Protivné pištění elektrobudíku mne zastihne na cestě ze studené sprchy. Nemohl jsem dospat. Ne že bych se na dnešní den těšil, ale v posteli to prostě dál nešlo, budil jsem se celou noc.
Když dopíjím ranní třílžičkový smrťák z arabiky, vykoulí se z pelechu Pinocchio. Oblečený do volných kalhot s nohavicemi staženými na gumičku mi připomíná přerostlé batole. Chybí jen zadek vycpaný plínou. Nasype si do misky ovesné vločky, zalije mlékem, a než spolykám denní dávku léků, má zbagrováno. Hned na to hupsne do teplé bundy a vyfičí před dům vytáhnout kola z přístřešku. Jindy bych ho seřval, že po sobě neuklidil se stolu, ale dnes mlčky seberu misku se lžící a v dřezu vše zaliju vodou.
„Kdo dnes pojede na Milanově kole?“ ptá se Pinocchio.
„Chceš jet?“ odpovím otázkou.
Synek dlouho váhá. Nakonec naskočí na svůj bicykl, vlastnoručně nastříkaný fialovou metalízou a zavolá přes rameno: „Jeď ty, vyměníme se na Malém Polomu, jo?“
Neodpovím, mlčení znamená souhlas. Po chvíli, když dojedu blíž k Pinocchiovi, zabrblám pod nosem: „Kolo jsi dostal ty, a ne já.“
„Proto jsem ti ho vnutil. Kdyby se na něm něco pokazilo, tak mi ho spravíš a mě to nebude stát ani korunu,“ projeví své obchodnické vlohy syn.
Jen povzdechnu. Prostě je po mámě…
Jedeme jako obvykle „na pankáče“, tedy bez jídla a pití, bez nářadí a hustilky, jen tak, jak se jezdí pro ranní rohlíky do nejbližšího pekařství. Tedy pokud nějaké nejbližší pekařství přežilo. Nasazujeme důchodcovské tempo, neboli, jak říkával Milan – umírněný střed, když navolil druhý ze tří talířů a některý pastorek poblíž středu kazety.
Je potřeba se šetřit, protože nás čeká padesát kilometrů po vrcholech Beskyd. Z Milíkova vyjet na Kozubovou, pak po hřebenech na Malý Polom a přes vrcholy Muřinkový vrch a Velký Polom k hotelu Tetřev. Odsud se pak už jen skoulíme do údolí a užijeme si třináctikilometrové klesání.
Počasí nám nepřeje, zatím vystihuje význam přívlastku „uslintané“. Až na všudypřítomné bláto je to prozatím dobré, jedeme po polních a lesních cestách, pravá romantika začne před Velkým Polomem, kde je potřeba překonat příkrá skaliska.
Po hodině supění a vzdychání jsme na Kozubové, na kopci s nezvykle tvarovaným vrcholem, který je dominantou tohoto údolí. Zatímco synek žíznivě loká vodu crčící z trubky u cesty, já odlehčuju kolo odsypáním balastu z podrámové tašky. Když po čtvrthodince konečně popadnu dech, vyrážíme dál. Máme za sebou necelou čtvrtinu trasy. Následují vrchy Kamenitý, Slavíč, Lačnov a Malý Polom. Většinou jedeme po lesních cestách, jen dvakrát se pustíme zkratkou po pěšinách. Za prvé nám dost vadí slizké kořeny, za druhé i přes nepřízeň počasí se na horách motá neuvěřitelná spousta lidí.
„Kdyby tak místo toho šmatlání šli sadit kobzole,“ papričkuje Pinocchio.
„Kobzole se sadi v maju, cype,“ udělím zdarma cennou radu synkovi, „a fčilek je ješyň.“
„Co to je, ta ješyň?“ doptává se potomek.
„Ty vole, ty si ze mě dělaš srandu? Dyť´s chodil na ruštinu, ni? To je to same, jak po rusku óseň, cype,“ plísním synka za nezvládnutí samotných základů gorolštiny.
Pinocchio mlčí a šlape v solidním slejváku, ve který se proměnil ranní slintací deštík.
Když se vydrápeme na Malý Polom, přestává pršet.
„Bundy dolů, trička dolů a převlíknout do suchého,“ zavelím, načež vytáhnu z tašky přimontované na Fialence igelitku se dvěma flanelovými košilemi. Pinocchio vykulí oči a doptává se, kde se to tam vzalo.
