V posledním roce mi dramaticky přibylo "řetězových mailů". Přece jenom jsou Kydy pevnou součástí blogerského prostoru a tak přibývá lidí, od kterých pravidelně dostávám nejrůznější maily. Dokonce mi občas přijdou moje vlastní články napsané třeba před rokem. 

Předevčírem Rusové zveřejnili dosud nepublikované materiály o největším jaderném testu všech dob. Bylo toho plné zpravodajství, ba i ti největší rusobijci tuto navýsost zajímavou zprávu přetiskli. Car bomba o síle padesáti milionů tun TNT klesá z bombardéru a udělá atomový hřib stoupající do nejvyšších vrstev atmosféry. Výbuch na stokilometrovou vzdálenost zapaluje stromy a ohnivá koule má průměr třicet kilometrů. K tomu komentář, že bomba mohla být i třístupňová a mít dvojnásobnou sílu. 

Vrátil jsem se z lesů a musím konstatovat, že svět se pořád točí zhruba stejně rychle, politici jsou stále stejně blbí, kapitalismus stále stejně obírá chudé, vyšetřování v Bejrůtu se nikam nepohnulo, Lukašenko je v Bělorusku stále šéfem, ta jeho konkurentka Tichanovská je stále v cizině a má stále blbější komentáře.  Koronavirus trhá rekordy, ale nikoho to nezajímá, protože nemocnice se nijak nezahlcují a tak příběh, který byl na jaře tragédie, pokračuje jako fraška. Vládní Ken byl opět řádně ztrapněn a opět mu to nevadí, protože dělá přesně to, k čemu si ho Andrej najal. 

Mám tu reportáž vrytou pod kůži juž někdy od roku 2015.... Tehdy tak nějak končily boje v Donbasu a původní horký konflikt plný velkých bitev o mohylu Saur či o doněcké letiště se změnil v poziční. Hranice se víceméně ustálila, z jedná strany na druhou létaly různé projektily, vyvíjel se silný diplomatický tlak na obě strany ohledně dodržování minských protokolů, které se stejně nedodržovaly. 

V poslední době se skloňuje turecké nebezpečí v prostoru středozemního moře. Máme to na Kydech  zprostředkované napřímo - Maneca nám každý den přidá do diskuse aktuální sjetinu z facebooku Ivana Davida, který se právě tomuto tématu dlouhodobě věnuje a upozorňuje na něj. 

Tak se nám Andrejko vrací z Brusele... A my si včera mohli přečíst v komentářích, jak pochodil. Včera jste byli skvělí, dodali jste velké množství odkazů a všem vám za to děkuji. Nicméně... máte v tom někdo jasno? Já teda vůbec. Svým způsobem se pohybujeme od skvělého vítězství po totální porážku, záleží na tom, kdo o tom mluví.  Teď bych si strašně přál přečíst si něco od Vlka, dokud mu Andrej neležel v žaludku tak moc, že si na něj potřebuje něco nezbytně najít. Věcná analýza by hodně pomohla. 

Vidlácky k tomu mám jen toto:

O uplynulém víkendu jsem měl zajímavou návštěvu. Zašel jsem na pivo s jedním kamarádem, kterého jsem neviděl už hodně dlouho, protože je to velmi vytížený manažer v automotive. V současné době dělá poměrně velké zvíře ve Škodovce. Tak velké zvíře, že se  běžně potkává s generálním ředitelem Volkswagenu. Má na starosti několik projektů nových aut a skutečně rozumí tomu systému, jak se dneska vyvíjí, vyrábí a prodává auto po milionech kusů. 

Když koukám na všechny ty záběry z USA, kde se teď kácí sochy ve velkém a poslouchám to ohromné ticho našich médií, které jinak mají keců ke každému Putinovu slovu, říkám si, že takhle nějak muselo být Jakešovi, když pak povídal o tom, jak zůstali jako kůl v plotě.