Lopata netřeba. Víš, každý člověk je jiný a ne všichni rezonují na stejných myšlenkových pochodech. Hezký den. :-)

Začaly volby do Evropského parlamentu a voliči mají na výběr mezi válkou a mírem! Na stole v Evropské komisi leží návrh evropské branné povinnosti, zvažuje se vstup vojsk EU a NATO na Ukrajinu! V Chersonu začali Ukrajinci pálit dokumenty! Válka s Ruskem jako hrozba výsledku voleb do EU! Jak poznáte skutečnou alternativní stranu? Předseda Národní demokracie představuje Alianci za nezávislost ČR!

Ve čtvrtek začaly volby do Evropského parlamentu, které budou mít naprosto ojediněle a výjimečně zcela zásadní roli a dokonce mnohem důležitější dopad, než jaký měly volby prezidentů a volby do národních parlamentů v jednotlivých evropských zemích v nedávné době. Evropská unie je hlavní válečnou silou v Evropě, která je zodpovědná za prodlužování války na Ukrajině, a která navíc postupně eskaluje do obrysů rozsáhlého konfliktu mezi Ruskem a NATO.

Jak už víte z článků na Aeronetu, hlavním konceptem kolektivního Západu na Ukrajině byla porážka Ruska a zhroucení jeho řízení v Moskvě, což mělo vést k rozpadu Ruska stejně, jako se rozpadl Sovětský svaz. K tomu nejen nedošlo, ale mohutné sankce uvalené na Rusko vedly k naprosto nevídanému a pevnému semknutí Moskvy a Pekingu jako dvou jaderných velmocí do společného euro-asijského tandemu, jehož vlajková loď pod názvem BRICS začala ostřelovat pozice skupiny G7 a především pozice amerického petrodolaru.

Ruské HDP rostlo za minulý rok o neuvěřitelných téměř 3,6% [1] a v porovnání s národními produkty zemí EU to bylo jedno z největších čísel. Zničující sankce západu Rusko nejen nepoložily, ty sankce ve skutečnosti ruskou ekonomiku nastartovaly, protože donutily ruský průmysl zmobilizovat výpadky dodávek zboží a služeb ze západu vlastní výrobou, což táhlo HDP směrem nahoru. Rusko navíc přeorientovalo svůj export do zemí skupiny BRICS a celkový obchod tak opět vedl k jednomu z nejvyšších HDP Ruska ze všech zemí Evropy.

Kolektivní Západ svými sankcemi nastartoval Rusko k růstu a k nezávislosti na západních trzích. A to je konec války na Ukrajině!

A díky tomu se podařilo i nastartovat v Rusku válečnou výrobu, Rusko je dnes největším výrobcem vojenských dronů na světě, přičemž ještě v polovině roku 2023 to byla Čína, ale to už neplatí. Ruská válečná výroba běží naplno a Ukrajina už nejen svá ztracená území zpátky nezíská, ale pokud nedojde k mírovému urovnání konfliktu, ztratí ještě další území a další oblasti na Ukrajině. To potvrzují ukrajinské rozvědky, Rusové prý chystají invazi přes řeku Dněpr a opětovné obsazení města Cherson. Podle posledních zpráv z města začala hromadná evakuace státních úřadů, které hromadně začaly pálit všechny spisy, dochází ke kompletní evakuaci ukrajinských úřadů z Chersonu.

Kyjevem dosazená administrativa se evakuuje z Chersonu a pálí dokumenty [2], řekl RIA Novosti koordinátor nikolajevského podzemí Sergej Lebeděv s odvoláním na místní obyvatele. “Jak hlásí naši soudruzi z Chersonu, z města je evakuována administrativa. Hlavní úředníci už dávno utekli, nyní probíhá likvidace neodvezené dokumentace,” uvedl Lebeděv. Podle něj v noci vypukly požáry na různých adresách vládních úřadů, kde se na dvorech pálily obrovské stohy dokumentů.

