Na vidlákovském městském fejsbůku sdílel starosta dešťové tabulky našeho dlouholetého ředitele základky a předesedy místních zahrádkářů, který si vede velmi pečlivé záznamy o srážkách nad Vidlákovem. Měl jsem z toho velkou radost, protože jsem se tak dostal k mimořádně zajímavému období těsně před mým nastěhováním. Údaje tak neuvěřitelně potvrzují má vlastní pozorování a vývody o kterých jsem tu mnohokrát psal, že se musím o výsledky podělit s vámi.
Mám k dispozici tabulku od roku 2002 do roku 2019. Letošek ze statistik hodlám vynechat, protože se ukazuje jako natolik extrémní rok, že se nejspíš stane výjimkou potvrzující pravidlo.
Nejsušší rok ve Vidlákově byl v roce 2011 - to spadlo za celý rok 355 mm srážek. Mimochodem hranice pouště se bere od 250mm za rok. Vidlákov od pouště dělily v podstatě tři letní bouřky.
Nejvlhčí rok kromě letoška Vidlákov zažil o rok dříve - 2010. To spadlo 659mm. Letošek toto číslo překoná určitě o 100mm.
Pokud vezmu rok 2010 jako střed dvou desetiletí, pak za roky 2000 - 2010 byly průměrné srážky ve Vidlákově 438mm. Za roky 2010 - 2019 pak byly průměrná srážky 507mm. O dvě bouřky každý rok víc. Na věci nic nemění ani extrémně suchý rok 2011, který se započítává do současného desetiletí.
Srážkově výrazně podprůměrné roky byly v letech 2000 - 2010 tři roky. V letech 2010 - 2019 to byly také tři roky. V obou obdobích následovaly dva suché roky po sobě, ale ty nejextrémnější to nebyly. Stejně je to s deštivými roky. Následují dva po sobě a ten nejextrémnější je osamělý.
Loňský a předloňský rok, které se braly jako velmi suché a dělalo se kvůli tomu haló na celou planetu, byly ve Vidlákově srážkově naprosto průměrné. Naopak rok 2017, který se bral ze zemědělského hlediska víceméně normálně, za ten spadlo necelých 400mm.
Naopak nepotvrdil se trend tzv. suchého jara - měsíce březen, duben a květen jsou srážkově chudé. V letech 2000 - 2010 byly v jarních měsících větší srážkové výkyvy, od roku 2010 jsou srážky v jarních měsících v podstatě ukázkově stejné.
Vidlákovská data potvrzují zcela jednoznačně pozorování velkých firem vyrábějících zemědělskou techniku - že žně na severní polokouli jsou rok od roku vlhčí a je třeba tomu přizpůsobit kombajny i další stroje. Proto neustále přibývá pásových traktorů i pásových přívěsů. Kombajny jsou také stále častěji k viděni pásové.
Mezi roky 2000 - 2010 pršelo ve Vidlákově méně než v současném desetiletí. Přesto se to obešlo bez Gréty, bez velkého humbuku, bez portálu Intersucho, bez kompenzací a bez nářků. Extrémní měsíce, kdy byly srážky minimální byly tenkrát stejně jako teď. Možná se zvedla "globální teplota", ale stejně tak se zvedly i celkové srážky, takže nula by měla od nuly pojít. Jednouše řečeno, sucho je prostě jen víc tématem, víc se o něm mele pantem, ale objektivní data nepotvrdila ani to, co jsem si myslel, že vidím osobně - počasí se totiž v posledních dvaceti letech skoro nezměnilo. Jen v posledních letech prší každý měsíc o trošku víc. Nic extrémního. Každý měsíc spadne o 5 - 10mm víc (to je jedna hodina prudšího deštíku).
Znovu se vracím k tomu, že to není počasí, které nám dělá potíže. Potíže si děláme především my sami. Co se totiž za posledních dvacet let změnilo nejvíc, je beton. Za dvacet let se tu zabetonovalo neuvěřitelné množství ploch. Odkanalizovaly se celé oblasti. Postavily se desetitisíce nových baráků se zahrádkami jako dlaň s dokonalým trávníkem a nádvorní vpustí před vraty do garáže. Původně rozblácené dvorky dostaly zámkovou dlažbu.
