Před několika dny došlo v mém životě k důležité životní události, která už delší dobu visela ve vzduchu. Asi k tomu stejně dříve nebo později muselo dojít. Měl jsem k tomu už delší čas nakročeno, ale teď k tomu opravdu došlo. Absolvoval jsem zkoušku dospělosti. Maturitu. V úterý 16. června jsem hezky ráno v 7:30 vyrazil do školy, kde se maturita měla odehrávat. Samotná zkouška samozřejmě začínala až od osmi hodin, ale přeci jenom, v době globální pandemie si všichni hezky musí projít testem na covid, kvůli kterému měli všichni přijít do školy už o půlhodinu dříve.

Scházíme se zde, jak jsem vypozorovala, proto, abychom presentovali nebo korigovali své vlastní názory. To je velmi dobré, protože je to podnětné, je to aktivizující a motivující. Velkou většinou se shodneme na tom, že současná vzdělávací soustava od škol základních až po školy vysoké naše (všechny, české) děti nerozvíjí, ale (nevím, do jaké míry záměrně) je nechává pohnívat (vyjma oborů technických, doufám).

Můj článek z neděle měl docela drsnou diskusi a bez mučen í přiznávám, že jsem k ní přispěl tónem článku, který měl vlastně vyznít úplně jinak. došlo mi to až po příspěvku od Standy.e a zcela mimořádně jsem se do diskuse také zapojil... abych trochu eliminoval škody. Nijak zvlášť se mi to nepovedlo. Proto to zkusím napravit samostatným článkem. 

Začnou rovnou bez obalu... žádné školství už dávno nemáme. Máme jen prozatím nezničené pozůstatky jakéhosi nápadu Marie Terezie, která chtěla mít vzdělané poddané a jen tak mimochodem svým nápadem zajistila, že děti chodily do školy místo do právě vznikajících továren. Narozdíl třeba od Anglie. 

My dneska máme už jen školy a v nich učitele, ale žádný systém to nemá, ničeho se to nesnaží dosáhnout a čím déle to sleduju, tím větší mám dojem, že lidi v tom angažovaní už to chtějí hlavně doklepat. 

Položím pár Vidláckých otázek: 

Mám tři děti školou povinné a dvě další to ještě čeká. Všechny chodí no naší vidlákovské základky, která je spádovou školou pro všechny malé dědiny v okolí. On Vidlákov je vůbec spádovou obcí pro okolí a tak máme víc vymožeností (a víc problémů) než by se zdálo z prostého součtu obyvatel. 

Dnešním textem chci dát odpověď pavtovi na jeho otázku, zda jsme po plyšáku vůbec měli šanci na jiný vývoj. Zda bylo vůbec možné se vyhnout divoké privatizaci, rozkradení majetku, vytunelování firem, podřízení se USA a Německu?