Nedávno tu můj nejmenovaný bratr šířil fake news o tom, že jsem numerofil a obcuji s čísly. Musím tuto informaci zásadně dementovat. Není to pravda. Nevěřte mému bratru vše, co sem na Kydy napíše! Jako, ne že bych čísla neměl rád, ale ze zásady je nezneužívám. To raději přenechám ekonomům, statistikům a podobným.
Víte, ona čísla jsou jistě velmi zajímavá a jsou nám schopny ledacos vypovědět o našem světě, ještě ale mnohem zajímavější jsou struktury. Těm jsem přitom zasvětil celé své studium matematiky. A konec konců, vlastně se jimi zabývám pořád i ve své profesní dráze softwrového architekta. Rád bych jim věnoval krátký článek, neboť si myslím, že přesně studium matematických struktur ještě ve spojení s návrhem fungování softwaru mi dalo nahlédnout na některé aspekty různých problémů dneška. Od klimatologie přes současnou pandemii koronaviru až třeba k tomu, jak správně řídit stát. Jistěže přitom nemám odpovědi na všechny otázky. Mohu ale formulovat několik univerzálních argumentů, které z toho vycházejí. A těmi lze popřít kdejaké rádoby vědecké tvrzení o naší budoucnosti. Zkusím je zde předložit, kéž jsou k užitku i vám.
Chcete-li vést úvahy o našem světě, na počátku všeho uvažování stojí nějaký komplexní systém. Nebo chcete-li komplexní struktura. Takový komplexní systém, to je to místo, kde všechno souvisí se vším a všechno se navzájem ovlivňuje. Na první pohled (někdy ani na ten druhý) nemusí být jasné, jaké faktory se vůbec v komplexním systému projevují. Jistě mohou existovat komplexní systémy umělé (třeba takový hodinový stroj na orloji lze jistě považovat za komplexní systém, popřípadě nějaký softwarový produkt, to je také hezký příklad umělého komplexního systému). Pak ale také existují komplexní systémy přirozené, například klimatický systém, ekosystémy, nebo třeba také imunitní systém živočichů či lidí. V neposlední řadě potom můžeme mluvit také o komplexních systémech, které jsou někde na rozhraní přirozeného a umělého. Takovým systémem můžeme třeba rozumět lidskou civilizaci. Projevují se zde jak záležitosti uměle zkonstruované, tak záležitosti čistě přírodní, na které člověk nemá žádný vliv.
Jako lidé potom samozřejmě různým systémům do různé míry rozumíme. Některým více (třeba tomu hodinovému stroji na orloji by asi kde kdo byl schopen porozumět, kdyby se tím chvíli zabýval) a některým méně (takový klimatický systém vypadá dost nepochopitelně i pro světové klimatology). Věda je potom nástrojem, jak komplexním systémům porozumět. Čím více toho o komplexním systému víme, tím lépe bychom to měli být schopní dávat dohromady a tím lepších predikcí bychom měli být schopni. Ono, když se to tak vezme, tak vlastně můžeme prohlásit, že systému rozumíme právě tolik, nakolik jsme schopni predikovat jeho chování za daných podmínek.
Jenomže, jak na to? Když máte takový komplexní systém, jako třeba lidská civilizace, jak predikovat jeho chování? No, na to přece máme vědu, řeknete si. Vědci přeci musí vědět, jak se ty komplexní systémy chovají a mohou nám z toho dát nějaké výsledky. Inu, není to tak docela pravda. Podívejte se, jak ta věda ve skutečnosti funguje. Podívejme se třeba na tu klimatologii. Co dělá takový typický klimatolog? Inu, najde si nějaký problém, který se týká klimatologie, a pak jej do hloubky zkoumá. Jeden klimatolog například do hloubky vyzkoumá, jak nám tají ledovce. Druhý klimatolog zkoumá, jaký přínos klimatu jde ze sluneční energie, třetí zkoumá vliv teploty na ekosystémy a čtvrtý vliv ekosystémů na teplotu. A takovýchto dílčích částí, zřejmě i velmi dobře vědecky probádaných, je ohromné množství. Asi nepodstřelím, když prohlásím, že dílčích znalostí o klimatickém systému bude klidně více než milion. Tedy ohromné množství. Problém ovšem je, že ten klimatický systém je zahrnuje úplně všechny. A zde už se ukazuje slabina dnešní vědy. Věda umí velmi dobře produkovat dílčí výsledky, ale nemá žádnou rozumnou metodiku, jak ty dílčí výsledky spojit dohromady. Bude vám houby platné, že jeden vědec dokázal, že nějaký jev způsobuje oteplování, druhý vědec dokázal, že jiný jev způsobuje ochlazování, když přitom v klimatu budou působit oba jevy současně. V takovém případě prostě nevíte vůbec nic. Může převládnout první jev, může převládnout druhý jev, nebo oba jevy mohou být regulovány ještě třetím jevem, o kterém žádný klimatolog nemá ani tuchu. Z toho nám plyne první pozorování:
Pozorování 1: Komplexní systém je vždy mnohem víc, než pouhý součet jeho jednotlivých částí. I kdybychom byli schopní úplně přesně popsat, jak fungují dílčí části komplexního systému, ještě z toho neplyne, že jsme schopní popsat systém jako celek.