“Požáry jsou s největší pravděpodobností poslední tečkou za zničením dokumentů. Snaží se marně, vše máme v elektronické podobě,” zdůraznil Lebeděv. Podle jeho informací jde o pálení matrik, katastrů nemovitostí, soudních a trestních spisů, kartoték spolupracovníků ukrajinské GUR, práskačů GUR, prostě všechny informace o obyvatelstvu a majetcích. Evakuace probíhá na základě informací ukrajinské rozvědky GUR, která prý má informace, že Ruská armáda chystá v blízké době přepadové obsazení Chersonu, který ukrajinská armáda nemůže ubránit, protože většina mužů byla odsunuta na frontu v Charkovské oblasti. Proč ale o tom píšu?

Po evropských volbách má začít nasunování vojáků zemí EU a NATO na Ukrajinu, pokud vyhrají dosavadní strany

Protože to pouze dokresluje situaci Ukrajiny a její hlavní problém – nedostatek vojáků! To je ten zásadní problém a zásadní nedostatek, který se nedá (zatím) vyřešit pomocí dodávek ze západních zemí. A v centrále NATO a ve vedení Evropské komise to samozřejmě vědí. Zbraně prostě teď Ukrajincům už prakticky nic neřeší, protože oni potřebují vojáky, které nemají. A protože mobilizace na Ukrajině nefunguje, lidé se odvodům brání a odvodové komise loví Ukrajince po ulicích a násilně je odvlékají na frontu, tak je jasné, že mobilizace je naprosto k ničemu a nový úderný sbor pro novou velkou ofenzívu z ní nepůjde sestavit.

A to znamená, že Ukrajina buď do konce roku padne, anebo Evropská unie a NATO pošlou Ukrajině na pomoc vlastní vojska. V první etapě by to měli být vojáci, kteří vystřídají na severní hranici s Běloruskem ukrajinské vojáky, kteří tím pádem budou uvolněni a budou se moci přesunout do bojů na frontu. Nasunutí vojáků NATO, i když třeba nakrásně do nebojových misí v hlídkové pohraniční službě na hranici s Běloruskem, povede ke konfliktu mezi Ruskem a NATO. Tomu se nedá vyhnout.

Mírový summit ve Švýcarsku je pokusem šílenců kolektivního Západu, jak vytvořit v Evropě “mír” založený na “trvalé válce” proti Rusku

Proto ve volbách do EU parlamentu musí být navoleni politici a zástupci, kteří nelavírují, a kteří skutečně budou zastávat okamžité zastavení vyzbrojování Ukrajiny. A nejen to. Tito politici musí hlasovat pro deeskalaci vztahů s Ruskem, pro obnovu spolupráce a bezpečnosti v Evropě, což se bez partnerství s Ruskem neobejde. Kdokoliv chce budovat v Evropě bezpečnost bez Ruska, anebo dokonce bezpečnost Evropy nastavené ve válečném postoji proti Rusku, tak naprosto zešílel.

A přesně to se nyní začne odehrávat za pár dní ve Švýcarsku, kde tito šílenci pořádají mírovou konferenci na ukončení války na Ukrajině, ale bez pozvání a bez účasti Ruska! To je přesně to, o čem mluvím. Je to koncept, kdy tyto západní elity mají plné huby řečí o bezpečnosti v Evropě, ale chtějí ji prosazovat pomocí konfrontace proti Rusku.

A pozor, tohle bude i v novém Europarlamentu téma, že se tam začne mluvit o míru, ale ne o normálním míru, ale o míru proti Rusku! To je ta zásadní bezpečnostní hrozba. A právě proto je skvělé, že předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš napsal velice trefný předvolební text, který plně vystihuje situaci okolo voleb do EU parlamentu. Adam text napsal na moji žádost jako svůj pohled na tyto volby. To si musíte přečíst.

