Díky, přírodo!

Autor

Přátelé, letošek byl z hlediska přízně matky přírody asi nejlepší rok, co jsem za své zemědělčení zažil. Loňská zima se obešla bez velkých mrazů, ale tím pádem také bez holomrazů. Ozimy bez problémů přezimovaly. Děti si sice moc nezasáňkovaly, protože u nás na jižní Moravě bylo minimum mrazivých dnů, ale i když nebyl sníh, dost pršelo.

Zimní vláha je pro rostlinky na poli strašně důležitá. Je zapotřebí, aby půda promokla až ke spodní vodě. Pokud se to stane, spodní voda kapilárami vzlíná vzhůru a naopak kapilárami natahují rostlinky kořínky směrem dolů a pokud cítí vodu, umějí si je natáhnout hodně hluboko a přečkat i rozsáhlé sucho. Pokud zemědělec včas usmykuje své zorané pole, aby zimní vlhkost uzavřel v půdě a nenechal ji zbytečně odpařovat, má už napůl vyhráno.

Loňská zima navíc trvala dlouho. Příroda si dobře odpočinula. Zjara nedošlo na žádné teplotní skoky. Dny se zvolna zlepšovaly a zlepšovaly. Březen a duben byly opět na vodu nejchudší, ale nevadilo to, protože příroda v té době ještě nepracovala. Už jsem zažil, že v březnu teploty vystoupaly ke třiceti stupňům a léto začalo v podstatě v půlce dubna. Letos to ale neplatilo ani náhodou. Zima trvala letos tak dlouho, že nám zmrzly meruňky, které už nevydržely čekat a zakvetly moc brzy.

Ještě květen byl poměrně studený a deštivý. A jak říká pranostika: Studený máj, v stodole ráj, tak letos to platilo úplně dokonale. Obiloviny měly rekordní výnosy. Nestává se úplně běžně, že sklízíte z jednoho hektaru dvanáct tun pšenice. Vody bylo dokonce tolik, že to zemědělce zaskočilo a velká část úrody neměla dost dusíkatých látek pro výrobu mouky. Ale i to, co kvalitu mělo, toho bylo víc, než je běžně celá úroda. Výkupní ceny obilí hodně klesly a být běžný rok, zemědělci by měli problémy, ale letos si s tím nakonec víceméně všichni poradili. O cenách a byznysu se pobavíme jindy, dneska to bude o přírodě.

V červenci pak začalo sucho. U nás víceméně až do konce října pořádně nezapršelo s jedinou výjimkou na začátku září. Toto sucho poškodilo výnosy kukuřice, takže letos jí bylo docela málo, ale zemědělci jí také hodně málo vyseli, protože se musí dosušovat a to jsou v dnešní době odstřižených ruských energií obrovské náklady. Mnohem více zemědělci seli slunečnici, která si se suchem poradila o něco lépe, takže výnosy slunečnice byly průměrné a ztráta z kukuřic nebyla nijak dramatická. To, co zemědělec získal na pšenici, to bohatě pokrylo to, co ztratil na kukuřici. Nad kukuřicí nejvíc plakali skladovatelé, protože letos jim sušení moc nevydělalo.

V říjnu se pak deště vrátily a protože byl podzim také dlouhý a teplý, bez teplotních výkyvů, ozimy nakonec krásně vzešly a v klidu se uspaly na zimu. Zvěř měla dlouho dostatek potravy v lese, takže vlastně až do poslední chvíle neměla tendenci chodit okusovat řepku na polích. Řepka zvěři škodí, protože její nať obsahuje látky, které způsobují u srnek dočasnou slepotu. Ony pak příliš snadno končí pod auty na silnicích.

A teď, když má přijít první teplotní výkyv směrem dolů a prý bude i u nás až patnáct stupňů pod nulou, všechna pole jsou zasněžená, takže to rostlinkám opět neuškodí. Neuškodí to ani stromům, protože ty měly letos v klidu čas, shodit listí, stáhnout mízu do kořenů a zimu zvládnout.

Přes všechny katastrofické předpovědi byl letos naprosto klidný a unylý rok. Největší průtrž mračen u nás letos měla patnáct milimetrů během deseti minut, což je směšné. Zažil jsem tu i třicet milimetrů během pěti minut, kdy v nižších částech Vidlákova vyskakovala víka kanálů. Počasí letos prakticky vůbec netrojčilo, tropických dní bylo vlastně málo, koupací sezóna v bazénech byla kratší než obvykle, ale rajčata jsme sklízeli ještě koncem září a byla výborná.

Listí letos padalo až v listopadu a já oral kolem patnáctého, jako každý rok. Teď v prosinci navíc nasněžilo dost na to, aby si děcka zasáňkovala i na teplém jihu.

Jestli je tohle henta klimatická změna, tak jen houšť a větší kapky. Jestli zvýšení průměrné teploty znamená, že budou dlouhá a spíš studená jara, krátká horká léta se suchem a pak dlouhé teplé podzimy a v zimě nasněží a naprší, tak přesně tohle chci. Jestli je to tím, že se letos víc pálilo uhlí, protože nemáme plyn, tak je to super, protože prach v ovzduší zase začal dělat kondenzační jádra pro spíše menší, ale častější déšť. Skoro to vypadá, že alespoň někde budou mít vyhlídku na bílé vánoce, co si víc přát?