Přesně v souladu s tímto pozorováním je potom také má zkušenost s vývojem softwaru. Zabývám se ve svém zaměstnání návrhem poměrně komplexního systému, který je ale svou složitostí stále neporovnatelně jednodušší, než třeba ten klimatický systém. A oproti klimatickému systému má jednu velkou výhodu: Znám úplně přesně každý jeho nejmenší kousek, neboť jsem to celé navrhoval. Přesto mě občas dovede ten systém překvapit a něco nefunguje dle mého očekávání. Někdy strávím třeba i celý den hledáním toho, co je špatně. A v naprosté většině případů je ten důvod nefunkčnosti pořád stejný: Dvě dílčí věci fungují přesně tak, jak se očekávalo, jenom se nepředpokládalo, že se ty dvě dílčí věci mohou také vzájemně ovlivňovat. A jestliže k tomuto dochází i v tak jednoduchém systému, jako je softwarový produkt, oč víc k tomu musí docházet v tak komplikovaných systémech, jako je třeba zemské klima? Z toho potom plyne druhé pozorování:
Pozorování 2: Komplexnímu systému nelze porozumět tím, že se někdo pokusí udělat analýzu jeho dílčích částí. Stačí totiž zapomenout na jednu jedinou část, což může celou analýzu znehodnotit.
Jinými slovy, abyste přišli na to, jak se chová klima, to nikdy ani omylem neuděláte tak, že vědecky zanalyzujete všechny dílčí vlivy. I kdyby se vám to totiž podařilo (jakože se to nikdy ani zdaleka nepodaří), nikdy se vám nepodaří dát všechny dílčí vlivy dohromady do jednoho uceleného pohledu.
Všechno, co jsem tu až doposud napsal, přitom ale neznamená, že komplexní systémy vůbec nelze vědeckou metodou uchopit a nelze se o nich něco naučit. Jenom se na to musí jít trochu jinou metodou. Základním aspektem je, že chcete-li se naučit něco o komplexním systému, musíte se na to dívat jako na komplexní systém. Je vcelku jedno, jaké dílčí podsystémy se v něm nacházejí, musíte se ale na něj vždy dívat jako celek. Potom můžete učinit určitá pozorování o chování systému jako celku. Můžeme to shrnout do dalšího pozorování:
Pozorování 3: Komplexní systém má své vlastní zákonitosti. Ty nelze analyticky dovodit, ale pouze vypozorovat.
Pojďme si nyní zkusit všechna výše uvedená pozorování aplikovat na několik současných problémů z praxe:
Problém 1: Lze věřit vědeckým klimaalarmistickým modelům o zničujících změnách klimatu v blízkých letech?
No, jistěže nelze. Problém zde je už v tom, jak vůbec funguje klimatický model jako takový. Klima samotné, jako velmi komplexní systém je vlastně nahrazeno nějakým softwarovým balíkem, což už je na první pohled systém o mnoho řádů jednodušší. Z jakého titulu by se měl ten zjednodušený softwarový systém chovat stejně jako jeho složitá předloha? Naivní předpoklad, že se model bude chovat stejně jako předloha, vychází z toho, že jsme schopní klima jako takové plně analyticky popsat. To je ale zcela v rozporu se všemi výše uvedenými pozorováními.
To potom samozřejmě neznamená, že jakýkoliv klimatický model má vždy nulovou informační hodnotu. I s klimatickými modely je možné nějak vědecky pracovat. Ale je naprostou nezbytností, aby schopnost predikce modelu byla náležitě otestována porovnáním se skutečným klimatem. To se však v klimatologii prakticky neděje. Tam se vytvoří nějaký model, pak se do něho "nafitují" konstanty, aby to odpovídalo realitě, a pak se mu věří. "fitování" konstant ale není ani omylem testování modelu, protože se tím vlastně model přizpůsobuje realitě. Testování znamená, že testujeme predikci modelu, který už se dále ze zásady nesmí přizpůsobovat. Věřit pak netestovanému klimatickému modelu, to je jako věřit Aštaru Šeranovi.
Problém 2: Jak se bude dále vyvíjet epidemie koronaviru?
Tak, asi jediná správná odpověď v tuto chvíli je, že to nikdo neví. A kdo se tváří, že to ví, to je buď prorok s věšteckými schopnostmi, nebo blbec. I moje koroanvirové predikce, které jsem tu uváděl, je potřeba brát s velkou rezervou. Problém zde je, že celou tu epidemii lze opět chápat jako komplexní systém, do kterého se do značné míry promítá funkce našeho imunitního systému, lidské sociální chování, lidské obavy z budoucnosti, vládních rozhodnutí, a kdo ví, co ještě. A všechno se to vzájemně ovlivňuje. Existuje spousta validních důvodů, proč si myslet, že to celé dopadne katastrofou a existuje spousta validních důvodů si myslet, že se už nic moc závažného nestane. Pohled na dílčí části tohoto systému dovoluje vidět obojí. Které důvody nakonec převáží - to lze opět pouze vypozorovat, nikoliv analyzovat. Jediné, co je tedy validní v pozorování, je to, co už se tu v rámci této epidemie odehrálo, popřípadě, co se odehrálo v případě podobných epidemií minulých (třeba španělské chřipky). Rádoby vědci, kteří sebejistě predikují vývoj, neboť (dle jejich vlasntího tvrzení) už jim ta predikce jednou vyšla, jsou směšní. Zejména tehdy, když zcela zřejmě ani neuvážili všechny dílčí znalosti o epidemii, které už teď jako lidstvo máme. Vybrali si nějakou podmnožinu znalostí, které se jim líbí, na základě které stavějí své predikce. Kdo příliš sebejistě tvrdí něco o komplexním systému, aníž by k tomu měl podklady učiněné jeho pozorováním (a těch pozorování je v tomto případě pořád velmi málo), je mi prostě z principu zcela nedůvěryhodný. Ke komplexním systémům je potřeba přistupovat s pokorou.
Problém 3: A co třeba takový nepodmíněný příjem, o kterém část politického spektra ráda diskutuje? Měl by takový šanci zlepšit situaci?
