Před několika dny došlo v mém životě k důležité životní události, která už delší dobu visela ve vzduchu. Asi k tomu stejně dříve nebo později muselo dojít. Měl jsem k tomu už delší čas nakročeno, ale teď k tomu opravdu došlo. Absolvoval jsem zkoušku dospělosti. Maturitu. V úterý 16. června jsem hezky ráno v 7:30 vyrazil do školy, kde se maturita měla odehrávat. Samotná zkouška samozřejmě začínala až od osmi hodin, ale přeci jenom, v době globální pandemie si všichni hezky musí projít testem na covid, kvůli kterému měli všichni přijít do školy už o půlhodinu dříve. A už tady se odehrála jedna veselá historka. Od doby, kdy se testy ve školách zavedly, jsem totiž ve škole ještě osobně nebyl přítomen. Výuka se odehrávala na dálku a teď se navíc maturitní ročníky už delší dobu neučí. Tak jsem byl poněkud nejistý, jak s testováním ve školním prostředí vlastně postupovat. Došel jsem si na sekretariát, abych se na to zeptal. "Dobrý den, jdu k maturitám, včera jsem byl testován ve firmě, musím se tady u vás ještě otestovat?" "No a máte na to potvrzení?" "Nemám." "Tak to se bohužel otestovat musíte." "Dobře, děkuji." Paní sekretářka mě odvedla na místo, kde se provádějí testy. A při vykonávání samotestu naše konverzace pokračovala: "A jak se jmenujete?" "Master." "M... M... nemůžu vás tady nikde najít. Z jaké jste třídy?" "No, víte, ale já jsem učitel. Asi mě neznáte, učím tu jenom jeden předmět, ale jsem v maturitní komisi." "Aha, tak to promiňte, na ty maturity nám sem chodí i dálkaři, které vůbec neznáme, tak jsem si vás spletla se studentem." "Nic se nestalo, děkuji za otestování. Na shledanou."
Jak jste správně pochopili, svou vlastní zkoušku dospělosti jsem skládal už před 18 lety. Letos poprvé jsem ale měl být na té druhé straně barikády. Letos jsem patřil k těm přísným učitelům, kteří z nebohých studentů tahají vědomosti a svým dílem jsem měl spolurozhodovat, zda studenti už mají na to se nazývat dospělými. Učit jsem začal tento školní rok. Jenom jeden předmět, protože na velké výdělky to ve škole fakt není. Ale říkal jsem si, že bych mohl trochu vlastním přičiněním pozvednout úroveň výuky v oboru, ve kterém si myslím, že jsem opravdu dobrý a který se velmi dynamicky vyvíjí a školství jenom horko těžko dohání náskok praxe. Škola mi v tom vyšla vstříc a ač nejsem vzdělán ani pedagogickým minimem, umožnili mi tam vyučovat odborný IT předmět a můj nápad vstoupit do školství velmi podporují.
A abyste mi rozuměli, když jsem před těmi 18 lety skládal svou vlastní maturitu, maturoval jsem v téže škole, ve které nyní učím. Jako, škola se sice od těch dob přesunula z nostalgicky ikonického renezančního zámečku do úplně nových a moderních (ale jinak nezajímavých) prostor, ale pořád je to tatáž škola. Dokonce několik málo kantorů, kteří ještě učili mě osobně, tu do dnešní doby pořád učí. S některými jsem si už i potykal. A tak jsem si říkal, že stojí za to o tom něco napsat. Porovnat maturitu z pohledu studenta i učitele na téže škole.
První, co nemohlo uniknout mé pozornosti byl ten diametrálně odlišný postoj mezi studenty a učiteli. Takový ten rozdíl, který student ve svém stresu ze zkoušky vůbec není schopen postihnout. Zatímco studenti ke zkoušce dospělosti přistupovali s obavami a doslova strachem o to, jestli tu maturitu udělají nebo nikoliv, na učitelské straně barikády vládla velmi uvolněná nálada. Jestli maturita byla něčím, čeho se typický student bojí jako čert kříže, pro učitele to byla odměna. A samotné zkoušení si učitelé nesmírně užívali. Jediná škoda, že je s tím tolik papírování.