Už dvacet let jde živočišná výroba do háje. Každý rok se méně hnojí. Navíc přišly nové moderní bezorebné technologie. Traktory jsou stále větší a stále více dusají podloží na polích. Voda sice naprší, ale nevsákne se. Ubylo větrolamů. Pěstuje se dokolečka dokola stále menší druhová pestrost plodin, protože globalizace zařídí, že pomeranče se dělají ve Španělsku, protože se jim tam nejlépe daří a u nás se zase nejlépe daří řepce a tak se tu dělá. Kde se daří pšenici, tam se pěstuje. Kde se jí daří hůře, tam se nevyplatí.
Nic jiného v tom není. Prší furt stejně, extrémy jsou vlastně také pořád stejné, dlouhodobý trend ukazuje, že deště nepatrně přibývá. O úrodě rozhodne, jestli v půlce června přijde nebo nepřijde bouřka. V půdě ubývá organický materiál, protože se neoře a nehnojí a tak je zemědělství stále více závislé na pravidelnosti srážek, což před dvaceti lety nikomu nepřišlo jako problém. Půda s hnojem uměla udržet hodně vody. Dneska už to neumí.
Do toho stále více dvorků sálá v létě horkem. Každý rok se také zrekultivují nějaké zanedbané městské plochy a to tak, že se tam udělá anglický trávník, který je z hlediska hospodaření s vodou mnohem horší než divoce rostoucí maliník na staré skládce pneumatik.
Žádné počasí Gréto! Žádné emise CO2. Jen obyčejná standartní lidská hloupost posvěcená univerzitami a nejchytřejšími hlavami. Hloupost, která je řádně odhlasovaná v zákonech, vyprojektovaná v urbanistických studiích a podpořená spoustou lehkoživků z neziskovek, kteří se postarají aby ve veřejné debatě nikdy nedošlo na skutečné příčiny problémů.
Mě si ještě nikdo nekoupil. Takže - orat, hnojit, nebetonovat, nedláždit, neodvádět vodu. Dělat meze, větrolamy, suché poldery. Vsakovat, chytat dešťovou vodu, používat ji, zalesňovat. Voda, která je už v řece, je pro nás už nepoužitelná.
- Log in to post comments
Komentáře
Divadlo
Greta splnila svoji divadelní roli a světoví vůdci na základě ovací nastartovali následné procesy. Nic není náhoda a všechny divadelní kusy typu "Greta" jsou pečlivě režírované., obsazené kvalitními herci a reprízované tak dlouho, jak je třeba, abyse dostavil kýžený efekt.
Re: Vlastík O kvalitě herců a pečlivosti režie
bychom mohli dlouze diskutovat, ale se zbytkem příspěvku nelze příliš nesouhlasit.
Opona šla dolů, jen co se na politické scéně zjevili Gretini dubléři. Čím blbější, tím lepší.
Btw. naprosto nechápu, jak je možné, že nikdo nepovstane a neřekne ono proslavené:
"Seš blbej (blbá), jak chceš! Meleš nám tu hovna a cpeš nám je do huby i do prdele."
Trump to udělal
Když šel po ní na podium v OSN nebo kam, tak si z ní dělal srandu že je mladá dívka s krásnou budoucností nebo tak něco.
Vloni se dostal do televize na ČT24 Mořkov
Taková větší vesnice pod Beskydami
Jak ? Přes počasí !
Dne 18. prosince naměřená nejvyšší teplota v Česku - 17,8 st.C.
Slušné - pár dnů před Vánocemi.
Re: Puck Mořkov je prdel světa, v níž se
prý narodil Palacký.
A kromě toho tam mají totálně zfušovanou kanalizaci.
Tak moc, že tam, kde byly voda, už žádná není, a tam, kde by být neměla, jsou jezírka na polích, loukách a v baráčcích.
Neboli je to ukázkové místo pro všechny soudruhy, kteří mají zájem se dozvědět, jak se dá totálně zkurvit obecní kanalizace.
