Barbaři zpravidla vyhrávají

Dnešním článkem se chci vrátit ke včerejší diskusi, která poměrně rychle přeskočila z hesla Tálibán na heslo islám. Zaznělo toho docela hodně, tož pojďme si toto téma prokydat více. 

Když jsem dnešní článek připravoval, kouknul jsem se pro zajímavost, kolikrát se zde na Kydech nějaký text se štítkem "islám" objevil. Kupodivu moc ne. Je jich asi deset. Píšu už víc než čtyři roky, napsal jsem tedy víc než tisíc článků pro Kydy, ale jen v deseti z nich se islámu povrchně věnuji.

Vlastně mě to samotného překvapilo.

Imigrace z muslimských zemí je obrovská a hrozí rozkladem všeho, co tady v Evropě máme. Téměř všechny současné války se tak či onak týkají islámu. Ať už jde o Magreb, blízký východ, Perský záliv, Afghanistán, Irák... všude tam vládne islám a sekularismus aby člověk hledal lupou.  Takřka všechny mešity v Západní Evropě či na Balkánu hlásají radikánlí islám. Ve Francii varují před muslimskou komunitou i armádní generálové. No-go zóny jsou realitou, kterou už nepopírá ani majnstrým. Pokud někde dojde na teroristický útok, v devadesáti případech ze sta jde o terorismus islámský. 

A Vidlák za čtyři roky této vyhrocené doby hodí jen deset článků, které se alespoň okrajově věnují islámu. Méně než jedno procento. Přitom o všech těch moderních katastrofách píšu dnes a denně. Nejméně třetina mých článků popisuje migraci, americké války o ropu a vliv na Východě, náš boj v Kábulu za Prahu i náš nový boj v Mali. Tématu se věnuju velmi velmi často. Ale jen zcela výjimečně připisuju tyto události přímo Koránu či muslimské víře. Násobně častěji se zaměřuju na jevy politické a mocenské. 

Víte, já do toho tu víru cpu hrozně nerad. Jednoduše proto, že se o ní těžko mluví. Ono je hrozně jednoduché říci, že korán je zlo, islám je zlo a za všechno může šaríja. Ale víra v Alláha... jak jí mám popsat? Měřit se to nedá, ale díky ní se miliony lidí dávají do pohybu, vousáči v sandálech vítězí nad největší světovou velmocí a miliarda lidí hluboce, trvale a definitivně nenávidí Západ. Tak moc, že k nám sice utíkají, ale nesou nám ten islám, který jim doma ničí život. 

Podle mě to stojí za zamyšlení a to zamyšlení dost hluboké. Já jsem přečetl takřka všechny knihy o islámu, které jsou k mání. Dokonce jsem si i ten korán přečetl a dost pochybuju, že to udělal kdokoliv z těch, kteří v diskusi pronášejí definitivní soudy o islámu. Kamarádím s Petrem Hamplem, který má boj proti islámu přímo na své kohortě. Můj oblíbený autor Frederick Forsyth píše velmi zasvěceně o našich válkách v muslimských zemích, ale ani on není schopen jakkoliv blíže popsat, co se těm Tálibům, Islámskému státu, Al Káidě a dalším fanatikům doopravdy honí v hlavě. Jak to, že je tak snadné je zradikalizovat nejen tam v palestinském utečeneckém táboře, ale i v Amsterdamu? A jestli je tak jednoduché někomu vymýt mozek, proč to neumíme taky? Jestli na to existuje nějaký postup, proč ho už naše elity dávno nepoužily, aby si i z nás udělaly oddané a fanaticky věrné otroky za příslib ráje po smrti? 

Já sám často popisuju zfanatizování jako produkt bídného života i tady v našich západních zemích, ale vím, že to není přesné a dostatečné. Islámští fanatici pohrdající životem je možné rekrutovat i mezi nekonečně bohatými Saúdy a i mezi solidně žijícími muslimy v Paříži. 

Rád jsem četl Terezu Spencerovou, ale jakmile začala psát o svých cestách do Sýrie a Egypta, vlastně to byla óda na muslimský svět, kde jsou lidé zdvořilí, milí, příjemní, kde by se rozdali a život berou inšaláh. A pak ta stejná autorka píše o podřezávačích krků, kteří se nerozpakují dělat vynalézavé masové popravy jako ve středověku, kteří s koránem v ruce a s Alláhem v srdci jdou, kašlou na svoje životy a jsou schopní na armagedon lákat lidi z Evropy. 

