Vidlákov se nachází v nejsušší částí České republiky. Průměrný roční úhrn srážek je zhruba 450mm. Pro porovnání - za poušť se považuje místo, kde naprší do 250mm srážek za rok. Z tohoto hlediska je náš region čiročirá step. Stromy zde mají problém s hledáním vody, protože zde jsou místa, kde je půda suchá do značné hloubky. Problém sucha se v posledních letech zvýraznil, protože srážek sice neubylo, ale přestaly padat rovnoměrně. Letos například napršelo 20. března a pak až v květnu. 

3.5.2019 – Ve Venezuele se to opětovně mele, a už to vypadalo, že bude klid. Získat nějaké objektivní info z mediálních kanálů je celkem nemožno, štěkny chválí Guidóa a plivou na Madura, alternativci to mají opačně. Američtí politruci furt chtějí „vojensky zasáhnout“, zatímco Pentagon nemá zřejmě Venezuelu pro příštích pár týdnů na seznamu. Čert aby se v tom vyznal. * Z Ruska pustili do ropných trubek ropovodu Družba ropu s nějakými „organickými příměsemi“, což může znamenat cokoliv od exkrementů po mrtvého tchoře.

Tož se nám zase otevřely knihovny. Šel jsem s dětmi vrátit knížky co měly napůjčované a nabrali jsme domů další zásobu čtiva. Koneckonců školy moc nemají, tak ať si alespoň rozšíří obzory. V knihovně jsme byli jedni z prvních. Skoro všechny knihy byly v regálech, nic nebylo rozpůjčované. Aniž bych to měl v plánu, skončil jsem u regálu s válečnou literaturou. 

Vidlákovská knihovna má sice už počítačový informační systém, ale v knihách jsou ještě založené ty kartičky, kam se zaznamenává půjčení knihy.  Docela jsem si to užil... 

Když americká vojska v roce 2003 vpadly do Iráku, (protože tam Shaddám měl zbraně hromadného ničení - alespoň jak tvrdila CIA) tak si to samozřejmě odbojovali sami. Ale potřebovali mít nějaké krytí, aby to nevypadlo tak zoufale invazně a velmocensky. Proto si pořídili "koalici ochotných", kteří do toho šli s nimi. Nebylo důležité, zda USácký spojenec zvládne něco vybojovat, ale aby vedle té americké vlajky visely ještě nějaké další.

Včerejší článek měl docela bouřlivý ohlas. O dost bouřlivější, než když komentujeme Rusko či USA. Mohu si tedy opravněně myslet, že zdejší čtenáři považují aktuální situaci na turecko - řeckých hranicích za závažnou, přímo se nás dotýkající a jejíž hrozba je aktuálnější než třeba hrozba hybridní války s Ruskem či přímé ohrožení našimi bratry USáky. 

Prakticky po celou koronavirovou krizi u nás na Kydech probleskují zprávy především Ivana Davida - bývalého ministra zdravotnictví a nyní ojroposlance za Okamuru, o situaci na Turecko - Řecké hranici. Jeho svodky se pravidelně objevují u nás v komentářích. Cítím nutkání k tomu říci pár osobních názorů. 

Předpokládal bych, že Rusko jako jaderná velmoc s jednou z největších armád na světě, s největším územím na světě, přeživší vlastní kolaps, emancipované Putinem a zasahující vojensky i diplomaticky leckde na světě má někde hluboko v archivech plánovačů i složku nadepsanou Česká republika. 

Bombou dne bude zcela jistě článek Seznamu, kterak Janek Kroupa hovořil s  ruským ricinovým agentem. My se tomu budeme věnovat zítra. To už problesknou nějaké další informace mimo samotný článek a bude prča... Dnes zdrbneme EU: 

Zajisté jste všichni obeznámeni minimálně z blogu Mariana Kechlibara o nejnověším rozsudku německého ústavního soudu ohledně nákupu cenných papírů evropskou centrální bankou. Pro přesnější a podrobnější informace jděte přímo ke Kechlibarovi, já já ho teď budu pro shrnutí parafrázovat. A opět podotýkám - nevěřte mně, ověřte si to sami. 

Dnešní článek bude téměř jmenovitě pro Kadlase, který se pustil do pěstování brambor, ale z jeho pravidelných reportů zde na Kydech jsem pocítil potřebu mu trochu pomoci. Což platí pro všechny, kteří se rozhodli nenechat naše hospodářství náhodě a po vzoru šití roušek vzali do vlastních rukou i zásobování na příští zimu.

Ale než ještě začnu, odpovím Rodákovi na jeho dotaz. V diskusi se ptal, čím byl "ostříknut". Má zahrádku vedle řepkového pole a při odpolední siestě byl zasažen postřikovačem, který cosi aplikoval. 

Jsem levičák. Vždycky jsem se k tomu hlásil. Dodnes tvrdím, že kdo je bohatý, má větší odpovědnost než ten kdo je chudý. Dodnes si mylsím, že největší daně mají platit ti nejbohatší a chudí by neměli platit žádné. Když slyším o rovné dani, tak v tom čuju nějakou habaďůru, třeba jak udělat, aby bohatý neplatil nic a chudý všechno. Tvrdil jsem akové ty věci, jako že máme mít vlastní podniky pod kuratelou státu, máme být soběstační, byť by to bylo dražší a tak vůbec.