Druhé, co mi pak nemohlo uniknout, byla ta absolutní nerovnost mezi studentem a učitelem v celé zkoušce. Učitel má nad studentem absolutní převahu. Učitel je zde pan někdo, student je nula. Nemluvím přitom o tom, jak to kdo vnímal, nebo jak to kdo komu dával najevo. To vůbec ne. Popisuji stav, jak to skutečně bylo. Chytrý student je pak stejná nula, jako student hloupý. Jenom chytrý student má možná nějakou naději, že se jednou z té nuly vypracuje někam výše. Oproti učiteli je na tom student ještě mnohem hůře, než třeba náš milý pan senátor Pavel Fischer oproti Zemanovi. Fischer je sice oproti Zemanovi také nulou, ale nic to není proti tomu, jaká nula je student vůči učiteli. A student s tím nemůže absolutně nic udělat. Nemá na to. Myslí si, že má nějaké znalosti, ale ve skutečnosti ví úplné lejno. Jeho životní zkušenost je žádná. Něco se nabifloval, ale vůbec neví, k čemu je to dobré. Neví, že ti učitelé ho nezkouší z žádných akademických znalostí, ale že zkoušejí jeho zkušenost, kterou nemá. Student má pocit, že zvládne učitele přesvědčit tím, že si nabifluje nějaká moudra, která si opsal z wikipedie. Prdlajs. Nemá šanci. Protože učitel, možná není největším expertem v oboru, ale něco prostě ví. Studnet neví nic. Moudra opsaná z wikipedie nejsou znalosti. Ani moudra opsaná ze sebelepší učebnice nejsou znalosti. A když se učitel zeptá studenta, jak dlouho pracoval na své maturitní práci (studenti jako praktickou maturitu dělali celý rok jistý ročníkový projekt) a ten mu odpoví, že to jistě bylo přes 200 hodin, myslí si, že mu to učitel věří, když nad tím učitel moudře pokýval hlavou. Nechápe, že učiteli je úplně jasné, že na tom strávil tak maximálně týden času po odpolednech (jestli vůbec), když mu hořela koudel u zadku a že učitel jenom nechal studentovi ve své blahosklonnosti ten pocit se cítit, že svou bezcennou práci učiteli prodal jako nesmírně cennou. A vůbec bylo hezké vidět, že učitelé této své absolutní převahy vůbec nezneužívali. Zkoušeli tak, aby studenti opravdu měli ze zkoušky pocit dobře odvedené práce a aby studentům bylo dopřáno motivačního pocitu, že jejich snažení má nějaký smysl. Přitom by bylo tak snadné kohokoliv na první dobrou setřít, aby byl ten dotyčný (třeba jinak výborný) student ještě přesvědčen o tom, že svou nedostatečnou si plně zasloužil. Ale proč, když tady je ještě ten svět i vcelku v pořádku?
Také bylo zajímavé sledovat, že ač jsem veškeré maturitní otázky viděl poprvé v životě, asi by mi nedělalo problém o žádné z nich aspoň hodinu něco povídat. Jistě, občas by se nějaké chytáky našly, ale ta zkušenost, kterou jsem za těch 18 let nasbíral, ta se prostě počítá. Škola nikomu ty zkušenosti nedá. Ta může jenom studenta nasměrovat v tom, kde má vlastně student ty zkušenosti sbírat. A maturita je vlastně jenom taková hra pro studenty, kdy se studentům dává pocit, že něco zvládli, i když v reálné praxi zůstanou zatím dále zcela nepoužitelní. Nemyslete si ale přitom, že kvůli tomu považuji maturitu za nějakou nedůstojnou frašku. Naopak. Tohle je přesně to, co celé maturitě dává svůj smysl. Přesně tohle posune studenta dál na jeho cestě za poznáním. Tedy aspoň u těch studentů, kteří tuto hru přijmou.
Také je docela zajímavé se podívat na to, kam se školství a naše škola konkrétně posunuly za těch 18 let. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že škola si drží docela dobrou úroveň, ba byla schopná v mezičase nastartovat docela zásadní inovace ve výuce a mohu všechny zodpovědné pedagogy ve škole pochválit za to, že se opravdu snaží držet prst na tepu vývoje. Jistě pořád za vývojem zaostávají, ale mám pocit, že během těch 18 let posunuli ve škole vývoj o mnohem více, než o těch 18 let. Prostě: asi se musí vždycky očekávat, že školy budou aspoň těch 10-20 let za vývojem zaostávat. Problém nastává pouze tehdy, pokud jde vývoj dopředu tak překotným tempem, kdy 10-20 let staré zkušenosti dnes už přestávají platit. IT obor pořád takovým překotným vývojem prochází. Snad už se to ale trochu zpomaluje.
