Svéráz národního rybolovu na vlastní kůži – Admirál Grog na Volze v roce 2002

Autor
Štítky
Admirál Grog

I

Něco o Brest – Litevsku a armádách tudy procházejících  - co je to loď -  kouzlo a genialita objevů učiněných  mimoděk  - pár slov k posádce -  co je admirálský večírek - jak jsme plánovali cestu do Ruska -  potíže s tlumočníky -  stručně o naší páté koloně v Rusku. 

Tak jsme konečně tady – zkontrolovali nám pasy a víza, proclili nás a nás propustili náš autobus skrz Polsko – Běloruskou hranici do prostoru bývalého Sovětského svazu. Přejíždíme  most přes řeku Bug a vjíždíme těsně za hranicí do města  Brest – Litevsk. 

Oba zeměpisné názvy vzbuzují v sečtělém Čechovi historické reminiscence. O linii na řece Bug se během I. světové války vedli opakovaně prudké boje a kterýsi paralýzou stižený generál rozkazoval Švejkovu 11. Marškumpanii do těchto míst bojovat za Rakousko – Uhersko. 

V Brest – Litevsku se podepisují mírové smlouvy, které se pak jmenují Brest – Litevské a Brest – Litevsk také má pověst města,  přes které v době válek procházejí vojska slavných armád. Nejdříve městem slavnostně pochodují v uniformách s nablýskanými knoflíky dobývat bohatství a slávu směrem na východ. Po nějaké době se většinou velmi svižně, již ne pochodovým krokem v roztrhaných uniformách vracejí s ohněm v zádech směrem opačným. 

To všechno se mi honí hlavou, když pozoruji z okna autobusu svižný tok Bugu ztrácející se v hustých vrbičkách meandru řeky. Nepřijíždíme sice v žádném případě do Ruska s dobyvačnými či nepřátelskými úmysly, ani v době války nebo v jiné pohnuté době a tak nás, jak doufáme, nepotká osud slavných armád. Na druhé straně nejedeme sem dělat nic zcela běžného, není před námi žádné široce prošlapaná cesta dlážděná nabídkou cestovních kanceláří. 

Jedeme na Volhu. V autobuse sebou vezeme v rozebraném stavu loď. 15 metrovou, 3,5 metru širokou loď. Kromě lodě vezeme velkou spoustu různého haraburdí, které podle jedněch či druhých nezbytně potřebujeme. Loď hodláme postavit v Samaře, městě na střední Volze. Naložíme na její palubu všechno haraburdí, nalodíme se na palubu, samozřejmě pokud se tam pro to haraburdí vejdeme a pojedeme do Saratova, města nacházejícího se cca 600 km níže po proudu. 

Zde se pokusím naši loď popsat tak, aby o ni i neškolený čtenář získal dostatečnou představu. Základem konstrukce je 6 vzduchových 12 m dlouhých vaků o pr. ½ m , jejichž původní poslání bylo nést konstrukci nafukovací haly. Jejich posláním na naší lodi je vytvořit podle Archimédova zákona dostatečný výtlak. Je pravda, že se docela zapotí. Vytlačit nad vodu 15 – 18 tlusťochů, hromadu žrádla a pití a různého haraburdí, které sebou taháme, to dá Archimédovi zabrat. 

Na těchto vacích je posazená konstrukce z trámků a desek, původním posláním šalovacích. Tato konstrukce tvoří první a zároveň jedinou palubu lodě (v podpalubí je všude voda).

Na palubě je umístěna v první řadě lodní kuchyně – alfa a omega spokojenosti posádky. Nachází se na  přídi před stěžněm a její hlavní vybavení tvoří starší stolokrb. Na dřevo, takový, který na vaření používaly naše babičky, popřípadě se s ním můžeme setkat na některé chalupě či chatě. Posádka stolokrbu s láskou přezdívá Reaktor. Dále se zde nalézají různé bedny s potravinami různé nářadí, slouží převážně k získávání a dělení dřeva, haraburdí, sloužící převážně k překážení a 2 lavice. Ty jsou většinu dne do posledního místečka zaplněné členy posádky, kteří uvážlivě komentují způsob přípravy pokrmů, radí kuchaři, líně pochlastávají, ujídají a překážejí kuchaři a sobě navzájem. 

Díky tomuto soustředění živé váhy posádky v kuchyni, příď lodě většinou směřuje pod mírným úhlem pod vodu. To vyvolává u neškoleného pozorovatele dojem, že se loď potápí.

Dojem, že se loď potápí, vylepšuje čelen. Čelen ční z kuchyně před přídí a prodlužuje loď. Tvoří jej konstrukce z trámů zužující se směrem dopředu do špičky a stoupající pod mírným úhlem z vody. Díky čelenu neškolený pozorovatel může také nabýt mimo jiné dojmu, že naše loď je skutečná loď. 

