Práce a plat

NA PRÁCI PRO KAŽDÉHO za důstojnou mzdu stála levice po celou dobu své existence až donedávna

----

Určitě ne. 

Teda alespoň pokud počítáme komunistickou stranu do levice. 

Všechny ty Gulagy, kde se stavěly silnice, vlakové tratě, dopravní kanály, kácely stromy na Sibiři, plácaly cihly a plat tam nebyl žádnej a dvě misky kaše k obědu místo jedný už byla událost tak pamětihodná, která se objevila hned v několika románech. Byla to otrocká práce. Nic důstojného a už vůbec ne za důstojný plat. 

 

Když si o tom nějací uprchlíci dovolili vyprávět ve Francii veřejně, tak je francouzská levice uštěkala a udělala z nich vyvrhele. Nějaká důstojnost je nezajímala vůbec. - Pravda, jednalo se o Rusáky, kteří jistě nějakým záhadným způsobem mohli za kapitalismus ve Francii, takže jim to patřilo za všechno, co si museli ubozí francouzští odboráři vytrpět, a Rusáci samozřejmě neměli bejt nenažraný, ale práce pro každého za důstojnou mzdu to prostě nebyla. 

Podobně otrocká práce v našich PTP dělala problémy i samotným našim soudruhům. Ne morální problémy, na to byli příliš integrální svině a příliš morálně okoralí, ale ideologický problém z toho měli. 

Můžete sice držet kluky zavřený v pracovních lágrech a říkat tomu náhražka za vojnu, můžete současně křičet, jak se maj všichni obyvatelé dobře, můžete dokonce zmlátit každýho, kdo jen cekne proti, ale abyste sami uvěřili, že jste zavedli nějakej spravedlivější a důstojnější řád, to se vám nepodaří. - Plus třeba vaše manželka někdy potkává svoji bejvalou sousedku a ta se s ní bojí promluvit ba i jen přiblížit. To se pak necejtíte, jako ten největší a nejspravedlivější člověk na světě.   

Že byste měli nějakou spontánní podporu ze všech stran a dokonce přesvědčili ty samotné kluky a jejich rodiny, že ta soda, co jim dáváte je vlastně ráj, to se vám nepodaří. Plus u spousty dalších lidí. Spousta lidí vám samozřejmě zase tleská, když z toho maj osobní výhody. 

Napsal jsem komunisty? U nás se po únoru 48 se přeci sloučila ČSSD a KSČ, takže i bratři, nebo co bylo tehdy v ČSSD oficiální oslovení, mohli snadno předvést v praxi, jak moc to s prací pro každého za důstojnou mzdu myslí vážně. Prostě by jen říkali svým novým spolustraníkům, se kterými sdíleli moc, že by mohli důstojně platit i ty, které nemají rádi nebo dokonce, že by je mohli nechat dělat práci, kterou už dělali a byli v ní jaksi dobří, takže vydělávali jaksi nadprůměr, než na ně nastoupili ti levicoví komunisté s pomocníky z integrované ČSSD. 

To nás přivádí k tomu, za co se u práce vlastně platí? - Jedna z důležitých věcí, která za kterou se platí je vydírací potenciál. Čím ho máte vyšší, tím větší mzdu můžete chtít. Je celkem jedno, jestli jste německý automobilový inženýr nebo arogantní černošská modelka v USA. Ani o tom nemusíte vědět. Stačí, že jste nějak otrávení prací, máte pocit, že byste měli vypnout, že byste se měli pustit do něčeho dalšího a oni vám sami nabídnou víc peněz, jen aby si vás udrželi. 

Stejně tak v českém městečku je firma, která málo platí. Zaměstnanci by chtěli více. Firma si doveze Mongolky a šup, vydírací potenciál českých zaměstnanců letí komínem a ještě se z jejich daní bude doplácet na Mongoly, protože dělaj větší bordel, je potřeba víc policistů, mongolské děti začnou chodit do školy a potřebují víc péče od učitelek, protože ani neumí česky atd. 