Jistě je také zajímavé se podívat na to, jaké znalosti byly vyžadovány od studentů v době, kdy jsem maturoval já a jaké znalosti jsou vyžadovány dnes. Dovolím si vcelku tvrdit, že úroveň znalostí vyžadovaných na maturitě zůstává zhruba na stejné úrovni náročnosti, pokud toužíte dostat známku výbornou. Ovšem, úroveň nutná na známku dostatečnou asi od těch dob docela poklesla. Docela mě překvapilo, že student, ze kterého tam nebyli schopní vypáčit snad ani jméno, nakonec tu dostatečnou stejně dostal. Ale možná jenom překvapil v posledních pěti minutách svého (ne)projevu, kdy jsem ho neslyšel, protože jsem si odskočil se nasvačit. Ani tak ale nelze očekávat, že se najednou chytnul a v moci Ducha Svatého ze sebe vychrlil všechny chybějící znalosti. Být to prostě na mě, já bych ho asi od té zkoušky vyrazil. Vyplývá mi z toho, že problém dnešní devalvace vzdělání ani tak nespočívá v tom, že by se od studentů nutně chtělo méně znalostí, ale že se prostě učitelé mnohem více smilovávají nad těmi, kteří vůbec žádné své schopnosti nepředvedou.
Rozhodně mohu říci, že mě má zkušenost ve školství poměrně příjemně překvapila. Čekal jsem, že ta úroveň bude mnohem horší. Aspoň ze zkušenosti s naší školou se mi jeví, že problém dneška není ani tak v tom, jaké vzdělání škola nabízí, jako spíše v tom, jaké vzdělání jsou studenti ochotni přijmout. A vytratila se veškerá přísnost, která by byla ochotná ty slabé studenty pojmenovat jako slabé studenty. To je vlastně také takové dědictví politické korektnosti. Máme školy, které jsou schopné nabídnout velmi kvalitní vzdělání. Ale nejsme schopní individuální míru vzdělání náležitě objektivně ohodnotit. Učitelé vědí, kdo ze studentů je dobrý a kdo nikoliv. Ale na maturitním vysvědčení se to nepodepíše. Podle všeho ale ta úroveň vzdělání celé školy stojí na několika málo kvalitních pedagozích. Díky Bohu za ně. Možná moje zkušenost neplatí pro celé školství. Nedaleko máme ještě druhou IT školu, kde studuje jeden můj kamarád. Říkejme mu třeba Kšanďák. Mladý zodpovědný a šikovný rom, ze kterého si vychovávám svého budoucího spolupracovníka. Vím tak, že úroveň této školy oproti té naší zamrzla někde v daleké minulosti a já musel horko těžko Kšanďáka učit věci, které by mu měla dát právě ta škola. Je to opravdu o lidech. Jestli je pak v našem systému víc škol jako je ta naše, nebo víc škol, které jsou jako ta, na které studuje Kšanďák, to nejsem schopen posoudit. Každopádně Kšanďáka čeká ta jeho zkouška dospělosti za dva týdny. Když v ní uspěje, půjde pracovat k nám do firmy. Přeji Kšanďákovi, aby zkouškou také úspěšně prošel.
- Log in to post comments
Komentáře
No,
pajďák asi měli. Horší to bylo s jejich aprobací pro předměty, které učili.
To byste prohrál.
Na první stupeň (původně jak pro obecnou školu, tak pro měšťanku) stačil ještě po WWII "učitelák" - tedy nejdříve SŠ zakončená maturitou, za první republiky něco jako VOŠ. Zrušen byl až v r. 1948.
Nebyla totiž ještě vyžadována aprobace pro určité předměty nebo pro specifický obor výuky.
Po r. 1948 stačila SŠP pro učitelství v mateřské škole a na prvním stupni. Pro druhý a další stupně už bylo vyžadováno dokončené VŠ vzdělání a aprobace pro určité předměty.
