Jedno krásné technické pozitivum...

silou myšlenky? Vebův kukr bude čumět do dálky cca 4,2 pc. Proč nezrobili třeba 5pc, abysme dohlídli za hranici vesmíru? Co tam je?

jak překonat magnetické políčko Země? To furt budu muset robit všecko já? Mi se už nechce a v sobotu jdu do důchodu.

Měsíčníky už existují asi 90 let. První přílivová elektrárna má asi tolik let. A příliv, pokud se nemýlím, způsobuje měsíc. Pak následovaly větrníky. Slunečníky jsou nejmladší. Měsíčníky jsou z nich nejspolehlivější, příliv a odliv je zaručen, na rozdíl od větru a slunce.

Na určité druhy krátkozrakosti nepomůže ani ten nejlepší dalekohled. Příkladů je plná historie...

...ta komunikace, s nějakou civilizací, vzdálenou od nás na stovky světelných let.
Živí by tak mluvili s mrtvými nebo mrtví s živými.
Což je vpravdě antikřesťanské. Ale pobavit by to mohlo.

Rozhodně ale může Webbův dalekohled napomoci těm budoucím misím, kvůli kterým byl Evolucí stvořen člověk . Tedy aby ubránil zdejší život a jeho vývoj - tak, jak ho známe a jak ho předpokládáme. Před úderem z Vesmíru (NEO).
To, že se člověk nedokáže solidním způsobem bránit úderům jdoucím zevnitř, to je věc jiná. Kdy i plnění onoho evolučního úkolu lze samozřejmě modulovat do maligních podob (nějaká politicko-technologická či finanční moc sice dokáže odklonit nějaký asteroid, ale tak, aby mohla vydírat nějakou jinou zdejší moc a její obyvatelstvo) , zejména " díky" lidské chamtivosti jdoucí až za hroby.

Pane zemědělče,
kdyby se na tu cestu chtěli vydat hned, asi by jim dost lidí na cestu i přispělo. Raketu si mohou postavit z čínských dílů a výrobků, aby ji měli levnou. Naším problémem je uspokojit ty bohaté. tak kdyby se vydali na cestu na jinou planetu, možná bychom se ostatní na Zemi nějak domluvili. Ovšem spíše by se někdo nový dral na uvolněné místo.

No ono to tak dopadne. Gryndýl nás uvrhne zpátky do jeskyní, ale hlavně že bude mít lidstvo teleskop. Ten nám pomůže. Se zase z těch jeskyní dostat.

Já ho obdivoval.
Takže zase lžeš, Zapadlo.

S tím kolem pračlověka Pepy, se to dnes ví naprosto přesně, jak to bylo. Napíši zde stručný nástin problematiky, aby i čtenářstvo Kydů bylo v obraze.
____________________