Čelen slouží převážně k narážení do břehu. Na čelenu je připevněn naviják s lanem umožňujícím sklápění stěžně (a naopak). Na čelenu se jinak povalují různá svinsky zašmodrchaná vyvazovací lana a členové posádky, ti, kteří se nevešli do kuchyně. Ti společně s lany vydatně překážejí, když je občas třeba sklopit stěžeň.

Stěžeň má naše Loď jeden a to hned za kuchyní ve směru k zádi. Jsou na něm navěšena dvě rahna s plachtami, pozorovací koš s provazovými žebříky a spousta lan a špagátů sloužících k ovládání plachet. Špagáty a lana jsou nadány vrozenou schopností se zamotat, zadrhnout, zachytit se a to většinou v tu nejnevhodnější chvíli, čímž ohrožují zdraví a bezpečnost posádky. 

Odstranit závadu na lanoví ovládajícím plachty lze totiž většinou pouze z pozorovacího koše. To významně omezuje okruh členů posádky, kteří mohou reálně provést opravu. Jsou vyloučeni v první řadě ti, takzvaně přerostlí jedinci, jejichž vyšší tělesná hmotnost by při výstupu do pozorovacího koše způsobila překročení meze pevnosti stěžně, a tím jeho destrukci. 

V druhé řadě jsou to ti, jejichž míra lability způsobená požíváním alkoholických nápojů zamezuje reálně výstupu na jakoukoli, byť nepatrnou vyvýšeninu. Obě takto vymezené množiny se prolínají a tvoří v podstatě svým součtem až na řídké výjimky množinu všech členů posádky. Jednodušeji řečeno když není někdo z posádky zrovna „tlustej jako prase“, tak je stále „úplně na šrot“, nebo často obojí dohromady.

Stěžeň a plachty se nám za námahu, kterou je nutné vynaložit k jeho obsluze, přece jen občas odmění. Můžeme si vychutnat tu pohodu plachtit. Je skutečně krásné občas plout tam, kam chcete ZADARMO a vychutnat si TICHO, když neběží motory a je slyšet jen šumění větru a řev votlemených členů posádky. Díky stěžni a plachtám neškolený pozorovatel může také nabýt mimo jiné dojmu, že naše loď je skutečná loď. 

Od stěžně směrem k zádi je prostor nazývaný „kajuta posádky“. První pohled do „kajuty posádky“ vyvolá v neškolené pozorovateli dojem třikrát převrženého cikánského vozu. 

Podélně při obou bocích jsou umístěny dlouhé lavice, mezi lavicemi dlouhý stůl, jako v hospodě. To abychom se cítili „jako doma“. Na stole, pod stolem, nad stolem, na lavici, pod lavicí jsou umístěny různé potraviny, kořalka, víno, pivo, rozlitá kořalka, rozlité víno, rozlité pivo, čisté oděvy, špinavé oděvy a hlavně veškeré nepotřebné haraburdí na překážení, které sebou pravidelně bereme a které se nevešlo do kuchyně. Mezi haraburdím na lavicích sedí také všichni členové posádky, ti, kteří se nevešli do kuchyně. V kajutě posádky se odehrávají všechny admirálské večírky pořádané na palubě lodi (o admirálských večírcích ještě bude často řeč).

Úplně na zádi rozpozná i neškolený pozorovatel kormidelní můstek a strojovnu. Kormidelní můstek se sestává z konstrukce, na které je připevněno kormidelní kolo a převody od kola ke kormidlu. Vlastní můstek je vlastně asi půl metru vysoká rozvrzaná bedna umožňující kormidelníkovi rozhled nejen dozadu přes záď, ale i dopředu přes všechny votlemené členy posádky nacpané kajutě posádky a v kuchyni.

Vnitřek rozvrzané bedny skrývá 80 litrovou nádrž na benzín. Další benzín se nachází v kanistrech umístěných poblíž můstku. Vzhledem k velkému soustředění hořlavin I. třídy  v tomto prostoru je na celé zádi vyhlášen přísný zákaz kouření a vstupu s odevřeným plamenem. To pozná i neškolený pozorovatel (pokud není vůl) podle umístěných výstražných tabulí. Na zádi jsou též umístěny 2 hasicí přístroje pro případ, že by nějaký neopatrný člen posádky přísný zákaz kouření a vstupu s odevřeným plamenem porušil.

Na samé zádi jsou umístěny dva závěsné motory ruské provenience, stařičcí vysloužilci pořízené z páté ruky za laciný peníz, na spolehlivosti kterých závisí zdar výpravy a někdy i životy posádky. Upřímně řečeno, moc spolehlivé nejsou. Proto vozíme dva. Mají spoustu chronických závad, které jsme se ale naučili rychle odstraňovat. Závady se přirozeně projevují v těch nejnevhodnějších chvílích, což činí plavbu podstatně dobrodružnější a je to vlastně jeden z důvodů, proč jsou pro nás plavby zajímavé. Většinou je v chodu pouze jeden z nich, oba spouštíme pouze ve vypjatých situacích. Nastane li vypjatá situace a je třeba spustit oba motory, nahrne se většina posádky a to i těch, kteří se obvykle povalují v kuchyni na záď a záď se pod mírným úhlem noří pod vodu, což opět může u neškoleného pozorovatele vést k dojmu, že se loď potápí. 