Někdy v pol. 90. let byla zavedena povinnost úplného VŠ vzdělání pro oba stupně ZŠ a Bc. postupně i pro MŠ. Absolventi SŠP dnes mohou pracovat jako učitelé v MŠ (povinná aprobace pro předškolní výchovu a vzdělávání), asistenti pedagoga nebo vychovatelé ve ŠD, případně jako vedoucí školních a mimoškolních kroužků. Dále mohou pracovat jako vychovatelé v DD a DgÚ.
Momentálně došlo opět ke změně a pro některé předměty na II. stupni ZŠ stačí Bc. stupeň VŠ, zatímco pro učitelství pro I. stupeň ZŠ je striktně vyžadováno úplné ped. vzdělání.
V osmdesátých letech stačila…
V osmdesátých letech stačila učitelům na základce střední škola. Např. absolventi koedukačního učitelského ústavu ve Valmezu ...
A co Igor
Hnízdo?
Obecná škola: Igor Hnízdo…
Obecná škola: Igor Hnízdo skutečně existoval, učil i Zdeňka Svěráka. Děti tahal za vlasy a řezal rákoskou.
U nás se jmenoval jinak, a…
U nás se jmenoval jinak, a když dřevěná řeč (ukazovátko) promluvila, bývalo veselo,....
Ale mnozí měli raději výplatu na kaťata, než poznámku.
Těm ovšem bylo kolem 60ti a více, takže
začali učit někdy kolem r. 1945, A PROTO jim stačil "učitelák".
Přesně.
Přesně.
A jestli jste nebyla…
A jestli jste nebyla oblíbenec ředitele, odcházela jste do důchodu ze mzdy 2400,- když dobře.
Mastere, z Vaší zkratky IT vypadlo prostřední písmeno
C. Takže ICT (informační a komunikační technologie). Nikdy jsem nebyl programátorem, o obor se zajímám od roku 1975, kdy mi jeden starší kolega v práci řekl, že tudy v budoucnu povede cesta. Poslechl jsem ho.
2021 - 1975 = 46. TEPRVE 46 LET!
A co se za tu dobu událo! Dělal jsem spíš organizátora implementací a propojením na podnikovou praxi středně velkých podniků.
Zažil jsem toho hodně, kalkulačky Elka, ale taky TI59, sálové počítače EC 1021 a 1026, mikropočítače 1715 a 1834 z VEB Kombinat Robotron Dresden, děrné štítky 90ti sloupcové i 80ti sloupcové, magnetické pásky, diskety 8", 5 a 1/4", 3,5", mobilní telefony Eurotel s předvolbou 601 i 602, komunikátory Nokia, vyřvávající modemy a jejich prostřednictvím dálkové propojení PC, první dotykáč, první propojení s internetem v roce 1995 kamsi na uzel do Liberce, Novell i Microsoft, první cloudový účet, bylo by to na román.
Nyní již sleduji to, co se děje v oboru jen jako důchodce. Připadá mi, že právě to C ve zkratce názvu oboru je hodně důležité (mobilní sítě 5. generace, cloud) a nutí lidi z oboru vyvíjet nová řešení. K tomu robotizace, umělá inteligence. Za necelých 50 let se toho událo strašně moc. Neřekl bych, že obor spí.
A ještě k Ponkrácovu tvrzení, že za půl dne naučí Antouška naprogramovat webové stránky. To možná ano, ale ty stránky nebudou vyhovovat žádnému současnému standardu na SEO, natož na marketingové požadavky. Ono těch 40.000 je opravdu dnes minimum, mají-li být stránky profesionálně udělány.
Komunikační tg
urychlují Brownův pohyb v měřítku planety. Možná je to vývoj do pekla.
Navíc AI se nám konečně…
Navíc AI se nám konečně promítá do běžných implementací. To je obrovskej skok. Když jsem byl na škole, tak to bylo leda na papíře. Dneska už v tom jedou některé překladače.