Mongol vám nadaneho německého inženýra nenahradí a Mongolka vám nenahradí černošskou modelku, která měla postupně mediální aférku s černoškým basketballistou, s rapperem, s běloškou zpěvačkou, několika herci, s politikem a režisérem a tak je momentálně hvězda pro černošský puberťačky a zvedá prodeje každýho časopisu, na kterým se objeví. Prodává těm holkám únik a dává jim naději, sice iluzorní ale dává.

Mongolka za to nahradí každou tetku v českém městečku, která si bezmyšlenovitě odkroutila svých 8 hodin u stroje a pak si šla domů. 

Druhá věc, za kterou se platí je hodnota, co přinášíte. Supermarkety by klidně mohli fungovat tak, že vás pustěj do skladiště, najděte si co chcete a přijďte ke kase. Bohužel, zabralo by vám to strašně času. Proto se dává zboží do regálu, je tam srovnáno podle celkem intuitivního systému doplňovači, takže ho rychle najdete. Za to jsou oni placeni. 

Personál v restauraci je placen za to, že je rychlejší si to jídlo koupit, než ho sám uvařit. U zubaře platíte léta studií, materiál a vybavení za to, že vás zbaví bolesti či ošklivosti. U televize platíte skrze reklamu (koupené zboží) za zábavu, která vás dobíjí atd. 

Manažeři jsou placeni za organizování práce, za odpovědnost, za znalosti v oboru, za umění jednat s lidmi, za pověst, zkušenosti, intuici atd. 

Kurvy za ochotu udělat za peníze to, co není ochotna dělat vaše žena z lásky. 

Duchovní vůdce si platíte za to, aby vám dali iluzi nějakého smyslu života, popřípadě vám je platí vaše vrchnosti, abyste žili ve strachu a nebouřili se. 

Když lidi nebudou ochotni platit dost peněz za výrobky/služby vaší firmy, buď proto, že je výhodnější si to udělat sám nebo se toho vzdát nebo protože je konkurence z druhého konce světa lacinější než vy, tak na důstojnější mzdu zapomeňte. 

Již staří Římané nebyli schopni konkurovat ceně egyptského obilí, přicházeli o živobytí, ale protože měli dál volební práva, tak v antické verzi sociálního státu si je politici upláceli chlebem a hrami (plus další spoustou dárečků), takže nakonec neuměli ani pracovat ani bojovat, neměli pocit zodpovědnosti za stát a společnost, chovali se jak nároční teenageři a celý systém se zhroutil, protože je zajímaly více vozatajské závody než životní starosti v podobě barbarů před branami. 

Jak se to jen podobá dnešním USA a EU, kde je chudina uplácena potravinovými poukázkami, podporami, příspěvky na bydlení, aby dala pokoj seděla před TV a protože má volební práva, tak se okolo ní skáče, lichotí se jí a ona dělá bordel, aby si vyřvala víc a víc za nic. Demokratická strana si na jejím uplácení postavila volební strategii. 

Když v USA vypukla aféra s Floydem, jenž se chudák globálně proslavil až po smrti, tak jeden Američan na svém blogu poznamenal, že byl milý Floyd nezaměstnatelný. No úplně ne, když dělal občas vyhazovače, ale ve většině normálních zaměstnání ano. Dovedete si ho představit, jak dělá pravidelně od osmi do pěti, jak vedle vás sedí v kanclu, odpovídá po telefonu, včas chodí na schůzky, jak ho jeho nadřízený upozorňuje na jeho pracovní nedostatky a chce po něm vyšší výkony? Jak mu svěřujete náklaďák i se zbožím, autobus s dětma nebo třeba recepci umělecké galerie? V USA, kde se zaměstnanec tamějšího krámu pro kutily musí 3 měsíce učit nazpaměť všechno zboží a skládá z toho zkoušku? 

Na to mít důstojnou mzdu za práci je taky potřeba být ochoten pracovat a do práce patří i studia, která děláte před samotným zaměstnáním. 

Co nový zaměstnanec, který okrádá ostatní zaměstnance, co se hádá se svými šéfy, protože si myslí, že mu nemají co poroučet. 