Zde je opět zcela jednoznačná odpověď. Neměl. Tečka. Nic dalšího není potřeba dodávat. Opět v tom je ukryt komplexní systém. Tentokrát komplexní systém lidské civilizace, nebo přinejmenším komplexní systém jednoho státu. Je to poměrně vyladěný systém, který musí zvládat mnoho věcí. Od toho, aby byl lidem schopen zajistit nutné životní zdroje, zejména potravu. Je přitom i poměrně robustní a toleruje lidská selhání na různých místech (pokud se množství selhání příliš nerozšíří). A někdo mi jako chce tvrdit, že když tento systém od základu překopeme, zcela zrušíme důrazy, na kterých to všechno stojí (třeba ten, že jednou z hlavních motivací k práci je potřeba důstojně žít), tak to jako bude fungovat všechno beze změny dál? Inu, je to stejný nesmysl, jako tvrdit, že když se do pražského orloje strčí hodinový stroj z olomouckého orloje, všechno bude bez problémů fungovat dál, neboť orloj jako orloj.
Opět je přitom potřeba zdůraznit, že tím netvrdím, že nepodmíněný příjem je zcela nemožný. Rozhodně ale k němu vede mnohem delší cesta, než si kdokoliv z jeho zastánců byť jenom umí představit. A možná je ta cesta tak dlouhá, že vůbec nemá smysl o tom uvažovat. I mnohem menší systémové změny, které už se v dějinách odehrály, byly nakonec společností odmítnuty, neboť jimi byl celý systém destabilizován. (Schválně zkuste dneska někomu povídat o zrušení soukromého vlastnictví, jak nám to servírovali ideologové dob minulých - uvidíte, zda budete přijati nebo odmítnuti.) Komplexní systémy jsou v zásadě vždy velmi dobře vyladěny do konkrétní situace a v jiné situaci fungují velmi špatně. Komplexní systémy jsou jako chůze po laně. Funguje to jenom do té doby, dokud se jde po malých krůčcích a vždy se zpětnou vazbou, co se opravdu děje. Pokus zavést nepodmíněný příjem, to je jako udělat na tom laně velký krok stranou a čekat, že i tam půjde jít stejně dobře jako doposud. Je to vlastně stejný krok stranou, jako pokus zrušit soukromé vlastnictví. V obou dvou případech se jedná o důležité systémové stabilizační mechanismy, které prostě nelze jen tak vynechat. Ano, systém by mohl teoreticky fungovat bez nich, ale v takovém případě by se musely nahradit jiným stabilizačním mechanismem. Jak by měl takový vypadat, to nikdo neví, ani nemůže vědět. Civilizační systém bez soukromého vlastnictví, popřípadě bez fundamentální motivace k práci, to je jako zase ten orloj bez toho velkého zubatého kola. Velké zubaté kolo není jediné možné řešení, ale bez něho to prostě nefunguje.
S podobnými problémy bych mohl pokračovat dále a dále. Už toho ale pro dnešek nechám. Za sebe budu nad míru spokojený, pokud si z dnešního článku vezmete tolik, že dívat se na věci jako na komplexní systémy může otevřít nové obzory k přemýšlení o problémech dneška.
- Log in to post comments
Komentáře
Re: berrnard Mně ty svině odhalily a
automatický hlídač nastavily na maximálních devadesát. Pak se displej automaticky vypne.
Tudíž už nemám kde měřit maximálku své motorky po nejrůznějších úpravách.
automatické hlídače
Mám kámoše, s tímhle chlapem jsem toho fakt dost zažil a my zjistili, že jeden takovýto hlídač i fotí. Tak si řikáme, do toho jdeme!
Pro sichr jsme na spzetku navlékli kalhotky jeho ženy, a nasadili masky. Já byl Reagan a on Santa Klaus a párkrát tam na té padesátce to profičeli stovkou. Dodnes nám žádná pokuta nedorazila.
Re: Puck Auta budou bezpečnější asi stejným
způsobem, jako jsou bezpečnější éra typu B 737 MAX, do nichž soudruzi vývojáři dálkově hrabali bez vědomí obsluhy.
Dálkové a automatické systémy stále nemohou nahradit dva až tři páry funkčních očí plus zkušenosti z letů předchozích. Totéž platí o autech.
Silně mi to připomíná přísloví o dobrém sluhovi a zlém pánu. Například mi nikdo nesdělil, jakým způsobem bude zamezeno dálkové nabourání do řídících systémů (řídící jednotky) takových aut, když dochází k oboustranné komunikaci.
Mimochodem - první úspěšné a efektivní nabourání do řídících systémů máme za sebou už dosti dlouho. Mám pocit, že asi tak 25 let.
https://www.autoforum.cz/zajimavosti/hacknout-auto-neni-tezsi-nez-nabou…
Jistě, problémů je spousta
Vy jste profesionální řidič. A tak musíte vědět, kolik potencionálních vrahů se na silnici vyskytuje. Kolik lidí by třeba neprošlo psychologickými testy, kolik lidí jezdí s alkoholem v krvi, s drogami, nevyspání, s teplotou, s ječícími dětmi v zadu, ...
Uvidíme, ale já věřím, že automatizace řízení auta je možná.
Dnes si můžete koupit vysavač, který nenabourá, a dokonce se sám nakrmí.
Re: Puck Věř a víra tvá tě
uzdraví.
Já nosím hlavu na krku a mám nohy na zemi. Tudíž vím, že nic takového, co si představujete, funkční nebude. přinejmenším v řádu mnoha desítek let. Už jen proto, že jediný zoxidovaný kontakt pošle celou chytrou krabici na kolech hezky do prdele - pardon - do fatálního problému.
Btw. teď jsem uklízel kontejner, který mi sloužil jako základna. Vytáhl jsem vysavač, který pochází ze 70 let minulého století. Takže za dalších padesát let pokecáme, co ten váš chytrý, mladý a krásný vysavač ještě stále umí, a v jaké bude kondici...
Targusi
mám dálkově řízenou lednici! Zjistila jsem to, až už byla vybalená a četla jsem návod! Když mi ji prodávali, nikdo mě na to neupozornil. Dle návodu mi ji mohou na dálku opravit, ale co když mi zablokují otvírání dveří?