Re: Puck Mořkov je prdel světa, v níž se
prý narodil Palacký.
A kromě toho tam mají totálně zfušovanou kanalizaci.
Tak moc, že tam, kde byly voda, už žádná není, a tam, kde by být neměla, jsou jezírka na polích, loukách a v baráčcích.
Neboli je to ukázkové místo pro všechny soudruhy, kteří mají zájem se dozvědět, jak se dá totálně zkurvit obecní kanalizace.
Jestli si to nepleteš
s Hodslavicema vedle.
Re: Ládik!!! Zfušovanou kanalizaci ani
náhodou, bp jsem na ní dělal. O Palackém prodávám, jak jsem koupil od své babči, která se narodila hned vedle a pár let pak v Mořkově učila na tehdejší české národní škole. Přesně to neumím povědět, páč mě v dětství Palacký nikdy tak neinteresoval, abych se jí na to pořádně vyptal. Prostě tam byly nějaké nesrovnalosti a obě dědiny se tahaly o to, odkud Palacký pocházel, jakoby to mohlo něco změnit.
Pravdu měl Sókratés, ne…
Pravdu měl Sókratés, ne Masaryk.
V každém člověku je slunce a demokracie není diskuse. Člověku stačí mlčet a žít poctivě svůj život. Starat se o to, aby měl svoji půdu, svůj bezpečný příbytek, svoji vodu, svoje teplo, svoje světlo, svou likvidaci odpadů a zejména svou práci, aby si tohle všechno udržel nebo i rozšířil a měl prostředky na zadní kolečka.
S pokročilou dělbou práce se zesložiťují výrobní vztahy natolik, že zatěžují výrobu. Diskutovat lze do určité míry, ale diskuse o hovně nemůže nahradit práci, jak právě vidíme a prožíváme.
Obhajoba práce
Je otázka, jak by si Sókratés poradil s prací typu skladník v Amazonu, policajt na demonstraci, úředník na finančním úřadě, dělnice mnoha profesí v pracovní agentuře atd. Nechce se mi věřit tomu, že by takovou práci uměl obhajovat jako smysl života.
Poradil
Vyprávěl by Platónovi podobenství o filosofovi mezi otroky a pak by vypil číši bolehlavu.
njn, ono to je trochu jinak, akorát se zapomíná na to
že diskutovat v jeho době a dobách dávných ,mohli jen někteří, t.j. výše postavení a ne jako dness, kdy by chtěl diskutovat všechen plebs.
Sucho
Sucho souvisí se stavem půdy. Vidím to na jednom lesním pozemku. Kde se vykopala jamka pro stromek, i když se kvůli suchu neujal, je letos zpracovaná půda a trochu vlhčí než okolí, kde je tráva, která vláhu stihla odebrat. Zatím prší přibližně stejně nebo jen o málo méně než v dřívějších letech. Ale díky tomu, co máme na polích za substrát, v lesích za trávu a jak moc se snažíme odvést dešťovou vodu pryč, si zaděláváme na problém. Zatím máme vlhčí roky.
Všichni klimaalarmisté s Gretou v čele nemají pravdu, počasí ovlivňuje především slunce a ot, že se vracíme ke středověkému teplotnímu optimu. Menší doba chladu skončila, a my se teď divíme růstu teplot. To se pouze počasí vrací do normálních hodnot z těch chladných. Ovšem můžeme si za to, jak hospodaříme na půdě, v lesích a jak moc odvádíme dešťové srážky pryč.
Zabetonovaných je zhruba 10% půdy. Vliv to má, ale zdaleka ne takový jako hospodaření na zemědělské půdě (50% ČR) a v lesích (33% ČR). Stěžejní je obsah organické hmoty v půdě. Viníku současného stavu bylo více, ale kddybych měl jmenovat dva nebo tři, byli to jmenovitě Václav Klaus starší, který si naivně myslel, že si vše dovezeme. A teď abychom dováželi vodu. Dále vyjednavač v přístupových rozhovorech k EU Pavel Telička a ten, kdo mu dla zadání o zemědělské politice. Pro dobro EU jsme si zlikvidovali chovy dobytka. Tak nemáme dost organické hmoty pro pole a díky tomu máme sucho. Drastický důsledek lidské hlouposti a důkaz neplatnosti Klausových ekonomických teorií. Opatření proti suchu a povodním nás nyní stojí násobně více než by stála podpora chovu dobytka v ČR. Sucho a povodně jsou jeden jev, půda dostatečně neabsorbuje srážky.