Kam pujde vyvoj
Jeste jsou nepokryte segmenty, ktere si vetsina lidi neumi predstavit. V hw i sw. Prikladem v minulosti byl vznik walkmanu. Prosta myslenka, ne moc slozita na realizaci - a v Sony s tim udelali diru do sveta. Jeden se divi ze to nebylo "odjakziva". No, nebylo. Jako kdysi vynalez kola - Kecuanci (inkove) ho neznali, co je pri vyspelosti jejich kultury a pitivilizace neuveritelne, ale je to tak. Ted bude asi takovym segmentem v IT oblasti automaticky audio preklad. Za 20 let bude mit clovek v uchu sluchatko a z nej automaticky preklad toho co slysis v cizi reci. Bryle ktere ti prelozi do obrazu cizojazycny napis ci text. Zmeni to svet, zmizi jazykova bariera. A porad pritom uvazujeme o vecech ktere vidime pred technologickou singularitou, za ni nedovidime. Pravdepodobne prijde se vznikem univerzalniho kvantoveho pocitace.
Ad Kečuové
Záhada je ještě trochu větší - oni kolo znali, protože se našly (asi) hračky na kolečkách. Jenže ho nepoužívali a neví se, proč.
Jazyková bariéra nezmizí, ale naopak se prohloubí. Sluchátko a brejle totiž potřebují data a elektřinu a to jim nemůžete zajistit vždy a všude.
Čertovo kopyto bude vždy v tom, co brejlí a sluchátka nastrkáte. Takže jako nástroj manipulace s lidmi určitě dobrý, ale jako nástroj odstraňování barér ani omylem.
Všechny tyhle "podpůrné prostředky" mají za následek stále se prohlubující debilizaci lidstva. Protože proč se učit, když si mohu něco někam zastrčit a "ono se to samo"...
Je to nastroj
A jak rozumne ho pouzivas, tolik uzitku nadela. Kladivo take obtezuje - na rozdil od kamene ho musis vyrobit, trochu i udrzovat, mit ho sebou, pricemz 99 % casu je to jen zatez - no nestacilo by zvednout kamen co se vali kolem ? Nestacilo...
ke kolu
jsou potřebné cesty a lépe ne moc do kopce. Obojí Kečuové neměli.
Sacbe
Co to spletas... meli krasne siroke kamenne cesty, sacbe. Ale slapali po nich pokorne pesky...
No josu to potomci inků a…
No josu to potomci inků a inkové měli cesty: https://cs.wikipedia.org/wiki/Incký_systém_cest
To je hodně jiný, než cesty římanů co jsou dělané nakola, ti neměli schody, vystouplé kameny v cestě apod., takže nesplétá, pouze hodnotí, že po schodech se blbě jezdí i kdby byli 10 metrů široké ;)
Brzdy
vynalezl až tým amerických vědců.
Zkoušel jste někdy zapřáhnout lamu do potahu?
Ono tam totiž nic jiného, co by alespoň hypoteticky mohlo fungovat jako tažné zvíře, nežije.
A zkusil jste někdy sjet nebo vyjet schody nebo kopeček s kolečkem trakařem, koleskou a pod BEZ POTAHU? Ještě k tomu v nadmořských výškách mezi 2000-4500 m?
Sacbé nejsou jen široké a rovné, ale kopírují hřebeny kopců jako Čínská zeď nebo zdolávají svahy právě i za pomoci schodů. Některé jsou opravdu široké, ale na jiných se sotva vyhnou dva lidé.
Jako, že v evropě když se…
Jako, že v evropě když se zapřáhl člověk do káry, tak indiána nemůžeš :D
Co mám dělat, když jedu ze senem s kárkou co tlačím já, to se stává zázrak nebo proč v Čr lze použít člvoěka jako pohon, ale v latiské americe, lez pouze lamu :D
A nedalo mi to, a šeljsem na…
A nedalo mi to, a šeljsem na youtube, zda nejsou videa, jestli lama umí tahnout, když občane říkkáš, že to nejde a jaké překvapení, napsal jsi hovadinu viz videa:
https://www.youtube.com/watch?v=EdfO5ksUuWU
https://www.youtube.com/watch?v=pWj2zyJ1b1I
Můžeš vysvěětlit na jakém CGI programu ta videa udělali, když podle tebe to nelze :D
Já maturoval s logárem
a navrhl jsem spalovací motor. Dnes by mě vyhodili, bo spalovací motory v EU končí ve 2035. Dnes žáci navrhnou s pomocí apky elektromotor do letadla a kantor bude plesat.
Možná předvídali budoucí epidemii obezity ?
A tak si s autíčky raději jen hráli.