Letos nám ten advent hezky začíná. Bílou peřinou. Do vánoc zbývají tři týdny. Přeji vám, abyste si sváteční čas užili se svými blízkými. Po vánocích nás čeká realita zase o něco chmurnější, než před rokem. Přijdou další zvýšené ceny, zvýšené daně a zvýšená vládní arogance. Následovat budou další a ještě horší vládní balíčky opatření a další důkazy o tom, že nám vládnou nekompetentní magoři. Přeji vám tedy, abyste ještě těch posledních pár týdnů tohoto roku prožili co nejlépe.

Já pilně posílám balíčky s knihami a ostatním zbožím. Už teď registruji, že pošta nápor obtížně zvládá. Pokud chcete knihou ode mě potěšit někoho pod stromečkem, neváhejte a zadejte si adresu pro zaslání co nejdříve. Děkuji všem, co mě letos podpořili. Naplňujete mě stejným optimismem, jako letošní skvělý zemědělský rok.

Váš Vidlák

Přátelé, pokud mě chcete podpořit v mém Vidláckém úsilí a podpořit vlastní národní občanskou společnost, prosím pošlete dar Institutu českého venkova. Každý, kdo pošle agentovné alespoň 350,- Kč, může si na oplátku vyžádat knihy, trička, samolepky a odznaky z nabídky.

 

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.7 (221 hlas)

Komentáře

Trvalý odkaz

.. na cupování páně Vidlákova článku..

 

Průměrný počet slepic: 2.9 (15 hlasů)

.. NEBO PODPOVRCHOVÁ.. Nebožtík kamarád Ing. Hájek, agronom, vždy šílel, když jsem řekl "Spodní voda.." Nebo pěstování včel.. "KYTKY SE PĚSTUJÍ, VČELY SE CHOVAJ!"

Průměrný počet slepic: 3.7 (39 hlasů)

.. Dnes ráno jsem škrábal z auta Globální oteplování.

Mám rád pomalé dlouhé deště, které doplnují hladinu podzemních vod. Když jsem před léty vrtal "studny" pro tepelná čerpadla voda - voda, tak jsme běžně přetnuli i tři kolektory podzemní vody, než jsme se dovrtali do 100 metrů. Pak jsme vrt těsnili bentonitem, aby ty úrovně nezůstaly propojené, a aby se vrátila voda do popovrchové, kopané studny v sousedství.

Průměrný počet slepic: 4.4 (22 hlasů)

Medvědi se ukládají k zimnímu spánku, Vidlákům je dovoleno hodit si šlofíka přes celé babí léto :-) 
Letos bylo asi nejen tady v září a říjnu počasí, na které i  pamětníci marně vzpomínají.

Vedro i v Česku
Rekordně teplé září zažila i Česká republika, kde byly teploty o 3,5 stupně Celsia nad normálem z let 1991 až 2020. V průměru bylo u nás 16,5 stupně.
Letošní září bylo celosvětově nejteplejší v historii

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.
Letošní září bylo nejteplejší v dějinách měření. Teploty vzrostly skokově

Co mě často zaráží, zejména na tomto fóru, je to, jak málo si lidé váží Přírody. Na jednu stranu každý ví, že když si chce něco dopřát, například koupit nové auto, musí na to vynaložit nemalé finanční prostředky. Zato od Přírody mnozí lidé očekávají, že mohou brát dle libosti co se jim jenom zamane, aniž by museli "pustit chlup" na korigování důsledků své bezohledné činnosti.

Ale chtěl bych to dnes pojmout trochu z objektivního, řekněme skoro vědeckého hlediska. Jako zamyšlení nad faktory, které přímo (či nepřímo) ovlivňují klima, zejmnéna termální bilanci (oteplování nebo ochlazování). Nejsem klimatolog ani odborník, během studia biofyziky byla tato oblast opomíjena, ale mnoho věcí je logických nebo se dá dohledat. Pokud máte chuť tento seznam vlivů doplnit nebo zkorigovat, ohodnotím úsilí každého pěti slepicemi.

A) Zdroje tepla s významným vlivem na podnebí
A-1: Externí, pocházející mimo Zemi
A-1-1: Sluneční záření
A-1-2: Energie uvolněná v důsledku kolize s objekty Slunečního systému (dopady komet, asteroidů, meziplanetární srážky)
A-1-3: Energie ze zdrojů mimo Sluneční systém (výbuch supernovy, ?? gama záblesky a rentgenové pulsy)

A-2: Přirozené interní, pozemského původu
A-2-1: Zemské jádro
A-2-2: Gravitace Země vyvolávající atmosférický tlak, ovlivňující teplotu plynu
A-2-3: Vulkanická činnost
A-2-4: Rozsáhlé a dlouhodobé požáry

A-3: Antropogenní, spouštěné lidmi
A-3-1: Spalování fosilních paliv (energetika, průmysl, doprava)
A-3-2: Válečná činnost (jaderné exploze, konvenční globální války)

B) Faktory ovlivňující tepelnou bilanci
-1: Intenzita a stabilita zdroje
-2: Vzdálenost od zdroje (excentricita a stabilita oběžné dráhy)
-3: Pozice vůči zdroji (precese zemské osy)
-4: Složení, objem a fyzikální vlastnosti atmosféry
-5: Struktura povrchu Země (odrazivost - albedo)
-6: Geometrie (hloubka, rozloha, členitost) a tepelné vlastnosti kontinentů a oceánů
...