Adam B. Bartoš – Volby do EU z pohledu konceptuála

Politikům se nedá věřit a zvláště ne před evropskými volbami. V době kampaně se vlastencem stává pomalu i vládní politik. Kdekdo se zaklíná národním zájmem, všichni unisono kritizují Green Deal, ukazují na Brusel ramena a předstírají, že pokud se Unie nezmění a nezreformuje, bude toho litovat. Jak se vyznat v nabídce stran? Letos jich je sice o deset méně než před čtyřmi lety, ale pořád ještě hodně. Na taktizování s propadlým či nepropadlým hlasem se už jednou provždy vykašleme.

Volit menší zlo má smysl jedině při takové volbě, kdy vybíráme ze dvou kandidátů – například v prezidentské volbě. V každých jiných volbách postrádá smysl házet hlas někomu, koho zas až tak nemusím, místo toho, abych to hodil tomu, kdo mi je názorově nejbližší a komu důvěřuji. Tímto způsobem se nikdy nepodaří zvolit nic dobrého, protože z pouhého strachu, že by můj volební hlas propadl, neustále podporujeme falešnou opozici, což je tak trochu – mírně řečeno – schizofrenní. Doufám, že snad nemusím ani zdůrazňovat, že nejít k volbám pro vlastence téměř nepřichází v úvahu.

Všem vám, kteří nevěříte systému (jako já), naprosto rozumím, proč byste k volbám nejraději nešli, ale když si uvědomíte, že vaše ostentativní nehlasování nejenže nepřinese nic dobrého, ale navíc věci uškodí, zůstat sedět doma zkrátka nesmíte. Tenhle luxus si dovolit nemůžete. Aspoň ne v dnešní vážné době. Berte to jako oběť: tento režim je hnůj, kterého byste se nechtěli dotknout ani dlouhými vidlemi, ale když se vzdáte práva volit, bude toho hnoje v evropském parlamentu ještě více. Když jsme si teď vysvětlili, že volit se jít musí a že volit menší zlo se naopak nesmí, zůstává otázka, jak v přehršli politických nabídek vybrat tu vám nejbližší. I to je ale spíše řečnická otázka, protože každý z vás, kdo se o politiku zajímá (a to vy jste, jinak byste na AE News nechodili a tento článek nečetli), už dávno ví, komu by to za optimálních podmínek nejraději hodil.

Vlastně je už rozhodnutý, má svého favorita, má svoji oblíbenou stranu. Vše, co naši volbu znesnadňuje, je právě to přílišné přemýšlení, taktizování, hledání druhého či třetího sympaťáka v řadě, který by ještě přicházel v úvahu, když se bojíme, že ten hlavní a první, co nás napadne, by se tam nemusel dostat. A to už jsme probrali, že letos dělat nebudeme, protože to k ničemu dobrému co? Nevede. Pouze člověk politikou nepolíbený musí používat všemožné volební kalkulačky, se kterými se letos doslova roztrhl pytel a jejichž systém otázek a odpovědí je dvojznačný, protože neřeší příčinu. Měla by EU zakázat klecový chov drůbeže? Klecový chov drůbeže by se zakázat měl, ale EU by nic zakazovat neměla, protože se nemá do čeho montovat. Maximálně by měla zakázat sama sebe.

Tady vidíme, jak jsou podobné volební kalkulačky nesmyslné, protože jeden se baví o koze a druhý o voze a nikdy se neshodneme – což je nejspíše cíl takových kalkulaček. Nejspíše mají řešit to, že voliči neradi pročítají volební programy, ale jsme zase u toho – ten, kdo politiku sleduje (a nejen před volbami), nemusí před volbami číst volební program stran. Volební program je svým způsobem zbytečný – je to jen jakási fangle, kterou strana před volbami mává. Většinou si každá strana udělá fangli co největší a nejbarevnější, aby voliče nalákala, a po volbách ji stejně zahodí. Volit má smysl podle toho, co strana prosazuje dlouhodobě, v období mezi volbami. Co říká pokaždé, když dostane možnost se prezentovat. Samozřejmě hlavně ale podle činů, skutků, v případě politiků tedy podle hlasování.