Mám otázku - není lepší Andami jezdit na lamě, nebo když tak létat ? A transportovat hmoty také tak, nebo na hlavě ? Nevím, nikdy jsem totiž mezi roky cca 1500 - 1930 po Andách automobilem nejezdil...
Co když za to může coca - která dodává příslušnou fyzickou zdatnost ?
Školství bylo debilizováno
už dříve, než před 18 lety. Článek by měl vyšší hodnotu, kdyby ho psal ročník 1965 a starší.
Naše osobní, tedy…
Naše osobní, tedy nepřenositelná zkušenost.
V tomto se mýlíte - hluboký…
V tomto se mýlíte - hluboký prožitek o tom, jak je mladá generace blbá a nevzdělaná, má každý vzpomínkový optimista.
Od počátku věků platí, že dřív bylo líp a svět spěje k záhubě :-)
Nemám příliš v oblibě horko,…
Nemám příliš v oblibě horko, takže ano, svět spěje k záhubě.
Ale jinak - kdysi jsem si myslela, že budu vždy pár kroků před svými dětmi. Velmi brzy jsem zjistila, že jsem 10 kroků za nimi :-)
Ale ony mají jiné zkušenosti, než má generace.
Bude na nich, aby přežily a bude to stále těžší.
Nakonec budou všichni umět
komunikovat a jinak budou blbí jak tágo, nebudou umět urobit nic, co by prodali, aby byly daně na komunikátory.
Výroba
V Číně budou umět vyrobit, co by prodali. V Evropě budou umět mluvit o lidských právech a genderových tématech. Dojemně, ale stačit to k obchodu nebude. Určitě však v Bruselu přijdou na to, že v Evropě mají spoustu zbytečných lidí. Nebudou mít na mysli euroúředníky, těch nebudou mít nikdy dostatek. Začnou se zbavovat důchodců. Možná proběhne nějaká kampaň ve stylu, že je zapotřebí uvolnit místo k stání.
Bude se očkovat proti stáří
a pokvetou Pohřební studia.
Kupodivu toho dnes umíme…
Kupodivu toho dnes umíme prodat mnohem víc než ve zlatých dobách Vašeho mladí.
Vtip je v tom, že mnohé, co…
Vtip je v tom, že mnohé, co se u nás montuje, se montuje z dovezených součástek a materiálů, který velmi zdražil, pokud vůbec je.
A odběratel Vás osloví s tím, pokud neakceptujete jeho cenu, najde si jiného dodavatele. Takže cena mnohdy s bídou pokryje náklady, o zisku se mluvit nedá.
A do zahraničí se prodává i díky jakýmsi dotacím a záruční, nebo exportní bance, nebo jak to přesně funguje.
Takže na sklad se sice nevyrábí, sklady jsou prázdné, ale natažených ruk o mzdy, platby za materiál, režie,... je pořád dost a dost.....
Řekla bych dokonce, že covid to vše nefunkční nyní třídí,....
Kde jsou ty časy
Synclair - 48 kb, a co všechno dokázal programátor na tomto prostoru vytvořit !
dokáží i dnes, když dostanou…
dokáží i dnes, když dostanou čas ;) I tehdá to byli výjmeční jedinci jako dnes co dokázali něco víc...
Nezmizeli
Zkuste se propátrat třeba zde https://www.pouet.net/ V sekci "Prods" najdete nespočet dem pro nejrůznější platformy, včetně někdejších osmibitových počítačů. Upozorňuji že ze současné doby. U řady dem jsou odkazy na videa na YT, takže není potřeba ani nic instalovat a spouštět.
Díky za odkaz.
Osobní počítač lze řadit mezi převratné vynálezy, stejně, jako třeba grafický snímač.
Zásadní změna ve fotografii.
pohled naprostého laika
Postupně jsem se naučila používat základní funkce, které počítač nabízel a které jsem potřebovala ke své práci i mimo ni. Opravdu jen to nejnutnější. Fungovalo to; co jsem potřebovala, toho jsem uměla dosáhnout. Instinktivně jsem se bránila "upgrejdům", neb jsem správně tušila potíže větší než malé.
Stalo se ovšem, co se stát muselo - skoro všechno postupně přestalo fungovat, protože jsem měla dávno neaktualizovaný SW. Nedalo se nic dělat, počítač (SW) byl "upgrejdován". Výsledek? Objektivně určitě všechno na nejlepší možné úrovni, ale z mého pohledu malér, výbuch, katastrofa; aby s tím krámem s prominutím prase pracovalo.