„Tak to vidíš, jak moc je tvůj fotr chytrý, mladý a krásný,“ rýpnu do něj svou průpovídkou.
„Škoda, žes nebyl tak chytrý, když nás v Polsku otravovala ta jejich Milicja s potvrzením na kovid.“
„Jak to, že ne, však jsem je zprdnul na dvě doby!“ holedbám se svými vyjednavačskými úspěchy. „Prostě polišům musiš vždycky politicky vysvětlit, že mají před sebou nejmíň o dva řády chytřejšího tvora, než jsou oni dva dohromady. To zabírá perfektně,“ kasám se.
Akorát, žes mě nutil, abychom spolu vyvraceli rozcestníky s turistickými značkami, aby sežrali ten tvůj blábol, že ani netušíš, jak jsme se ocitli v Pšonkostánu.“
„Viděli zbulane tabule? Viděli. Zežrali to? Zežrali. Tak co furt řešiš?“ důrazně se ohrazuju proti nařčení o zbytečné demolici turistických návěstí. „Stejnak tam chodi enom ti, keři ty zasrane šipky nepotřebuju.“
Synek dál neodpovídá, jen bez hlesu šlape na kole, které mu daroval Milan.
Vyšplháme na vrchol Velkého Polomu a hledíme na smutné panoráma beskydských hřetů, zbavených smrkového porostu, ničeného malinkatým broučkem. Po obligátním umenšení nákladu z Milanova kola sjíždíme k hotelu Tetřev. Zastavíme poblíž tabule s obrovskou mapou naší lokality, pak se domluvíme očima. Syn jde do bufetu pro malé občerstvení.
„Jako vždycky?“ ujišťuje se Pinocchio, když už stojí v řadě potenciálních konzumentů. Naštěstí není velká, sobotní déšť poněkud naředil zájemce o utrácení nesmyslných částek za pivo a čipsy.
Samozřejmě, že jako vždycky! Proto jsme sem přeci jeli! Kofola a Tatranka pro děti, dospěláci navíc kafe s mlíkem a dvěma cukry.
Než Pinocchio přijde s pochutinami, odepnu z Milanova kola podsedlovou tašku a naposledy do ní sáhnu. Už měla být prázdná, ale na poslední chvíli jsem se rozhodl jinak. Vystoupám na terasu a usednu k volnému stolku. Vzápětí přijde synek s občerstvením.
„Tož na tu našu dnešni štreku, synku,“ cinkneme si kofolou a napijeme se.
„Stejně nechápu, že nemáš strach, co bude, až to praskne s tím hřbitovem,“ začne synek s nepříjemným tématem.
Mlčím docela dlouho, snad deset minut. A přemýšlím, co by na celou tu lapálii řekl Milan. Pak stroze odpovím: „Já o ničem nevím. Piksla je plná A kdo by ji jen tak zbůhdarma otevíral a kontroloval obsah, to mi řekni.“
„Milanova baba.“
„Guvno! Ta sotva leze po rynku z berlami a ne aby se válela po zemi a cosyk štelovala na krchově. A ty chlastej, už tak jsme tu přesčas, už jsme měli být doma,“ popoháním synka.
Dopije a vstane. Já jdu napřed a zastavím se u zábradlí terasy. Hrábnu do brašny, vytáhnu ruku s poslední hrstí popela a rozhodím ji po větru.
„Tuš, čau, Milanku. Si na fšeckich kopcach, po kerych zme se spolem tolik najezdili. Uplně ganc tak, jak si pravil, že bys to chtěl. Tfoja baba pyskovala, tak sem tě ukrat, šak viš, co ja sem za kurvu. No i synek ti ešče raz děkuje za to tfoje kolo, coz mu dal, jak zme byli u tebe poslednikrat. A ja se na tebe těšim uš fčilek, esli se něgdy spotkame. Mjej se fajně, ty chachare s Karwiny.,.“
Jenže vítr nefouká. Zdola se ozve zaklení a nadávky na toho, kdo sype novým hostům popel na hlavu. Čtyři borci ve strakatých cyklistických dresech legračně vyklapají v cyklistických botách na terasu a ten první se mě útočně vyptává, kdo na ně vysypal popel. Podle jeho akcentu je mi jasné, že o řeči zvané ponašimština ještě neslyšel.
„Bulfryc,“ odpovídám.
„Cože?“ naježí se ještě víc příchozí. „Co? Kdo?“ vyzvídají jeho kolegové, vypasené pupky se jim dmou pod elastickými trikoty.