Průměrný počet slepic: 2.2 (44 hlasů)

Dělají to stejní blbci, kteří vymysleli, prosazují a nebo jen fandí Green Deal, LGBT+, genderismu, multikulturalismu a jiným škodlivým pitomostem. Jsou to převážně ti, kteří ještě nic užitečného neudělali a nevymysleli, kteří žijí za cizí peníze, protože oni nedělají nic, za co by je byl normální člověk ochotný platit. Je to pro tyto příživníky pohodlný život. To zahálka z nich tohle dělá. Jít pořádně makat a denně vytvořit něco užitečného, co jiní potřebují, to by potřebovali!

Takže to shrnu: chytří, pracovití a slušní lidé to těm blbcům dovolí dělat!

Průměrný počet slepic: 4.8 (51 hlas)

Nejsem na vegetariány tak zlý. Pokud svůj způsob stravování nikomu nevnucují, ani svým dětem. I takoví jsou. Pokud tolerují nás masožravce tak my zase je. Klidně ať si baští veganské párky.

Průměrný počet slepic: 3.5 (21 hlas)

Ale nemuseli by to nazývat "párkem", mohli by si vymyslet něco originálního, aby jen "nesrovnávaly" že se párku něco podobá. Za chvíli se propagátoři hmyzu budou opičit a dělat hmyzí párky. (ať si to nazvou třeba vegetariánské, hmyzí.., švábské, pavoučí... tyčinky - nebo trojúhelníčky. Fujtajbl!)

Průměrný počet slepic: 5 (27 hlasů)

a také rumu z melasy se nesmí říkat Rum! Nesmí se říkat české Nivě Roquefort, našemu salámu Uherský a sektu Bohemia šampus. Pivo se odjakživa dělá speciální technologií z vody, obilného sladu a chmele. Podle mě cokoliv jiného by se nemělo nazývat pivem, ale třeba ovocným kvasným nápojem. Mám na mysli ty zhovadilosti, které vyrábějí (především) mnohé soukromé minipivovary - ze švestek, z malin a jahod, čokolády, banánů a vůbec všeho, co ty blbce napadne. Proč to nikdo nezakáže?

Průměrný počet slepic: 5 (26 hlasů)

eurosračkami vytvořenými v ck tancích ?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

si doušky ethanolu denně vychutnávám a na ty globálně oteplené už ani nenadávám.

Průměrný počet slepic: 5 (8 hlasů)

Chtěl jsem si dnes dát pohov, překládám zajímavou knížku o propagandě a tak jsem chtěl s tím trochu pohnout. Nicméně nedá se nic dělat, Miloš si nedá pokoj a opět nám tady podsouvá západní báchorky o klimatické změně vyvolané lidskou činností, i když dneska poněkud skrytě.
Na obrázku, který je běžně k mání na netu, je docela dobře vysvětlen skleníkový efekt, i když lze tam toho najít víc. Jsou tam v podstatě zakresleny závislosti na na vlnové délce elektromagnetického záření, což je i světlo. Ve žlutém proužku pod prvním pásem je to záření rozděleno na ultrafialové záření UV, viditelné světlo a infračervené záření - v podstatě teplo. V horním pásu je vlevo červenou zvonovitou čarou vyznačeno spektrum slunečního světla, vpravo je pak 3 křivkami vyznačeno tepelné vyzařování země, střední modrá odpovídá vyzařování zemského povrchu při teplotě cca 0°C, fialová při extrémním zahřátí na +60 °C a černá při extrémním mrazu -60°C. Červená vykousaná plocha je to světelné záření, které projde ze Slunce atmosférou na zem. Část toho světla se od povrchu odrazí a projde zpět atmosférou do vesmíru, další část ohřeje vodu (způsobuje mořské proudy) nebo zemi, na které dopadne. Od vody i země se ohřívá vzduch a vytváří se počasí. Země i voda se prohřívají do hloubky, ale část tepelné energie se opět vyzáří směrem vzhůru (to jsou ty fialová, modrá a černá křivka). Ale atmosférou projde jen část a to je ten modrý rozeklaný zub. To co je mimo modrou plochu se odrazí dolů k zemi nebo rozptýlí v ovzduší. To je ten skleníkový efekt a moc dobře, že existuje, jinak by bylo na povrchu Země asi -15°C a všechna voda by byla ve formě ledu - takže žádný život.
Ten skleníkový efekt způsobují molekuly vodní páry a plynů v atmosféře. Každá molekula reaguje na určité frekvence elektromagnetického záření, které molekula vstřebá a které způsobí její rozkmitání a přijatá energie se po čase vyzáří všemi směry, nebo změní na teplo a ohřeje okolí.
Široký šedý pás, ukazuje výsledné působení všech složek atmosféry, šedá barva ukazuje pásma, která atmosféra nepropustí, bílou plochou procházejí elektromagnetické vlny beze ztrát. Porovnáme-li tahle nepropustná pásma s horním obrázkem, tak je jasné, že to vykousání nahoře je způsobeno právě tou nepropustnosti atmosféry pro určitá pásma kmitočtu. Naprosto to sedí.
Pod tím máme 6 úzkých pásků, ty ukazují jak se na té nepropustnosti podílení různé plyny. Největší a rozhodující podíl na skleníkovém efektu má vodní pára, ta je za skleníkový efekt zodpovědná z téměř 90%. To, že má dominantní vliv způsobuje relativní složitost molekuly vody, je to polární sloučenina. Její molekula zaujímá tvar písmene V s výraznými elektrickými náboji na povrchu. Tyto náboje způsobují určité stádní chování i u vodní páry. Na to, že se voda skládá pouze ze tří atomů je jejích chování zcela originální. 
Druhý v pořadí je kysličník uhličitý, de facto se jeho vliv na skleníkový efekt uplatňuje zadržováním pásma nejvíce vpravo. Jenže ve stejné oblasti zadržuje teplo i vodní pára i když jen z části. A pak je tady důležitý efekt, kterému se říká efekt "natírání stodoly" nebo jen "natěračský efekt". Jde o to, že když provedete dva nátěry, je předmět v podstatě natřen, a i když jej natřete pak třeba ještě 10x nemá to na výsledný vzhled žádný vliv. Převedeno na CO2, 90% kysličníku uhličitého má svůj přírodní původ, který bohatě stačí, aby v tom pásmu žádné teplo nepropustil a když pak něco přidá člověk, je to jako 8., 9. a 10. nátěr, který už nemá žádný vliv.
Vliv metanu a oxidu dusíku, jsou minimální. Zajímavý je vliv kyslíku a ozónu, oba pohlcují ultrafialové záření. Nacházejí se výškách kolem 50 km a "vstřebávají" UV záření, čímž se rozpadají na atomy kyslíku a při opětném vytváření molekul se uvolňuje teplo, které projevuje oteplením v těchto výškách. Pamatujete na dramata s ozonovou vrstvou - to je ono. (Kdepak jim je dnes konec?) 
Další zajímavost ukazuje dolní pás Rayleighův efekt. Na malých molekulách plynů (dusíku) dochází k ohybu slunečních paprsků nejkratších vlnových délek, což se projevuje v oblasti viditelného spektra u fialové a modré barvy. Způsobuje to rozptyl světla těchto barev a vlastně to, že obloha "svítí modře". Naopak přímé sluneční paprsky jsou o tu modrou ochuzeny, takže jsou zabarveny dožluta. Na Měsíci, který nemá atmosféru a tak k tomuto efektu nedochází, je obloha černá a Slunce svítí čistě bíle.
Průměrný počet slepic: 5 (44 hlasů)

