Přátelé, pamatujete si Danu Drábovou třeba někdy před dvaceti lety? Z doby než vstoupila do politiky? Já si z té doby nevybavuji nic, kromě její odborné erudice jako jaderné inženýrky a předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vyjadřovala se k odborným jaderným věcem, byla docela vtipná, uměla vysvětlit složité problémy štěpení jader tak, aby to laici pochopili. Dokud ještě kandidovala na obecní úrovni do zastupitelstva Pyšel, byla v podstaně normální.

Tak se nám postupně ukazuje, že náš Pávek nejenže chce jet do Ankary, ale hlavně tam chce mít hlavní slovo. Andrej Babiš ho na pondělní tiskovce vyzval, aby své touhy ještě přehodnotil, ale prezident mu (rovněž přes mééédia) odpověděl, že to nemá v úmyslu a jediný kompromis, který nabízí, je ten, že si Veľký Bocian může vybrat, jestli vystoupí na vlastním summitu a nebo se účastní neformální večeře. Opět se ukazuje, že když čertu podáš malíček, vezme si celou ruku.

Tak jsme se dozvěděli, že Německo chce na summitu v Ankaře prosadit každoročně se opakující úvěr ve výši sedmdesát miliard euro na ukrajinskou válku. To víte, Rusko je na kolenou tak moc, že do roku 2030 zaútočí na NATO a tak je zapotřebí, aby ho stateční Ukrajinci zadrželi. První státy už oznamují, že příslušným ukrajinským hrdinům zruší dočasnou ochranu a budou je lifrovat štado péde na frontu, aby tam slavně padli za evropské hodnoty Jakuba Jandy.

Omladé generaci si nedělám iluze, ale kdybych se vás, čtenářů, zeptal na Přemyslovce, většina by vysypala z rukávu Přemysla Oráče, Libuši, Neklana, Křesomysla, prvního pokřťěného Bořivoje a Ludmilu. Václava a Boleslava, Českého Achila, Břetislava, leckdo by dal i prvního krále Vratislava, Soběslava… a pak by byla díra až k Přemyslu prvnímu Otakarovi. Inu, byla to tehdy doba, kdy z český stát málem zaniknul.

Ústavní soud rozhodl, Petr Pavel do Ankary pojede a dokonce už všude rozhlašuje, že bude šéf delegace. Teď je na Babišovi a především na Macinkovi, aby předvedli, že uměli přemýšlet dopředu, počítali s touto variantou a mají vývoj událostí pod kontrolou. Jestli se Petr Pavel v Ankaře bude hřát v přízni světových mocipánů, je to pro vládu prohra, takže zatím chci doufat, že mají lepší plán než Zdeněk Hřib a tento plán nejpozději v Turecku dojde svého naplnění. Už nebudu dál spekulovat, proč se Petr Pavel choval jako umanuté děcko a proč Baxa se Šámalem rozhodli, jak rozhodli.

Tak jsme se dozvěděli, že Rozvědčík nejenom podal kompetenční žalobu, ale ještě se u Ústavního soudu domohl předběžného opatření, aby prostě do té Ankary jel, jel a jel. Babiš už oznámil, že rozhodnutí ústavních soudců respektuje. Pod Pepovu bumážku se nepodepsali jen Jan Wintr a Eliška Řepková. Nedovedu si představit, že by se Zeman nebo Klaus snížili ke škemrání, aby někdo jiný za ně vyřešil jejich nedostatek politických schopností a ukazovali tím, že nejsou hodni té nejvyšší politické funkce v zemi.

Tak nám soudruh PePa definitivně nepojede do Ankary na summit NATO. Ani tu neformální večeři si tam nedá, nepotká se s „odpornou lidskou bytostí,“ Trumpem, nebude mu muset podávat ruku a nebude u stolu, kde se budou veřejné peníze přerozdělovat zbrojařům, protože zbrojit je dneska jediný způsob, jak zařídit, aby nám bylo líp. Hradní úKolář bude tentokrát se svým Nývltem poněkud nespokojený a já jsem rád, že to takhle dopadlo, protože, jak známo, Babiš nerad chodí do rizkových zápasů a tohle byla navíc další zkouška soudržnosti vládní koalice.

Vpředchozích dnech jsem napsal článek o investigativní hvězdě první velikosti, Thomasi Pauknerovi, který slibuje celou řadu senzačních odhalení a navnadil sociální sítě tím, jak Vítek Rakušan koupil pro policii nejdražšší vrtulníky světa a smlouvu se starým Strnadem podepsal tři dny před volbami… A nestalo se nic. Žádné mééédium se toho nechopilo, všichni majnstrýmoví intervjuci se dívají jinam a v Mladé frontě se nepohnula ani myš.