Bulfryc. To je strašno bestyja a šviňa. Na tego se dovejče…“
„Tatóóó!“ zařve Pinocchio jak na lesy.
„Jááá! Uš idýým!“ odpovídám stejným řvaním, jako bychom na sebe halekali z jednoho kopce na druhý. Odstrčím čtverku strakatin v klapajících tretrách od schodů, seběhnu dolů. Naskočím na Fialenku a vydáváme se na poslední dnešní etapu – dlouhý sjezd do civilizace.
Budiž Ti země lehká, Milanku…
- Log in to post comments
Komentáře
Já to mám zamluvené
na Ropici.
Je tu fajně.
Dobře se tu daří.
Jeden guláš vaří
druhý dává horké párky
třetí zabalené dárky
čtvrtý točí zmrzlinu
pátý nutí Lu Linu.
A prý bude zase lépe!
Ale ale, kdo to klepe?
To Makrela, kopytama.
Kozačky až pod kýtama,
že prý bude v Říši kosa
zas nevyšla Barbarosa.
listujíc stařičký ajpad
podřimuje naše bába
opájí se krásným snem:
na záhumenku hrajou - pro ní!
Pálmr s Lejkem a Emersnem
Re: Anonym Tož aspoň bych dal
odkaz, pokud by se někdo mladý zbláznil a vlezl sem...
https://www.youtube.com/watch?v=4igIQ2TOASg
Žijí ještě v Milíkově…
Žijí ještě v Milíkově Mitrengovi?
Re: ... Asi vás zklamu, ale opravdu
neznám všechny obyvatele Milíkova.
Znám tam Rucké, Labajovy, Dyrčíky, Sikory, Bettyolovy, Sväté, Cieslary, Zelenkovy, možná bych časem ještě vypotil dvě tři další příjmení...
Mitrengovy znám z Písku, z Mostů, z Jablunkova... Je to dosti obvyklé příjmení, pocházející z druhé strany hranice. Jako ostatně drtivá většina zdejších příjmení...
Do Milíkova jezdila žena,…
Do Milíkova jezdila žena, jako malá s rodiči, na dovolenou. K Mitrengům. Lidi tam pracovali v Třineckých železárnách a po práci se věnovali svým hospodářstvím. Vzpomíná, že Mitrengovi měli krávy a další zvířata. A na Kozubovou. Málokoho potkali, tehdy nebyl masový turismus.
Dnes to tam asi vypadá hodně jinak a těch hospodářství je tam méně.
Nezklamal jste mne, povídka je pěkná.
Re: ... Zato zklamu vaši ženu.
Hospodářství už tam nejsou žádná. Kdyby viděla ty zahrady, usedla by doprostřed silnice a hořce by zaplakala.
Perun
Na Ropici už to má obsazené Perun. Kde bude stát Ládikova socha? :-)
něco
Každý mluví jak mu zobák narost.
V Brně pije chlápek vodu z kašny. Přijde k němu brňák a povídá:
"Tý, kémo, nechlemté tu vasrůvku z tej kaserne, blejó do teho zkalené
machři a chčijó do teho morgoši!
Chlápek se otočí: "Hele pane, já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy."
Je to jednoduché.
Je to jednoduché.
Tak zapomněl jsi, že Brňák…
Tak zapomněl jsi, že Brňák byl slušnej a řekl mu překlad toho co nerozuměl
"pij pomalu, ta voda je studená"
pokračování
"Aha tak to jo", říká Brňák a pokračuje:
"Povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se
nenachladíte..."
Jak
Paka.
Jedna nedávná Kozubová:
http://imgway.cz/s/d25z
Green Deal (GD)
Sice si děláme legraci GD, ale jakmile eurosoudruhům ze IV. euroříše národa německého dojde, že nemají dost elektřiny, přijdou na báječný nápad stavět elektrárny přečerpávací a plněné přebytky energie ze slunečníků, měsíčníků a větrníků. Nu a Ropice i Kozubová jsou dost vysoké a strmé, aby na nich šla ta přečerpávací elektrárna postavit. V ten okamžik se také eurosoudruzi rozpomenou na Sudety, že by si tma postavili přečerpávací elektrárny také. Přeci si nebudou ničit Alpy.
Re: Gerd Zklamu vás, Alpy
už zničené jsou.
Kam se hnete, tam je přehrada. Sice ne na přečerpávání, ale na výrobu umělého sněhu.