Motory udělují lodi obstojnou rychlost maratónského běžce. Dělají strašný rámus, čímž všechny strašně štvou. Všichni členové posádky to ale většinou mlčky akceptují, protože si dobře uvědomují, že by bez motorů museli pádlovat nebo veslovat. To se nikomu z posádky nechce, protože je „každej línej i koukat“. 

Motory jsou společně s kormidlem spřaženy ocelovými lanky přes systém kladek s kormidlem. To nám umožňuje ve většině případů (o výjimkách bude řeč) jet tam, kam zrovna chceme. Samozřejmě pokud víme kam, což není vždy zcela samozřejmé. 

Celé hnací a kormidelní soustrojí vyvolává i u neškoleného pozorovatele dojem průmyslového řešení ala James Watt a tím umocňuje dojem, že naše loď je skutečná loď.

Po celé délce lodi z obou stran se zdvihá do výše 80 cm bok, který je jednak konstrukčním prvkem zpevňujícím podélnou tuhost konstrukce lodi, jednak zabraňuje, aby opilci padali z paluby do vody a různá havěť z vody nám obráceně lezla na palubu.

Vně podle obou boků lodi jsou ochozy. Umožňují za ideálního stavu pohodlný průchod mezi špičkou a zádí podél lodě. Oproti ideálnímu stavu jsou na  nich uložena bidla, kotvy, kotevní lana, bedny s proviantem a rybářským náčiním a také různé haraburdí, které se nevešlo do vnitřních prostor lodě. Také se na něm permanentně povalují otlemení členové posádky. Tyto odchylky od ideálního stavu pohodlný průchod mezi špičkou a zádí v podstatě znemožňují.

 Paluba je po celé délce zakryta snímatelnou plachou. Ta chrání posádku před nepohodou a (dámy a děti citliví jedinci prominou) aby nám na palubu nesrali ptáci.

Celkově je konstrukce lodi dostatečně odolná, což se dostatečně prokázalo při mnoha plavbách a poskytuje posádce přiměřené nepohodlí. 

 

Velmi důležité je, že se loď nechá v rozebraném stavu přepravovat ve vleku za autobusem nebo dokonce, pokud se vymontuje část sedaček z autobusu, přímo v autobusu. 

Způsob přepravy je v podstatě jedním z určujících, jaké cíle jsou pro naše  každoroční výlety reálné. A to z hlediska finančního – doprava představuje u vzdálenějších cílů 80% procent nákladů na plavbu  a z hlediska dosažitelné vzdálenosti – to je dáno tím, jak dlouhou dobu snesou členové posádky nepřetržitě cestovat v autobuse. Ze zkušenosti jsou tyto hranice již nastaveny: Tři dny v autobuse je hranice snesitelnosti. I otrlý zkušený cestovatel je po třech dnech v autobuse tak votlemenej, že se na něj vůbec nedá koukat a hrozí nebezpečí vzpoury posádky. Tři dny autobusem také představují hranici z hlediska finančních nákladů, které jsou ještě akceptovatelné. Jet dál by znamenalo, že by nám nezbyly peníze na chlast. Jeden den cesty autobusem je převedeno na kilometry cca 1000 km. Náš akční rádius činí tedy cca 3000 km. To nám umožňuje vybírat si jako cíle širokou škálu vodních toků a ploch a následně pak dělat ostudu prakticky po celé Evropě. Na severu  ohraničeno polárním kruhem, na východě je hranicí Volha, z jihu a západě akční rádius zabíhá do moří a oceánů.

Naše loď nese hrdé jméno ADMIRÁL GROG. Je křtěná ve Vídni. Tam jsme ji slavnostně pokřtili, když jsme tudy projížděli při její první plavbě v roce 2000. Jméno Grog má po našem oblíbeném nápoji. Aby to znělo dostatečně vznešeně, tak Admirál. Krom toho existovala v britském námořnictvu ve století dvacátém skutečná postava přezdívaná Grog a vojenské hodnosti admirál. 

Tento pán, Sir Vernon alias Grog (Grog podle svého příznačného dlouhého kabátu) se proslavil svým tažením proti alkoholismu tehdy bujícím v britském námořnictvu. Námořníci tehdy fasovali z jakési rustikální zvyklosti pintu rumu denně, kterážto dávka jim spolehlivě zaručovala být každý den příjemně naložený v lihu. Admirál Veron - Grog v tomto stavu správně rozpoznal vážné ohrožení bojové schopnosti britského námořnictva. Protože mu leželo na srdci bezpečí královny a britského impéria a byl zároveň mužem činu, rozhodl se alarmující stav řešit. 