Konečně začíná mít zdejší diskuze úroveň, na které se je možné dobrat pravdy. Pokud budeme argumentovat pouze tím, že jedni povídají to a druzí ono, můžeme se hádat do nekonečna. Fyzikální zákony jsou však jenom jedny ... ale na druhou stranu i fyzika se časem mění, ale většinou ta nová nepopírá experimentálně dobře prokázané zákonitosti té původní.

Bohužel momentálně nemám čas se tématu věnovat hlouběji, ale zkusím se co možná nejdřív dobrat podstaty tvrzení o "8., 9. a 10. nátěru".

Na úvod bych si jen dovolil upozornit, že Rayleighův efekt nesouvisí s ohybem - difrakcí (anglicky diffraction), ale s rozptylem (scattering) světla. A rozptyluje se ("láme se") světlo všech vlnových délek, jen "Intenzita rozptylu závisí nepřímo úměrně na čtvrté mocnině vlnové délky, tzn. že je výraznější pro kratší vlnové délky (modré a fialové světlo)".

Kromě rayleighova rozptylu se na obloze uplatňuje i aerosolový rozptyl, který vzniká na pevných a kapalných částicích a na vlnové délce nezávisí. Výsledná barva světla je vždy bílá. Proto i oblaka či výrazně zakalená atmosféra mají bílou barvu. V případě výraznějšího zakalení atmosféry prachovými částicemi nebo drobnými kapičkami, které rozptylují sluneční záření neutrálně vzhledem k vlnové délce, je modrá barva oblohy utlumena a nebeská klenba nabývá bělavého vzhledu. Naproti tomu tmavě modrá až fialová barva svědčí o velké průzračnosti vzduchu.

Ps: Jaká by byla teplota na povrchu, kdyby Země neměla vůbec žádnou atmosféru - stejná jako na Měsíci? (od -230 °C do +123 °C)

Průměrný počet slepic: 3.8 (13 hlasů)

Ano jev se nazývá Rayleighův rozptyl. Ale tento jev je fyzikálně vysvětlován tak, že tyto častice intereagují s blízko letícím fotonem tak, je jej odkloní z původního směru, že jeho dráhu zakřiví - ohnou. Úhel ohybu záleží především na vzdálenosti, na jakou se foton přiblíží k částici (jak hluboko pronikne jejím polem). Statisticky je ten ohyb náhodný a nazýváme ho rozptylem (do všech směrů).
Je to jiný způsob interakce než jak ovlivňují šíření světla větší molekuly. Pokud foton se potká s molekulou a přitom energie fotonu odpovídá absorpční energii molekuly, je jí pohlcen,  Přitom může způsobit přechod elektronu některého z atomu molekuly na jeho vyšší energetickou hladinu, po nějaké době dojde opět k přechodu elektronu na základní hladinu a uvolněná energie je zpět vyzářena  ve formě fotonu pod náhodným do prostoru. S tím také úzce souvisí Einsteinův fotoelektrický jev. Není to jediná forma jak může foton ovlivnit stav molekuly. Foton může způsobit vibrační změny, rotaci atp. Ne vždy se molekula vrací do původního stavu vyzářením fotonu, může to být i předáním tepelné energie jiné molekule. S těmito emisními a absorpčními kmitočty vysvětlují schopnost zadržovat elektromagnetické záření  - tedy onen skleníkový jev.
Samozřejmě všechna tato vysvětlení mají nějak populárně popsat fyzikální dění, aby bylo srozumitelné pro nás, odborníci k tomu používají kvantovou fyziku.
Průměrný počet slepic: 4.7 (11 hlasů)

Rayleighův rozptyl a ohyb světla jsou ve fyzice dvě odlišné kategorie.
Při rozptylu se světlo neohýbá, ale nejprve absorbuje a poté emituje náhodně do všech směrů.
To co popisuješ na začátku se blíží Comptonovu jevu, při něm se ale mění vlnová délka záření.
Rayleighův rozptyl se v rámci klasické fyziky vysvětluje tlumenou oscilací částic v EM poli světla, urychlené částice pak vysílají záření se stejnou vlnovou délkou.
S vibračními a rotačními změnami souvisí Ramanův rozptyl.
Ohyb světla neboli difrakce se vysvětluje v rámci EM teorie Haygensovým principem a interferencí.