Bez komentáře...
Alpy mě v devadesátkách
nevzaly. Mnohem lepší je Kavkaz a zejména Rago, Padjelanta a Stora Sjofallet.
Rago, Padjelanta a Stora Sjofallet
Na většině území jsou dnes pro lidi no-go zóny.
Alpské přehrady
Opět Vás zklamu, přečerpávací elektrárny mají nádrže dvě. Horní na zadržení vody a spodní na zadržení záplavy. Takže dokud nebude elektrárna ještě na temeni kopce (viz Dlouhé Stráně - 15,4 ha, 1350 m n.m.) To se do temene kopce vykope jáma, vykopaná zemina se nahrne do obvodových stěn a ty se utěsní asfaltem. Popř. se vyasfaltuje i dno nádrže.
Dolní nádrž se staví na nějakém toku, který stačí aspoň na pokrytí ztrát odparem v obou nádržích. Čili čím výše nad mořem, tím menší odpar a tím lepší nádrž. Však se ještě dočkáme. Němci si obnovují přečerpávací elektrárnu Happurg, kdy horní nádrž mají 570 m n.m. a spodní nádrž 420 m n.m., kdy spodní nádrží protékají potoky Rohrbach a Kainsbach. To jen jako příklad, jaké podmínky jsou ochotni akceptovat, aby si postavili přečerpávací elektrárnu. A těch budou nyní potřebovat opravdu hodně, aby měli zálohu ke slunečníkům, měsíčníkům a větrníkům.
Takže ještě se dočkáme, že v rámci GD dojde k masivní výstavbě přečerpávacích elektráren.
Re: Gerd Nějak jsem nepochopil, proč
si dáváte práci s popisem přečerpávačky.
A znovu vám odepíšu, že v Alpách mají přehrady pro kumulaci vody na výrobu umělého sněhu. Připojit k nim níže položené protějšky by jistě nebyl problém.
Ovšem sníh je zřejmě výdělečnější.
Prozatím...
Targusi,
víš, že p. Cháňa vybulil Kolářovu chatu na Slavíči? Bude nová, když to úřad schválí. Když ne, bude tam kurt. Demolici nenahlásil; našel tam dřevomorku, tak jednal rychle. Výkresy už mám, bude to replika.
Re: Ládik!!! Ano, četl jsem o tom. Mohu na to odepsat jediné.
Stavební úřad v Jašově je kapitola sama pro sebe.
Opravuji:
Stavební úřad v Jašově je tragédie sama pro sebe.
Je naprosto běžné, že rozhodnutí této instituce se řeší a zejména ruší až u ombudsmana. Já osobně jsem tamtéž podal na jeho činnost dvě stížnosti. Mimo jiné vyšlo najevo, že za deset let řešil přes 50 mých stížností na porušování stav. zákona takovým způsobem, že nikdy nikomu neudělil žádnou pokutu.
Nevím, jak je to se Slavíčem - ofiko spadla maštal a jelikož byla roubená a svázaná s budovou, muselo to dolů celé. Ale dovedu si představit, že majitele tahali za fusekli soudruzi tak dlouho, až to bylo na demolici celého objektu.
Můj názor - barabizny patří do skanzenu. Už jen proto, že origo staré chalupy mají tak nízké dveře a malá okna, že tam člověk málem nevejde a musí po baráku běhat s čelovkou. Na chalupě po tetce jsme měli origo dveře vysoké jen 1,7 metru a člověk ještě musel překračovat spodní kant, který držel ze spodku vazbu obvodových stěn.
Podobný osud měla Solárka
na Ondřejníku. Majitelce nechtěli povolit rekonstrukci restaurace v přízemí, neměla výšku 3,00, ale 2,70m. Projekty hotové, vrty pro tepelná čerpadla vystrojené… říkám jí: já bych to spálil. Do 14 dnů lehl hotel popelem, ale dodnes není.
V podobných průserech se ocitly i Bezručovka na Lysé a Libušín na Pustevnách. Moc náhod najednou v jednu dobu. Tam u obou byly navíc problémy s vodou. Myslel jsem ale, že místo Libušína vzplane Tanečnice.
Zato Skalka je nová, tam se to povedlo nějak jinak.
Re: Ládik!!! Na Skalku jsem šel, ale
nedošel.
Měl jsem pocit, že jsem došplhal na Václavák. Tolik lidí se tam motalo. Koně s Vénou jsem nenašel, takže jsem poznal, že jsem vešel do nějakého jiného světa, kam nepatřím...