Příděl zrušit jednoduše nešlo, to by okamžitě následovala všeobecná vzpoura. Tak přišel s nápadem znechutit námořníkům pití jejich oblíbeného nápoje z povinného přídělu. Nařídil před vydáváním příděl rumu ředit teplou vodou a mnul si ruce, jak na problém vyzrál. Jak už to tak v životě chodí, celá věc dopadla jinak, než si Sir Vernon - Grog představoval. Námořníci nejenže nepřestali pít takto vodou znehodnocený rum, zprvu sice brblali, ale časem si nápoj velice oblíbili a nazvali ho jménem jeho původce, tedy grog. Postupem času se grog dostal z palub lodí do přístavních krčem nejen u břehu moří a oceánů a odtamtud  i do vnitrozemí a „slušných restaurací“.

 Sláva budiž tedy Siru admirálu Vernonovi -  Grogovi za objev po něm nazvaného velmi dobře pitelného nápoje. I když to pravděpodobně nebyl jeho záměr a on o podobnou slávu zřejmě vůbec nestál. Bude prostřednictvím nápoje a nyní i lodi nesoucí jeho jméno oslavován zřejmě do skonání věků. V tom tkví kouzlo a genialita objevů učiněných  mimoděk.

Co se týká posádky Admirála Groga mířící nyní v autobuse do ruského vnitrozemí, ta mimoděk nevznikla. Nebudu na tomto místě jmenovat, či popisovat jednotlivce. Spojím se pro tento okamžik pouze s charakteristikou skupiny a vysvětlením, jak to přišlo, že většinou opakovaně sedí v autobuse mířícím k nějakému evropskému toku, nebo vodní ploše.

Všichni, kteří se s námi vydali, jezdili a jezdí na vodu, nebo lezou po horách. Mají rádi zhovadilou zábavu a jsou rádi votlemený. Když náhodou nejsou votlemený delší dobu, zajdou si pro jistotu doktoru, aby jim to nedej Bože nezůstalo. Je mezi nimi dostatek muzikantů a všichni se rádi přidají, když se hraje a zpívá. 

Když jsem na podzim v roce 96 přišel na slezinu „Kamarádů staré řeky“ s nápadem sundat s půdy vor, na kterém se pořádaly bohatýrské jízdy po Berounce, upravit ho, opatřit ho motorem a vydat se s ním na Mazurská jezera, našel jsem poměrně rychle lidi, kteří vycítili příležitost být delší dobu votlemený a byli ochotní se angažovat na realizaci tohoto dostatečně zhovadilého nápadu. 

Na Mazury jsme jeli v září 97. Plavba přes jezera ukázala naši nezkušenost s plavbou s poměrně velkou lodí na velkých vodních plochách ale zároveň schopnost semknout se a přežít průsery, které nám naše nevědomost a příroda a přirozená zhovadilost připravily. 

Po návratu jsme si řekli, že ten nápad se skládací lodí je nosný a že se tak dá poměrně snadno si připravit na 14 dnů v roce spoustu zajímavých útrap, takže se řeklo, že příští rok zase někam s lodí pojedeme. Tak se nastavila tradice každoročních plaveb. Kolem věci se semklo jádro skalních, kteří jsou schopni a ochotni v průběhu celého roku opravovat a zlepšovat loď a systematicky vymýšlet nové haraburdí na překážení a nové, neotřelé útrapy.

 

K dohadování, co a jak je třeba udělat pro zdar příští plavby a vyhodnocení té minulé, se vyvinul postupem času „admirálský večírek“ a jeho strašnější forma „výjezdní admirálský večírek“. 

Admirálský večírek se koná v hospodě Eldorádo. Většinou se dohadujeme kam pojedeme jaké haraburdí nám na palubě ještě schází a jaké útrapy jsme ještě nezažili a co je třeba udělat, aby nás i tyto útrapy konečně potkaly. Jen výjimečně něco rozumného dohodneme a ráno si málokdy pamatujeme co. 

Výjezdní admirálský večírek má vícedenní charakter, koná se u někoho na chatě nebo ve volné přírodě a krom dohadování má deklarovaný důležitý bohulibý estetický či éterický cíl, který se většinou nepodaří naplnit. Z dohadování si jako obvykle nic nepamatujeme a vícedenní charakter způsobuje velkou míru opotřebování organismu. Rekonvalescence po prožitém „výjezdním admirálském večírku“ trvá týden až dva, podle vážnosti zranění.

Přesto se nám podařilo dohodnout a úspěšně připravit i velmi logisticky a organizačně náročné podniky: V roce 98 a 99 jsme byli na finských jezerech, pak v roce 2000 jeli Dunaj z Pasova do Budapešti a v roce 01 Labe z Radotína do Cosvigu.

Cestu na Volhu jsme plánovali již od roku 99. Tehdy jsme se vraceli z finských jezer přes Petrohrad. V Petrohradě jsme zažili veselý den potoulali se po putykách a vyhodnotili jsme Rusko jako vhodný cíl našich cest.