Hlasování musí korespondovat s tím, co strana dlouhodobě prosazuje. A musí být jednoznačné – ano, ne, nic mezi tím. Žádné zdržení se hlasování, hození se marod, vytáhnutí hlasovací karty z hlasovacího přístroje a dělání já-tu-nejsem. Žádné hlasování ve stylu Konečné, že se alibisticky zdržím pokaždé, když o něco důležitého jde… Volič alternativy musí volit alternativu, to je jasné. Není všechno zlato, co se třpytí a není všechno alternativa, co se za alternativu vydává. SPD je maximálně opozice, na tom se shodneme, ale alternativa je to dost slabá, pokud vůbec jaká. Nehledáme přece jen alternativu k vládnoucí politické straně (tou je vždy strana opoziční), ale hledáme alternativu k celému režimu, k celému systému. To je alternativa. SPD je momentálně opoziční strana a to je asi tak vše, myslím, že na stránkách AEN o tom přinášet důkazy by bylo nošením dříví do lesa. Takže nepleťme si opozici a alternativu.

U stran, které ještě v žádném parlamentu nezasedly a neměly možnost předvést, co umí, se to – zda jsou, či nejsou alternativou – posuzuje o něco hůře, protože ještě neměly možnost se vyznamenat nebo naopak zdiskreditovat. I u nich ale platí, že musí nabízet skutečnou alternativu k současnému politickému uspořádání, ne nějakou jeho drobnou korekci. Takže veškeré snahy EU reformovat nebo tvrzení o tom, že ji necháme vyhnít, že se sama stejně co nevidět rozpadne, jsou nepochopením věci či alibismem. Skutečná alternativa vidí v EU nepřítele na život a na smrt a nebude spokojená, dokud tento nepřítel nebude ležet na zádech neschopen dalšího pohybu.

Skutečná alternativa má takové zapřisáhlé nepřátele dokonce dva – vedle EU také NATO a oba nenávidí stejnou měrou. Pokud se vám někdo začne kroutit při jasné otázce na odchod z NATO, poděkujte mu, protože vám ušetřil čas, který byste třeba museli ztratit čtením jeho volebního programu. A protože EU a NATO je potřeba skutečně porazit, nejen jim naplácat nebo je poslat na chvíli do kouta, ještě u tohoto tématu zůstaňme: z NATO je třeba ihned odejít, včera bylo pozdě. Na alternativním serveru snad nemusím vysvětlovat, proč. Vysvětlím jen, jak. Z rozhodnutí vlády. Tečka. Bez referenda. Tečka. Jak se do něj vlezlo (aniž by se nás někdo ptal), tak se z něj zase vyleze (aniž bychom se kohokoli ptali). Pomatenému americkému prezidentovi, kterému se to má podle smlouvy oznamovat, se to prostě – oznámí. Nic víc netřeba.

V případě EU bych si uměl představit referendum (podle zásady – když jsme tam referendem vlezli, tak z ní referendem vylezeme), ale má to potíž, vlastně dvě. To první referendum (o tom, zda do EU vstoupit) bylo zmanipulované minimálně v tom, že tábor příznivců a tábor odpůrců EU nedostal tehdy ve veřejnosti stejný prostor, takže by se dalo říci, že bylo jen předstírané, že to bylo zkrátka takové divadlo, takový vlastně podvod. Proto bych na něm nutně netrval. Zmanipulované by nejspíše bylo i to další, které by se konalo, nehledě na to, že podle současné Ústavy se ani referendum o takové záležitosti, jako je vystoupení z EU, konat nemůže. Další důvod, proč se na referendum vykašlat.

Ve chvíli, kdy jsme v ohrožení a Titanic se potápí, nemá smysl na palubě dělat referendum – na co byste se také ptali? Chcete na Titanicu zůstat a potopit se, nebo chcete přežít? Dost zbytečná otázka. Když chcete zachránit životy, je třeba zavelet a je třeba zavelet bez otálení. Proto odejít z EU rozhodnutím vlády vidím jako optimální řešení současné krize. Všechny tyto věci jsou tak jasné, že vůbec nechápu, jak se o nich na alternativě může už tolik let diskutovat a jak může alternativní voliče tahat za nos strana, která se za alternativu vydává a výše zmíněné zpochybňuje, okecává a všemožně omlouvá.