Berrnardovi - vím, jaké je to pracovat v lese při 3°C. To je ještě dobrá teplota. Horší je to v mrazech. Teď hodně zadávají práci Arcibiskupské lesy, a to všude po ČR.
Pro věřící katolické církve - kácení v arcibiskupských lesích je předobrazem toho, že bude nutné brzy sázet ohromné množství sazenic lesních stromků. Jsem jen zvědavý, kdy přijde příkaz arcibiskupa, aby faráři vyhlásili brigádu. Neškolení brigádníci se hodí jen ke kopání děr v lese, stromky po nich budou sázet až zkušenější pracovníci. Dost od toho bolí ruce i záda. Ale existuje takový přístroj na benzín, který díry udělá za Vás. Stojí asi 30 tisíc. Je lepší dát prachy na přístroj ve sbírce než si ničit záda v lese.
Vidlákovi - sledujte i vítr, protože ten odnáší vodu, která jinak vždy spadla zpět ve formě rosy nebo mírné ho deštíčku. Jsou to nepatrné srážky, zato je jich hodně každý den, kdy se voda odpaří,a v noci spadne. Když ji vítr odnese pryč, nemá se ze vzdušné vlhkosti co do půdy vrátit. Klíčové je, jako barvu má pole. Když hnědou, chová se stejně jako betonová plocha. Absorbuje teplo a v noci jej vyzařuje, stoupající proud horkého vzduchu potom odhání srážky. Když zelenou, je odpar a změny teplot násobně menší. Malý vodní cyklus je narušený, teď dodává vodu ještě velký vodní cyklus, ale srážky z Atlantiku a Severního moře se každý rok dostávají menší vzdálenost od moře. kvůli tepelným ostrovům způsobeným hnědou půdou.
Po 30 letech nových metod hospodaření zjišťujeme, že jsme si zadělali na pořádné problémy. Ovšem v té mizerné praxi pokračujeme dále. Nejlépe asi hospodařili s půdou zemědělci před 1948. Tehdy bylo ještě dost organické hmoty. Pak přišly JZD a státní statky. Ti hospodařili o poznání hůře, ale díky množství kravínů dávali dost organické hmoty do půdy a tak byl úbytek nepatrný. Drastická změna přišla po 1989 s novými způsoby hospodaření a razantním omezením druhové pestrosti plodin na polích. To vše má důsledky, které vidíme jako sucho nebo povodně. Na pouštích také prší a dost lidí se tam utopí, ovšem to je kvůli tomu, že spadne velká srážka a pak se žene korytem vádí přívalová vlna, která smete všechny, kdo se jí nachází v cestě.
Vidlákovské roční úhrny srážek
v posledních pěti letech příliš nekorespondují v úhrny v Čechách. Koneckonců to bylo znát i z Vidlákových průběžných reportů, kdy se nám tady v Čechách prášilo od kopyt a sandálů, zatímco Vidlák reportoval z Vidlákova podstatně optimističtější stav. Takže vyvozovat z lokálních dat celorepublikovej stav jest dost ošidné.
Tady u nás byl nižší úhrn srážek subjektivně poznat i podle toho, že v devadesátých letech tak agresivně se všudemožně rozrůstající roští a mlází tu v posledních letech zřetelně ubylo na intenzitě. A letos zase mlází trochu povyskočilo.
A ještě jedna drobnost
ono záleží i na odparu. V posledních létech (kromě letoška) zřetelně přibylo dnů s jasným počasím. Mám okno na východ a předchozích létech mne téměř pravidelně budívalo sluníčko vycházející za kopcem, což dříve nebývalo, letní dny se všelijak zamlženým počasím subjektivně dost ubyly. Takže asi tu celkově nějak ubylo vlhkosti ve vzduchu, a sluníčko a vítr ve vysoušení nabyly na intenzitě.
