Před několika dny jsem napsal článek o nadcházející Rajchlově demonstraci, který jsem uvedl frází, že zůstat doma znamená souhlasit. Pokud bych zůstal doma, tak souhlasím s vládou v tom, co dělá. Pokud bych zůstal doma, tak vládu nechám dokončit její práci v podobě dalšího ožebračení, elektronických voleb a podobně. Pokud zůstanu doma, tak mi vládní kroky vlastně nevadí.

Podívali jste se na tiskovku Jindry Rajchla? Zdaleka nevyjmenovali všechny hříchy této vládnoucí garnitury. Nevyjmenovali dokonce ani všechny důležitější hříchy této vlády. Byli by tam deset hodin, kdyby se měli jen okrajově dotknout všeho, co Blyštivý Péťa dokázal dojebat. Jindra Rajchl mluví při setkání s občany tři hodiny a to v podstatě vždycky shrne jen aktuální průsery. Česko proti vládě!

ak se nám Blyštivý Péťa pochválil na Colours of Ostrava, že prý jsme nejúspěšnější postkomunistická země… Jsme prý světovou špičkou v dopravě a v obraně… Byla to tak blbé, trapné a ubohé, že to bylo moc i na leckterého liberálního demokrata a pravdomluvného novináře. Markéta Pekarová Adamová se rozhodla v preferenčním sešupu následovat Lidovce a prý znovu navrhla, aby se uvalila spotřební daň na tichá vína.

Dnes budu pokračovat v tom, co jsem načal včera. Propadem voličských preferencí vládních stran. Včera jsem se na celou věci díval z pohledu Blyštivého Péti a jeho skvadry a tvrdil jsem, že začnou dělat stále větší chyby, neb příliš jasně ukázali celému národu, že jsou blbci. Preference pětikolky budou dále klesat, jejich snahy zachránit situaci budou stále křečovitější a jejich voliči budou odcházet především k Andreji Babišovi, protože se rozhodl být hentou systémovou opozicí.

Asi vám neunikl aktuální průzkum volebních preferencí agentury Median, který potvrzuje tušené – vládní Pětikolka už by nesložila většinu ve sněmovně, Andrej Babiš je první, pak strašně dlouho nic, pak začíná přehlídka desetiprocentních, pětiprocentních a dvouprocentních. Jedno hnutí ANO je stejně silné jako pět vládních stran. Rozdíl je na úrovni statistické chyby. Nepochybuji, že v týdnu vyjde další ještě nezávislejší průzkum, který ukáže, že všechno je v pořádku, obyvatelstvo věří Fialovi ty jeho kecy, jak to dělá dobře a i když Babiš posílil, je to na úkor opozice, nikoliv vlády…

Tak nám tu probíhají protiukrajinské pochody na kterých se křičí docela slušně provokativní hesla. Jako že Ukrajinci tady nejsou doma, že se jim brzy postaví černá síla, že Putin je nejlepší…. Policie si zároveň pochvaluje, jak to bylo klidné a bezpečné, ten stejný ministr, který prý nebude mít slitování s těmi, co se na demonstracích chovali slušně, je tentokrát s prací pomáhačů a chráničů nadmíru spokojen a je rád, že policie nebyla přítomna, aby se nálada ještě nevyeskalovala…

Dnešním textem ukončím tento válečný týden, který byl pro mě pozitivnější, než jsem si ještě v pondělí myslel. Svět alespoň na chvíli nebalancuje na okraji jaderného armagedonu, Ukrajina byla vykázána do patřičných mezí… ne, svět se nestal lepším místem, ale naši papaláši alespoň na chvíli přestali hasit oheň benzínem a ukázali touhu ty nasyslené miliardy pěkně prožrat, propít a proinvestovat. A to by se v jaderné zimě dělalo poněkud obtížně.

Tak jsme se dozvěděli, že USA dodají na Ukrajinu kazetovou munici. To je takový granát, co se před dopadem rozletí na řadu menších granátů, ty pak zasáhnou mnohem větší plochu a dělají mnohem halasnější škodu. Hned se ozvala celá řada států i lidskoprávních organizací, které tento krok kritizovaly, protože ty malé bombičky někdy taky nevybuchnou, zůstanou na bojišti a rády pak trhají ručičky a nožičky civilistům, kteří mají tu smůlu, že se v té oblasti musejí pohybovat.