Pojďme ale dále a řekněme si třetí bod, podle kterého zaručeně poznáte, co je a co není alternativa. Skutečná alternativa si nepřeje válku s Ruskem, ale chce mír a nebojí se to říci. Rusko není nepřítel, alespoň ne náš. Rusko je možná nepřítelem toho času Ukrajiny a od věků nepřítelem Západu (protože Západu vadí, že nemůže vyplundrovat jeho ohromné zásoby nerostných surovin, a proto ho pravidelně v historii napadá, ale ještě nikdy ho neporazil). To, že je naše současná patolízalská proamericky orientovaná vláda přesvědčena o tom, že patříme na Západ, neznamená, že by bylo v českém národním zájmu Rusku okopávat kotníky. S Ruskem se musíme zase usmířit a začít s ním obchodovat. Je to jaderná velmoc, vítěz druhé světové války, který jediný garantuje naše poválečné hranice.

Je to náš slovanský bratr, který by nám měl být bližší, než proradní anglosasové, kteří nás několikrát v historii zradili a kterým nikdy nešlo o naše dobro, jen o naše peněženky. Zrušit sankce, začít obchodovat. Tak jako nejde hrát mistrovství světa v hokeji bez Ruska (nebo jde, ale pak tomu neříkejte mistrovství světa), nejde hrát bez Ruska ani v globální politice. Tyto triviální pravdy ale nejenže nikdo nechce pochopit, ale je to ještě horší – Západ (jehož je EU součástí) dělá vše pro to, aby třetí světová válka, která zatím probíhá pouze „studeně“, přešla do své horké fáze. Jestli tohle šílenství může někdo zastavit, nevím, ale určitě by pomohlo, kdyby v Evropském parlamentu po těchto volbách byla silná blokační většina, která zamítne jakékoli pokusy válku eskalovat a naopak vyšle „jasný signál“, že je třeba vrátit se k mírovému stolu. Tím se pomalu dostáváme k závěru – alternativa nemá alternativu. Pokud je alternativa důsledná, pak je tak radikální (ve smyslu ke kořenu problému jdoucí), že už nalevo ani napravo od ní nestojí nic dalšího.

Čistě obecně můžete v životě vybírat mezi různými alternativami, ale v politickém významu slova alternativa další alternativu nemá. Tak jako pravda, je i alternativa jen jedna. Není více pravd a není více alternativ. Alternativou k alternativě je totiž zase jen ten současný režim, současný systém. Alternativa je jen jedna a ono to tak i v letošní nabídce hlasovacích lístků vypadá a vychází. Skutečně. Vyhoďte lístky parlamentních stran, vyhoďte lístky prounijních neparlamentních stran a z toho, co zbyde, vyhoďte lístky těch stran, které zcela opominuly téma míru. Pak vyhoďte lístky těch stran, které nechtějí odejít z NATO. Nakonec vyhoďte lístky těch stran, které na EU jen poštěkávají nebo jí jen alibisticky vyhrožují referendem. Pokud jste tak učinili, zbyl vám jen jeden hlasovací lístek.

Ten má číslo 15, takže ho v balíčku lístků najdete někde uprostřed. Název kandidátky zní: Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura! Teď se na něj podívejte, protože vám k němu něco řeknu: Jedničkou je člověk, který už v Europarlamentu byl a který se v něm nezdiskreditoval (jako téměř všichni ostatní, kteří se v něm zdiskreditovali) – generálmajor v. v. Ing. Hynek Blaško. V důležitých (i nedůležitých) rozhodnutích hlasoval vždy správně. Minule jste mu – vy, čtenáři Aeronetu – pomáhali přeskákat kandidáty s vyšším pořadím, takže se do europarlamentu prokroužkoval díky vám ze sedmého místa. Letos bude vaši pomoc potřebovat ještě více, protože nekandiduje v dresu SPD (když zjistil, co je SPD zač), takže dosáhnout meze pěti procent, nutné pro opětovný vstup do europarlamentu, bude pro něj o poznání náročnější. Dejte mu, prosím, kroužek, protože si ho dle mého soudu zaslouží.