... je mi z toho smutno...
vždy si vzpomenu na Poděbrady
Komu se nelíbí za moje na mým, nechť sobě postaví lépěji na svým.
Zdroj: https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/o-vilu-s-vtipnym-napisem-pecuj…
Hydraulická stabilita otopné soustavy
Nikoliv abych se domáhal kousku přídělu Vidlákových řízků, ale abych se ze stavu starý, hloupý a ošklivý lehce posunul směrem k nedosažitelnému vrcholu mladý, krásný a chytrý, dávám se odkaz o hydraulické stabilitě otopných soustav. http://www.usporyteplaets.cz/new_page_92.htm
A pozor na korigovaný průtok kvitu! :-) (Pozn. Korigovaný průtok "Gk"může být třikrát větší, než průtok "G", určený výpočtem při klasickém projektování.)
Re: Gerd Gerde, já se řečnicky neptal na to, jestli
umíte gůglit.
Já se ptal na to, jestli jste se s takovým pojmem už v životě - nikoli na patlafónu (!!!) - setkal, v tom horším případě pak jestli alespoň vzdáleně tušíte, vo co gou...
Pojem
Setkal a tuším, i když obvykle jsou mně ty znalosti k užitku asi jako znalost nových pohlaví.
Targusi
poté co jste radil dát redukční ventil na plynový kotel pro snížení tlaku v radiátorech v rodinném domku, potvrzuji vaše příspěvky k tomuhle tématu že dokážete žvanit i o tom, čemu vůbec nerozumíte.
Re: rk Když pominu skutečnost, že jste do
nedávna netušil vůbec nic o existenci reverzního kladiva, dodnes jste nikomu nevysvětlil "zásadní" chybu, které jsem se podle vás měl dopustit prostým redukováním tlaku z výstupu čerpadla.
Neboli naprosto běžného postupu v oblasti regulace tlaku tekutin v uzavřených systémech.
Neboli kdyby na tomto principu bylo něco špatně, asi by soudruzi Číňani takové ventily vůbec nevyráběli.
Takže zavřete klapačku, bo jste za hňupa.
Tlak v otopné soustavě
docilujete natlakováním tlakové expanzní nádoby s membránou nebo je zajištěno hydrostatickým tlakem otevřené soustavy.
Tlaková dispozice oběhového čerpadla "dává" tzv. hydrodynamický tlak (tedy tlak, který slouží k rozpohybování vody, kde nestačí samotížný efekt založený na základě hustoty teplé a studené vody, i když samtížka se dneska v podstatě už nepoužívá, jen naprosto vyjímečně někde na chatě ap.), který, pokud je to nutné, se při hydrodynamickém vyvažování soustav redukuje buď přímo nastavením na radiátorových ventilech, nebo při rozsáhlejších soutavách regulačními (nikoli redikčními) ventily na patách stoupaček.
Ale tohle hydrodynamické vyvažování se používá jen zřídka, u RD v podstatě stačí funcionalitta a kv termoventilů.
Navíc každý dnešní kotel má interní elektronické oběhové čerpadlo, které svůj hydrodynamický tlak je schopno přizpůsobit (otáčky) "protitlaku" soustavy.
O tlak v otopné soustavě
(jeho nepřekročení) se vám tedy stará max pojistný ventil, na straně přetlaku. Pokud jsemtedy správně pochopil váš spor, že jste navrhoval na výstup topné vody z kotle dát klasický redukčák, který se dává na přívod studené vody do boileru nbo kotle, protože uvedneá zařízení jsou často konstruována do přetlaku 0,4 MPa, kdežto studená voda ze sítě má běžně kolem 0,6 MPa, v extrémních podmínkách (více tlakových hladin) může mít v některých uzlech i větší.
O tlak v otopné soustavě
(jeho nepřekročení) se vám tedy stará max pojistný ventil, na straně přetlaku. Pokud jsemtedy správně pochopil váš spor, že jste navrhoval na výstup topné vody z kotle dát klasický redukčák, který se dává na přívod studené vody do boileru nbo kotle, protože uvedneá zařízení jsou často konstruována do přetlaku 0,4 MPa, kdežto studená voda ze sítě má běžně kolem 0,6 MPa, v extrémních podmínkách (více tlakových hladin) může mít v některých uzlech i větší.
Pardon za dubl.
Pardon za dubl.