Od té doby jsme plánovali a sháněli informace. Společně s Nohou, jedním z hlavních ideologů a tvůrců všech plaveb jsme zabořili nosy do map. Jako nejprestižnějším cílem pro 14 denní plavbu Admirála Groga v Rusku se nám jevil úsek Volhy z Volgogradu do Astrachaně a volžskou deltou až do ústí Volhy do Kaspického moře. Sháněli jsme více či méně úspěšně kontakty, ale nikdy jsme celou věc nedotáhli do stádia, kdy bychom mohli s klidem říci „věc je připravena“ a že cestu přežijeme. Raději jsme po dva roky nasměrovali plavbu do jiných končin.

Zlom přišel, až když mi telefonoval náš kamarád Čenda, šéfkuchař z Admirála Groga:

„V sobotu se u mne Na Rozvědčíku náhodou stavěl Libor, kamarád z gymnázia. Neviděli jsme se 20 let a tak jsme probrali, co se dalo. Já se také pochlubil, že máme s kamarády takovou loď, se kterou jezdíme po světě. Ukázal jsem mu fotky, jemu se to líbilo a já se taky mezi řečí zmínil, že bychom rádi do Ruska, na Volhu, že už to dlouho chystáme. Jeho to hrozně zajímalo. Vylezlo z něj, že byl delší dobu v Rusku, v Moskvě, že tam studoval a má tam stále kamarády, poměrně vlivné lidi. No a řek, a vypadalo to věrohodně, že nám tu cestu na Volhu pomůže zařídit. Tady je na něj číslo, zavolej mu a domluv se s ním“. 

Nelenil jsem, zvedl telefon a domluvil si s Liborem schůzku. Pak už věci měli ten správný spád.

Libor si od začátku získal svým otevřeným a přátelským vystupováním a dostatečným pochopením pro zhovadilost naši důvěru. Učinili jsme mu nabídku, vyrazit do Ruska na Volhu s námi a  on naši nabídku přijal. 

Získali jsme tak do posádky nového člena, který s námi od té doby jezdí s takřka železnou pravidelností. Přinesl s sebou svoji téměř stále dobrou náladu a úsměv, schopnost řešit problémy a inteligenci. Té není na palubě nikdy dost. V součtu ji má posádka dozajista obrovskou, vysoko vyčnívajíc z průměru. A tak, aby příliš nečněla a nechtěl nám ji, nedej Bože, někdo zdanit, ji permanentně snižujeme chlastem. 

Umí vařit a této schopnosti, když má možnost, s láskou k prospěchu posádky využívá. Mluví výborně rusky, což ho předurčuje nám dělat v ruskojazyčných zemích hlavního vyjednavače tlumočníka tiskového mluvčího. To je velmi náročná funkce, kde při výběru adeptů provádíme po zkušenostech velmi přísný výběr.

Hodnocení
Průměrný počet slepic: 4.8 (79 hlasů)

Komentáře

Trvalý odkaz

Admirále,

doufám, že nás oblažíte i nějakými zážitky, pokud si teda z plavby vůbec něco zapamatujete.

Průměrný počet slepic: 5 (11 hlasů)
Trvalý odkaz

Gdyby ten autobus šlo hodit na ten vor, to by bylo vynikající zavazadlo. Zbylo by na chlastačku obden.

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

frajeři a kluci šikovní!

Průměrný počet slepic: 5 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

Admirále, a jak jste upevnili stěžeň k lodi, přední stěh, pardun a úpony? Jaké oplachtění jste zvolili a jak se osvědčilo?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

a zavrtali ho do něj.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)

In reply to by Gerd (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane Gerd.
Stěžeň měli jen na vyvěšení vlajky,plachty nepotřebovaly,tak ho nemuseli důkladně upevnit.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pane zemědělče,
Na stěžni byl koš a v něm člověk, co upravoval lanoví. Nějaké upevnění stěžně muselo být.

Průměrný počet slepic: 4 (4 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Grog plachtí stejně jako všechny plachetnice "brigového" oplachtění. Stěhy, vanty a jiné pevné lanoví je upevněno do paluby, čeleň je sklopný a tvoří páku na sklápění stěžně. To je pozůstatek z Mazurských plaveb, kde je to nutnost (sklápění).

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

Admirále,
díky, je to paráda. Doufám, že budou i nějaká (nejlépe mnohá) pokračování.

Průměrný počet slepic: 4.9 (7 hlasů)
Trvalý odkaz

Pane Admirál.
To jsem si vzpomněl na Buriana a jeho admirálskou taškařici,měl jste k tomu i admirálskou uniformu?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Zeman vyrazil na Vysočinu. Prezident po dvouleté pauze nasedl do člunu a šel na túru
1/25

Průměrný počet slepic: 2.3 (6 hlasů)

In reply to by zemedelec (neověřeno)

Trvalý odkaz

Celá posádka má nějakou uniformu, existuje jisté video z admirálské plavby, kdy náš Velkoadmirál vykonává přehlídku v jistém "samohybu"

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

i proti proudu řek? Sjeli jste už Storforsen?

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

9ocasou kočku? Bývají i vzpoury? Co když je “muž přes palubu”?

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)

Ládik!!!
Určitě měli na palubě dvounohou kočku,jako plavčíka.