Re: JP Tak pokud jste si nevšiml, Vidlák
si dovolil napsat v článku, že píše o kraji, ve kterém žije on sám, nikoli Johan Pohan. Neboli dovolil si napsat něco málo o své dědině, obci selu, vesnici, městečku, nebo jak to chcete podat.
Vůbec nepsal o nějakých průměrech v ČR.
nikoliv o počasí, ale video o proškolování doktorů
https://www.protiproud.cz/zdravi/5519-system-hraje-zlocinnou-hru-jak-na…
Vidlák je bezcharakterní lump, protože
soudruzi redachtóři z ČT nám tady vykládají, že letos proběhlo
"nějvěčí pjecetileté sucho a posledních pjecet let",
tudíž že se máme připravit na čerpání "velmi výhodných" dotací(otázkou je, pro koho, že ano), a on si tu dovolí drze mlít o betónu ze spřátelených soudružských betonárekLasselsberger. A pochopitelně nejenom těch.
Ano, přátelé, udělejte si někdy v létě cestu k nejbližší výrobně betonových výrobků a spadne vám brada, když uvidíte denní kvantum vyexpedovaného betonu v podobě dlažby, obrubníků, trubek, vpustí a obdobných hovadin.
Když už tady špiním soudruhy a kopu do Vidláka, ten LB má v ČR neuvěřitelných 41 "dobývacích prostorů", jedno hezčí místečko, než druhé.
https://www.lb-minerals.cz/cz/o-spolecnosti#c
U nás je ZATÍM díky charakteru půdy
a průsakům z Labe vody docela dost. Ale zužuje se pás dostatku - koštuju to na momentálních cca 1,5 km vzdušnou čarou od řeky. Za ním začíná nutnost závlah a studní.
Ale jsou tu místečka, kde najednou na kopečku vyvře pramen a uprostřed pole se na pár let opakovaně dělá rybníček. Vypadá to legračně, když na poli na vrcholu svahu svačí volavky, čápi a kachny a kvákají žáby :o)) Patrně je to stále ještě důsledek povodní z let 2002 a 2013, kdy vznikly nad Mělníkem velké laguny, které vytlačily spodní vodu 15 km proti proudu Labe. po povodních se postupně vsákly, ale vytlačenou vodu stále ještě drží.
Za a nad pásem dostatku se i letos při sklizni pěkně prášilo, hořely kombajny a orba asi byla taky pocuc.
Koukal jsem, že letos i na malých polích byla provedena hluboká orba a teď je mnohde zaseto "zelené cosi", co bude zaoráno jako zelené hnojivo. To začali místní vidláci praktikovat tak před pěti lety a asi se to osvědčilo.
Ale i v pásu dostatku ubylo vody. Ještě tak před osmi lety jsme na zahradě kopli jámu na strom a ani jsme ji nemuseli zalévat, protože na dně stála voda. Zahradu jsme sekali co 14 dní a prakticky jsme nezalévali.
To je pryč. Letos byla zahrada i se zaléváním jako mlat a trochu trávy přežilo jen pod stromy a keři. Sekali jsme asi třikrát, bo jinak nebylo co. Výhodou je, že pochcípaly půdopokryvné plevely a mech.
Ale jestli kůrovec sežere všechny lesy na hřebenech a v důsledku toho vyschnou blata a pramenišťata, budeme mít VELKÝ problém. Bo všechna voda z Čech, Moravy a Slezska ODtéká.
To s tou orbou je pravda,…
To s tou orbou je pravda, zrovna minulý týden jsem si říkal, že letos po republice vidím stračně moc hluboko zoraných polí a odhadoval jsem, že všichni chodí číst Vidláka. Každé zorané pole bod pro něho!
Hluboká orba
Mohu potvrdit. Včera jsem byl venčit psisko a nad blízkou vesnicí hluboce zorané pole. Málem jsem nevěřil vlastním očím, už jsem to tu neviděl dobrých deset let. Za chalupou mám ale zasetou pšenici do toho stejného mlatu co předchozích deset let. Zřejmě tu hospodaří "jinej gang".