To je docela možné.
Pokud dostanou zprávu z vaší osobní váhy a zjistí, že jste zase přibrala. Doporučoval bych na váhu už raději nelézt ...
Re: babaluba Pořiďte si pořádný pajcr a
aspoň patnáctikilové kladivo.
A řiďte se v případě dálkové blokace dveří heslem z automechanického slabikáře: když to nejde silou, tak to půjde ještě větší silou.
Predikce znalce
Predikce znalce není přesnější než laika. Především u nových jevů jakým je koronavirus. Známý je příklad odhadu hmotnosti poraženého vola na trhu, kdy kolektivní odhad díky velkému počtu odhadujících vyrovnal jednotlivé výchylky a celkem přesně zprůměroval hmotnost na skutečnou.
https://cs.qwe.wiki/wiki/The_Wisdom_of_Crowds
Znalec je oproti laikovi přesnější jen ve chvíli, kdy se jedná o hodně podobný nebo stejný jev, který už znalec poznal v minulosti. Totéž ale může nastat u laika, který vidí jen stejný průběh a pamatuje si důsledky předchozí události.
... pak se ovšem
i laik stává znalcem.
Znalec
Znalý laik si ovšem neříká znalec, i když se jím vlastně stane díky přesnému odhadu.
"autonomní auta jsou reálným…
"autonomní auta jsou reálným projektem", pokud to myslíte doopravdy vážně, pak ve své podstatě píšete, že celý článek je jedna velká hloupost. Je možné popsat komplexní systémy, najít veškeré souvislosti a ty nějakým zázrakem vtělit do počítačového programu.
Již jen to, když se strhne opravdová průtrž, kdy není vidět na pár metrů, nebo pořádná chumelenice. V tom případě musí systém vydat pokyn, jsem slepý nevidím, neslyším, jsem zbaven veškerého poznání okolí, vše zastavte!!!
Tak velký optimismus vám vcelku závidím!!!
Mám na zkoumání, poznávání a předpovídání
vlastností a chování komplexních systémů takovýto starý, šeredný a úplně blbý názor:
Zkoumání a et cetera diskvalifikuje již sám zkoumač, pokud je ovlivněn svou vírou či ideologií.
Např.:
1) Úplně jinak budou vypadat přístup a postupy při predikci vývoje lidské společnosti z rukou a hlavy libertariánského "sociologa" a úplně jinak z rukou a hlavy sociologa s vyvinutější empatií pro lidstvo a planetu.
2) Výstupy Vzoromila Výsměška, nezvratně věřícího v placatost světa a jeho umístění na zádech veleželvy A´Tuin, se budou zásadně lišit od výstupů kosmologa majícího k dispozici data z Hubbleova teleskopu.
Atd.
Proto se např. klimatologové nejsou schopni dohodnout prakticky na ničem. Dtto epidemiologové ohledně nejen korunáče, nebo sociologové, zabývající se důsledky kupř. robotizace výroby a části služeb, nebo ekonomové a socinženýři ohledně problematiky rostoucí prekarisace širokých vrstech lidské populace.
A na závěr jen takový malinkatý střípek - přístup ajťáků k uživateli, který ohlásil neobvyklou poruchu na/v bedně. Prvotní odpovědí je tařka vždy "Taková porucha neexistuje, to tam nemůžeš mít". Po zaslání printscreenu s chybovým hlášením nastane chvíle ticha a následuje reakce "Cos udělal blbě?". Když ani to nevyjde (kupř. jsem jenom zapnul bednu a jinak neudělal vůbec nic), začnou teprve ajťáci zkoumat bednu a její HW a SW vnitřnosti. Pak buď provedou "cosi" (zásadně nesdělují vysvětlení, bo uživatel by tomu přce vůbec nemohl rozumět) a bedna naskočí, nebo suše dělí, že "Je to rozbitý" a bednu či její kousek je třeba opravit nebo vyměnit.
Nechci být hnidopich, ale…
Nechci být hnidopich, ale arcikancléř Výsměšek v placatost světa nikoliv věřil, on na něm skutečně žil. Protože Zeměplocha.
Jj, máte pravdu :o)
Jenže to nejde opravit.
Já mám mladého a perspektivního ajťáka v příbuzenstvu.
Ten po deseti minutách usilovného bušení do klávesnice pokrčí rameny a prohlásí: Hele, máš tam vindousy - tak se nediv! Komu není rady, tomu není pomoci!
Re: AH A co by mladý, a perspektivní
soudruh doporučoval po vzoru Pavla Zedníčka?
Jen tak pro zajímavost, kdybych se zbláznil a chtěl utratit nesmyslnou částku za další elektrokrabici?
Klimatická změna, koronavirus a nepodmíněný příjem
Klimatická změna - příliš složitý systém. Jsme sice schopni popsat jeho dílčí součásti, ale protože se navzájem ovlivňují, narůstá nám počet možností vývoje klima úměrně tomu, co už víme. Mohli bychom systém popsat a modelovat, kdybychom tomu věnovali dostatek úsilí a měli tak výkonné počítače (nemáme). Navíc do systému neustále někdo zasahuje tím, co udělá nebo neudělá (např. rozhodne se vypálit prales v Brazílii nebo Malajsii, aby tam napěstoval biopaliva do evropských motorů kvůli příkazu (směrnici) EU).
Koronavirus - virus sám časem mutuje a nevíme o něm skoro nic. Jediné znalosti jsou v tom, že se liší od jiných koronavirů svou strukturou. A to hodně. tedy může se lišit i svých dalším vývojem. Časem budeme schopni koronavirus popsat a zlepšit tak předpověď jeho budoucího chování, ale v dané chvíli toho schopni nejsme. Jsme v situaci, kterou dobře znají ekonomové. Jsou schopni popsat příčiny minulé krize, ale už ne příčiny té budoucí krize a ani, kdy přijde. Můžeme jen další vývoj odhadovat s větší či menší dávkou nejistoty.
