Udělal jsem něco,co už asi nikdy znovu neudělám. Pokusil jsem se o analýzu vlkovského střihu. Akorát jsem zjistil, že na to nemám a tvrdá data jsem příliš proložil měkkým hnojem. Pak jsem začal příliš spekulovat a nakonec to dopadlo jako všechny moje články... Prosím, berte to tak. 

Víte, měl jsem v práci trochu času a otevřený excell a tak jsem si do něj udělal tabulku našich hlavních politických proudů a přidal jsem průběh jejich volebních výsledků od roku 1996 dodnes. A bylo to docela zajímavé zjištění. Dovolil jsem si rozdělit ideové společenské proudy asi takto: 

Znáte tu hru, kde si dáte na stůl kolem 10 sirek a pak na střídačku odebíráte jednu nebo dvě (někdy až tři) sirky, a ten kdo si vytáhne poslední vyhrál/prohrál?

Když to hrajou dva, co nevědí o co jde, tak je to hra. Vyhrávají tak přibližně nastejno. Když jeden z nich ví o co jde, tak vyhraje skoro vždycky. Když to vědí oba, tak ani nemá cenu to hrát. 

Pro ty, kteří to náhodou neznají, jde o to, kolik se odebere sirek dohromady, aby na vás ta poslední zbyla/nezbyla.

Snad mi to Vlk odpustí, Bůh je mi svědkem, že to není nic proti němu. Ale prostě se musím ozvat. Vlk ve svém včerejším článku zopakoval to s čím přišel jako první a na co začaly přicházet i ostatní sdělovací prostředky a najednou je toho plný internet a budou toho i plné noviny. Totiž že Zemanovi ke zvolení pomohly řetězové maily. Kdo by nevěděl, co to je, tak se jedná o maily, které si lidé posílají mezi sebou. Přijde vám mail od kamaráda, který vám nabídne odkaz, či přílohu a nebo se rovnou v textu dozvíte cosi o prezidentském kandidátovi ať už v dobrém nebo ve zlém. 

Díval jsem se včera na přímý přenos jednání o důvěře vlády

Andrej Babiš důvěru zatím nemá, schůze sněmovny byla odložena do úterka. Mezitím jedná mandátový a imunitní výbor. Mám takový pocit, že Andy má svůj vrchol už za sebou... Ideální šanci měl teď. Zeman byl na jeho straně, opozice byla rozdrobená a rozhádaná. Bývalí kolegové koaličníci v troskách na prahu vlastních občanských válek. Lepší podmínky už podle mě mít nebude.  

Poslechl jsem si Zemanův štěpánský projev. Mimochodem, jsme fakt skvělá země, kdy mohu o našem nejvyšším představiteli říci, že je to jen tak... Zeman. Žádný tatíček prezident, ó Velký, Urozený, Pan, nebo jiné oslovení. Prostě jen  Zeman, Klaus, Havel... Snad nám to ještě chvíli vydrží... 

Takže, pustil jsem si jeho projev, byl jsem u monitoru sám, nekoukal jsem se na žádné komentáře, neposlechl jsem si žádné reakce, ještě jsem se ani nepodíval k Vlkovi na Kosu, zkusím to zhodnotit bez jakéhokoli ovlivňování ostatními.

Ve starověkých Athénách existoval po několik staletí střepinový soud, neboli ostrakismus. Jednou do roka se sešli plnoprávní občané na Agoře a mohli na keramický střep napsat jméno někoho, koho považovali za největší nebezpečí pro athénskou demokracii. Úředníci pak hlasy sečetli a pokud hlasovalo alespoň šest tisíc lidí, byl "vítěz" na deset let vypovězen z Athén. Střepinový soud se ve vrcholných dobách stával důležitým nástrojem politického boje mezi klikami místních politiků a mocipánů, kterému se nevyhnuli ani ti největší athénští muži.

Na povolebních jednáních u nás je čím dál víc vidět, že nikdo z vyjednavačů politických stran nemá zkušenosti s vyjednáváním v reálném obchodním životě tak jako Babiš. Nikdo není Babišovi rovnocenným hráčem. Snad jen Okamura tuší, o co jde, ale ten je zřejmě špatný diplomat i v reálných obchodních jednáních. Jinak by tak nejančil a netlačil nesmyslně na pilu – proč proboha by měl Babiš realizovat všechny předvolební sliby SPD, když SPD skončilo na 4. místě?

 Na náměstí máme historickou žulovou kašnu. Mnoho let nebyla v provozu a chátrala, čerpadlo nefungovalo, spáry se rozsedly …. Před několika lety se rozhodlo, že je to do nebe volající stav a přikročilo se k opravě. Dva místní důchodci se pustili do práce a kašnu opravili. Náklady zanedbatelné, kašna fungovala bezvadně, prostě nádhera.

Především je nezbytná schopnost sebekritiky v řadách nejvyšších členů ČSSD. Je čas, aby si řekli, že nezvolili vhodnou strategii.

Nejsme Švýcarsko. Pořádné referendum je tu spíš výjimka. Udělá se jen tehdy, když je jasné předem jak dopadne. Nehlasujeme tady o základním příjmu, nerozhodujeme o dálnicích, o zahraniční orientaci. Nejsme Švýcaři, nedá se nám svěřit rozhodování, protože nejsme demokraticky dost vyspělí, máme špatné informace, jsme všeobecně xenofobní a vlastně do té skvělé západní Evropy vůbec nepatříme.