Orba
Pole zorané hlubokou orbou rozruší zeminu příliš utuženou těžkými stroji a tak se pak voda lépe vsakuje. Také pole zorané na podzim lépe zadrží všechny zimní a podzimní srážky, které zůstanou pěkně v místě a nikam neodtékají. V létě se to potom hodí.
Možná mají hlubokou orbu na svědomí hraboši
A ne sucho !
V trojúhelníku Pohořelice, Znojmo, Mikulov
jedou prakticky až teď podzimní práce na plné pecky. Hluboká orba a ozimé výsevy (na hrách mohutné nálety holubů). Hraboši jsou utopení a vyžraní volavkami (před odletem pomáhali i čápi).
Nebo
levná nafta.
Re: Občan No jestli sekáte trávu co dva týdny, tak
jste pěkné čuně.
Je ovšem skutečností, že se najdou hovada, která ji sekají každou sobotu a následně vytáhnou hadici s vodou a škopek s hnojivem, aby jim ta tráva lépe rostla.
Nechápu a nerozumím.
Bejvávalo...
Sekávali jsme, protože rostla jako blázen a za těch 14 dní to bývalo tak akorát, aby to ještě vzala sekačka.
Poslední tři roky sekáme tak třikrát-čtyřikrát za sezónu, bo není co sekat. Léta byla tak suchá, že tráva úplně zmizela na většině pozemku. Ale letošní podzim a začínající zima dávají naději, že by se porost mohl s malou pomocí dosetím obnovit. Tak to snad vyjde.
Občane, ale to je místní problém
Já jsem třebas letos u Prahy nestačila sekat,od dubna na chatě kvůli malým dětem každý týden, jinde za tři týdny, a to už koš sekačky nepobral, musela jsem to nechat ležet. Tráva rostla jako blázen i v říjnu.
Takže nejde zevšeobecňovat.
To rozhodně.
My jsme totiž také zhruba "u Prahy" :o))
A tady je situace s vodou hooodně proměnlivá. Letos se to díky srážkám dost srovnalo, ale i tak tu byla a jsou místa suchá jak troud. Celkově to je ovšem paráda, protože i v lese uschlo mnohem méně stromů, znovu se zazelenala některá vyschlá místa, přežily některé v alejích dosázené stromy, mokřad je zase správně mokrý a zabydlený a na jedné ze struh se usadili bobři. Kdyby to vydrželo ještě příští rok, voda by se dostala ještě výš a to by bylo super.
Trávu jsem sekal letos pouze dvakrát,
naposledy koncem července. Pak jsem ji nechal odkvést, vysemenit. Na jaře vyhrabu. Sousedé si klepou na čelo, že jsem idiot nebo lenoch. Lenoch možná, idiot ne. Idioti perou na valše, lenoši v automatické pračce.
Každý rok nebudou brambory za 1Kč/kg
Pane Targusi, nesekám každý týden, ale když dávám trávu pod brambory, tak musím trávník přihnojit.
Sekám na vysoko, nezalévám, příroda si pomůže.
Vidlák se odkopal!
Káže vodu a pije víno - co ten tvůj vydlážděný dvorek, kterým jsi se tu nedávno chlubil :-)
Ale měl bych jinou otázku. Neměl bys Vidláku statistiky z celé republiky? Jedna věc je, že to vycházi OK u vás, druhá věc je, jak to je ve zbytku ČR.
Jinak měl bys radost. Všechna pole, kolem kterých chodím jsou letos hluboce přeorána. Vloni ne, letos ano.
Skleněná róza
Napsal uživatel IQ Tykve (neověřeno) dne Ne, 20. 12. 2020, 08:22Trvalý odkaz
Napsal uživatel vidlak dne So, 24. 10. 2020, 13:15
In reply to DVŮR by MNOP (neověřeno)
Trvalý odkaz
Zdravím MNOPe. Na dvoře už…
Zdravím MNOPe. …..