Zatím bez slepic

Vzpoury se nekonají, admirál je laskavý, moudrý velitel. Muž přes palubu byl jen jednou, kdy přepadl přes okraj karton piva. Záchraná akce proběhla v neuvěřitelné rychlosti s profesionální zručnosti, vše dobře dopadlo a karton byl po zásluze potrestán.

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

na takovem vehiklu drhne paluba?
Ma kormidelnik vzdycky pravdu?
A co na to Targus?

Průměrný počet slepic: 1 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Dnes opět kvalitní Vlkův komentář (https://vlkovobloguje.wordpress.com/2020/08/18/belorusko-z-ruznych-uhlu…). Nijak zvlášť objevný, ale racionální a výjimečně i s opodstatněnou kritikou Andrejka. Málo hvězdiček a velký počet hodnotících naprosto neklamně informuje, že Vlk napsal něco dobře. Nevím, co z toho elfové mají. Jejich tupost je příznačná.

Průměrný počet slepic: 4 (7 hlasů)

Musím přiznat, že mě Vlk docela hodně šokoval, že dokázal napsat něco takového co se dá číst a není to celé "já nemám rád a všechno co píšu píšu tak, abych ukázal, že oprávněně ho nemám rád" ;)
Ale je pravda, že už tam jdu jenom, když zde někdo dá odkaz, tak je možné, že to není pouze jeden článek s takovým obsahem.

Ale tentokrát podtvrzuju co napsal Narcis, tento článek stojí za to přečíst ;)

Průměrný počet slepic: 4.1 (7 hlasů)

Jsem na tom stejně, k Vlkovi jdu jen a pouze na odkaz. A byl jsem překvapen kvalitou článku. Jakoby se vrátil starý Vlk.

Průměrný počet slepic: 4 (2 hlasů)

In reply to by strejda (neověřeno)

Trvalý odkaz

Pořád se jedná o revoluce placené Rokefelerem.

Průměrný počet slepic: 2.5 (2 hlasů)

Ano také čtu Vlka většinou na odkaz a dělám dobře. většina článků od Vlka totiž není ke čtení a když tam někdo dá svůj, tak lišák Vlk dá svůj dodatek.
Naprostý hnus. Takový lidi nesnáším, bez možnosti autora se dodatečně vyjádřit a samozřejmě bez naší možnosti. Jak takový článek, který mě hovoří z duše a komentář od Vlka, který je zcela mimo mám ohodnotit? Prostě hnus a Vlk se ukazuje jako obyčejný hlupák.Takže se už nedivím, že chodí na demonstrace s chvilkařema.

Průměrný počet slepic: 4.3 (6 hlasů)

In reply to by Hnidopich (neověřeno)

Trvalý odkaz

Targus by Vám napsal že nerozumíte textu. Já se jen ptám- Vlk chodí na demonstrace s chvilkařema?

Průměrný počet slepic: 1.8 (5 hlasů)

In reply to by rk (neověřeno)

Trvalý odkaz

Samozřejmě, že chodí. Nevím tedy co tam dělá, ale opravdu chodí. Co ho k tomu vede víme, je to nenávist k Zemanovi a Babišovi . Jak ubohé.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Dal jsem vám odkaz pod včerejší otázku.

Zatím bez slepic

In reply to by Čmoud (neověřeno)

Trvalý odkaz

O.K. Dík

Zatím bez slepic
Trvalý odkaz

kratka analyza:
- Luky ozaj vyhral 80:20
- ti co nehlasovali za Lukiho k volbam nesli bo tam bola totalne neznama ucka a vsetci si mysleli ze je to nastrcene
- Putin volal s Lukim
- Luky vyhlasil nejake vojenske manevre - vojsko sa tazko zapoji do demosiek, ak je v poli a na cvicaku odrezane od telky
- Putin poslal posily do BLR
- Putin volal Makrele a asi jej povedal mimo zaznam, kde je cervena ciara
- zapad uz vycerpal invenciu sankcii proti Putinovi a ten chlap furt neuhol
- Rusov mozno ojebabrat len raz, UA uz bola, sankcie tiez
- cely postsovietsky blok statov je jeden dozivotny diktator vedla druheho, taze vsetci len drzia basu a rusom palce aby to Luky prezil
- v USA sa rabovalo strielalo a - demoska sa nerucala
- Luky dostal ponuku od Putina to urovnat sam, ale kedze to nezmakol, druhy Janukovic nebude.

Průměrný počet slepic: 4.6 (9 hlasů)

In reply to by Zvedavec (neověřeno)

Trvalý odkaz

posjal to hned ze začátku
že nechal ( ?? ) lidi mlátit

Průměrný počet slepic: 2.3 (3 hlasů)

In reply to by Tony (neověřeno)

Trvalý odkaz

si tam chudáci demonstranti udělali z policajta ležícího na zemi kopací míč.