Je to rovný chlap, nechce válku s Ruskem a byl by to konečně generál v politice, za kterého bychom se nemuseli stydět, jako se musíme stydět za toho, co sedí na Hradě. Dvojkou je můj kolega v Národní demokracii, který svým mladickým nadšením doplňuje moudré šediny naší jedničky – RNDr. Jan Sedláček, místopředseda Národní demokracie, který je v naší straně od samého založení, tedy už deset let a kterému se nebudu bát vedení strany předat, až dospěju k rozhodnutí, že je třeba odejít na politický odpočinek. Trojkou je doktorka Vladimíra Vítová, která se nedávno vrátila z Moskvy. Tím chci říci, že je pro mír (je ostatně předsedkyní Mírového hnutí, nejen naší partnerské politické strany Aliance národních sil).

Nemyslím si ale, že by jí v Moskvě učili, jak Evropské unii zakroutit krkem, protože to ona už dobře zná a umí – na české politické scéně patří k nejhlasitějším kritikům jak EU, tak NATO. Čtyřka je Mgr. Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti. Člověk, který to na české vlastenecké scéně táhne už od republikánů, tedy od devadesátých let, a jehož strana (DS, dnes DSSS) tu je už přes dvacet let. Odsouzen za kritiku migrace (za pouhou větu o „uprchlické tsunami“), tedy v ostudném politickém procesu (kterým ostatně bylo i zrušení jeho první strany), ergo disident současného režimu. Poté, co jsem se s ním ve své mladické nabubřelosti přetahoval o jeho voliče a za tím účelem ho jeden čas pomluvil, jsme spolu několik let nemluvili. Po čase mi došlo, jak jsem se choval blbě a že je třeba spolu zase začít mluvit. Omluvil jsem se mu a nějak jsme se udobřili. Jsem rád, že jsme u jednoho stolu, na jedné kandidátce.

Pětka je můj přítel, Mgr. Petr Hannig. Také stálice české neparlamentní scény, který dokonce pomáhal založit v devadesátých letech Miroslavu Sládkovi republikány, když mu na svých koncertech sháněl podpisy pro založení strany (což jste možná nevěděli). Dlouho před Okamurou mluvil o přímé demokracii. Jednou se svou stranou skončil těsně před pětiprocentní hranicí, kdyby tehdy Rychetský (jak je jeho železným zvykem vždy před volbami) neohnul volební pravidla, Rozumní, kterým Petr Hannig předsedá, by byli parlamentní stranou. Petra Hanniga jsem také přesvědčil, aby kandidoval na prezidenta a on zase přesvědčil dostatek senátorů, aby mu dali podpisy, takže se do volebního klání skutečně dostal a byl to jediný kandidát, který pak podpořil v druhém kole Miloše Zemana. Také mne mnohokrát osobně podporoval u soudu, což se nezapomíná.

Šestka je moje maličkost. Sedmička patří republikánům a odborníkovi na mezinárodní právo Judr. Miroslavu Pindešovi. Na osmičce je další můj kamarád, Jirka Janeček z hnutí Chcípl pes, známá tvář proticovidového odporu, majitel pivovaru a hoteliér, který se nebál mít otevříno i v době nejtěžší covidové totality. Devítka je národní demokrat a tedy můj kolega ve straně, primář urologie a klinické onkologie MUDr. Vladimír Kotek, rovněž od devadesátých let sympatizující s republikány. Svatava Cekotová na Zlínsku má číslo 10, kandiduje za Rozumné (dříve za nás kandidoval její manžel, který už dnes není mezi námi), podobně jako na dalším místě stavební inženýr z Uherského Brodu Vladimír Vaculík.