Nepodmíněný příjem - ten už stejně všichni bereme. Buď je vyplácen formou sociálních dávek, důchodu nebo základní daňovou slevou na poplatníka ve výši 24 840 korun ročně, tedy 2070 korun měsíčně. Rozumné by bylo nahradit tak složitý systém něčím jednodušším, kdy by provoz celého systému tolik nestál. Tedy životním minimem 3 860 Kč každému člověku. K tomu platba důchodů, protože si na ně lidé vydělali za celý svůj život. Kdo ne, dostal by jen životní minimum, protože si jistě našetřil sám. Všechny dnešní ostatní sociální dávky pak poskytovat formou půjčky (v těžké situaci) nebo odpisem z daní. Zjednodušením výplat by se dosáhlo úspory v celém systému za budovy a jejich provoz. Takže ano, nepodmíněný příjem by měl šanci zlepšit fungování celého sociálního systému. Je jen otázkou, kdo a jak se jej chopí a jaké nastaví parametry systému. Politici totiž chtějí ovládat toky peněz, které jim dávají moc a možnost odklánění. Proto mají všechny takové systémy tendenci neustále zvyšovat svoji složitost a stávat se čím dál více neprůhlednými až do kolapsu celého systému. Liberálové mají pravdu v tom, že stát příliš komplikuje lidem život a zasahuje do jejich svobodného rozhodování.Sociálnější politické směry mají pravdu v tom, že jistá míra pomoci je nezbytná. Oba dva směry se ale navzájem vylučují a přitom pouze rovnovážný stav mezi nimi zaručí optimální fungování celého systému. Pohybujeme se v situaci tlumeného kmitání, kdy celý systém osciluje kolem rovnovážné polohy a amplituda jednotlivých kmitů časem klesá. https://cs.wikipedia.org/wiki/Tlumen%C3%A9_kmit%C3%A1n%C3%AD#/media/Sou… Převaha jedné ideologie nad druhou (pravice vs. levice) vychyluje rovnováhu a vytváří nový zdroj kmitání. Před 1989 jsme se pohybovali v oblasti levice. Pak přišel VK st a dostali jsme se příliš do oblasti pravice. Teď přichází levicové tendence z Bruselu. Proto můžeme předpovědět, že v dalším kmitu se posuneme opět do oblasti pravice. Bohužel doba mezi jednotlivými kmity (T) je natolik dlouhá, že jeden člověk prožije celý jeden kmit (klidně 30 nebo 41 let), ale jeho zkušenosti a poznatky zmizí s ním a nová generace opakuje chyby těch generací předešlých. Proto nedochází k tlumení jednotlivých výchylek v EU, zatímco v Anglii se staletou tradicí už k útlumu do rovnovážného stavu došlo. Totéž v USA s jejich deep state, který vytváří jejich rovnovážný stav. Ovšem v poslední době došlo k rozkmitání celého systému vstupem genderových témat (MeeToo), nových levicových hnutí (Gréta a její klimaalarmisté, BLM co okrádá bělochy), příchodem imigrantů z Afriky a Asie tyjících ze sociálního systému (signál, že je systém špatně nastaven), takže se rovnovážného stavu asi nedočkáme. Lidé se chtějí mít dobře a tak volí politiky, kteří jim jejich představy slíbí zajistit bez ohledu na to, o jak reálné nebo nereálné sliby jde. Potom ještě snaha o rovnostářství a vyrovnání rozdílů (ekonomických, sociálních, genderových), které se ale nikdy nepodaří vyrovnat, protože lidé jsou prostě různí. A proto je jediným řešením narůstajících rozporů kolaps celého systému společnosti, což obvykle končí válkou, zničením hodnot, starých vazeb a nastavením nového vývoje na spáleništi. Správně nastavený nepodmíněný příjem by tomu mohl zabránit. Jde jen o to, co je ta správná míra a jak ji nastavit. Správná odpověď je začít zvolna a postupně zvyšovat, výchylky řešit jednorázovou pomocí na komunální úrovni.
nepodmíněný příjem
Pokud nepodmíněný příjem nezajistí život na úrovni přiměřené době, tak jeho význam nechápu.
Pokud ho zajistí, tak jaký bude jeho dopad na dnešní mladou generaci, pro kterou je nyní hlavním kritériem při hledání práce množství volného času?
Nepodmíněný příjem
Nepodmíněný příjem může být jen záchovná dávka, aby umožnil holé přežití. Jinak se stane placeným výpalným. Má smysl dávat dávku k přežití, aby lidé nemuseli být bezdomovci. Když prachy prochlastají, je to na nich, co si zvolili za život. Všechno nad už stačí poskytovat jen jako slevu na dani z příjmu, takže by dotyčný měl nárok na nějakou větší částku peněz, kterou by díky tomu získal. Na ostatní stačí jednorázové věcné dary jako pomoc. Rozdávání peněz je vždy špatně.
Nepodmíněný příjem
je kravina. Zkuste si někdy pustit ty krásné dokumenty z přírody od National Geographic. A vyhledejte mi tam, kde někdo dostane v přírodě nepodmíněný příjem. Dost se zapotíte a nenajdete. Jsi slabej kus? Tak vypadni.
Nepodmíněný příjem v přírodě
Nepodmíněný příjem v přírodě rozdávají např. v Africe pytláci. Uloví slona nebo nosorožce, uříznou kly a maso nechají šelmám. Totéž sražená zvěř na dálnici, která se odplazí zemřít do houští. Zrovna tak zemědělci, kteří pro býložravce osejí pole chutnou plodinou. A černá zvěř hoduje v kukuřici, odkud nemá potřebu vylézat, leda se napít. Takže i v přírodě je nepodmíněný příjem díky člověku.