Průměrný počet slepic: 5 (5 hlasů)

Já zase jak se stádo mírumilovných demonstrantů vrhlo na policajty a mlátili je hlava nehlava.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

dřív, když se řeklo československo, všichni doleko široko věděli - pomoc. Teď když se řekne česko - copak si asi budou říkat. a nemyslím tím je miliony na podporu aktivistů v L. Jsou to i "vojáci" v Afghanistánuý, jsou to naši vojenští školitelé v Mali a tak různě. Pomalu aby se člověk styděl říct odkud je.
https://www.lidovky.cz/svet/v-mali-se-vzbourili-vojaci-panuji-obavy-z-p…
To jsme to dopracovali.....

Průměrný počet slepic: 3.9 (9 hlasů)

In reply to by ema (neověřeno)

Trvalý odkaz

že mi jejich ČT zatrhla sledování , nejen že ušetřila kilo a půl, ale mám zlatý klid, jak ti teď musej řádit.....uff

Průměrný počet slepic: 3.4 (5 hlasů)
Trvalý odkaz

Článek dobrý. Bohužel je vidět, že Vlk buď nechápe , nebo nechce chápat proč má Babiš ještě stále nějakou podporu. Tak to zopakuju. Zatím zde nemáme migranty, zatím nás neožebračuje jako Kalousek, zatím zde nemáme US základnu jako by chtěl Vondra, zatím neplatíme eurem a zatím se ještě nevykašlal zcela na důchodce jako Nečas . Jinak mě Babiš vadí a nejsem jeho volič, jenže jak i sám Vlk mnohokrát napsal, je snadné něco rozesrat, ale co dál? Snad by místo Babiše nainstaloval Němcovou, nebo někoho z Pirátů, třeba Hřiba? Nebo snad Fialu s Novotným? Tak dokud tohle Vlk nepochopí tak musím opět říci, že je to mimoň

Průměrný počet slepic: 4.4 (16 hlasů)

Na článek jsem taky po zdejším avízu skočil, no, tak úplně urvanej jako je psáno o pár hodin výše jsem z něj nebyl. První dvě části - no OK, ale včerejší článek jmenovce Václava Vlka st. byl podle mě daleko lepší. A poslední odstavec - no bez ohledu na to, že nad postojem AB taky pochybovačně nakláním hlavu a dumám, proč to udělal, tak Vlk z toho dělá nástroj škodolibé až pomstychtivé zelené sliny vůči voličům. Cokoliv se mu totiž na AB a MZ nelíbí, vezme to, oslintá to zeleným slizem a hází to po jejich voličích. On totiž nechápe, že NEJSOU na světě 2 lidi, kteří by měli stoprocentně stejné názory (tedy pokud jen jeden z nich není jen retranslátorem druhého, to tedy časté je). Z toho plyne, že ani jejich voličům se nemůže líbit 100% toho, co oni dělají, nebo řeknou. A je to NORMÁLNÍ, pane Vlku, proto voliči hledají co největší shodu s politikem, ale nikdy nemohou najít shodu úplnou. A na to čeká ne jeden vlk, ale celá smečka, aby pak toho voliče štvala až do uštvání.
No, je mi Vlka líto.

Průměrný počet slepic: 4.6 (14 hlasů)

Hnidopich.
Po krizi v roce 2008 přišlo úrodné období ,hospodářství se dařilo,tak rostl i Babiš.
Zase přichází krize doplněna koronavirem a ukazuje se,že naše hospodářství je zranitelné ještě víc.
Teprve teď se ukazuje,co je v Babišovi,lavíruje,slibuje na všechny strany,chce vyhovět Bruselu,chce vyhovět USA.
Že nemáme USA základnu,to není snahou Babiše,že nemáme migranti,to také není snahou Babiše.

Průměrný počet slepic: 3.7 (6 hlasů)
Trvalý odkaz

„Vraťte černochům jejich domov!“ Black Lives Matter volají po vystěhování bělochů z černošské čtvrti v Seattlu.

https://echo24.cz/a/S63cx/vratte-cernochum-jejich-domov-black-lives-mat…

Proč si raději nešli říct o dům Billu Gatesovi?

Průměrný počet slepic: 4.4 (8 hlasů)
Trvalý odkaz

MUDr. Ivan David
1 hod ·

Jakým právem se EU vměšuje do situace v Bělorusku?

Bělorusko není členem EU ani kandidátskou zemí. Nikdy si o vstup ani nepožádalo. Není ani součástí celní unie a nepožívá v obchodě s EU výhod přidružené země. Naopak – EU se k této zemi v otázkách vzájemného obchodu chová hůře než k většině třetích zemí. Bělorusko tudíž není nijak vázáno právem EU. Tamní firmy, které chtějí vyvážet své výrobky na společný vnitřní trh EU, je musí vyrábět tak, aby splňovaly požadavky unijních norem. Stejně jako musí výrobky mířící na ruský trh vyhovovat ruským normám. Do vnitřních poměrů Běloruska však Unie nemá co "kecat". Jako každý může vyjádřit oprávněné pochybnosti, ale jako mezinárodní organizace je vázána tím, že smí činit jen to, co je v její zakládací smlouvě.