….Nechtěl jsem, aby se mi tam vsakovala voda. Všechna je svedená do nádrže, která je zakopaná pod trávníkem a tou třešní co je na fotce. Vodu potřebuju použít a ne ji mít ve sklepě.
https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/musim-se-pochlubit
Vidlák je zde má ;) Prostě umí :D
https://www.vidlakovykydy.cz/index.php/clanky/par-statistickych-udaju
Perfektní!
Koho zajímá, co Greta tvrdí o celkovém množství srážek ve střední Evropě nebo rovnou u vidláka doma? Nikoho, prostě Greta je podle vidláka blbá i když nemá tušení, proč vlastně.
Pan vidlák je excelentním příkladem klimatického Šmuclera.
Scallope, problém s Gretchen je ten,
že 1) děvenka odříkává, co ji naučili rodiče (resp. matka, která ostatně obvykle postává za ní a napovídá), 2) chce všechno hned teď a najednou a 3) sama nerozumí tomu, co vykládá.
A, sorry jako, ale věřit někomu, kdo vykládá, že "vidí kysličník uhličitý", je opravdu těžké.
Re: Občan Když kysličník adekvátně
stlačíte a zchladíte, můžete si něj dokonce šáhnout.
Sice vám pak omrznou ruce, ale to jsou trapné detaily.
Prostě Greta má pravdu a "hotofka".
Nesmíte
ho mačkat v dlani. Pak se nepopálíte.
Nepopletl jste to? Není…
Nepopletl jste to?
Není Šmucler excelentním příkladem klimatické Gréty?
Pátek
Chodí Greta do školy v pátek?
Ale
dvorek jste si taky vydláždil,tak nekecejte
Re: Gaia A dešťovou vodu z dvorku
svedl do nádrže pod dvorkem.
Jukněte do kydacího archivu, anebo do dnešní diskuze, je tam odkaz.
Btw. Vy jste dnes snídala nezralý citrón?
Vy Gaiu neznáte, ale až ji poznáte, tak poznáte, že ji vlastně
neznáte...
Gaia už léta žije na citrónové dietě.
Citróny snídá, obědvá i večeří a zapíjí je octem.
Možná, kdyby Gaia
posolila, olízla, do sebe obrátila a pak teprve ten citrón, možná by nebyla taková jaká je.
Ale, kdyby to prováděla moc vytrvale, mohla by skončit jako Sasin včera ráno
a to by taky nebyla žádná hitparáda.
třeba by stačilo, kdyby zkusila ten citron dát do
rýmovníkového sirupu. On má nejen zajímavé působení na člověka lidského, ale i krásně provoňuje prostor. Každé ráno lžičku a....
https://vitalplus.org/rymovnik-prirodni-zazrak-ktery-bychom-meli-mit-vs…
Laskavě
neučte Gaiu chlastat, nebo s ní v noře nevydržíme :D
no právě že vydláždil a nevybetonoval.
Mezi kostkama jde část vody dolů u betonu ne. Naši předkové co to vymysleli nebyli hloupí/jako my/.
Gaio - můj dvorek je…
Gaio - můj dvorek je vydlážděný už nejméně 300 let. Jen se mění skladba. Když jsem pod dvorkem kopal nový vodovod, našel jsem tři dláždění. Zhruba ve třiceti centimetrech je cihlová dlažba. O dvacet centimetrů níž začíná dlažba z velkých plochých kamenů a o dalších třicet centimetrů níž je dlažba z místní břidlice mizerné kvality. Víte, já nevolám po tom, aby si lidi nedláždili dvory. Já jen říkám, že když si lidi dláždí dvory, tak se mění situace. Voda se nevsakuje, ale odtéká. Když se ve městech zadláždí obrovské plochy a voda se odvede do řeky, tak prostě budeme mít sucho i kdyby pršelo dost a pravidelně.