To ale není nepodmíněný…
To ale není nepodmíněný základní příjem - tedy jak si ho mnozí představují
Základní příjem
Není, většina lidí si jej představuje, že stát dá peníze, které někomu jinému sebere.
stát dá peníze, které vezme kde?
Když budete sedět doma na prdeli a ani nehnete prstem, tak si jednou měsíčně skočíte na úřad pro ty poukázky. Když budete vydělávat 30 kolíků, tak vám z nich ten stát určité procento vezme. Ale jsou zde nápady na tzv. progresivní daň, takže, když budete šikovný a vyděláte si měsíčně 300 kolíků, tak uvažují o tom, že vám to procento zvednou, taková daň za to, že jste v něčem dobrý a pak to pošlou tomu, co nedělá nic.
Pletu se?
Možná jsem to špatně pochopil, ale nyní ,, Když budete sedět doma na prdeli a ani nehnete prstem, tak si jednou měsíčně skočíte na úřad pro ty poukázky“, tak ty poukázky někdo rozděluje.
Rozdělování poukázek má nějaké náklady (mzdy, kanceláře, energie, atd..), plus hodnota poukázek.
Nepodmíněný příjem má být jen záchovná dávka, aby umožnil holé přežití.
Kdo chce žít lépe, bude muset pracovat.
S progresívním zdaněním práce se asi nepočítá. Pouze nabídka – poptávka.
Odpadne mnoho zbytečných profesí – poradců, atd.
Pouze je potřeba dát do rovnováhy úspory – zvýšené náklady.
Pletu se?
asi se nepletete
Akorát bych poupravil vaší větu: "Kdo chce žít lépe, bude muset pracovat". za: "Kdo chce žít, bude muset pracovat".
Kdo chce žít
Nepodmíněný příjem je výpalné placené za to, aby ti, kdo nemají na živobytí nemuseli loupit u těch, kdo pracují. Ti, co by i po poskytnutí nepodmíněného příjmu loupili, vraždili, apod. už zbývá jen zavřít do vězení. Takže kdo chce žít, nejspíše nebude pracovat, ale loupit. Podívejte se v Africe. když se neurodí, vezmou své AK47 a jdou do vedlejší oblasti, kde se urodilo, pro jídlo. Proč by pracovali usilovněji, když snazší je okrást ty, kdo pracují?
Vědci a poraděnci.
Je mnoho vědních oborů, kdy lze se 100% opakovat kdykoliv jejich závěry, třeba například diagram "železo-uhlík" a Curiův bod.
Jedním ze záhad je chování vědeckého oboru "Ekonomie". Například skoro všichni nositelé Nobelky za ekonomii jsou z USA (od vrahů z Volstrýtu), proto jsou asi USA státem s olbřím státním dluhem, tisknou pomocí soukr. firmy FED (od r.1913) ničím nekryté $ a korumpují jimi celý svět (světové platidlo) a vyvážejí svou inflaci do jiných zemí.
Naši ekonomové mají dvojjedinou funkci:
1) podporovat vládní kroky
2) kritizovat vládní kroky
Ekonomy jsem zavrhl, jako šarlatány, jejichž predikce nelze kdykoliv vědecky zdůvodnit!
A přeji všeckým krásný podzimní den (babí léto).
Ekonomové
Ekonomové přesně popíší minulou krizi a její příčiny, ale nikdy se netrefí v předpovědi krize příští. Občas se mezi nimi najde jeden, který náhodou ty příčiny krize další předpoví, protože si dovolí mít jiný než oficiální názor. ten pak dostane cenu Švédské centrální banky lidově zvanou Nobelovka za ekonomii.
O bankéřích nám svůj názor už sdělil Mark Twain: „Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a chce jej zpátky, když začne pršet.“
Zdroj: https://citaty.net/citaty/12119-mark-twain-banker-je-clovek-ktery-vam-z…
Ekonomie není věda. Jasno v tom mají anglosasové,
kteří používají termín science jen pro skutečné, exaktní vědy.
Exaktní vědy znají komplexní systémy a umí je předvídat. Pouze na to používají přiměřené metody. Pokud se týče koronaviru, zatím se chová naprosto standardně. Taková pandemie byla očekávána již desítky let a je ukázkou neschopnosti západního systému, že se na ni nedokázal připravit.
Ekonomie
Ekonomie neni veda, (je to socialni veda) a nema nobelovu cenu
tak Vám nevím, jestli je Ab a spol. tak geniální, nebo jestli
jim pomohla to náhoda. Psala jsem že mi došly roušky bez respirátoru - chyba - byl tam - v takovém placatém obalu, že od roušek na první pohled nerozeznatelný. Vrtalo mi hlavou proč jen jeden, že je to na nic, Když jsem jej vybalila - původně čekajíc na monstrum co tak vidím koldokola, zjistila jsem , že je to vlastně úplně jednoduché. Pro české mámy a babky - žáden problém vytvořit podle něj kopu respirátorů, daleko jednodušší než rouška. Navíc z bavlněné látky vyvařovatelné a tím pádem nafurt a odpadá starost kam s použitými papírovými. Ušetří se peněz, sice se zmenší počet nákupů dobrodějných prodavačů, a už se nedivím, že na celém netu návod jak ušít respirátor není k nalezení. Takže opravdu mají buď kliku nebo... nás tak nějak znají. A to jsem se divila, když už jsem viděla na některých vzorově barevné, jak jsou výrobci inovativní. Prdlajs ....na naše vynalézání holt nikdo nemá a svět dál bude utrácet kopy peněz za nové a nové a začnou známéproblémy "kam s ním" tž tam
Genialita Andrejka
tak tohle je zajímavý ve spojitosti s - komplexností systému -.
Je Andrejko geniální?
Pokud vezmu v úvahu dnešní téma, rozhodně není. Jen se na problémy dívá a řeší je komplexněji než jeho protivníci.