Já sám se netajím tím, že jsem praktikující křesťan, ale lepší označení by bylo, že já opravdu věřím v Boha. Má víra je živá, opravdová s Hospodinem mluvím, svěřuju mu svůj život, občas s ním také zápasím... nechci to tady nějak moc rozpitvávat, ale prostě vím, že víra není foklór. Viděl jsem křesťany, kteří v náboženském vytržení mluvili cizími jazyky, viděl jsem lidi, kteří pro Ježíše obětovali svůj život službě a vzdali se úplně všeho. Viděl jsem, jak se feťák dostal z drog z hodiny na hodinu díky silnému křesťanskému náboženskému zážitku, který mu úplně otočil život. Viděl jsem i hodně malé tiché a pokorné víry, která ale jako kapka za kapkou nakonec rozhlodá kámen. Víra prostě existuje. Špatně se měří, ale nakonec jsou dějiny v podstatě jen dějinami věr a střetnutím mezi nimi. 

V poslední době mám pocit, že se na islám díváme podobně, jako se Římané dívali na barbarské Germány. Jasně, ono je to otužilé, je to bojovné, ale nemá to týmového ducha, není to schopné postavit legii se železnou kázní, nemá to zázemí, akvadukty, opevněná města, ba dokonce to nemá ani zásoby na zimu. Když to přijde kořistit, víc toho zničí než použije. Neplatí tohle stejně i pro muslimy? A nezapomeňme, že Řím tenkrát nevyhrál. 

Z našeho hlediska jsou muslimské státy prdel světa. Mor neštovice, bída, svrab, negramotnost, tmářství. Ale také vysoká porodnost a v podstatě neskutečně tvrdý výcvikový tábor v přežití. Muslimové mají k Darwinovi mnohem blíž než my. Oni to dělají přesně tak, jak to dělá příroda - té nikdy nevadily hromady mrtvol. Příroda jen potřebovala co nejrychlejší reprodukci, což velmi rychle tříbilo geny a nechávalo naživu ty nejkvalitnější. 

My sami sebe označujeme, že jsme na špici vývoje a máme pocit, že vývoj jde jen dopředu. Ale na druhou stranu se umíme masově děsit, jak naše vyspělost ničí planetu. A bez elektriky a kupy vymožeností bychom nepřežili ani týden. Tohle všechno pro muslimy neplatí. Oni jsou schopní vyžít velmi skromně, ale zároveň jsou schopní si vytvořit sounáležitost o které se nám může jen zdát. A jsou schopní se množit tak rychle, že je Amíci nestíhají střílet a já osobně si myslím, že ani atomovka by na tom nic nezměnila. Nemají nic z toho, čemu my říkáme civilizace, ale ani to nepotřebují. Stačí jim bojovnost, rychlá reprodukce a schopnost se sjednotit. 

Germáni také víc bojovali mezi sebou než s Římem. Dokonce se jedni germáni nechávali Římem najímat proti jiným germánům. Ale stejně zvítězili. Ne díky své civilizaci, ale právě naopak. Zvítězili, protože uměli vyžít s málem a i s tím málem měli tolik dětí, že jim to bohatě vynahradilo všechny ztráty z válek i z hladomorů. 

Rozhodně svým článkem nechci říct, že jsem nějaký nadšený z toho, že nám do Evropy jdou muslimové po milionech. Ani se nemíním podvolit. Ale zcela vážně varuji, že taháme za kratší konec páky i se svými raketami, počítači, auty a ústředním topením. Že tohle všechno nám nevynahradí primitivní bojovnost, vojenské ctnosti a víru jdoucí k sebeobětování. I když to vypadá, že islám je středověká zaostalost, oni se od nás učí. Jen se neučí všechno, učí se jen to, co proti nám budou potřebovat. Vojenství je u nich na vyšší úrovni než si myslíme. A to ostatní k naší porážce nepotřebují. Obzvlášť když se sami vzdáváme toho, co nás dostalo na vrchol. Rok od roku jsme pohodlnější, nevzdělanější, nevěrnější a neschopnější se spojit. Rok od roku máme méně víry v budoucnost a prakticky žádnou v posmrtný život, natož pak Ráj. Rok od roku máme méně lidí, co prodělali vojenský výcvik a méně a méně lidí schopných naší zemi bránit. 

Barbaři zpravidla vyhrávají....