Re: kebab Těsně vedle. Paní Gaia (tuším) řešila
churavost svých radiátorů a nutnost instalace nového ohřívače.
Lépe řečeno její instalatér jí vnucoval plyňák, který prý potřeboval provozní tlak min. 3 bary, zatímco ústřední topení bylo v takovém stavu, že s obtížemi snášelo poloviční tlak.
Proto jsem jí doporučil korigovat tlak vody po výstupu z výměníku ohřívače redukčním ventilem. A asi by tam bylo nutno přidat i druhou expanzku na vyšší tlak. Absolutně nechápu, co je na takovém řešení špatně, kromě toho, že se nelíbí Erkáčkovi.
Jestli si dobře vzpomínám, Ládik!! pak přišel s tím, že ty 3 bary byly tlakem maximálním, nikoli provozním, takže soudruh instalatér by zasloužil někam nakopat.
Ještě doplním pro lepší srozumitelnost.
Pan instalatér prostě chtěl dělat komplet nové ústřední topení a zdůvodňoval to nutností zvednout provozní tlak celé soustavy nad 3 bary. Takže jsem navrhl řešení, které mělo s minimálními náklady obechcat čidla na ohřívači bez nutnosti koupě a instalace nové soustavy.
Tohle se řeší zvětšením expanzního objemu.
Každý rychloohřívací kotel má předepsaný minimální provozní přetlak, pod který by neměl (z bezpečnostních důvodů) zajet. Bývá to 0,8baru (0,8at, 0,08MPa, 8m v.sl.). Aby při ohřevu vody na provozní teplotu nestoupl přetlak nad požadovaný přetlak (třeba nechci přetlak nad 1,0b), spočítá se pro daný objem vody v ÚT velikost expanzního objemu. Ten je obyčejně větší, než má 10 l vestavěná expanzka v kotli. To je celé. Na netu jsou k tomu volně přístupné programy, nelicencované.
Za studena mám 0,8b, za tepla (při -20°C venku a třeba 80°C výstup) potom jen 1,0b, bez nějakých dalších heblat. Samozřejmě pojistný ventil musí být osazen, funkční (zkoušen v intervalech) a nastavený na nejvyšší dovolený přetlak. Expanzomaty mají dovolené přetlaky zpravidla 3b, ale některé ocelové kotle na pelety mají konstrukční tlak 2 nebo 2,5b - za správnost nastavení ručí montážní firma (servisák, revizák).
Tím "ohřívačem"
je míněn kotel a nebo nepřímotopený boiler s výměníkem napojeným na topnou vodu z kotle a nebo plynový boiler?
Pokud šlo o nový plynový kotel
tak tam by z hlediska tlaku na uvedené snížení stačilo prostě jen expanzi nafouknout pod 3 atm a pojišťovák dát na ty 3 (nebo i méně), netřeba redukčák, ale je docela možné, ale je klidně možné, že některý z dnešních kotlů by s tímhle tlakem odmítal pracovat.
Jinak co je na tom špatně ...
no v podstatě asi nic, snad jen to, že by to vůbec nefungovalo, protože redukčáky se používají tam, kde máte neuzavřenou soustavu, tedy kdy vám k redukčáku doteče tlak třeba těch 0,6 MPa, a za ním vám redukčák pustí třeba 0,3 Pa.
V případě topné soustavy se ale jedná o uzavřený okruh, tedy trubka "dokola kolem", a ted vy v nějakém místě umístíte redukci, která sníží tlak před/za 0,4/0,3, ale v jiném místě máte připojenou expanzi natlakovanou na 0,4, která vám "protisměrně" natlakuje i to za redukčákem na 0,4, bych řekl já
Takže by to redukčák
nejspíš úplně zavřel a odstavil
Re: Kebab Vámi zmíněné uzavření systému stopnete
zpětným ventilem. Tedy přehrazením cesty zpět pro vysokotlak.
To, co tady řešíme, se naprosto běžně používá ve vzduchotlakových soustavách na autech. Akorát místo expanzek tam jsou vzduchojemy a vyrovnávače tlaku. Ty jsou ovšem už asi tak dvacet let vytlačovány odpojovači kompresorů, které musejí z principu běžet non stop.
Pokud máte na mysli, že by čerpadlo nepřetlačilo malý okruh s vyšším tlakem (3 bary), nevím, co vás k tomu vede. Čerpadlo sníží tlak v nízkotlaku, ze kterého nasává ve propustném směru přes zpětný ventil. V nízkotlaku se sníží tlak (např na 1,2 baru) a ten je vyrovnán (dopuštěn) z vysokotlaku přes onen napadený redukčák na nastavený tlak 1,5 baru.