Dvanáctka patří nezávislému publicistovi Pavlu Černockému (jistě znáte). Ing Marek Vysocký za ANS, zastupitel Moravskoslezského kraje, je z Ostravy a má číslo třináct. Stavební inženýr a můj kolega ve vedení ND, vůbec první člen Národní demokracie poté, co jsme ji otevřeli „světu“, Ivan Cícha, je na místě čtrnáctém. Patnáctka – trenér juda z Karviné Petr Rabas za Rozumné. Šestnáctka a národní demokrat a rovněž člen Holešovské výzvy Miroslav Kelnar. Na ulici se s tím nepáře (kdo ho znáte, víte). Na sedmnáctém místě místopředseda DSSS Jiří Štěpánek z Plzně. Osmnáctka Václav Kupilík, místopředseda ANS z Českých Budějovic. Devatenáctka Helena Ryšavá, bývalá asistentka zesnulého europoslance Miloslava Ransdorfa, jednatelka jeho Knihovny a jinak též – na alternativě ji dobře znáte – moderátorka pátečních pořadů s panem VK (ano, studio Helén).

Dvacítka je můj kamarád z DSSS, místopředseda strany z Karlovarska, Jirka Froněk. Jednadvacítku budou čtenáři AE News taky znát – kdo by neznal Kamila Papežíka, který jako první upozornil na nepravosti v SPD. Stavební technik z Frýdku-Místku. Dvacet dva – kadeřnice z Čáslavi, rovněž bývalá espéďačka, Blanka Čejková z Aliance národních sil. Dvacet tři – toho taky dobře znám a vy jej budete také znát, neb má opět svůj pořad na SVCS – Karel Světnička (Hovory při víně). Karla znám už dvacet let a vůbec mi nevadí, že je pirátem, protože je moravsko-slezským pirátem a dokonce jejich předsedou (s českou pirátskou stranou tak nemá nic společného a naopak jim „zatápí“). Jiřina Niké Hájek v dresu DSSS na místě dvacátém čtvrtém. Na dvacátém pátém místě skvělý člověk Zdeněk Kocman z ANS, trenér řecko-římského zápasu pro mládež z České Třebové (vskutku posíláme do EU samé zápasníky – generála, trenéra juda, trenéra řecko-římského zápasu…).

Za ním Pavel Kostka z ANS, předseda včelařů v Kutné Hoře. Dvacet sedm truhlář Michal Biegl z Hradce Králové (ANS), opět znáte z SVCS. A na posledním – schválně posledním, protože nepřehlédnutelném – místě, kdo jiný než zasloužilý vlastenec a vynikající politik, dnes sice už bělovlasý, ale stále bojovný Miroslav Sládek, kterého snad představovat nemusím. Člověk, který „to všechno říkal“ už od roku 1990 a kterého zavřeli, aby mohl být Havel zvolen prezidentem. No řekněte, není to docela slušná, vlastenecká, alternativní kandidátka? Nezasloužila by si váš hlas? Neslušela by jí vaše podpora? Myslím, že ano. Snažil jsem se vám vyslat „jasný signál“, že jsme jediná alternativa, takže vlastně nemáte na výběr. Naše alternativa nemá alternativu.

Úkol zní jasně – volit kandidátku s číslem 15 za každou cenu. Neberu to ale jako samozřejmost a proto vám chci za vaše hlasy už nyní dopředu poděkovat. Vážím si toho. A panu VK děkuji za to, že nám zde poskytl k představení naší kandidátky prostor.

Adam B. Bartoš

Předseda Národní demokracie a kandidát číslo 6 na kandidátce Aliance za nezávislost ČR – proti přijetí eura!

Více na https://aliancezacr.cz/

Volby do Evropské unie jsou otázkou přežití Evropy, anebo jejího zničení v konfliktu světové války

Adam sepsal opravdu zásadní konceptuální materiál, protože je v něm úplně všechno, co se týká účasti u voleb. Pokud se má EU dočkat změny, musí být do EU parlamentu navoleni skuteční vlastenci a nikoliv konstruktivní opozice, jak se diplomaticky nejen v Bruselu říká tzv. řízené opozici. Buďme však realisté a tyto volby do EU parlamentu a potenciální zisk Aliance posuzujme optikou konceptuální volby, která nám má dát odpověď na to, jak na tom jsou čeští voliči s konceptuální gramotností.