Průměrný počet slepic: 3.5 (11 hlasů)

tedy v tom popisu Rayleighova rozptylu, spoléhal jsem na to, jak jsem to měl uložené v makovici, dávalo mi to smysl, tak jsem si to nikde neověřoval. Nicméně to je z našeho pohledu detail, ať dopadající foton pohne s menší částicí a je jí pohlcen a ta ale díky urychlení vygeneruje jiný foton náhodným směrem se stejnou energii jakou měl ten narazivši foton (a tedy i stejným kmitočtem) nebo původní foton díky nárazu do částice změní svůj směr na náhodný (jak jsem asi chybně uváděl já) bude výsledek stejný. V obou případech po střetu tu budeme mít foton se stejnou energii (a tudíž i se stejnou frekvencí) letící jiný směrem než měl před střetem. Důsledek je samozřejmě taky stejný, rozptýlené modré světlo a tedy modré zabarvení oblohy. Ale to se týká jen doplňkových informací ne meritu věci.

Jo a omlouvám se za toho Mološe, už jsem to opravil.

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

Jen jsem chtěl upozornit a doložit, že v popisovaném zdroji, na který se odvoláváš, nemusí být všechna fakta v pořádku.
Když neuvedeš, ze kterého zdroje informace čerpáš, nikdo pak neví, co z které makovice pochází :-)
Nicméně velmi děkuji Inzo, jsi asi nejspíše první, kdo zde veřejně připustil, že bych mohl mít v něčem pravdu.

Ps: dalším zajímavým optickým jevem je lom světla po dopadu na rozhraní dvou prostředí

Průměrný počet slepic: 2 (4 hlasů)

Před nějakou dobou jsem si připravoval článek na podobné téma, tehdy jsem našel onen obrázek a pak jsem postupně si k tomu hledal omáčku, takže teď jsem to sypal z hlavy a nebylo se na co odkazovat.
Teď jsem byl na večerní procházce, cestou mi to vrtalo v hlavě. Vzpomněl jsem si, že jsem k tomu i viděl náčrt, asi po dalším kilometru mi došlo, že to bylo ve 3. díle Feynmana. Bylo to tam,  jak jsem to popisoval. Jenže se týkalo ostřelování atomu kyslíku částicemi alfa. Samozřejmě částice alfa jsou jádra helia. Pokud se blížila kladně nabitá jádra helia proti kladně nabitému jádru atomu kyslíky, vznikla odpudivá síla, která změnila směr pohybu těch částic alfa. Trochu také pohnula s tím atomem kyslíku, ale ten má čtyřnásobnou hmotnost, takže úměrně. S fotonem, který je uzlíkem energie a nenese žádný náboj, to fungovat nemůže. Žádná síla tam nevznikne. Takže zřejmě musí dojít k té srážce a pohlcení fotonu a jeho novému vyzáření, když se částice zbavuje energie. Ano je to logické a přijal jsem to za své. :-)
Průměrný počet slepic: 5 (4 hlasů)

k tomu se dopátrám, ale rozhodně musím rozcupovat něco jiného, abych nahlodal věrohodnost 8. 9. a 10. nátěru. To je klasická ukázka manipulace, bravo!

Zatím bez slepic

Nám klima skeptikům je podsouváno že je nám osud země lhostejný, což není pravda, jen naše uvažování je více založeno na faktech než na emocích a u klima alarmistů je tomu obráceně. Tak začnu vtipem.

Potkají se dvě planety a jedna říká: "Země, ty špatně vypadáš!" "Ále, chytila jsem Homo sapiens..." "Neboj, to přejde..."

Teď k Vašemu rozsáhlému eleborátu. Je bohužel nepřehledný a hodně neúplný. Například mi v něm chybí vyčíslení jednotlivých položek. Například údaj že CO2 produkovaný lidskou činností má na změny našeho klimatu 90% vliv, je něco jiného, než že má vliv 0,001 % nebo že to nikdo neví a že skutečnost se pohybuje mezi těmito dvěma údaji, ale přesto jen naše republika, aby tomu zabránila musí do opatření snižující množství CO2 v ovzduší dát peníze v řádu stovek miliard ročně.

Kromě cifer mi tam ještě chybí negativní dopady zaváděných opatření proti globálním změnám klimatu. Protože se těmto negativním vlivům nikdo nevěnuje nejsou mi známa ani tady žádná čísla.

Tolik vychvalované větrné a solární elektrárny prý produkují levnou elektřinu, tak proč jsou dotované? Není ta jejich láce způsobená tím, že porovnáváme cenu elektřiny vyráběné za pomocí dotací s cenou elektřiny jejichž cenu zatěžujeme například emisními povolenkami, a do jejich ceny se také promítají zdroje elektřiny nutné na vyrovnávání výkyvů tzv. obnovitelných zdrojů místo toho, aby se tyto finance započítaly k tíži obnovitelných zdrojů.