EU nemá naprosto žádný mandát k tomu, aby hodnotila úroveň demokratičnosti voleb v Bělorusku. Stejně jako nemá žádné oprávnění posuzovat kvalitu volebního procesu v USA nebo v Tanzánii. Přesto tak činí a bruselští představitelé si chtějí uzurpovat právo uvalovat na Bělorusko sankce za to, jak u něj proběhly a dopadly volby. Jde o naprostou svévoli a současně porušení práva EU, které vymezuje kompetence unijních orgánů. Vměšování do vnitřních záležitostí zemí, které nejsou členem ani kandidátskou zemí podle Smlouvy o EU a o fungování EU, není v pravomoci Bruselu.

Čeho by si naopak unijní úředníci a představitelé všímat měli, je kvalita volebního procesu v kandidátských zemích. K tomu je Smlouva o EU zavazuje. Jednou z nich je stále ještě Turecko. A jak tam proběhly prezidentské volby? Kurdský opoziční kandidát na prezidenta Selahattin Demirtas byl před posledními volbami odsouzen k mnohaletému trestu vězení za propagaci terorismu. Na stejný paragraf jsou vězněny desítky tisíc opozičních politiků. Turecko má nejvyšší počet politických vězňů v přepočtu na obyvatele. Za podporu terorismu se v Turecku považuje jakákoli kritika islamistického režimu prezidenta Recepa Erdogana.

Kvalita volebního procesu nejen v posledních prezidentských volbách v Turecku zřejmě standardům EU vyhovovala. Brusel ji totiž nijak nekritizoval, i když bylo zaznamenáno mnoho případů 100 a víceletých prvovoličů s místem trvalého pobytu ve vojenských bunkrech z 2. světové války. Sčítání hlasů zřejmě také vyhovovalo Bruselu, protože se z něj neozvalo ani slůvko kritiky na fakt, že úřadující prezident Erdogan nechal ukončit sčítání v okamžiku, kdy měl pocit, že má už hlasů dost. Sám se pak prohlásil opětovně zvoleným prezidentem. I když na mnoha železničních nádražích po celé zemi stále ještě „odpočívaly“ dobře uložené – nikým nezapočítané – tisíce pytlů s hlasovacími lístky.

Jménem frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, jsem spolu s kolegy navrhoval ukončit přístupová jednání s Tureckem, protože je jasné, že tato země a její islamistický režim nikdy nesplní požadavky práva EU. Náš návrh byl probruselskou většinou zamítnut. Podle Evropské komise, která náš požadavek odmítla, je tedy naprosto demokratické, pokud turecká vláda nechá pozatýkat řádně zvolené kurdské starosty a na jejich místa dosadí nucené správce z Ankary. Za zcela dodržující unijní normy zřejmě považují i vedení předvolební kampaně formou rozstřílení města Amed/Diyarbarkír z děl a raketometů a zahrnutí přeživších opozičníků za živa troskami domů pomocí buldozerů a tanků (2015).

Právě tyto zločiny proti lidskosti a porušování demokracie měl Brusel řešit. Smlouva mu k tomu dává mandát – výslovně ukládá Komisi sledovat dodržování demokratických principů v kandidátských zemích. Komise tak však nečiní, protože Turecko je podle řady vyjádření jejích představitelů „důležitým obchodním partnerem EU“.

Průměrný počet slepic: 5 (18 hlasů)

Turci nejsou Slované.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Tu montáž stříkaček ke cloně, tedy nepřímý vstřik jsem našel. To bylo vynuceno dílem kvůli emisím, dílem kvůli spotřebě a výkonu. Ale pokud juknete znova na wikinu, propad výkonu těch megaobsahových potvor byl kvůli emisnímu škrcení opravdu dramatický, takže jiné cesty nebylo.
Ale opravdu mne zajímalo, kdy se končilo s rozvodem SV, neboli s L-hlavou. Obvykle se uvádí "v průběhu šedesátek", ale nikdy jsem nic konkrétnějšího nenašel.

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Gratuluji k nápadu i provedení. Vaše loď (vlastně flotila) i podvídání nemají chybu. Doufám, že bude pokračování :o)

Průměrný počet slepic: 4.5 (2 hlasů)
Trvalý odkaz

to je knížka? Anebo nějaká příprava na knížku?

Průměrný počet slepic: 5 (1 hlas)
Trvalý odkaz

Ale možná to někoho bude zajímat : válečný zločin USA v průběhu WW2 . Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Biscari_massacre
Při něm měl zahynout také soupeř (a dalo by se říci že kamarád) Jesse Owense ve skoku dalekém Luz Long, soupeřili spolu na OH Berlin 1934.

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)
Trvalý odkaz

https://en.wikipedia.org/wiki/Allied_war_crimes_during_World_War_II

U nás se ale zavádí a dosti propaguje (jistě víte kým a jykými medii) příběh, že pouze sovětští vojáci či ozbrojení čeští civilisté páchali válečné zločiny, např. na " nevinných" Němcích (či Němkách).

Průměrný počet slepic: 3.7 (3 hlasů)