Našel jsem pár zajímavých údajů

je trávník, na hospodaření s vodou, horší než maliník?

Srážky x teplota x proudění vzduchu x sluneční svit x ČASOVÁ OSA srážek.

Méně, než 250 mm/rok, samozřejmě, neznamená poušť. V tundře nebo v severních částech tajgy, se s těmito hodnotami, setkáme. Přesto je tam (pokud se nejedná o skálu nebo suť), pro rostliny ve vegetačním období, vody dost.
Obdobně se "suchým" jarem.
Př. Pokud na jaře spadne 150 mm v jedné epizodě na začátku nebo konci tohoto ročního období, bude, velmi pravděpodobně, "suché" jaro. Pokud ovšem nebude zrovna svítit moc slunko, protože bude pod mrakem, proudění vzduchu nebude vysušovat krajinu a teplota bude také podprůměrná, jaro "suché" nebude. Jestli "sucho" je nebo není, záleží na MNOŽSTVÍ ROSTLINÁM DOSTUPNÉ VODY. Pokud ji bude málo, třeba díky tomu, že rostliny musí víc transpirovat (jedná se, řádově, o značný objem) bude chybět i ve studních. Množství dostupné vody závisí, kromě srážek, i na proudění vzduchu, slunečním svitu a konečně také teplotě, které výpar z povrchu půdy i transpiraci, NÁSOBÍ. "Suché jaro" tedy nedělají pouze srážky.
Správně Vidlák píše, že srážky za poslední roky nebyly nejmenší. Přesto hynuly lesy a nebyla voda ve studních. Protože existují i jiné proměnné. Vypíchnout z vodní bilance krajiny pouze jednu proměnnou, nedává smysl.

Beton je, co se týče srážek, neaktivní plocha. Voda nemůže do půdy, na druhé straně nemůže ani ven. (Pokud přijdou podmínky, jako minulý nebo předminulý, rok, s pasivní vodní bilancí, pak by rostliny a holá půda na místě nynějšího betonu, spotřebovaly víc vody, než tam během roku spadlo. Výstup vyšší, než vstup. Stejně, jako všude jinde.)
Zabetonováníí krajiny (a zastavění vůbec!), je problém spíše místní. Plocha není ochlazována výparem či transpirací a tak akumuluje teplo z krátkovlnného záření. Vznikají tepelné ostrovy. S vyšší prašností, např. Ty ovlivňují mikroklima (a negativně kvalitu života místních!) ale ne mezoklima a už vůbec ne makroklima. Výrazně negativní mechanický vliv, pak má zastavění krajiny, na zasakování přívalových srážek. (Ovšem, pokud platí zákon o zachování hmoty, půda zastavěná neakumuluje potenciálně víc vody než půda ještě nezastavěná. A transpirace i evaporace bude ve stejných podmínkách, obdobná, takže jsme tam, kde jsme byli...)

Ostatně, v minulých několika letech, lesy usychaly plošně. Tedy i na územích, kde žádný"beton" není. Taktéž nebylo dost vody pro polní plodiny a poklesla či vůbec nebyla, voda ve vodotečích a studních. Všude. Pokud by pan Vidlák srovnal se srážkami např. i teplotu a intenzitu slunečního svitu (v časové ose, ne průměr za kvartál), je možné, že by došel k jiným závěrům. Takže tak.
----------
Mne na věci zaujalo něco jiného...

Ona totiž v posledním desetiletí markantně (a nejen v něm, ale už nikoliv tak markantně), stoupala teplota. A zvyšovala se doba slunečního svitu. Taky se změnil směr proudění vzduchu. Zatímco dříve, před 20 ti lety a ještě dříve, přicházely srážky hlavně od Severního moře, minulé roky to bylo ve větším množství odjinud. (I jinde. Severní Polsko dotuje Balt. A Pobaltí, na tom se moc nezměnilo. Zato v polském Slezsku bylo sucho katastrofální.) Se změnami proudění vzduchu, taky zřejmě souvisí rozložení srážek ( kratší a intenzivnější), vyšší teploty a delší doba slunečního svitu.

Teď přijde to zajímavé. Ony totiž první měsíce letošního roku také moc nepršelo a téměř nikdo nedoufal, že dojde k vyrovnání půdního deficitu. Až do druhé půlky jara. A najednou, se to zlepšilo. Srážky x teplota x ostatní. Dá se zhruba říct, vrátili jsme se do "normálu" před 20 ti lety.
A tak nějak se ten nástup kryl s útlumem průmyslu a cestování v západní Evropě(!) díky koronavirové krizi.
Může to být náhoda. Nespíš je. Ale kdyby to náhoda nebyla? Třeba, že vzestupné proudy teplého vzduchu z průmyslových center ze zemí, západně od nás nebo z letecké dopravy, mohou, do nedávné doby převažující proudění vzduchu od Severního moře, ovlivnit?...
Nejspíš fakt nemohou. Ale když ta změna k lepšímu se s tím kryla dost přesně. :-/
Jestli jo, tak jsme v kchélu. Beton nebeton, nabeton.

PS:
Měření jedné meteorologické stanice má bodovou vypovídající schopnost. Např. výše srážek na druhém konci dědiny, může být diametrálně odlišná. Nedá se tedy použít na větší území. (Řádově km², tedy území vesnice, města, natož třeba okres nebo kraj.).
To se dělá tak, pokud je to potřeba znát podrobněji, že se vybuduje síť stanic a hodnoty se v území mezi nimi, interpolují.

Trochu to připomíná Woodyho Allena, když tam jeho rodiče mluví maskovaní za Grucho Marxe.

Berte to tak, že je zamilovaný, jak rachitickej šprt do roztleskávačky a bojí se odmítnutí.

Bo. Flóre.

Pamatujete na ten starý vtip, jak se Brežněv s Carterem nechali zmrazit a když je rozmrazili, tak padli na americký noviny a Brežněv se smál Carterovi, protože četl, že Fordovy závody n.p. splnily plán na 120%.

Už to přichází.

No, zatím jsou kluci americký na trajektorii k občanské válce.

Loudon skoro nikoho nezajímá?
Trump dělá už dost dlouho všechno pro to, aby dopadl jako Trevor Loudon.

Ještě mě tak napadlo, jestli on nebude Loudon tak trochu antisemita. Jeho výběr "komunistů" vč. manžela Harrisové Douglase Emhoffa by tomu odpovídal.

Pyhiina věštba suchého roku - ale nikdo netušil že padne na hospodské a jejich hosty :-) :-)

V Řeckých bájích je takových věšteb plno.

Hodnotím jako nejlepší vtip roku 2020.

Zrovna dneska na Seznamu píšou, že letos se tuhých mrazů bát nemusíme. Tedy podle "teorie Pýthie" je na čase koupit si novou péřovku.

Kroniky se mylsím, 4-5roků zpět museli povinně odevzdat do okresních archivů, ale tam je zeskenovali a jsou dostupné konečně všem, bez toho, aby kronikář mohl razit heslo "moje, jsou moje, jenom moje" :D

Takže nemusít Ladiku na obec za kronikářem, on je už sám nemá...