Skutečnost, že něco neznáte, ještě neznamená, že to nemůže existovat a být funkční.
To jsem
psal já...
???
Teď netuším, co a proč. Zpětný ventil brání zpětnému PRŮTOKU vody, to nemá s tlakem v námi řešených souvislostech nic společného (teda max to, že když na skeunderu redukčáku stoupne tlak nad ten primární, že se ta cesta uzavře - tenhle zpěťák v sobě má každý redukčák automaticky a to jsme přesně popsal svým "Reudkčák by vám to úplně stopnul".
Stejně tak jsme se nebavili o čerpadle : psal jsem, že to poskytuje jen tzv hydrodynamický tlak, tedy "sílu" potřebnou k "roztočení topné vody". Příspěvek čerpadla k celkovému tlaku v soustavě bývá max tak 1/20 celkového hydrostatického tlaku.
Vůbec nechápu, co jste mi to vysvětloval. situace je přeci naprosto jednoduchá a já ji už popsal - máte uzavřenou topnou soustavu (voda se točí stále dokola ta samá). tlak v ní je určen primárně a v naprosto převažující míře nafouknutím expanze, která je k té uzavřené soustavě v nějakém místě připojena. chápete? představte si to jako duši kola, naplněnou vodou, kde v místě ventilku je připojena expanzní nádoba, tedy nádoba, přepažená membránou, kdy na jedné straně (směrem ke kolu) je voda a za membránou pak vzduch. Vy začnete foukat vzduch nad tu memránu, tím budete zvyšovat tlak na té vzduchové straně a membrána vám ho přenese do kapaliny na druhé, ke kolu přilehlé, části expanze.
dále předpokládám, že oba víme, že v kapalině se tlak šíčí všemi směri stejně - tedy tlak se šíží z vodní strany expanze k místu napojení na duši kola a od toho místa připojení se šíří "nalevo i napravo" stejně, takže koncovým stavem je, že když v expanzi na vzduchové straně nafoukáte třeba 4 atm, že všude ve vodě v té duši budou také 4 atm.
A teď mi zkuste popsat, jak ty 4 atm zredukujete na třeba 2?
1, Hypoteticky by to šlo jediným způsobem, tedy redukční ventil 4/2 dát do toho přívodu z expanze k napojení na soustavu. Tedy že do místa napojení expanze na pneumatiku vedete už jen 2 atm. To by šlo, protože ten přívod k duši je otevřený systém, tedy má vstup odněkud (expanze) a výstup jinám (duše), ení to zokruhované. Akorát dva problémky :
a, Pokud byste to udělal takhle, expanzní nádoba, která má podle ČSN svůj nezaměnitelný konkrétní účel (popisoval to tu někde kolem i Ladik - eliminovat výkyvy teplotní roztažnosti vody) by tento účel ztratila, protože ve chvíli, kdy přehřátí vody způsobí zvýšení jejího objemu a tedy zvýšení tlaku v galusce se nedostane přes ten redukčák, jeho zpětný ventil (v dané chvíli bude za redukcí větší tlak než před ní=zpětný tok), do expanzní nádoby, která má ten zvýšený objem zachytit.
b, jak jsem již psal, přeci úplně stačí do expanze nadejchat ty 3 atm rovnou a nemusíte nic redukovat a cesta do expanze z galusky je volná a expaze může plnit svoji funkci
2. Pokud dáte redukci až na galusku, třeba vlevo za bod napojení expanze, tlak 4 atm vám oběhne galusku doprava až k výstupu z redukce (umístění redukce vpravo otočený ekvivalent)
3. Pokud byste dal redukci nalevo i napravo za bod napojení zdroje tlaku - asi sám už přijdete na to, že v tu chvíli vám topná voda vůbez nepoteče
zkuste mi vysvětlit, co je na tom nejasného?
Váš příklad s vzduchovým systémem je mimo už v tom základním, že se jedná pouze o DOPOUŠTĚNÍ něčeho někam, to je otevřená soustava, protože vy někde vzduch vezmete a někam úplně jinam ho protlačíte.. My řešíme uzavřenou topnou soustavu, ve které neustále koluje ta samá voda. Dopouštění se děje srandovně - máte na systému kohout, připojený na vodovod s tlakem 6atm a když potřebujete do systému vodu dopustit, prostě pohnete páčkou a necháte natékat, dokud manometr neukáže správný tlak v systému. O tom ale fakt řeč není.
