K Vidlákově stati o automatizaci a robotizaci

Robot v boji narazí na zásadní problém a tím je určení cíle. Všichni si představujeme, že robot typu tank, dron, letadlo bude válčit s jiným podobným robotem. Tam je rozpoznání jasné. Ale jakmile budou válčit proti živým lidem, bude mít problém s rozpoznáním vojáka nebo teroristy od civilisty. Pokud to nebude robot, který bude pálit na vše živé. Ten by střílel na všechny, i do vlastních řad. Robotické bojiště by vypadalo tak, že by na něm jel robot a za ním klusala tlupa opravářů. Někde by čekala tlupa hadrníků s ručními zbraněmi - klidně by mohly být ukryty pod zemí a nepřítel by se maskoval za civilisty. Až by doběhla ta tlupa opravářů, hadrníci by vytáhli ukryté zbraně a opraváře postříleli. Robot by táhl krajem a stačilo by se mu jen vyhnout. Další variantou je zaútočit, až by byl robot vypnutý a opravován. Takže zbývají jen drony nebo roboty se vzdáleným operátorem.
Budoucnost mají ruční přenosné zbraně a rušičky signálů ovládání robotů. Operátor si sedí v teple někde ve Virginii. Hadrník hodí dva dráty na elektrické vedení, připojí bedýnku s jednoduchým spínačem a dvěma od sebe lehce vzdálenými kontakty a začne jiskřit. Stačí mu k tomu i svářečka.
Jinou možností jsou lehké nebo těžké kulomety na vozidlech (viz Toyota Hilux).
Drahým zbraním jako jsou tanky, děla, letadla, vrtulníky je odzvoněno. Armádám postačí pár kousků. Naopak budoucnost mají obrněné transportéry odolné proti ručním zbraním a tanky typu T-72 s kanonem malé ráže 30 nebo 40 mm proti pěšákům. Moderní těžké tanky napěchované elektronikou typu Abrams nebo Leopard 2 jsou k nepotřebě. Buď bude mít nepřítel úplně stejné (Němci, Rakušané, Poláci mají Leopardy 2), nebo je nebude mít vůbec. Předražené zbraně si nakonec nebude moci dovolit žádný stát na světě ve velkém množství. Armáda ČR si je pořídí jen jako jistou formu výpalného od gangstera. Něco jako když mafiáni v Brooklynu nutí obchodníky, aby od nich kupovali zboží za dost vysoké nákupní ceny, vyšší než na trhu, a přitom je vše legální. Takže je úplně jedno, jaké tanky nebo OT si armáda koupí. Důležité je, od koho. Bude to jen předražený šrot ležící ve skladech. Na obranu ČR proti armádě s ručními zbraněmi úplně postačí současná výzbroj a na obranu proti velkému sousedovi nebude mít armáda dost zbraní. Takže postačí jen koupit tolik zbraní, kolik mají sousedé.
Jisté je, že další válka nebude proti Rusku, ale nejspíše proti našim spojencům (v 1938 nás zradili spojenci, v 1968 nás také nenapadla armáda NSR, ale spojenci). Spojenci ČR jsou mnohem nebezpečnější než jakýkoliv nepřítel.
V každém případě naše generály, především Petra Pavla, zase překvapí, že nepřítel zvolí jinou taktiku boje. Jediným nepřítelem, kterého má nyní ČR, jsou islámští teroristé. Ti budou mít maximálně ruční zbraně. Proti nim bude nejlepší obranou v pohodě žít vedle těch muslimů v ČR, kteří zde už jsou, na principu: "Ať si vyznávají svoji víru, ale žádná násilná konverze nebo veřejné projevy víry nejsou povoleny."

Obranu ručními zbraněmi ještě dlouho nic nepřekoná.

nic nového. Asi tak nejblíž od našich hranic proběhla v Jugošce - viz bombardování humanitární povahy, abych zas tak moc neubližoval Vencovi Veškrnovi.
I při naprosto drtivé letecké převaze se podařilo zlé jugoslávské armádě zničit za tři měsíce 13 (slovy třináct) tanků. Potřebovali na to asi 10 000 bojových vzletů.
A alianční soustruzi zaslouženě zvítězili, až když začali humanitárně likvidovat civilní infrastrukturu. Pochopitelně na celém území Srbska, nikoli na bojištích v Kosovu.

stripovací hala? A za koli to Ruda Ovčaří všecko prodal?

nema nic s vyvozom strusky.
Konti je len o tom, ze v krystalizatore je dostatocna hladina tekutej ocele pre vyrobu bram.
A krystalizator zasobuje niekolko "nadob" kde sa podla poziadaviek pripravuje pomocou ligur ta spravna zmes ocele na liatie.

nehrozí. Výrobu lithia nenajdeš...
Ale postačí si najít kterýkoli povrchový důl...
Třeba tady:
https://www.google.com/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=r…

Anebo tady:
https://www.google.com/search?hl=sk&tbm=isch&source=hp&biw=1366&bih=613…:

Všechno samé ušlechtilé díry, plné vzácných biotopů, že ano...

Pripomína mi to riešenie v NASA, ako písať v beztiažovom stave. Problém riešili asi rok a stalo to cez milión $. Rusi to vyriešili jednoducho, písali ceruzkou!

Rozbíjení robotů není zapotřebí provádět, rozbijí se samy nebo vlivem chyby v programu. Rozbíječům robotů stačí jen počkat s pobaveným úsměvem opodál.