Vynález tento, učiněn byl v oné dřevní době, zované ledovou, v krátkém období intermezza meziledového, před zhruba 35 000 lety. Tehdy naše krajina byla vskutku mlékem a strdím oplývající, jak známo ze starých pověstí, ježto dozvuky z těchto dávných dob, se dochovaly až do doby jejich vzniku. Krajina tehdejší, zelenala se mnoha rozkvetlými lukami, občas střídanými březovými a jehličnatými, obzvláště borovými, lesíky. (Toto se, po dlouhých tisíciletích, dostalo i do naší hymny současné. Pozn. autora) Dostatek medonosných bylin kvetoucích a výměškuóv mšic, medovicí zovaných, bylyť zárukou vysoké produkce medu, člověkem jistě hojně využívané. Na lukách i v lesích, se proháněla početná stáda bizonuóv, turóv, mamutuóv, jakož i další žoužele předdiuviální. Ve stádech, využívajívších hojných přebytkuóv pastevních, rodilo se tak hojně mláďat, dle řeči předkuóv našich, krajina oplývala mlékem.
Člověku, dobře se žilo v hojnosti této, avšak vyvstávalo i mnoho problémuóv, snadno řešitelných v době naší. Jedním z nejpalčivějších, vyvstávala logistika přepravy množství masa ulovených zvířat, ke spotřebiteli. Neboť právě v této době, předtím většinově býložravý člověk, přišel na převratný objev, hlásaný i současným prezidentem naším, že zelenina nejlépe chutná, proženeme -li ji přes masitý mezičlánek. Přenášení kusuóv masa, unavenými lovci, na plecích, až desítky kilometruóv, jeviloť se jako neefektivní. Pochod lidské skupiny, z bezpečných útočišť jeskynních, kdy byla vystavěna, kromě jiného, nebezpečenství útokuóv hyen, lvuóv a dalších potvor rozličných, také.
Tehdy, lovec nadějný a přemýšlivý, dnes jej zoveme Pepa, uvědomivši sobě, že dosavadní způsob se jeví neefektivní, počal se zaobírati myšlenkami, o řešení lepším. Brzy přišel na to, že člověk, nesouce břemeno, musí vynaložit sílu na pohyb vzhůru a kupředu, nesouce zároveň váhu vlastní, tudíž nemůže efektivně nad všadeprítomnou gravitací, zvítěziti. Zkusil smyk, nemuseje zdvíhat břemeno, kde bylo možno zapřáhnout více lidí, ale pak přišel na to, že překážkou efektivního řešení, jest nadměrné tření. Popis rekonstrukce pochodů duševních našeho člověka, až ke konečnému sestrojení kola, by nám zabral množství času, nicméně můžeme konstatovati, že jeho úsilí bylo završeno úspěšně. V konstrukci kola a vozíkuóv na snadnou přepravu částí ulovené zvěře, využíval dřeva borového a tvrdého, jádrového dřeva modřínového. Na loukotě, osy a čepy, pak s úspěchem dřeva tvrdého, ze silných větví a kmínkuóv, hlavně tisových. Desky štípal kamennými klíny. Části konstrukce spojoval šlachami a koženými provazy, tisovými vruty a kolíky. Jako lepidlo používal dehtu březového a borového, vyráběného odnepaměti a známého i člověku, neandertálský zvanému. S konstrukcí kola vyvstala pro našeho konstruktéra i otázka použití maziva. A hle, tehdejší člověk vyřešil i tento problém, v porovnání s předchozím kolosálním vkladem, nepatrný. Spodní nálezy naznačují použití zvěrného sádla mamutuóv. Snad nevábná vůně žluklého zvěrného tuku, vyvolávající vrhnutí a lákající všeliké potvory, způsobila, že v nálezech svrchnějších se setkáváme toliko s olejem modřínovým, borovým a nejčastěji limbovým, ze semen rozdrcených mezi kameny, kdy se pevná hmota za několik dně usadí na dně a svrchu se sebere čistý olej. Toto vše nám vyjevily nálezy z našeho, světoznámého, moravského naleziště Předmostí u Přerova, kdy, v poslední době, v převratné studii, zpracoval, dříve těžko zařaditelná torza nálezů, světoznámý americký prof. Doc. Ing. Mgr. at Mgr. J. A. Parafinoff, csc. a jeho tým, složený i z koleguóv našich. Do této kategorie, jak se ukázalo, lze zařaditi i, nyní rozluštěné, technické nákresy součástí kola, které nám také zanechal tamnější pračlověk, ryjíce perem pazourkovým, nákresy na destičky břidličné. Lze usouditi, že právě tento vynález, konečně umožnil předkuóm našim, zvýšit početní stavy a tím se pevně etablovati v našich zemích. Tímto zřejmě přispěl i ke konečné porážce vlezlého člověka neandertálského, který, ze své hlavní základny v Němcích, v širokém, žírném údolí, Neanderthalským zovanému, podnikal, později z tohoto prostoru tradiční, Drang nach Osten a ztrpčoval, snad po tisíc let, život člověku našemu, než byl zahnán zpět do svých západních doupat.
Tomuto skvělému vynálezu však doba nepřála. Hlavním viníkem jest identifikována klimatická změna, už celých 37 000 let před Grétou a jejími následovníky, zovanými Gretény. Počalo přibývati sněhuóv, který se lepil na prokluzovavší kola, pokud tato přímo nezapadla do sněhu. Archeologie hovoří o experimentech, kdy se obvod kola opatřil vzorkem, vytlačeném na elastické hmotě, získané z vývaru kořenů pampelišky, kterou se pokrývala kola. Podle již zmíněného J. A. Parafinoffa, však sněhu bylo příliš mnoho, proto se tato novinka, v našich zemích, trvale neujala.
---------------------------
- Avšak, nepropadej zármutku, milý čtenáři. Náš převratný vynález se, během doby, dostal s nelegální migrací před klimatickou změnou, na jih, kde byla životní úroveň obyvatel, kteří se při lovu mamutů nemuseli brodit při -20 ti stupních Celsia sněhem, vyšší. Nevíme, jestli zástupy migrantů, táhnoucích na jih do země zaslíbené jako kobylky na zelenou žírnou louku, byly tehdy vítány. Víme jen, že všechny tehdejší společnosti zanikly. Migranti a jejich potomci, se šířili dále. Tak se náš vynález kola a vozu dostal až na území dnešní Indie. Kde přežil a později se k nám znova rozšířil. Indové tento objev převzali za svůj. Mají ho na vlajce. Kolo umožnilo civilizační změny, pohyb kupředu. I pohyb dozadu. O mnoho později, umožnilo, části kasty dalitů, nedotknutelných, migraci na vozech z Indie na Přední Východ, severní Afriky a do Evropy. Tito pozdní migranti však s sebou nic, z čeho by mohla těžit civilizace hostitelská, nepřivezli. Navíc jsou adaptováni na strategii přežití, která je, s hostitelskou civilizací, neslučitelná. Obdobně jako migrace současná. Naše civilizace nemá potenciál je všechny spasit, ale oni mají potenciál, rychle se zvyšující s jejich rychle se zvyšujícím počtem, naši civilizaci vyvrátit do základů.
Co se týče vzorků na elastické hmotě po obvodu kola, ani zde svět nebyl ochuzen. Před více jak 100 lety totéž zavedl jeden pán z Irska. Ovšem, využil svou bílou exkluzivitu v přístupu ke vzdělání a jeho následovníci ničili tropické pralesy a co horšího, využívali špatně placenou práci v rozvojových zemích...