Re: kebab vy jste erkáčko dvě, nebo co?
Takže znova a malujte si to.
Máte malý okruh, natlakovaný na 3 bary. Obsahuje Expanzku, výměník tepla, redukční ventil na hranici s nízkotlakem, obyč přípojku k čerpadlu na straně druhé, vstupní.
Z malého okruhu pouštíte vodu přes redučák do velkého okruhu (radiátory, stoupačky, rozvody, DRUHÁ expanzka, když jinak nedáte, na konci čerpadlo a zpětný ventil), který natlakujete, dejme tomu, na 1 bar.
Teď to potřebujete rozpohybovat. Takže čerpadlo. Podle mých zkušeností čerpadlo do jisté míry dokáže zvednout tlak (pohyb na manometru při roztočení čerpadla, i když je fakt, že jsem nikdy na vodě netestoval, o kolik a jaká by byla životnost. Ale v dnešní době by neměl být problém sehnat čerpadlo adekvátní velikosti typu kompresor, které by vodu utlačilo na požadované 3 bary. Viz výtlačné pumpy ve studních - to je PŘÍKLAD, KURVA, NE DOOPRAVDY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!.
Čerpadlo připojíte na konec nízkotlaku a začnete pumpovat do vysokotlaku. Dejme tomu z 1 baru v nízkotlaku na 3,2 baru ve vysokotlaku, voda něco málo nad 30°C, takže žádná materiálová dramatika. Navýšení objemu pokryje expanzka na vysokotlaku.
Když pumpujem vodu z UZAVŘENÉHO nízkotlaku teoreticky by mělo dojít k poklesu tlaku, dejme tomu na 0,8 baru a v tu chvíli začne redučák přepouštět z vysokotlaku vypumpované množství vody tak dlouho, dokud se tlak nesrovná na nastavenou mez, tj. 0,8 baru.
Tímto jsme docílili:
1/ cirkulace vody v uzavřeném systému
2/ požadovaného MINIMÁLNÍHO tlaku 3 bary v průtokáči
3/ požadovaného MAXIMÁLNÍHO tlaku 1 bar v radiátorech
Kde mám chybu?
K poskládání takového zařízení budem potřebovat jednu expanzku, jeden redučák, jeden zpěťák, možná čerpadlo, pár fitinek. Řádově jednotky tisíc oproti generálce celého systému, která by vyšla minimálně na desetinásobek, nemluvě o čase rekonstrukce - bylo topné období!
Ještě nějaký problém?
Samozřejmě jsem tam napsal chybu.
... Dokud se tlak nesrovná na nastavenou mez, tj. 1 bar.
A popsal jsem vám názorně, jak funguje
vaše lednička, ze které taháte každý večer vychlazené pívo.
Taky pumpou tlakujete rozředěné médium, které přes výměník odebírá teplo z okolí. Tady to je naopak a škrticí tryska je nahrazena redukčním ventilem.
Jak můžete srovnávat
teplovodní topnou soustavu s adiabatickým tepelným strojem, proboha? To si děláte srandu?
Já to zjednoduším na maximum : topnou soustavu si představte jako duši kola, naplněnou vodou pod nějakým tlakem. A někde na tom kole je čerpadlo, které zajišťuje jen to, že se voda začne pohybovat (a ne že bude docházet k adiabatické kompresi nebo expanzi třeba až s přeměnou na plyn).
A teď tam někam, kamkoli vrazíte redukční ventil v jakémkoli směru.
Proč si myslíte, že se vám může podařit zredukovat tlak před a za redukcí na jiný, než je ten, na který je natlakovaná ta pneumatika? Na jakém principu, proboha?
Jen aby nedošlo k omylu -
já jsem jasně k vaší ledničce připsal, že jste popsal i princip tepelného čerpadla, jen s reverzní funkcí - lednička čerpá teplo v lednici a vypouští ho do okolí ledničky, tepelné čerpadlo to má naopak - nasává teplo okolí, a předává ho topné vodě. čili TOPIT se tímhle principem dá (i lednice vám vlastěn topí). akorát že tím tepelným strojem jste v plynovém kotli nahradil přívod plynu a hořák, a nikoli ten teplovodní okruh, kterým topná voda distribuuje teplo do těles, kde se vyzáří.