Problémem robotizace jsou především čidla optické kontroly. Pak vyhodnocení vad. A i když zde došlo k velkému pokroku, v posledních 20 letech je pokrok nedostatečný na to, aby došlo k plné automatizaci. Takže ještě hodně dlouho roboti nepřeberou všechnu lidskou práci.
Něco jiného je tomu ale u povolání jako jsou soudci, právníci nebo novináři. Především v soudnictví u jednodušších případů má robotizace daleko větší šanci na úspěch. Oproti průměrnému českému soudci je umělá inteligence výrazně pracovitější a objektivnější. A také by dělala méně chyb.

ostravský werk, nýbrž třinecký. V Ostravě se už dnes "po našimu" nedomluvíte a zdrcující většina tamějších dvounožců vůbec netuší, co slovo "werk" znamená.
Za druhé vůbec nerozporuji, že automatizace a robotizace bude jednou převažující ve výrobním procesu.
Ovšem pouze v těch činnostech, kde je zcela minimální šance, že se umělá inteligence střetne s nějakou anomálií oproti naprogramovanému stavu. Nikoli tam, kde je nutno improvizovat, vymýšlet řešení, anebo dokonce připustit jistou míru rizika vzniku škod, zranění, či dokonce úmrtí pracovníka. A samozřejmě i tam, kde není možné zabezpečit optimální fungování přísunu potřebných dat.
Za třetí - když porovnáme docela zoufalé platy ve zdejším kraji (samozřejmě i v onom werku), opravdu není přílišný důvod se obávat, že by robotizovaná výroba byla již brzy levnější.
Btw. zrovna včera večer jsme se krásně zasmáli, když nám jeden kmenový zaměstnanec na ČT-1 a pak v repríze na ČT-24 tvrdil, že letos dostal přidáno 20 %. A ten druhý vtip byl ještě lepší - průměrný plat 36 litrů brutto. Když tam dělá zdrcující většina za polovic v čistém.
Ad průniky nových technologií:
PROČ (!!!) si myslíte, že na ředitelství dceřinné firmy (Dopravní služby) připustili, aby se v provozu objevilo letos vyrobené auto s parametry starými 40 let?
Skutečně se domníváte, že v podniku se 7 000 kmenovými zaměstnanci se nevyskytuje ani jeden člověk, který by byl schopen naklofat do kalkulačky pořizovací cenu stroje, jeho provozní náklady a porovnat to s tímtéž u nejmodernější techniky?

Svěřujete se, že jste znalý digitální techniky. No dobře, nakonec proč ne.
Stále se skloňují nějaká ta smart, hlavně v energetice. Dovolím si drobnou úvahu. Může být něco efektivnějšího něž zdroj, vedení a spotřebič. Cokoli dáte mezi tyto části, bude to dražší, protože náročnější na údržbu, tudíž i poruchovější. Co chcete do tohoto řetězce zařadit aby se vyloučily popisované neduhy? Vzpomenu na docenta Kamelandra z brněnské strojárny jež vždy při výkladu tvářecích strojů zvěstoval: jedině desmodrom natvrdo. Toto je nejbezpečnější automatizace. Nakonec výkřik moderní techniky: MOTOGP Ducati má desmodromický rozvod.
Automatizace domácnosti, taky něco smart. Byl jsem pro ni velký nadšenec, nakonec mám FVE, tedy proč ji nevtělit do spotřebního řetězce, leč se zlou jsem se potázal. Po nezdarech s vlastní automatizací a hlavně obsluhou zbylé části rodiny, jsem vše vyhodil a vrchol automatizace je ovládač televize.
Tam kde jsou procesy definovatelné a opakovatelné má robotizace naději, kde je variabilita, noha robota nepáchne.

Ti nás vedou i dnes.

Soudruh Gates kdysi prohlásil, že všem bude stačit 64kB paměti.

V IBM je ani nenapadlo, proč by měli začít stavět PC, dokud Jobs nepostavil první Apple.
Japonci v osmdesátkách vymýšleli, jak budou vypadat počítače páté generace a internet je ani nenapadl.

Pane LacoGMlynar ako odbornik v spominanej oblasti urcite viete ze aj pocitace rady EC (v minulosti aj SMEPy a vseobecne mainfaraimy) mali a maju svoje opodstatnenie. Za svojej praxe som sa stretol s viacerymi pripadmi kedy si od 80rokov podniky nakupovali prave pocitace rady SMEP a EC len preto, ze im ku koncu kalendarneho roku zostali financie. V pripade takychto nakupov koncili vtedajsie vypoctove strediska presne tak ako popisujete = ako prazdne sklady. Lenze nie kazdy podnik takto uvazoval. Ti, ktori nakupovali s rozumom si taketo typy pocitacov nielen kupili, ale aj udrzali a postupne prechadzali na ine. Ak sa stali sucastou vacsich korporacii postupne s vyvojom komunikacii a rozsirenim datovych spojeni premigrovali do velkych vypoctovych centier. Konieckoncov dnesne cloudy su nieco velmi podobne a asi sa zhodneme na tom ze cloudy <> PC :-)

coby snaživý študentík prohlídl, co mě čeká při studiu programování, sbalil jsem tašku a mazal dom...
Dodnes nevím, jestli to náhodou nebylo dobře...