Odpověď Scallopa panu Vidlákovi

Vážení, dnes mám pro vás něco nečekaného. Dostal jsem Scallopův text ke zveřejnění. Tímto Scallopa zařazuji mezi autory Kydů 
a doufám že to nebude poslední článek. 
 
Scallope je to Vaše:  
 

K tomuto článku mě vyprovokoval text "Taktika přátelství".  Už dřív jsem se chystal pro kydy sepsat text o 
nebetyčné naivitě pana Vlka v zahraničních tématech, ale když jsem tehdy zkoušel dát poctivě odpracované a 
odzdrojované příspěvky do diskuze na tomto serveru (o tom, jak pan Vlk naletěl dezinformacím o použití 
chemických zbraní v Sýrii), dostalo se mi buď odpovědi že jsem elf (pravdoláskař, havloid atd - prostě svazácká
heslíčka) nebo - v tom lepším případě - mi jedna z místních dam napsala ve smyslu, že je můj přispěvek je 
moc dlouhý a pocitě věří více panu Vlkovi. Jelikož odzdrojované blogy dají práci, berou čas a čtenáři na tomto 
blogu o ně ani nemají zájem, nic jsem tehdy nesepsal. Vidlákův text "Taktika přátelství" mě k reakci přímo 
vybízí a argumentačně nic hlubokého nevyžaduje - reakci proto právě čtete. 

Nejprve okomentuji několik dogmat z Vaší bublinky plus něco málo o mě. To myslím ukáže nepochopení mezi mnou 
a Vaší bublinkou.

1) Pane Vidláku, jste podobně fašista jako já elf. S každým odhaleným elfem se Vám zdvihá pravice.
2) Lhaní a šíření nepravd mi vadí. Pravda je lepší než lež. Kdo více lže, je horší člověk. Přístup "pět minut 
nacisté, pět minut židé" není demokracie, protože fungující demokracie je postavená na tom, že existují obecně 
uznávané hdonoty - a prvotní z nich (jistě ne jediná) musí být úcta k pravě a pohrdání lží.
3) Pro mě jsou relevantní fakta a nikoliv pocity. Fakta občas nepotvrzují moje vidění světa, které se proto logicky 
vyvíjí. Nežiji v bublince, která nepříjemné informace ignoruje, protože je lze dohledat v "bakalonovinách" nebo
v "Sorosovském Respektu". Čtu kde co od mainstreamu po tento blog. Neuzavírám se v informační bublince jako Vy
a Vaši čtenáři.
4) Nikoliv pane Vidláku, v dějinách šlo často - dokonce většinou - o fakta. Když je lidé přestanou vnímat, riziko 
krveprolití roste. Krátkodobě vítězí emoce - např. vlny nenávist vůči židům/muslimům/jiným menšinám prochází Evropou
po staletí - ale dlouhodobě se ve většinovém mínění usazují fakta. A síla těchto mocí je nepřímo úměrná respetku ke 
vzdělaným elitám.
5) Pane Vidláku, Vy jistě chcete rozumět lidem z bublinky, ale striktně odmítáte rozumět třeba statisícům, kteří 
chodí demonstrovat na Letnou. Mináře pochopit z principu odmítáte, věřit báchorkám o tajných účtech je pro Vás snazší.
Nejsem pokrytec, abych se tvářil, že chci rozumět všem. Nechci rozumět programovým lhářům ani těm, kteří lháře 
(politiky, jejichž lhavost ani nepopírají) vědomě volí. Z hodnoty PRAVDY neslevím. Tuto hodnotu nikomu nenutím, ale 
dokud nezačnete  normalizovat, tak tu menší část české populace s mým přístupem neodstraníte - a pořád Vás bude 
strašit Minář a jeho nástupci.
6) Zajímá mě politika, kterou sleduji pravidelně, a neumím moc okomentovat zemědělství. Na tom je pozoruhodné
akorát to, že to někomu přijde pozoruhodné.
7) Když spěchám, píšu v pracovním módu bez diakritiky. Když mám více času, tak přidám háčky a čárky ... opět,
pozoruhodné je akorát to, že to někomu přijde pozoruhodné.
8) Nenávist pana Vidláka k panu Minářovi je do očí bijící - viz texty "Nejvíc si toho udělají sami" (z demise 
Kremlíka "vyrobil" kritiku Mináře), "Aladár Tavali" (zde se útok na Mináře vynoří skrze skladníka (sic!)), 
"Co budou dělat za pár let?" (zde se k útoku na Mináře odpíchl od soudružku (ur)Válkové). Tohle už je na diagnózu.
9) Když lidi s jiným názorem dehonestujete tím, že je označíte za "hlasatele jediné pravdy" nebo o nich 
prohlásíte "dělají to proto, že to po nich chtějí", tak tím dáváta najevo jedinou věc: neschopnost tolerovat jiný 
názor. Ne, vy jim rozumět nechcete a Vaše  "taktika přátelství" směřuje jen dovnitř bublinky - směrem ven je to 
absolutní neschopnost tolerance.
10) Naváži na bod 9) - na rozdíl od Vás si nebudu vymýšlet něco o tom, že jste někým placen, že Vás někdo ovládá,
podobné vidlákoviny jsou Vaše parketa. Ale také nebudu pokrytecky tvrdit, že chci porozumět adorantům lží. 
Ne, tuto ambici nemám. 
11) Pro jistotu zopakuji, proč chodím na tento blog - je v mém zájmu sledovat, kam směřuje většinový volič, který 
rozhoduje o budoucnosti této země. Vy, milí vidláci, určujete, kdo mě bude vládnout a proto mě zajímá, kterým
lžím a vyfantazírovaným pocitům se zrovna teď usilovně snažíte věřit a navzájem se v této víře utvrzujete. Jsem
zde pozorovatel. A beru na vědomí, že pozorovatele zvenčí nejste schopni tolerovat - svět Vaší bublinky nic 
takového nepřipouští, člověk s jinými názory je zde nevyhnutelně proto, že to určitě někam hlásí. Prostě
mě soudíte podle sebe.