Užitečné funkce v poštovním programu a hlavně ve Wordu zmizely (nebo je neumím najít), k čemu dřív stačilo jedno kliknutí, na to dnes potřebuju kliknout nejmíň třikrát - pokud tu funkci vůbec najdu.
Nesnáším automatické opravy textu, jenže vypnout je není (pro mne) vůbec jednoduché, musí se to udělat víckrát na různých místech a úrovních.
A tak dále a tak dále. Jako úplně obyčejný uživatel počítače, který nechce o moc víc než posílat a číst maily, občas si vytvořit dokument ve Wordu, číst si a někdy si něco najít na internetu, zodpovědně prohlašuji: KAŽDÁ ZMĚNA JE K HORŠÍMU. Na adresu autorů nekončících změn a aktualizací pronáším vodopády slov, publikovatelných jen po 22.00 h. Škoda, že je nikdy neuslyší.
Vy jste češtinář - samička ?
Já blbec, mělo mě to ťuknout !
Dyť to byste byl veverčák !
Nebo veverák ?
Ve Veverské Bitýšce je už pivovar ?
Kdysi jsme tam jezdili na vandry, i na hřiby (rozmanitostně paráda). I u domku upomínajícího na Marušku Kudeříkovou (v protokolech německého gestapa označena jako " hartnäckiges schweigen") jsme pobyli.
Master dělal jsem v…
Master dělal jsem v devadesátkách a pak musel dodelavat i minulej rok, mám tedy zklušenost, když tak tvrdíš "vyžadují stejné znalosti", tak mám pocit, žře si ze mě děláš srandu...
Třeba jazykové znalosti se…
Třeba jazykové znalosti se dnes požadují podstatně víc.
Re: škebloň A jazyková znalost je jako co? Dnešní
absolventi nedávají ani tu češtinu, neboli mateřský jazyk.
My se scaoloope ale nebavíme…
My se scaoloope ale nebavíme o tom co zapíšou do učebnic nebo učebních plánů, ale co se jaksi pak vyžaduje u zkoušek, to je trochu rozíl, ty to třebas jako rozdíl nechápeš a bereš, že hodnotu tvých zalostí lze odvodit od tlopušŤky učebnice na začátku školního roku, ale za mě paltilo, že hodnota znalostí se ukazuje na konci školního roku co máš v hlavě ;)
Ale chápu, ty řekneš "je to na google" :D
Měl bych jeden topic, zvaný off
Vidlák tady psal, (teda, on se občas rád pochlubí, nebo sám pochválí, ale kdo z nás to nedělá, že?), že mu sem chodí hafo lidí.
Ale mnozí pouze čtou a nereagují. (asi budou nesmělí).
Ale kromě textu reagují hlasováním slepicemi.
Já občas sem napíši nějaký příspěvek a za chvíli koukám, hele, dobrý dvě pětislepice. Tak se začnu namachrovaně drbat na koulích, ale když se na to mrknu za hodku, tak průměr 1,2.
Mě napadlo, že pokud zde někdo dá denní článek, vubec by nebylo špatné, aby měl k tomu možnost dát nějaké hlasování o tématu.
Prostě jen tak pro spestření. Lidi rádi hlasují v anketách a zde by mohli anonymně a nám by to mohlo ukázat, kdo sem vlastně chodí a jaká je atmoška u jistých věcí.
Jasně, v žádném případě nepřeceňuji ankety, či referenda, vždy jde také o to, jak šikovně se otázka položí. Ale to už by mohl každý posoudit sám.
Co vy na to?
Klikněte na to obnovovací kolečko vlevo nahoře.
Lingvyzti tomu říkají "refrešnout" :o))
Tím se zaktualizují i slepice.
Ňák mi to nefunguje, Občane
Už jsem kliknul 12x, ale slepici tam mám furt jenom jednu...
Teď jsem ti dal 5.
Stačí ?
Čímž jsis vykoledoval jednu
Neva dávám ti taky 5.
Mě tenhle pink ponk baví.
... sis,
ne "jsis" vykoledoval.
Prosím, prosím
A mohl bych "jsi si"?
Mě se ...sis nelíbí.