Například zvýšení tak zvané regulované složky elektřiny způsobí nárust přibližně 1000 Kč na každou Mwh což při průměrné spotřebě asi 3 Mwh na domácnost znamená 3 000 Kč ročně. Proč se tato složka zvyšuje? Je to kvůli obnovitelným zdrojům. Kvůli nim se musí budovat dodatečné zdroje pro vykrytí času kdy obnovitelné zdroje nic neprodukují, taky se kvůli decentralizaci způsobené obnovitelnými zdroji musí posilovat vedení, a nezanedbatelnou součástí nákladů bude i regulace která alespoň doufejme zvládne tento zmatek mnoha míst značně proměnlivé výroby a mnoha míst značně proměnlivé spotřeby, aby nedošlo k blackoutu.

Já vím, píšu teď o penězích, které žádného klimaalarmistu nezajímají, ale naše planeta je ve skutečném nebezpečí, že se postupně stane pro člověka neobyvatelná, a tyto vyhozené finanční zdroje by mohly pomoci vyřešit skutečné a ne fiktivní problémy.

Průměrný počet slepic: 5 (19 hlasů)

Jak chcete nenásilně a efektivně ovlivnit chování lidí jinak než penězi? Žijeme přeci v kapitalismu :-)
Ceny emisních povolenek se zvýšily proto, že lidé dobrovolně nechtějí investovat do ekologie, a spoléhají se na to, že si Planeta se vším bordelem, co vypouštíme, poradí sama.
Pokud firma nebude chtít platit, musí modernizovat - vy proti tomo jistě namítnete, že chcete žít postaru, že jste na smog a rakovinu zvyklí.

Víte, ve Švýcarsku zákon o emisích prošel v lidovém hlasování až napodruhé, když obsahoval finanční pobídky pro firmy. Kupodivu pak nejen ekologové, ale dokonce i jindy k přírodě lhostejní zástupci průmyslu pak plamenně a velmi účinně argumentovali v jeho prospěch :-)

Ps: Cílem úvodního "elaborátu" bylo jen naznačit, o jak komplikovanou problematiku jde, a jak obtížné musí být zahrnout alespoň většinu relevantních faktorů do relativně spolehlivého prognostického klimatického modelu. Nejsem odborník, abych mohl poskytnout konkrétní čísla.

Průměrný počet slepic: 2.1 (10 hlasů)

K Vašemu „milý Freude“ bych, aby nevzniklo nějaké nedorozumění, jen poznamenal, že jsem na ženský ale to jen tak 😊

Tak k těm emisním povolenkám. Emisní povolenky zcela zničily trh s energiemi. Nikdo už neví kolik co stojí, co e levné a co drahé. Navíc značná část z výnosu z povolenek jde do kapes spekulantů a umožňuje jim tak okrádat občany. I to co zbude a investuje se do „ekologických“ projektů se většinou daruje lidem kteří jsou dobře situovaní a klidně by si mohli dovolit tyto investice sami. Takže jak je obvyklé, lidé kteří nepracují a nikdy nepracovali neplatí nic, ti kdo pracují a platí daně se dělí na dvě skupiny. Ti kdo vydělávají hodně dostanou navíc další peníze formou dotací, ti kdo vydělávají málo nedostanou nic, protože si nemohou dovolit platit část nákladů tam kde stát doplatí zbytek.

Ekologické projekty by měl platit stát z daní které mu občané nedobrovolně dávají, aby s nimi rozumně hospodařil. Když si tak vzpomenu na všechny ty „ekologické“ neekologické akce ve kterých stát a EU utratili šílené peníze, tak je jasné kde by se měly brát peníze na ekologii. A jde nejen o ekologické projekty ale i školství, zdravotnictví, „kultura“, „sport“ atd. všude se rozhazují peníze plnými hrstmi a na skutečně ekologické projekty nejsou peníze.

Problém většiny ekologických projektů je kvantita, ve které tyto projekty fungují, a kde jsou problematické až katastrofické. Příklad solární panely. V malém množství jsou sice taky ztrátové, ale někde, například na samotě, kde není rozvodná síť mohou být výhodné. Při velkém množství je nutné jejich nestabilní výkon zálohovat většinou paroplynovými elektrárnami, jejichž elektřina je v takovém režimu ještě dražší než obvykle, a navíc se o ekologičnosti takové kombinace dá s úspěchem pochybovat.

Tak by se daly rozcupovat i další „ekologické“ počiny jako větrníky, elektrické automobily nebo výroba bioplynu. To coby mohlo v malém měřítku přinést užitek, je v gigantických rozměrech katastrofa.

 

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

a jeho počasí, vždyť on pořád činí dobře pro nás, mamlasy.

Průměrný počet slepic: 4.9 (14 hlasů)
Trvalý odkaz

na zahradě letos nedařilo ničemu. Pro moji latifundii to byl špatný rok jaký dlouho nepamatuji. Ani houby nerostly. Nerozumím tomu, ale jako laik si myslím, že příčinou bylo špatné jaro. Včera a dnes napadlo asi 20 cm sněhu, teploty lehce kolem nuly. Pro zobáky mám ale nakoupených 35 kilo slunečnice a připravených asi 20 kilo vlašských ořechů (letos extrémně malých). Byl dlouhý pěkný podzim, prakticky až do teď. Dokonce ještě neopadalo všechno listí. Ale to mě nebolí, příroda už taková je. A moudrá!

GPS: CHKO na jihozápadě středočeského kraje

Průměrný počet slepic: 4.6 (29 hlasů)

.. a zalévali je do hovězího loje, aby sýkorky měly v zimě co zobat.

