Slovensko má za sebou velmi zajímavý týden. Nevím, jak to vnímají přímo obyčejní bratia Slováci, ale se zájmem jsem se podíval, jak to vidí slovenské politické špičky a dozvěděl jsem se ledacos nového.
Doplněno 3.3.2018 - 10.20
Chtěl jsem si nechat ještě trochu oddech, ale události kolem nás nabírají rychlý spád a nechci-li dnešní téma úplně zazdít, musím ho pustit do oběhu. Jistě jste už z titulku poznali, že chci dnes psát o zavražděném slovenském novináři Kuciakovi. Mám z celého případu pocit hodně rozhrabaného hnoje.
Milí přátelé
Včera deset minut před půlnocí se mi narodila dcerka. Naše páté dítě. Máma i dítě jsou v pořádku, odpočívají po náročném dni a já naopak doma zjišťuju, co všechno se dělo automaticky mimo mně díky nasazení mé ženy. Měl jsem o tom sice jakous takous představu, ale realita mě prozatím školí a vyvádí z konceptu.
Do konce týdne zřejmě nic nového nevyjde, musím nějak obstarat ty zbylé čtyři haranty, sám sebe a udržet domácnost v přijatelném stavu.
Děkuji za pochopení.
hrdý otec
Vidlák
Přišel dnes od kamarádů, jasně jeden z těch řetězových, které si my, přitroublí senioři, posíláme sem a tam. Co bychom také celé dny dělali, že.
Takže tedy:
(Detektivní chemická fraška o šesti dějstvích)
Autor scénáře: Ing. MK, také chemik , 9.2.2018
Pokud by snad někomu hlavní hrdina, Profesor JD, připomínal nedávného prezidentského kandidáta, jde o podobnost čistě náhodnou.
Udělal jsem něco,co už asi nikdy znovu neudělám. Pokusil jsem se o analýzu vlkovského střihu. Akorát jsem zjistil, že na to nemám a tvrdá data jsem příliš proložil měkkým hnojem. Pak jsem začal příliš spekulovat a nakonec to dopadlo jako všechny moje články... Prosím, berte to tak.
Víte, měl jsem v práci trochu času a otevřený excell a tak jsem si do něj udělal tabulku našich hlavních politických proudů a přidal jsem průběh jejich volebních výsledků od roku 1996 dodnes. A bylo to docela zajímavé zjištění. Dovolil jsem si rozdělit ideové společenské proudy asi takto:
Milí přátelé a čtenáři. Tento web měl být původně něco jako chovné prase. Strčím to do chlíva, nakrmím a počkám, co z toho vzejde. Dnes po třech čtvrtinách roku musím svůj dojem poopravit. Z Vidlákových kydů se stala normální nelegální hospoda a ze mě nelegální hostinský. Mám k tomu vše, co mám mít. Poněkud lenivou náturu nevěnovat se práci víc než je nezbytně nutné, nikdy nevíte, jestli další den narazím soudek nebo ne, putyka je tmavá, ubrusy nejsou.
Maneca:
Člověče, této žumpy jsou denně plná mainstreamová média, proč to musím absolvovat ještě tady na Vidlákově dvorku? Nemůžete se v debatě povznést o hladinu výš?
----------------
Tak já to zvednu.
Maneca označila mainstream za žumpu. Dále se používá také výraz sračky, hovna atd. Je řeč o tom, čeho se tělo zbavuje. Toho špatného.
To je proces, který se děje už na úrovni buněk, protože buňky se zbavují věcí, které jim škodí. To znamená rozkládají/blokují pro buňku důležité sloučeniny. Běžně jim říkáme jedy, toxiny.
Dokud jsem bydlel v Západních čechách, byl mým oblíbeným místem Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Relativně nízké pohoří porostlé poměrně starým lesem, po dlouhou dobu to byl vojenský prostor, je tam pár vesniček, ale spíš než starousedlíci tam jezdí chalupáři, nejsou tam žádné dominantní vrcholy viditelné z dálky, rozhledna je jen tu a tam. Bez mapy tam člověk velmi snadno ztratí orientaci.
Moje paměť s přibývajícími léty ubývá a tak jsem se před dvěma lety rozhodla psát si "deník". Tedy spíše to jsou poznámky k událostem, které mi v té době připadaly důležité. O kterých se nemluvilo, nebo se mluvilo jinak, než jsem to viděla já.Třeba nebude vůbec od věci si připomenout, co se dělo před rokem a před dvěma.
Znáte tu hru, kde si dáte na stůl kolem 10 sirek a pak na střídačku odebíráte jednu nebo dvě (někdy až tři) sirky, a ten kdo si vytáhne poslední vyhrál/prohrál?
Když to hrajou dva, co nevědí o co jde, tak je to hra. Vyhrávají tak přibližně nastejno. Když jeden z nich ví o co jde, tak vyhraje skoro vždycky. Když to vědí oba, tak ani nemá cenu to hrát.
Pro ty, kteří to náhodou neznají, jde o to, kolik se odebere sirek dohromady, aby na vás ta poslední zbyla/nezbyla.
