i relativně malá zahrádka dokáže zajistit dostatek jídla pro celou rodinu a měl jsem možnost žít pod jednou střechou s manželčiným dědečkem, který se obešel zcela bez elektriky i nafty. Vystačil si s trochou dřeva do sporáku a trochou ručního nářadí.
Vposlední době se veřejný prostor přímo rojí samými lepšími lidmi, kteří jdou bránit naši vaši Českou televizi a její nezávislost, které má být dosaženo nikoliv tím, že tam pracují mravní a zásadoví lidé, ale tím, že budou zachovány koncesionářské poplatky. Kdyby totiž peníze přišly ze státního rozpočtu, tak ti skvělí Řezníčci, Moravcové, Takáčové a ostatní ze dne na den ztratí své nezávislé nastavení a začnou se lísat k Babišovi…
Víte, co byl asi hlavní impuls, pořídit tu sýpku a začít chystat komunitní centrum? Měl jsem za sebou už pár demonstrací, už jsem jezdil po různých sokolovnách, kde jsem se učil mluvit před lidmi a stále častěji jsem začal narážet na prostý a jednoduchý fakt, že se na nebohého hospodského, hoteliéra či jiného majitele nějakého veřejného prostoru slétli libtardi a začali ho na sociálních sítích lynčovat.
nešní článek nemohu zahájit jinak než zprávou, že Hormuzským průlivem bez problémů proplula jachta jednoho z nejbohatších Rusů. Neměla problém ani s íránskými Revolučními gardami, ani s americkou „blokádou íránských přístavů,“ neměla provblém s evropskými sankcemi… vlastně neměla vůbec žádný problém. Ropa neprojede, ale velké prachy projedou bez jakýchkoliv incidentů. Začínám tím, jen abychom viděli, kde je skutečný vliv a jak málo záleží nějakých deklarovaných hodnotách. Peníze prostě nesmrdí.
Přátelé, dnešní článek se ještě bude týkat sýpky. Pak už zase najedu na standardní komentování světového i domácího dění, ale samozřejmě přibude článků o zemědělství pionýrských začátcích, protože přesně tam teď se sýpkou nacházíme. Budu se snažit, aby nedělní článek vždycky shrnul aktuální rekonstrukční situaci a samozřejmě se Vidlákovna stane častým příměrem, vzorem či metaforou v dalších textech. Přece jenom, postavili ji v roce 1954 a zažila ledacos…