Průměrný počet slepic: 4.9 (18 hlasů)

asi 50 kilo vlašáků. Jen je rozdrtím sikovkama a oni si to přeberou. Také proto jsem měl letos nejtlustější zobáky v okolí. Hovězí lůj se poměrně těžko shání a je drahý skoro jako za Husáka hovězí svíčková. Předražené koule nekupuji.

Průměrný počet slepic: 4.6 (24 hlasů)

A to i přes léto slunečnicovými semínky. Na dvou místech - kde jsem bydlel a bydlím v Kanderstegu BE. Nejlevněji lze koupit 50 kg pytel v Německu. Ale nejlépe musíte mít k tomu známého na hranici DE-CH, který to na internetu v Německu objedná a převeze na poštu ve Švýcarsku. Protože většina zobáků mezi sebou neválčí, mají větší šanci přežít nejbližších 1000 let.

Máme toho víc společného. Také převážně hezké vzpomínky na socialismus - vystudoval jsem zadarmo dvě fakulty na nejlepší dostupné univerzitě :-) Jen na konci vojny mě šokovalo, když náčelník štábu oznámil na PVS-ce plné inženýrů a doktorů, že do konce života nevycestují za hranice - prvních pět let kvůli tomu, že sloužili u PVOS, vybavené ruskými protiletadlovými raketami, a pak nás budou pravidelně pozývat na manévry ... Jo, v roce 1988 rychlý konec vůbec nikdo nečekal, ani Havel na začátku listopadu 89, jak sám přiznal.

Na současném systému mi nejvíce vadí to, že k tomu, aby si 1% rochnilo v žitě musí být 10% zabito nebo zmrzačeno.

Průměrný počet slepic: 4.2 (32 hlasů)

bych ptáky nekrmil, všude jenom serou. Denně z auta posranýho, mě těžce nervy berou.

Průměrný počet slepic: 4.5 (13 hlasů)

Ovocnari z jihu Moravy měli stejnou bídu. Dokonce si nepamatuji tak katastrofální rok, jakým je letošek. Mrazy v dubnu a květnu zničily květ již v zárodku. Meruňky jsem nepálil 3 roky, modrých nebylo do buchet, natož na slivovici. Jablka, kterých je vždycky dost, tak jsem otrhal asi 5 plodu. A hrušky jako meruňky. Ba ne, příroda se změnila, bohužel k horšímu. A může za to člověk. Zbytek je módní antigretismus. 

Průměrný počet slepic: 3.5 (22 hlasů)

In reply to by Zappova ukolébavka

Trvalý odkaz

chová se už tisíce let standardně. Ale člověk je cizí element, který se ve všem chová odlišně od ostatních druhů fauny a flory. Žádný druh se nerozmnožil a nerozšířil natolik, aby negativně ovlivnil jiné. Moudrá příroda to vždy dokázala regulovat. Občas mě napadá konspirativní myšlenka, že Homo sapiens byl (jak někteří tvrdí) na Zemi implantován jako experiment mimozemskou civilizací. Prostě jakoby byl člověk na Zemi nepatřičně, jakoby omylem.

Na druhou stranu jsem přesvědčen, že kdyby se byl schopen chovat jak mu to přikazuje (radí, doporučuje, navádí, učí) Kniha knih, nebo koneckonců i teorie komunismu, uživila by Země několikanásobně víc lidí, než dnes. Uživili by se, aniž by poškodili přírodu. Museli by ale žít v harmonii nejen s přírodou, ale i sami mezi sebou. Jsem přesvědčen, že člověku ta šance byla dána, má na to všechny předpoklady. Musí ale chtít, musí se o to snažit, musí za to bojovat. Lidé se ale musí učit, učit a učit! Ne jen chodit do školy. Být vzdělaný není to samé jako být absolventem! Jenže hlupákům se lépe vládne a z tohoto pohledu jsou pedagogové zločinci par excellence! Škodí víc než si kdo myslí. Oni první by měli stát v čele boje proti liberalismu. Bohužel ho podporují jak jen můžou. (hlavně mě nepeskujte, že všichni nejsou stejní. Nejsou, ale devět z deseti ano)

Průměrný počet slepic: 4.7 (23 hlasů)

Vlivem vykaceni lesů se v ČR změnilo počasí. Dešťové srážky nezachytava nic,odtecou pryč. Tomu též odpovídá i vyšší počet větrných událostí. Místo polí jsou vidět sklady, montovny, hypersuper prodejny; k těm musí být parkoviště. Tedy příroda se změnila, české mikroklima zvláště. 

Průměrný počet slepic: 4.3 (16 hlasů)

In reply to by Zappova ukolébavka

Trvalý odkaz

Taky se mi letos neurodilo švestek. Opadaly ještě nezralé.

Tedy krom jednoho stromu. Je to stará krpatá švestka snad ještě po němcích. Žádný přešlechtěný mutant, co dnes koupíš v OBI. ;o)

Průměrný počet slepic: 4.9 (15 hlasů)

Němcích máš alespoň švestku, po komunistech vlastní bydlení. Po vládě dnešních parazitů, kromě bídy, nikde nic není.

Průměrný počet slepic: 5 (30 hlasů)

In reply to by Zauber

Trvalý odkaz

to je svatá pravda :-))

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)

In reply to by Zappova ukolébavka

Trvalý odkaz

S tím souhlasím, vykácení a ničení přírody u nás  všelijakými vládními joudy se za posledních 30 let podepsalo na neblahém stavu ČR. Montovny, skladiště, parkoviště, zkrátka zabetonovaná republika. S tím už nikdy nic neuděláme. Hlavně že si papalášští za to všechno užívají a pořizují majetky co nejdál od všeho.

