Vidlák a.a.

Vše, co jsem kdy v životě dostal cenného, to jsem dostal nezaslouženě, nebo zadarmo. Mám grunt, dobrou ženu a pět dětí. Mám slušnou práci od šesti do dvou bez přesčasů. Můj šéf mě má rád. Mám dobré a shovívavé sousedy i věrné kamarády. Ve Vidlákově je bezpečno a všichni se známe jménem.  

Můžu jíst každý den maso, mám plnou ledničku i mrazák, zásoby ve sklepě a vlastní studnu. Umím zabít a zpracovat všechno domácí zvířectvo, kuřetem počínaje, prasetem konče. Mám dost volného času na knížky i televizi a každý den se mohu hodinku jen tak poflakovat. Už ve třiceti jsem si mohl říci, že se všechna moje přání vyplnila. 

Nic z toho jsem si nezasloužil. A protože jsem si to nezasloužil, o to víc si toho vážím. Svým životem jsem bohatší než lecjaký miliardář. Jsem král z Nemanic, Robinson na svém ostrově pokladů, Romeo co přežil i s Julií.

Jsem potomek evangelíků, kteří raději opustili vlast, než aby zapřeli víru a z Boží milosti jsem dostal víc než budu kdy moci zaplatit. Proto píšu. Je to malá splátka, ale snad poslouží.   

Články

Dlážděno dobrými úmysly

Autor

Dnešní článek bude antitezí včerejšího textu o Baštovi. Víte, já si teď čtu svoje texty staré víc než rok, které jsem psal před parlamentními volbami. Tedy… čtu si hlavně tehdejší komentáře pod články. A mám intenzívní pocit deja-vu. Ono se nám totiž ve na politické scéně ve skutečnosti vůbec nic nezměnilo. Sice nám už víc než rok vládne Blyštivý Péťa, ale předvolební argumentace se nepohnula ani o píď. Dokonce i ten kovid tam pořád hraje zhruba stejnou roli.

Odvolám vládu

Autor

V uplynulých dnech měl Jaroslav Bašta pár předvolebních setkání s voliči na Moravě. I domluvil jsem se s Pepe Nerušilem, že bude-li to jen trochu možné, zařídí mi s novým černým koněm prezidentského klání nějaké to setkáníčko. Vězte tedy, že se to podařilo. Když měl pan Bašta autogramiádu s voliči v Brně, měl jsem přislíbeno, že si na mě udělá chvíli čas a já si zase řekl, že se podívám, jak dělá kampaň. Jak jsme se domluvili, tak se také stalo. Berte to jako další součástku do letošní volební skládačky.

Takže…

Sakra proč?

Autor

Dnes ještě zůstaneme u Čapáku. Ukázalo se, že je možné nasvítit ještě jeden úhel pohledu. Dostal jsem moc pěkný mail od Martina Kunšteka s velmi zajímavým příběhem. Do naší mozaiky se hodí. Martin Kunštek mi laskavě dovolil svůj text použít jako námět k dalšímu článku, což tímto činím. Celý příběh se tím krásně uzavírá, Uroboros se zakousl do svého ocasu a až se budete rozhodovat, nakolik je kauza Čapí hnízdo politická a nakolik jde o právo a spravedlnost, budete k tomu mít asi už všechny informace.

Jako ohnivým písmem...

Autor

Prezidentské volby budou za osm dní a já jsem v cílové rovince s osvětlováním všech tmavých koutů této scény. Dobojovávají se poslední politické bitvy, různá temná ujednání v zákulisí jsou naplňována, vyjevuje se taktika viditelných i zákulisních aktérů, leckteré nepochopitelné manévry začnou dávat smysl, nebo se ukážou být chybným kalkulem a v nejbližších dnech se toho dost ukáže. Já mám pro vás zřejmě poslední neosvětlené místo, do kterého má ještě smysl nakouknout.

Dávný démon

Autor

V samém závěru mého předvčerejšího rozhovoru se Stanislavem Novotným jsem se letmo dotkl tématu, které se mi vzápětí stalo ještě osobnějším, než do té doby. Jak všichni víte, Ukrajina je moje srdeční záležitost vlastně odjakživa, protože tam mám spoustu příbuzných a přátel. Tamní politické peripetie se mě velmi dotýkají, protože jednak mám v sobě kus té jejich duše a jednak mám z bývalého sovětského prostoru informace, které nepředžvýkal žádný novinář ani placený „expert.“

Co když....

Autor

V jednom musím souhlasit s lidmi kolem Bašty – předvolební průzkumy stále méně odrážejí realitu a stále více slouží jako další prostředek pro mobilizování voličů. Pokud vím, právě u volby prezidenta byly předvolební modely vždycky nejméně přesné a málo předpovídaly skutečné volební výsledky. Kolega Vlk by vám asi dokázal říci, která agentura byla nejlepší a která nejvíce vařila z vody, ale pokud si to dobře pamatuju, žádná velká hitparáda to při minulých volbách nebyla.

Největší touha otroka

Autor
Štítky

O uplynulém víkendu jsem se byl trochu nadýchat svobodného vzduchu. Zajel jsem si do svých rodných západních Čech mezi uhelné doly za rodinou. Navíc bylo zapotřebí, potkat se s bratrem a domluvit se, jak budeme s blogem pokračovat dál. Přeci jenom, je to už pět let, co si brácha jednou večer sedl k počítači a na první dobrou vysypal Vidlákovy kydy, které se dál už nijak výrazně neměnily. Tehdy mě četlo s bídou pár desítek lidí.