Tak už se nám blíží druhé kolo prezidentských voleb na Slovensku. Bude to velice zajímavý souboj, výsledek zřejmě bude hodně těsný… tak těsný, aby to rozhodly nějaké volební vymoženosti – třeba hlasy ze zahraničí, nebo autobusy pro slovenské studenty, které je přivezou domů z matičky Prahy, kde jim je líp, protože od té doby, co Fico vyhrál volby, všichni si všimli, že jejich životní úroveň stojí za houby.

Dnes se ještě jednou vrátíme k uplynulým prezidentským volbám, protože je zapotřebí dokončit toto tříčlánkové poučení z krizového vývoje. Můj včerejší článek totiž spustil docela velkou zpětnou vazbu, že se ve svém hodnocení mýlím. Podle mnohých ve volbách zvítězila především média, která dokázala Babiše dostatečně démonizovat a Pavla andělizovat. Dokázala z referenda o vládě udělat referendum o Babišovi, využít každé jeho slabiny a naopak schovat či vymlčet slabiny Petra Pavla.

Vmém včerejším článku jsem se zamýšlel nad situací prohravšího kandidáta Andreje Babiše. Napsal jsem, že Andrej Babiš se svými kartami sehrál celkem dobrou hru ve které nic neztratil a ještě něco získal, ale na vítězství to prostě nestačilo, protože jeho soupeř byl od začátku na delší straně páky. Babišova kampaň podle mě nebyla vedena úplně špatně, počítala s dobrými i špatnými stránkami Veľkého Bociana, ale narazila na limity preferencí na české voličské scéně.

Dnes se to celé rozlouskne. Brzy odpoledne budeme vědět, kdo volby vyhrál a stane se na příštích pět let naším prezidentem. Všechno už bylo řečeno, voliči se rozhodli. Hlasy pak sečte volební komise ručně a vyvěšené výsledky je možné překontrolovat. Mluvit o volebních podvodech nemá smysl. Ano, stávají se chyby, jako když v jednom obvodě v Brně sečtou víc hlasů, než kolik přišlo voličů, ale že by někdo dokázal ovlivnit výsledek voleb tím, že by rozpečetil v noci stovky uren a vyměňoval v nich volební lístky, to je poněkud mimo realitu.

Já vím, že se budu trochu opakovat, ale v zájmu nových čtenářů je to nutné. Já dám na osobní dojem. V dnešním světě mediálních lží, faulů, klamů a polopravd existuje podle mě jediná cesta, jak se nezbláznit. Pokud chci zjistit, jaký někdo doopravdy je, prostě se s ním musím setkat a mít možnost nerušeného soukromého rozhovoru. Už hodněkrát jsem se přesvědčil, že i krátké setkání dá jinou perspektivu a vždycky přinese nový úhel pohledu. Vždycky po takovém setkání vznikne článek, který se snaží zachytit to nejpozitivnější, co jsem si z rozhovoru odnesl. Ani tentokrát to nebude jinak.

Přátelé, včera jsem se poměrně příkře pustil do SPD a Bašty… Možná až moc příkře. Mizerný výsledek zastínil všechny další aspekty, které by neměly být zapomenuty, protože všechno nebylo špatně. Dnešní článek tak bude korekcí toho včerejšího. Podíváme, co z celého volebního výsledku plyne a s čím se budeme v budoucnu potýkat.

Pamatujete, jak jsem v jednom z posledních článků psal, že se mi podařilo udělat rozhovor s Baštou a s Babišem se mi to nepodařilo?

Tak už to není pravda

Již brzy ve vašich kinech...

Prezidentské volby budou za osm dní a já jsem v cílové rovince s osvětlováním všech tmavých koutů této scény. Dobojovávají se poslední politické bitvy, různá temná ujednání v zákulisí jsou naplňována, vyjevuje se taktika viditelných i zákulisních aktérů, leckteré nepochopitelné manévry začnou dávat smysl, nebo se ukážou být chybným kalkulem a v nejbližších dnech se toho dost ukáže. Já mám pro vás zřejmě poslední neosvětlené místo, do kterého má ještě smysl nakouknout.

Včera jsem se na prezidentskou volbu díval z pohledu Jaroslava Bašty, který podle mě vede v rámci svých možností a možností SPD velmi úspěšnou kampaň. Jsem stále více zavalován všemožnými videi a texty, kde jsem žádán, abych Baštu podpořil. Argumenty jsou takové, které bych použil na Baštově místě i já sám a v této chvíli je jednoznačně vidět, že Bašta je asi jediný kandidát, který si uvědomuje oněch 15% voličů Alternativy a aktivně pracuje na jejich získání. Kdybych byl na jeho místě, zřejmě bych nepostupoval jinak.