Nejprimitivnější robotika

Včera jsem byl na návštěvě u svého dobrého kamaráda Ekonomického migranta. Scházíme se pravidelně a často, provozujeme spolu výměnné orgie domácích produktů a vůbec máme spolu ty obchodní vztahy, které tak adoruji a o kterých si myslím, že jednou budou to jediné, co v této společnosti zbude. Naše obchody pečetíme postaru rukoudáním a zapitím. 

Kromě toho jsme také oba praktikující evangelíci a tak občas se scházíme i na takové to domácí náboženství, jako že řešíme co pro nás znamená Bůh, víra, jak se nám to promítá do životů a podobně. Při tom probereme prakticky všechno, co jsme dělali a zažili a tak jsem si vyslechl anabázi jeho ženy. 

Mají dvě malé děti, jedno z toho čerstvě, ženu má mladou, mladičkou (a taky hezkou jak obrázek) a zatímco její vrstevnice ještě dávno nevědí co chtějí, ona se musí ohánět a starat. A tak došla s malým k doktorovi kvůli jakémusi kašlíčku a.... přišla nová doba. Dostala elektronický recept. Vidíte, ekonomika 4.0 právě vtrhla do Vidlákova. 

Funguje to tak, že doktor to naťukal do nějakého programu, přidal její telefonní číslo a měla jí přijít SMS, což je právě ten elektronický recept na základě kterého pak malému vyzvedne příslušné kapky. Doteď se to dělalo postaru... dostala papír, s ním přešla na druhou stranu ulice, kde je lékárna, tam ho odevzdala a dostala příslušné balení nějaké zdravotnické chemie. 

Dneska máme mobil všichni že jo a tak šla do té lékárny čekajíc na příslušnou SMS. Ale ouha, ona nepřicházela. Nepřišla do pěti minut, jak sliboval doktor, nepřišla do hodiny, nepřišla ani za dvě hodiny a tak to začalo vypadat, že nepřijde vůbec. 

Dítě v kočárku patřičně chrchlá, ona chodí po parčíku před lékárnou a čeká na příslušnou zprávu, pak se vrací za doktorem, ale ten s tím samozřejmě nemůže nic dělat. Není alternativa paní... musí se prostě počkat. Lékárnice (ani na malém městě) také nechce udělat příslušnou operaci bez elektronické potvrzenky, mladá matka, to je dneska po tmavé pleti nejpodezřelejší individuum... ne mladá paní, lék vám nevydám, přijďte až to budete mít vyjeté. 

Nebudu vás napínat... pozdě odpoledne příslušná SMS dorazila. Samozřejmě až po zavírací době. Druhý den si to vyzvedla. Ještě že nešlo o akutní bolest zubů nebo ledvinovou koliku... to by bylo věrší čoro moro. 

Víte, taková elektronická státní správa, czechpointy, e-recepty a kdysi také S-karty... to je vlastně taková ta nejprimitivnější robotika. Nedávno jsme to tady na Kydech řešili.

Jde jen o to, poslat někam paklík dat, který se někde po cestě verifikuje a někde se zaarchivuje. Nejde celkem o nic. Jen aby se někde něco napsalo do počítače a někde jinde z jiného počítače něco vyjelo. Není třeba nastavovat robotické rameno v pěti stupních volnosti. Není nutné projektovat složitou zpětnou vazbu, složité měřící přístroje, nemusí to navzájem propojovat stovky náročných strojových operací. Neobjednává to dodávky just in time, neřeší to kusovníky o desítkách tisíc položek. 

A ani tohle nefunguje spolehlivě. 

Podobné je to kdekoliv v provozu. Vážní knihy, účetní programy, skladové zásoby... všude to zachraňují lidi. Stačí aby měla poruchu kamionová váha a vše je z hlediska počítačů v háji. Ale lidi to dokážou řešit. Pošlou kamion zvážit jinam, domluví se s druhou stranou, že to prozatím nezapíšou a dodělají to až naskočí program. Většina účetních dneska už jen řeší, jak do toho debilního programu zadat realitu účetního případu, když jim to ten program vůbec neumožňuje. 

Provozujete e-shop... mám jednoho známého přes lego, který to dělá a jeho historky o tom, jak se objednává přes program PPLka a jak to pak funguje v reálu, to je jeden velký horor. O systému České Pošty, který je schopen ohledně zásilky věštit i lhát, o tom se už několikrát psalo i v mainstreamu.  Pokud by vám to nestačilo, poslechněte si někoho, kterak psal kontrolní hlášení k DPH a pomalu se objevuje i zajímavý folklór oheldně praxe s EET. 

Tohle je to nejjednodušší. Jen posílat jednoduché informace na základě kterých nejedou obrovské lisy či obráběcí stroje, které musejí navazovat v operacích. Jen posílat tabulky, které nikoho nezajímají, nikdo je nepotřebuje a všechno bude existovat úplně stejně, i kdyby se vůbec neposlaly.  A ani to nefunguje. 

Dovedete si představit ty ansámbly, které zachraňují provoz někde v automobilce nebo při montáži Airbusu? A také řízení letového provozu se dělá pořád s lidmi na vysílačce a počítač tam slouží jen jako kniha ve které se rychleji listuje a snáz hledá. 

Zkrátka a dobře... zatím mi ten nástup počítačů stále více připomíná slepou větev vývoje a pokud má budoucnost, tak spíše chmurnou než zářivou.