Nejde jen o lidi bez pracovních návyků, nekvalifikované či nějakým způsobem problematické. Jde i o lidi s jinou nebo příliš vysokou kvalifikací. 

K čemu byli technici po revoluci, když se rušily firmy? K ničemu. K čemu byli zaměstnanci obuvnického a textilního průmyslu, když nebyly firmy, v kterých by pracovali? K ničemu. K čemu byli chlapi z hutí a hromady dalších podniků? 

Máte je zaměstnávat uměle a firmy budou vyrábět na sklad? Má stát ve své moudrosti zakládat firmy, kde je bude zaměstnávat? 

To ve Velké Británii je směšně jednoduché začít podnikat. Takže tam vzniká spousta malých firem a firmiček a spousta lidí se tam stává živnostníky, než by byli na podpoře. Tu práci/kšeft si najdou/vymyslej sami a je to tam díky Thatcherové, která ekonomice rozuměla a její opatření bylo méně buzerace, méně přerozdělování, usnadnění podnikání. 

Ona udělala rámec, který umožnil vznik skutečnejch pracovních míst. Těch potřebnejch. 

Co udělala ČSSD pro zaměstnanost? Nezrušila ani předpis, nic nezjednodušila a rozházela hromady peněz za investiční pobídky, za který si pak cizí firmy taky třeba postaví výzkumné centrum u nich doma. Takže z nízkých platů našich zaměstnanců se financují vysoké platy v cizině a jejich další technologický náskok. 

Odkud se berou peníze na podpory? Seberou se těm, co doopravdy dělají něco užitečného, takže zdražují jejich práci - a to vyhání část práce do ciziny. 

Bravo levicové úsilí za vyšší platy. - Proč se radši nenaučit něco o ekonomice, než si začnou hrát na čarodějné učně?  

To, co tu vyrábějí západní firmy, aby to pak prodávali doma je to samý, jen to je ta příliš daněná práce, co jde k nám. 

Soudruzi z divadel si zas stěžují, že jim stát nepomáhá, ale stát jim nemá pomáhat, oni si na to mají vydělat sami a lidi mají mít dost peněz, na to, aby si ty návštěvy divadel zaplatili se vším všudy. Na co má traktorista z Horní Dolní ze svýho platu doplácet na ansámbl Národního Divadla, aby tam pološílenej Burian rušil jedinou skutečně populární hru, protože na ni lidi moc choděj a tak když ji zruší, že jako teda budou chodit na to ostatní. 

V Británii jsou divadla podnikání a když producent padne na něco, co láká diváky, tak to hraje pořád dokola, aby vydělal. 

V Británii socialisti vládli v podstatě od války, odboráři všechno blokovali a 35 let se nehnuli z místa. Až když Thatcherová přišla na to, jak odborům zlomit moc (takovými záludnostmi, jakože si odboroví bosové musí nechat odsouhlasit stávku odborářskou základnou, místo aby si je vyhlašovali dle své libovůle). 

Britové si Thatcherovou zvolili, právě proto, že jim slibovala práci za důstojnou mzdu, socialisti to nedokázali a světe div se, že železná pravičačka to splnila. 

Jak na ni sestoupily ty magické znalosti? Její tatínek měl totiž hokynářství, bádal o tom celej život a dobře si uvědomoval, že by nikdy nebyl schopen naplánovat zásobování tak rozsáhlé na dlouhou dobu dopředu. Když mu vypadl dodavatel, pro něco důležitýho, tak ho nahradil, co nejrychleji. Když mu tam nečekaně nabídli nějaké nové zboží, tak zkusil jak to půjde. - Jak vypadalo zásobování tady pod vedením strany si pamatujou všichni, co to zažili.   

Ten čínský vůdce, který rozjel komunistický kapitalismus měl taky otce obchodníka a rozuměl skutečný ekonomice. 