Průměrný počet slepic: 4.8 (22 hlasů)

.. tzv. Mamutí stepí. Lesy byly jen tam, kam nelezli / kudy netáhnuli velcí býložravci. Lesy se objevily až poté co Homo Sapiens a jeho bratranci vybili velké býložravce.

Velcí býložravci se pod tlakem predátorů pohybovali v sevřených stádech, protože uprostřed stáda jsou v bezpečí březí samice, mláďata a raněné / nemocné / staré kusy, které jsou schopny pohybu natolik, aby stádo nestrádalo nedostatkem pastvy. Díky tomu vypasou poměrně úzký pás krajiny, co nevypasou, to zdupají, pokálejí a pomočí, čímž veškeré vegetaci nastaví vće-méně rovné podmínky k novému růstu. Tak se udržují v rozumných mezích náletové dřeviny a hluboce kořenící plevely, které velkým býložravcům nešmakují.

Kořenové systémy spasených a pošlapaných rostlin zetlí a váží v půdě organiku, a tedy i onen tolik proklínaný uhlík. Lesy naopak mají tendenci shořet.

Pokud velcí býložravci nejsou udržováni v houfu predátory, tak vypasou jen to, co jim šmakuje a nakonec v krajině vznikne les a hluboce kořenící rostliny.

Takže, za dnešní údajný přebytek CO2 opravdu může člověk, ale ten Neandrtálský, Cromaňonský a Denisované také nejsou bez viny..

Za Marie Terezie byla naše krajina prakticky odlesněná, protože se vyrábělo dřevěné uhlí pro kováře. Krajina se začala znovu zalesňovat až díky těžbě kamenného uhlí.

Průměrný počet slepic: 4.9 (11 hlasů)

které zelené zrůdy nechaly sežrat kůrovcem ?

Průměrný počet slepic: 4.5 (4 hlasů)

.. zrovna dnes jsem svému synovi vysvětloval, jak důležití jsou pro přírodu vlci a další předátoři, umravňující velké býložravce. V učebnici se píše, že "jen" mají prospěch z druhů, které loví. Chybí celostní pohled na ekosystém. Nic tu není náhodou a ani není zbytečné.

Průměrný počet slepic: 4.9 (12 hlasů)

Bednářových je mezi učiteli minimum, souhlasím s názorem, že pedagogové dnes škodí - jak na základní, tak na dalších stupních. Celé je to právě v té jedné větě:

"Být vzdělaný není to samé jako být absolventem!" 

Průměrný počet slepic: 4.9 (19 hlasů)

In reply to by včelka Mája

Trvalý odkaz

k Moravcovi nepřišel békati. A tak nechal Mazancovou moudra kolem huby Moravcovi pěkně mazati.

Průměrný počet slepic: 4.8 (8 hlasů)

to je přímo ukázkový exemplář zbytečné, škodící, zatrpklé existence. Jako by lidstvo mohlo za to, že je hnusná a blbá. 

Průměrný počet slepic: 4.8 (4 hlasů)

In reply to by včelka Mája

Trvalý odkaz

... není totéž, jako mít na vzdělání papír. Ale ani skutečné vzdělání neznamená, že se někdo stane moudrým.

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Průměrný počet slepic: 4.8 (11 hlasů)

Když je všechno tak skvělé, tak proč je kurva vše tak drahé ...

Průměrný počet slepic: 4.3 (3 hlasů)

In reply to by Blc

Trvalý odkaz

Všechny skvělé věci jsou drahé! Aby se poznalo, že jsou tak skvělé! 

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)

In reply to by Blc

Trvalý odkaz

Všechny skvělé věci jsou drahé! Aby snobové věděli, čemu se mají klanět, za co utrácet!

Průměrný počet slepic: 4.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

Před tejdnem jsem vystavoval svoje malý kolejišťátko na mašinkový spratkárně v Nýřanech. A tehdy začly poletovat venku první kalamitky, takže jsem byl některými návštěvníky obviněn, že jsem tu zimu přivolal:

http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=51&t=14629&sid=d6d95bff65c108091ac53fa9e300f3bd

No a teď máme místy kalamitu. Neznáte někoho, kdo by mi v měřítku H0 (1/87) udělal 3d tiskem figurku Nohavicy v zimních hadrech a s harmonikou?

Co se týká loje, je velmi vhodným komponentem do maziva  munice pro černopraché zbraně. Rozhodně jím nedoporučuji plýtvat na ptáky (pokud jím tedy nenamažete obal té hromadné střely (nebo flastr pod kuli či kuli samotnou), kterou je odešlete na pekáč...

Průměrný počet slepic: 4.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Lukáš Jurečka je bratrem ministra Mariana Jurečky. Od roku 2010 šéfuje zemědělskému družstvu Pooslaví Nová Ves. Tam byl na výletě náš premiér Fiala v době stávky. Lukáš Jurečka figuruje v 6 společnostech, které dostaly 282 dotací v hodnotě 295 765 385 Kč. Ne to fakt není telefonní číslo, tolik peněz tudy proteklo.

Ještě snad někoho škrábe v krku, když slyší o dotaci 50 mil. Kč na Čapí hnízdo?
 

Průměrný počet slepic: 5 (12 hlasů)

to se to, kurva, podniká 😡😡

Průměrný počet slepic: 5 (7 hlasů)