Velká sláva to asi nebude, ale uvidíme dynamiku těchto voleb. Uvidíme, kolik Němců se probudilo a potopí Scholzovu SPD v Německu, a kolik se probudí voličů ODS a potopí stranu fialového hňupa v ČR. A kolik sórošovských kádrů z Progresivního Slovenska se naopak dostane do EU, kde budou aktivně škodit vládě “RoboTerminátora” Fica. Zajímavé je, že Česká televize uvedla průzkum [3] agentury Kantar, že Aliance za nezávislost ČR má volební potenciál 7,5% hlasů. Nejde o rozhodnuté voliče, pouze o potenciál, ale i to je velmi impozantní číslo.

Důležité bude, jestli lidé do voleb půjdou s vědomím toho, že když jde do tuhého a na obzoru je vyslání prvních vojáků z EU na frontu proti Rusku, že je potřeba volit konečně někoho jiného, než jsou provařené systémové strany, ale rovněž bohužel i strany té konstruktivní opozice. Na stole evropské komise leží šílené věci, jako jsou např. návrhy evropské branné povinnosti, dále povinného mezinárodního očkovacího pasu pro cestování pod dikcí WHO, nebo akční plán na zrušení hotovosti, či zavedení CBDC a hlavně vstup vojsk EU a NATO na Ukrajinu!

Tohle všechno bude mít v agendě nová Evropská komise a bude se k tomu vyjadřovat Evropský parlament. Je naprosto nepředstavitelné, aby kontrolu nad většinou v EU parlamentu získaly strany pro-válečné koalice, protože to by v dohledné době 5-letého mandátu znamenalo evropské branné odvody, přímý střet s Ruskem a následné mobilizace po celé Evropě. Už teď na Rusko zapadčiky střílí západní a americké rakety. Pokud by se EU po volbách chopili váleční jestřábi, eskalace by se urychlila. To nesmí být dopuštěno. Běžte prosím k volbám, i když normálně nechodíte, a volte takovou kandidátku a takové kandidáty, kteří jsou skutečnými vlasteneckými kádry a ne jenom někým, kdo se chce po zádech a vlivu alternativy vyvézt do vysokých pater politiky. Držme Evropě palce, aby se zachránila, protože druhý pokus, obávám se, už nebude.

-VK-

Šéfredaktor AE News

zdroj: 

https://aeronet.news/zacaly-volby-do-evropskeho-parlamentu-a-volici-maji-na-vyber-mezi-valkou-a-mirem-na-stole-v-evropske-komisi-lezi-navrh-evropske-branne-povinnosti-zvazuje-se-vstup-vojsk-eu-a-nato-na-ukrajinu/

zaručuje její bezprůserovost ?? Tak to jsi mě opravdu pobavil.

Já vás také zdravím, pane Meci

a moc děkuji za upřímnou odpověď. Já jsem ten komentář coby reakci na váš komentář psal jenom proto, že nepovažuji za dobré dávat hlasy nově vzniklým stranám, které sice nesou znaky novosti a nonkonformismu, ale chovají se úplně stejně, jako strany dávno etablované a dávno nekonečněkrát zdiskreditované.

Přesně takto se zachoval pan Reichl s jeho PRO. Před nějakým půlrokem jsem je chtěl také volit, ale poté co se zachoval jako protřelý a bezcharakterní politický šíbr, jsem si řekl ne.  Lidi, kteří to tehdy mysleli dobře a panu Reichovi uvěřili, od něho už museli odejít a zůstali jenom konjukturalisté a ti, kteří málo přemýšlí. Hlas pro PRO je hlasem zahozeným a tudíž hlasem pro pětidemolici.  Proto jsem vám psal.

Přeji Vám i všem čtenářům jenom to dobré,

Jiří