Na závěr ještě zmíním dva blogy, které byly signifikantní pro můj pohled na Vidlákovu partu. Prvním byl blog o 
projevu Reagana, který se ukázal jako totální fake. Naprosto mě tehdy uzemnil nikoliv projev samotný, ale 
bezelstná Vidlákova reakce ve smyslu 'no já si taky myslel, že Reagan nic takového neřekl, ale ono to prostě
vystihuje, co si o něm myslím' (parafráze). Prostě lež se prezentuje jako pravda, protože tato lež vystihuje 
pocit pana Vidláka ... Jak se něco takového liší od rukopisů sionských mudrců (místem výroby nikoliv)? Druhým
takovým blogem byl text "Asi do toho chce říznout..." - tato oslavná poéma o spravedlivém carovi se ani nesnažila
jakkoliv zdůvodnit, že nová seslička pro Putina byla motivována snahou bojovat proti rozkrádání v Rusku. Tento
text byl čirým projevem víry v dobrotivého vladaře, který bojuje proti zlým rádcům - jako v pohádce.

Milí pane Vidláku, ani v nejmenším Vám neberu právo odmítat fakta či adorovat lži. Dokonce oceňuji, že se pohrdání 
fakty a vzývání banalit snaží filozoficky odůvodnit. Nicméně můj pohled na svět stojí na hodnotách. Tento rozpor
samozřejmě není něco nového, zažil to už Masaryk ve sporech o rukopisy nebo o vraždu Anežky Hrůzové. I tehdy bych
stál na straně Masarykovy elitářské menšiny proti Vidlákovské nihilisticko-emocionální většině. Dnes už dávno 
nevládne elitář Masaryk, ale Vaše většina. Iluze máme každý, ale je otázka, mám-li vědomě dělat někomu iluzi, to jest lhát.