Příklad:
Zásadní problém současnosti je jeho sezení na vládní sesli, ze které nehodlá slízt. Asi se zde shodneme, že rozhodně není postavou v tak vysokém postavení, kterou by naše Kotlinka potřebovala na oné sesli.
Vyšplhal se na ni, usadil se a nehodlá z ní slézt.
Jeho skopnutí z oné sesle je posláním opozice.
A teď dojde k tomu nejhoršímu z hlediska komplexnosti systému.
A/ jeho náhrada, je vidět někdo, kdo by ho mohl nahradit?
Já tvrdím, že není, pokud tedy nevezmu v potaz možnost nového Nečase s bufetářkou
B/ I kdyby se "někdo našel", nepochybuji, že se někdo najde. Je zde problém jak Andrejkovi tu sesli podrazit, uříznout ji jednu, nebo více nožek.
A jsme u komplexnosti.
Opozice útočí na vládu, vše podle pravidel. A jakmile zapojíme do hry komplexnost, nebo výši úhlu pohledu, uvidíme diametrální rozdíl mezi taktikou Andrejka a opozice.
Jak jsem si stačil povšimnout, tak Andrejko a jeho melody boys zásadně neútočí na opoziční voličskou základnu. Útočí na vybrané, již odepsané zprofanované, kusy, jako je Kalousek. Což je mediálně velice vděčné.
Co dělá opozice? Začala útočit na voličský elektorát Andrejka a to totálně debilně, když už nevyšel Čapák.
Poslední příklad, důchodci a těch 5 000. Ve žvanírně tahle blbost byla podrobena ze strany opozice podrobena nevybíravému, řekněme šprajcu. Co se vlastně odehrálo?
Andrejko s velkou pompou slíbil, dal tomu slibu dost času a propagace. A nemá na to.
A protože se na věc dívá z z většího úhlu pohledu, komplexněji, nechal věc běžet vlastním tempem a životem. A opozice nelenila, na tenhle háček s chutí naskočila. Výsledek je ten, že voliči ji berou jako kazisvěta dobrých úmyslů Andrejka a současně umožnila Andrejkovi splnění slibu odsunout z pevného termínu - do Vánoc -, na - někdy -.
Takže Andrejko získal kladné body v příklonu voličstva, opozice přece zavinila, že důchodci dárek pod stromeček nedostanou. A současně ten slíbenej dáreček nemusí důchodcům poslat, protože opozice to znemožnila.
Tak je Anrejko geniální, nebo se jen na problémy dívá komlexněji?
Není ani geniální, ani…
Není ani geniální, ani problémy nevidí komplexněji. Dělá jen to, co spěje k cíli, jenž potřebuje. A přiznejme mu, dělá to dobře. O tom není sporu.
Nehádá se s opozicí, neb základní pochopení je, že hádka s opozicí je horší, než nedělání nic.
Sám jsem si metodu neprudit opozici vyzkoušel za mno let na své manželce. V začátcích jsem se ji snažil, když mne pořádně zpucovala, odporovat, vysvětlovat, vyviňovat a ...... Vždy to končilo nekonečnou hádkou v níž vždy zvítězila. Dnes na pucovačku nereaguji, případně ji sdělím, že má ve všem pravdu a je po hádkách.
Opozice dělá jako by neměla manželky, nebo nebyla schopna pochopit, že pokud nemají prsty na tepu státu, tedy spíš na penězích, nemají reálnou šanci pozici znemožnit. Určitě by bylo pro opozici prospěšnější, kdyby Velkého Bociana chválili.
Chce Bocian rozdat 5000 důchodcům, ano jsme pro a nebuďme troškaři dejte jim rovnou deset, nebo ještě lépe patnáct. To by vzalo Bocianovi pořádně vítr z plachet.
Porazit se dá jeho, ale jen a jen jeho vlastními zbraněmi.
Bocian protlačil sněmovnou 500 miliard dluhů, měli navrhovat 750 až 1000 miliard a pořádně vyfutrovat veškeré postižené skupiny.
To by ho hooodně bolelo, to by se krotil jak moučný červ.
S opozicí současné mentální úrovně je jak obouoký mezi slepými.
Bohužel, takhle komplexnost nefunguje.
Tohle je jen opět hra na jeden tah, svůj.
Komplexnost, vyžaduje něco "malinko" víc. Počítat s reakcí, obecenstva a hlavně protivníka.
Je to jako hrát špačka.
Praštit do konce špalíčku, predikovat jeho reakci, fakticky odhadnout jeho dráhu výskoku po úderu a odpálit ho.
A to bohužel dnešní mluvicí hlavy co si hrají na opozici naprosto nechápou.
Hrají jen na jeden tah, svůj.
A ještě debilně.
Ukázkový příklad:
Hodlali vyprodukovat protiváhu k elektorátu Andrejka, správný krok.
A jak jej realizovali?
Aktivovali novou krev a ti mladí MBA čím začali?
Oblbováním báby a dědka, útoky na zaostalé vidláky. Fakticky kobercové nálety na voličský elektorát Andrejka.
Naprosto geniální, já bejt Andrejkem dám jim medajli za zásluhy!
( Přece je nebetyčná blbost útočit na někoho, koho chci získat)
Takže opět, hra na jeden tah, svůj. Komplexnost řešení problému je v labrdonu.
komplexnost
mirek58.
Na to přece má Babiš většinu v parlamentu,aby cokoliv prosadil,nemůže se vymlouvat na opozici.
Pokud to mělo být plácnutí do vody,že s určitostí počítal s tím,aby to neprošlo,tak to je hoooódně vyčůrané.
To ano,
jenomže v tom případě by slib musel realizovat.
Takhle zapojil do akce opozici a výsledek, je, že nic nemusí a nenese za nesplněný slib zodpovědnost!