Samozřejmě to všechno má řešení, kdy mohou být všichni spokojení - v urbanizačních plánech počítat s oblastmi pro vsakování. Nesvádět dešťovou vodu do řeky, ale do rybníka na návsi, rybníčku v parku, rybníka za městem. Nové domy dneska už musejí mít nádrž na dešťovou vodu a trativody na vsakování - tedy to, co měl před sto lety u baráku každý. Všude u okapů stály sudy a zbytek vody neodtékal do kanálu, ale vsakoval se. Mimochodem, přesně tohle jsem udělal já. Voda ze zadlážděného dvorečku a okapů neodtéká do městké kanalizace, ale zůstane mi pěkně v nádrži. Já jí pak vezmu a vyzavlažím ji na zahrádce a vinohradě. Tam se kytičky napijou a zbytek se pěkně vsákne a časem mi doteče do studny. Je to asi tak o 1000% lepší než voda odteklá do čističky a pak do Moravy.
Zároveň jsem na dvoře v tom dláždění udělal takový ostrůvek do kterého jsem zasadil cukrový javor. Musel jsem se prosekat třemi dlážděními a do jílu přidat docela dost kvalitního humusu, aby to ten strom zvládl. Ale za pár let bude sloužit jako přírodní klimatizace. Moje kamenné dláždění navíc nevytahuje z podloží vodu kapilárami, protože kámen narozdíl od betonu není nasákavý. Mezery mezi kostkami postupně obsadí mech a různé řasy. Všechny fasády budou postupně jižansky bílé. To dohromady zařídí, že se doma nepřehřejeme a nebudeme potřebovat klimatizaci.
A samozřejmě - starat se o ty obrovské nekonečné lány, které mají ještě větší vliv než městská zástavba. Z nich toho pokud možno nesmí moc odtékat. To jsou naše přirozené vodoteče. To jsou naše hlavní rezervoáry. Je jich víc než lesů, které jsou navíc v kopcích, kde vždycky voda odtéká tak jako tak.
A situace se skutečně mění - nikdy jsem neviděl tolik zoraných ploch s tak velkými brázdami jako letos. Dokonce brázdy byly napříč svahem - neuvěřitelné. Každá brázda je jako mez. Všechno, co tam do října do března spadne, to tam zůstane. Kdyby se v Evropě vzalo 10% peněz, co se dává na uhlíkovou neutralitu a použily by se na vodoteče, správnou orbu, výrobu hnoje, výsadbu větrolamů a vývoj menších traktorů, kdyby urbanizace počítala rovnou s tím, že dešťová voda nesmí rychle odtéct do řeky, ale nejdřív musí projít zemí nebo se musí alespoň využít ještě jednou na zalévání, tak je problém vyřešen.
orba
Pane Vidlák.
Zaznamenal jsem nový pluh,který neobrací ornici,ale jen prořeže,dlátuje do požadované hloubky,třeba i 50 cm,tak nevím,jestli to bude lepší orba?.Určitě s ním nejde zaorat hnůj,snad to využijí jen ti,co nehnojí organickým hnojením.
To je podřezávač. Ve…
To je podřezávač. Ve zdejších krajích už má skoro každý. Pokud se z něj nestane univerzální nářadí pro každý rok a každou situaci, tak nejsem proti němu. Jeho funkce je provzdušnění půdy, protože ji prořeže a nadzvedne, tím se to trochu rozdrobí a vylehčí. Třeba po řepkách je orba zbytečná. Řepka dělá hluboké kořeny a kyprou prsť, takže když se po řepce hned seje ozimná pšenice, je nejlepší použít toto nářadí. Stejně tak se hodí, když je suché jaro máme ozimy k zaorání. Orat na jaře je riziko, protože půda vyschne. Použije se diskový pluh, který "pošrábe" povrch s nepoužitelným ozimem a podřezávačem se nadlehčí půda pro třeba kukuřici.
Bohužel se z prořezávače asi stane nový evrgrýn na všechno. Je snazší ho tahat, nežere tolik nafty, vezme na jednu úvrať mnohem větší plochu než pětiradličák a bude pokušení ho používat i tehdy, když je to špatně.
Takže když to shrnu - je to dobré nářadí pro konkrétní situace, kdy je orba nemožná z důvodu nedodržení agrotechnických lhůt. Ale pokud bude snaha s ním nahradit orbu jako celek, tak to bude místo dobrého sluhy zlý pán.