Lidská práva byl hlavní americký klacek na všechny režimy všude po světě. Práva menšin, práva černochů, rasismus bílého muže a jeho věčná vina. V muslimských oblastech k tomu přispívala obhajoba náboženství na úkor sekularismu, kdy se proti sekulárním ale socialistickým režimům podporovaly různé fundamentální náboženské skupiny. Lidská práva byla praporem při pádu Berlínské zdi i konci SSSR.

Nejprve krátká glosa... včerejší a víkendové články ukázaly podle mě zcela zřejmě, že na Kydech jsou zastoupeni čtenáři, kteří Izrael/sionismus/židovství fakt nemusejí. Pak jsou tu zastoupení čtenáři, kteří Izraeli fandí a problém vidí především v  arabech a jejich přístupu  a pak jsou tu čtenáři, kteří se v tom nemíní patlat. 

Starosta Kolář přitvrzuje... Poslal dopis předsedkyni Evropské komise Uršule zvané familiérně FlintenUschi, aby se zasadila o dostatečně důraznou odpověď Rusku. Rusko se vměšuje, vede hybridní válku, ničí demokracii a tak vůbec - však všichni víte, co tím starosta Kolář myslí. 

Je na čase přestat sledovat výhradně koroňáka a pustit se do světodějných událostí. Poslední dny jsou dějinnými chvílemi vysloveně nabité. Je nemožné vše vměstnat do jednoho článku, takže jen v rychlosti naznačím, co nás v nejbližších dnech čeká. 

Dáme řeč o hranicích v Řecku, kde migrační krize vypadá úplně jinak než před pěti roky. Soft power se pomalu mění na hard power a turecký sultán přemýšlí, zda si nespravit chuť z nepodařených tažení na východě pokusem o totéž ale jiným směrem. 

Pětina všech světových nakažených je od včerejška v USA. Do týdne to bude polovina všech světových nakažených a pokud to bude mít stejně strmý nárůst jako doposud, zakrátko bude koroňák skoro výhradně americká záležitost. V  Itálii už zdá se epidemie dosáhla vrcholu... Po třech týdnech totální karantény přichází dlouhá řada týdnů, kdy budou počty mrtvých a nakažených konstantní a sám jsem zvědavý, jak dlouho bude trvat, než to poklesne natolik, aby se dalo říct, že epidemie skončila.

Osobně jsem vemi podezíravý ke každému státu, který potřebuje wehrmacht i SS. Je to pro mě jedno z kritérií, které se obejde bez všeho novinářského a ideologického balastu našich vždy objektivních médií, kterým jde výhradně o demokracii a naše dobro. Jakmile máte stát, který kromě armády potřebuje ještě další speciálnější armádu, protože té normální armádě nemůže věřit, případně pak potřebuje dokonce ještě armádu číslo tři, protože nemůže věřit těm zbylým dvěma, tak to zpravidla ukazuje na velmi solidní režimní paranoiu, ale také vědomí si vlastní situace. 

Dnes bych rád zcela popřel vše co jsem řekl včera, kdy jsem se na současnou bezpečnostní krizi kolem Íránu zkoušel dívat z hlediska překážejícího charismatického generála, který má našlápnuto stát se prvním mužem ve státě. Troufal jsem si tvrdit, že být oblíbený, charismatický a schopný, to se neodpouští ani v Íránu. Jak jsem ale už psal, nebývám otrokem svých úvah a tak bych to celé dnes otočil a podíval se na to z hlediska padajícího ukrajinského letadla plného kanaďanů. 

Asi jste také zaznamenali zprávu Terezy Spencerové, že Írán před svým raketovým útokem na americké základny informoval švýcarské velvyslanectví a pro jistotu i své kolegy v Iráku... To aby se to k američanům doneslo úplně spolehlivě. Nakonec letěla řada obstarožních raketek, americká protiletecká ochrana zůstala vypnutá, rakety zbořily několik prázdných domečků a bylo po všem. 

Íránci pohřbívají Sulejmáního, na pohřbu jsou statisíce lidí a další miliony po celém blízkém východě demonstrují své rozhořčení. Irácký parlament odhlasoval rezoluci že v zemi nechtějí cizí vojska. Američané se k likvidaci íránského generála drze přiznávají a analytici po celém světě vypouštějí svá moudra a postřehy. 

Já se vidlácky rovněž přidám: