Hele, co kdybychom Černochovou zrušili i s ministerstvem obrany? Zbraně jsme předali Ukrajině, protože u Kyjeva se bojuje za Prahu a pokud Ukrajina nezvítězí, tak Rus stejně dojde až sem, Řehka se chce připravovat na jaderný konflikt, což v praxi znamená, že si ve sklepě vykope hodně hluboký úkryt, první předraženou stíhačku dostaneme za pět let a v roce 2040 budeme perfektně připraveni na válku, kterou teď právě Rusko vyhrává… Vynechal jsem něco?

Dnes si dáme článeček, který tak milují všichni ti verifikátoři pravdy typu Jana Cempera. Zase byl u mě jeden neexistující člověk. Člen aktivních záloh – tankista. Mladý kluk. V poslední době vůbec vidím stále více mladých lidí, kteří stojí na naší straně… Přijel si prostě popovídat o situaci, protože se účastňuje největšího bordelu v naší republice – armády. I když je jen záložák, tak tam vidí věci, které by nám ani na mysl nepřišly a tudíž je ještě více frustrovaný z toho, kam naše republika kráčí.

Můj dnešní článek je vlastně pro Andreje Babiše. Nemusel bych ho vůbec dávat ven, mohl jsem mu něco podobného poslat mailem. Ale kdo ví, jaká sekretářka mu to tam předžvejkává a ke komu se to dostane. Zdvořilou odpověď nepotřebuju. Takže to zkusíme takto. Třeba Vidláka čte někdo, na koho Andrej dá a přetlumočí mu to líp, než stranický aparát.

Náš nový náčelník generálního štábu Karel Řehka se stihl velmi rychle proslavit. Zajisté jste zaregistrovali, jak vysvětloval národu, že se naše armáda musí připravovat na velkou válku, jak je třeba se připravit na dobrovolně povinné mobilizace a pořádně se vyzbrojit, protože bude hůř. Vedle něj stáli další protagonisté naší vládní pětikolky a tvářili se tak bojovně a odhodlaně, že mi z toho začalo být opravdu úzko. Tón našeho generála nenechal nikoho na pochybách, proti komu se tyto přípravy budou konat…

Měl jsem ještě jednu návštěvu… – litterate.cz

Z doby covidové musím našim mééédiím přiznat ještě jednu geniálně vydařenou operaci. Jak dokázaly propojit v jednu hordu ty, kteří byli předběžně opatrní při očkování nevyzkoušenou šmakuládou a ty, kteří tvrdili, že covid je jen výmysl médií, v nemocnicích jsou jen najatí herci, ve skutečnosti nikdo neumíral a všechno byla jen hra. Udělali z nich jednu skupinu a vítězoslavně chudákům občanům ukazovali hlupáky.

Už delší dobu kolem toho šlapeme, takže to dneska probereme... To přesídlení afghánských překladatelů, kteří pomáhali našim čackým vojákům, aby jejich řeči míru bylo dobře rozumět a teď jim od Tálibánu hrozí smrt nebo tak něco, protože jsme tam sice vyhráli, ale ve skutečnosti vyhrál Tálibán a ti vousáči v sandálích s kalašnikovem považují ty překladatele za kolaboranty... Pochopil jsem to správně? 

Probleskla nějaká zpráva, že jde o celkem 500 překladatelů, ale teď nevím, jestli jsou to jen oni sami, nebo rovnou i celé jejich rodiny i s překladatelkami a překladačaty. 

Včerejší článek měl docela ohlas a ten dnešní na něj volně navazuje. Chtěl bych včerejší téma vlastně jen trochu zevšeobecnit. Téma moci je velmi aktuální, protože právě moc a její možnosti pohřbívají poslední zbytky uspořádání po Druhé světové. Svět se vrátil do starých tisíciletých kolejí a já z toho vůbec nemám radost. 

Když jsem přelouskal poprvé Gerdův výtvor z 26. 12. 2019

Urputný Mnichovský mýtus o rozbití čs armády Hitlerovými tanky,

 netušil jsem, jaká mela se kolem něj strhne. Především jsem totiž vůbec netušil, že nějaký takový mýtus existuje.

Nicméně jsem si dovolil do této debaty vstoupit a hrdě hlásat své názory utvořené nepříliš podrobným studiem ze dvou tří pramenů, doporučených vystudovaným vojenským historikem.

Osobně jsem vemi podezíravý ke každému státu, který potřebuje wehrmacht i SS. Je to pro mě jedno z kritérií, které se obejde bez všeho novinářského a ideologického balastu našich vždy objektivních médií, kterým jde výhradně o demokracii a naše dobro. Jakmile máte stát, který kromě armády potřebuje ještě další speciálnější armádu, protože té normální armádě nemůže věřit, případně pak potřebuje dokonce ještě armádu číslo tři, protože nemůže věřit těm zbylým dvěma, tak to zpravidla ukazuje na velmi solidní režimní paranoiu, ale také vědomí si vlastní situace.