U nás šel vývoj, díky sněhu, jinudy.
U nejsvrchnějších nálezů z Předmostí se setkáváme na břidličné destičce s črtem sání. Neznámý novátor, říkejme mu Jožin, nahradil u vozu kola lyžinou. Stěžejní nález se našel v kosterním hrobu AK-47. Vedle ostatků může, říkejme mu Joska, i ostatky několika vlků, kteří mají určité deformity na kostře, odpovídající dlouho trvajícímu zatížení v saňovém zápřahu. Zjevně se lidem nechtělo a bylo obtížné, sáně táhnout ve sněhu, tak Joska a jeho předchůdci přišli na efektivnější řešení. Vybírali mláďata vlkům, konzumujícím u lidských stanovišť zbytky, nepoddajná mláďata snědli a poddajná cvičili na zápřah. Výsledky mezinárodního týmu, jehož páteří jsou prof. Öje Balström že Švédska a prof. Hônmi Ukolen z Finska, budou zveřejněny v nejbližší době. Ale to už je jiný příběh...

Už to psal p. zemědělec výše, hledají jinou planetu k životu, až Zemi zlikvidují.

Je potřeba připravit lidstvo na příchod mimozemšťanů… první krok je objevit nějakou obyvatelnou planetu…..

dobře nevypadal,ten klip na prsteníčku na měření saturace a ta hadička z něj vycházející pod manžetu moc dobře nezpůsobila

Sám moc dobře víš, že nejvíc se u nás protopí zhruba mezi 10.1. - 15.2.
Až pak lze juchat (do vyúčtování a tak i nově stanovených záloh).

Zajímavé je, že na netu je plno doporučení jak protopit co nejméně, avšak nikdy tam není doporučováno odjet kolem 10.1. tak asi na měsíční návštěvu k příbuzným nebo známým. Někam blíž, ať celý ten efekt nezkazí cena letenky.
Ani ve Skotsku o tom nepíšou. Nebo v Berlíně. Což je divné.