A líže smetánku přízně voličů, je za klaďáka.
jen tak dotaz na znalce PC
šprajcnul se mi kdo ví proč gůgl, nejede a nejede. Vččera jsem PC normálně vypla, a ráno, že né, pak se půlhodiny "opravoval", až jsem to nevydržela, vypnout při |"opravách " nešel tak jsem mu odebrala gábl. No a při dalším spuštění nereagoval vůbec, tak jsem přešla na Firefox... a včil co s tím. Zkoušet dál s možností že se kousne bedna sakumprásk, nebo odinstalovat. Poradí někdo
Z vašeho popisu se toho moc poznat nedá...
Přestal vám jít prohlížeč? A který? Chrome? Edge? Klidně zůstaňte u Firefoxu, nic tím nemůžete zkazit. Nebo si nainstalujte Vivaldi (htttps://vivaldi.com), který je založený na stejné technologii jako Chrome, případně prohlížeč Brave (https://brave.com), což je totéž, jen jinak vypadá (víc jako Chrome) a údajně víc dbá na soukromí a bezpečnost.
Případně
Tor browser,který anonymizuje uživatele.
Anebo použít VPN
Akorát je potřeba připravit se na měsíční platby. Prohlížeč Opera sice nabízí VPN zdarma, pokud jej uživatel aktivuje, ale podle všeho ona zdarma není bez vad na kráse.
chrome, po uvítání jsem jej…
chrome, po uvítání jsem jej odklikla a dostala se tím k dalším funkcím, což bohužel nemůžu a celé zázemí si - jestli se nerozjede, budu muset budovat znovu...nefunguje.
Možná se vám jen
Možná se vám jen poškodil profil, třeba nevhodným vypnutím či restartem PC. Zkuste profil resetovat, viz https://support.google.com/chrome/answer/3296214?hl=cs
nic se, zdá se, nepoškodilo.
To si jen jejich kontrola zašpásovala v domnění, že mne vytrestá- čertví zač. Co 2 hoďky jsem zkoušela, ani ťuk, takže jsem až do 16 vandrovala po síti přes Firefox. A ejhle ve čtyři jede jak po másle...
njn, jestli oni nezaregistrovali, jak jsem se ptala není-li lepší odinstalovat, jinak si to nemůžu vysvětlit :-)
Re: ema Znalcem nejsem ani náhodou a
vyznávám zásadu nepřipustit žádnou aktualizaci stávajícího funkčního systému.
Proto jedu na prehistorické W7 a důsledně čistím a mažu jakékoli aktualizace, které občas (zřídka) do systému proniknou. A totéž provádím s operační pamětí, nebo jak se tomu nadává.
Výsledkem je stále poměrně rychlý komp s minimem starostí o provoz.
Nejrozumnější sdělení tohoto traktátu :
"...S podobnými problémy bych mohl pokračovat dále a dále. Už toho ale pro dnešek nechám...."
Garantovaný příjem
Současný systém jde ale do kopru. Obsluha podsystému rozdělování dávek již začíná převyšovat ony dávky, protože si někteří myslí, že všichni mají nezadatelné právo na štěstí. A pobírači se v tom naučili chodit a optimalizují.
Letošní výdaje státu na sociálních dávky (z toho je 54% na důchody) je 913 milard Kč. Pokud tuto částku rozdělíme mezi 7 milionů starších 18-ti let, tak to máme 135.500,- Kč za rok, tedy necelých 11 tisíc měsíčně.
To není sice moc, ale co tak rozpustit všechny sociální úřady a úřady práce, chráněné dílny, neziskové organizace, etc. Budovy by se mohly prodat a ušetřilo by se i na dodávkách IT a veškerých systémů, na údržbě budov, energiích, etc.
Dokonce letos stát hodlá rozpustit nově 500 miliard mezi potřebné. V příštích letech se zase něco najde. Co tak vyhlásit neutralitu, vystoupit z NATO a krouhnout náklady na armádu? Zrušit platby za nemocenskou? Zdanit vodárny? Omezit jen na občany ČR nebo jen pro narozené v ČR?
Potom můžeme být na víc než dvojnásobku. No a nějakých 50 tisíc měsíčně se rodině s dvěma dospělými jistě bude hodit. Pokud mají doma navíc seniora či dva, tak to již je pořádný balík měsíčně.
Jako bonus bude fůra propuštěných úředníků zařazených do výrobního procesu a tedy zvyšující tu potřebnou část HDP, kde se vytvářejí potřebné hodnoty.
P.S.: Garantovaný příjem má i řadu jiných pozitiv. Třeba narovnání trhu s nájemným bydlením. Pro nájemníky čerpající příspěvek a doplatek na bydlení je výhodnější si pronajmout byt ve městě, kde jim vyjde tabulkově na 10-15 tisíc měsíčně než někde na vesnici, kde dostanou jen 3-4 tisíce. Nedej bože bydlet ve vlastním, třeba na vesnici. Taky je výhodnější, když je z maminky matka samoživitelka a otec je jen na návštěvě.
Také proč topit levně třeba dřevem, když jim stát zaplatí elektrický přímotop. Etc. etc. ...
A z morálního hlediska bych se na to díval jako na dividendu, tedy platbu za užívání statků, které vytvořili naši předci.
Achjo...
Fakt máte pocit, že důchody, nemocenská, mateřská a další PLNĚNÍ Z POJISTNÉHO jsou socdávkami?
Jestli jo, tak jste tu asi špatně.
A vzhledem k tomu, co za kravinu jste napsal/a hned v úvodu příspěvku, nemá ani smysl pokračovat v jeho čtení a v reakci.
Sorry jako...
Otázka zní jinak, šly by ty…
Otázka zní jinak, šly by ty Vámi vyjmenované dávky nahradit jednou automatickou dávkou - garantovaným příjmem, a to těmi cca 25 tisíci? Tak aby se ušetřila drahá obsluha ve výši 12 tisíc?