Ve Francii zas levicové úsilí za důstojné platy vedlo k tomu, že noví zaměstnanci nedostávali trvalý pracovní poměr, protože to bylo pro firmy moc drahé. Takže vedle sebe pracovali dva lidé, jeden byl v podstatě nevyhoditelný, fasoval stravenky, měl větší plat, dovolenou a další výhody a chudinka vedle něj nikdy nevěděl, jestli mu to prodlouží na další půlrok, o stravenkách si mohl nechal jenom zdát a samozřejmě, po něm se chtěly větší výkony, protože mohl skončil lusknutím prstů a tak nebyl v pozici dělat kyselý ksichty, ani když to začali přehánět. 

V podstatě ze svý bídy živil kolegu vedle. - Výsledek snah o důstojnou mzdu garantovanou zákonem či odborama. Tím se samozřejmě odboráři nezabývali, protože tak nějak tušili, že kdyby do toho vrtali, tak přijdou o privilegia a samozřejmě, socialistická strana stála na podpoře odborů, tak do toho taky nevrtala. 

Tam kde si to odboráři vynutili tak, že všichni budou mít stejný privilegia a žádný dočasný zaměstnanci nebudou a všichni pracujou za plnou mzdu se všemi výhodami, tak taky skončila celá firma, protože když firma nevydělá dost, tak nemá na platy. 

Ona totiž ekonomika je opět komplexní systém a když začnete zasahovat do jejích procesů aniž byste je chápali, tak to pak má vámi nečekané důsledky. Když firmám seberete možnost se rychle přizpůsobovat situaci, tak je to bude stát peníze. 

Jedno z pravidel je, že každé rozhodování má být na nejnižší možné úrovni. Dokonce máte nervové buňky ve střevech, aby se mozek nemusel starat o dávkování enzymů. V mraveništi královna neřeší, kde se má shánět jídlo. Dělnice vyběhnou a až nějaká najde jídlo, tak se k ní ostatní přidávají. Včelí královna nerozděluje ráno úkoly, aby včelky věděly, co budou dneska dělat.  

Moudrý a bystrozraký ideolog, co ví všechno nejlíp, ten nikdy nebyl a každej, kdo se o to pokoušel, způsobil katastrofu. Kdo chce vědět, jak si vedou naši brilantní prognostici ve vedení státu, ať se jde poptat u těch statisíců s exekucema nebo u těch, co radši frnkli do ciziny, ať se podívá, komu patří naše firmy a kde končej peníze, co se tady vydělají. 

Jobs a Wozniak měli fotry pracující v elektronickém průmyslu, pro americkou armádu. Ti jim jako malejm klukům vysvětlovali fungování elektroniky a kluci si s tím mohli hrát. Tak se stalo, že osobní počítače vymysleli právě takovíhle kluci a ne moudří šéfové IBM a už vůbec ne moudří šéfové v Tesle Karlín. 

Pamatuje si někdo, jak v osmdesátejch letech Japonci plánovali počítače páté generace, když byli někde u druhé? Plánovali tak dlouho dopředu a naplánovat internet je vůbec nenapadlo. Teď už Sony nevyrábí ani laptopy a přitom je dělali tak kvalitní. IBM to prodala Číňanům. Jobs taky neplánoval, že vymyslí iPod, ale předvedli mu pidi HD, aniž by sami měli ponětí, k čemu by to bylo dobré a on si uvědomil, na co to může použít. 

Třetí věc. Co je důstojná mzda je věc poměrná. 

Když Vidlákův mini Jules Vernes sepsal fikci o tom, jak navštívil Egypt, tak to nebylo proto, že by doopravdy musel navštívit Egypt a trpěl tím, že ho nenavštívil. Za socialismu jsme tam nejezdili skoro nikdo a nijak nám to nevadilo, stejně jako nám dneska nevadí, že jsme nebyli na dovolený ani na blbým Marsu. 

Co mu vadilo doopravdy je právě to srovnání s ostatními. Nedůstojné je, že máte výrazně míň než vaše okolí. Ne nějaká konkrétní věc. Až bude Vidlákovic sousedka lítat dvakrát ročně na Jupiterovy měsíce, tak bude nepříjemný říkat, že vy neletíte ani na ten blbej Mars a jste na léto zase jen na Měsíci. 

Kdysi jste byl frajer okolí, když jste měl obsidiánový nůž. Zkuste tím machrovat dneska. To jen pro srovnání.