Žňové střípky IV. Rusko

Velkopodnikatel v mase nemá pravdu. Sankce, Putin a Krym jsou jen další z příčin, proč ne výrobu masa.

Dle údajů ČSÚ je Česká republika ve výrobě masa soběstačná přibližně z 52 %.

To znamená, že v současné době musíme polovinu spotřeby pokrýt dovozem. Příčinou není neschopnost našich zemědělců, ani rostoucí soběstačnost Ruska.

Příčinou je Telička !
Je až neuvěřitelné, že jeden člověk dokáže v zemi zničit živočišnou produkci, ale je to tak.

Podívejme na Polsko :

Krzysztof Ardanowski
polský ministr zemědělství

„Přece jestli toto obrovské množství potravin nevyvezeme, tak my Poláci to všechno nesníme.“

Jak to, že v Polsku to jde a u nás ne ? Odpověď je jednoduchá. Příčinou jsou podmínky, které Česká republika vyjednala při vstupu do EU !

Krzysztof Ardanowski
polský ministr zemědělství

zaujímají polopravdy a lži, druhou polovinu hokej v USA - a to je horký srpen!!! Novináři šíří podvrhy a nesmysly. Verbež je na všech vedoucích pozicích (s výjimkami, které neznám). Přijede Pomelo za štětináčem vystrkovačem a to bude teprve smršť informací!

U Chrchla se zatmělo
přiletělo Pomelo.
Mělo břicho jako vanu
neslo noty ke tchajvanu.
Už mu nesou jídlo, pití
v tom ucítí něco v řiti
cosi mu kdos podstrčil
za ním stojí vystrčil.
Hola hej můj drahý pane,
mám to celé ošůpané
strkám trkám celé dny
jsem hodně neposedný
postrkám to v tchaji peji
anebo mám pomaleji?

ale já si myslím, že jsme v době, kdy prožíváme ten pravý komunismus.
Pipina roztahuje nohy a naseká 4 až 10 harantů, státe postarej se.
Škodovce za miliardy proinvestuje stát vnější infrastrukturu, státe postarej se.
Podnikatel blbě zainvestuje do penzionů, hotelů, státe postarej se.
Nic jiného není slyšet, jen státe postarej se, dej. Protože já jsem blbej.
A stát potažmo Andrejko dává.
To je ten pravý komunisnus!!!!!!!!

k nedávné diskusi ohledně zrušení superhrubé mzdy
MinFin už přemýšlí jaká bude sazba daně po zrušení SPH mzdy, aby sekera nebyla tak veliká.
"V případě patnáctiprocentní sazby daně z příjmů zaměstnanců by výpadek příjmů do státního rozpočtu byl kolem 90 miliard Kč. „Něco z toho se vrátí na DPH, protože lidé s vyšší výplatou více utratí. Takže řekněme minus 76 miliard,” uvedla Schillerová. Pokud by daň byla 19 procent, pak by výpadek na příjmech rozpočtu byl podle původního návrhu z roku 2018 kolem 27 miliard."

"Pokud rušíme superhrubou mzdu, měli bychom se nějak postavit i k solidární přirážce. Jediná cesta je progresivní zdanění. Nevidím důvod, aby vysokopříjmoví lidé platili 15 procent,” uvedla ministryně. Progrese by podle ní měla být výhodnější než dnešní efektivní zdanění, které je 20,1 procenta, ale vyšší než 15 procent. O snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění ministryně neuvažuje."

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/schillerova-planuje-progresivni-zd…

MUDr. Ivan David
3 hod ·

Řecko navrhuje, aby spor s Tureckem o námořní hranici rozhodl Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

Po sérii válečných manévrů v Egejském moři, kdy v červenci hrozilo vypuknutí horké války mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem a Kyprem na druhé straně, nastoupili na scénu diplomaté. Kypr požádal, aby se role mediátora jeho sporu s Tureckem ujalo Rusko. Po úvodních telefonických konzultacích s oběma stranami nyní „pendluje“ mezi Ankarou a Nikósií ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Válku mezi dvěma členy NATO – Řeckem a Tureckem – se snaží diplomatickou cestou odvrátit USA.

EU opět selhala. Ve sporu dvou svých členů – Řecka a Kypru s Tureckem se vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell i Angela Merkelová – kancléřka Německa, které právě předsedá Evropské radě, postavili na stranu Turecka. Tedy země, která členem EU není. Brusel i Berlín opět předvedli, že EU není žádnou zárukou míru ani bezpečnosti členů EU.

Totéž platí o NATO jako organizaci. Zaměstnanci ústředí v Bruselu se nijak nepokusili zabránit střetu dvou členských států. Soudě podle jejich veřejných vyjádření je jejich jedinou starostí, aby při řešení sporu náhodou neuspělo Rusko. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis si včera veřejně stěžoval na chování generálního tajemníka NATO Jense Stolteberga. „Když jeden členský stát NATO vojensky napadá druhého člena nemůže Aliance zachovávat neutralitu, dělat „mrtvého brouka“, ani přihlížet tomu, jak země s větší armádou napadá početně slabšího spojence.“, řekl Mitsotakis řeckému webu el.gr.

Tento týden vyslal US prezident Donald Trump k jednání do Athén a Ankary zvláštního zmocněnce Nicolase Burnse (na prvním obrázku s řeckým premiérem). Jde o veterána americké diplomacie, který ve State departmentu působil již během studené války. Ve středu se Burns setkal s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Po několikahodninovém jednání, jehož součástí byla i videokonference s tureckým prezidentem Recepem Erdoganem, premiér oznámil, že Řecko navrhuje předložit spor o vymezení pobřežních vod a výhradních ekonomických zón Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu.

„Prezidentovi Erdoganovi jsem jasně řekl, že jsem vždy ochoten prodiskutovat jednu výjimečnou otázku, o které se domníváme, že máme s Tureckem, a to vymezení našich námořních zón v Egejském moři a ve východním Středomoří. Proto jsme prohlásili, že jsme ochotni pokračovat v rozhovorech, ale nemůžeme tak učinit pod hrozbou, ani se nedostavíme k vyjednávacímu stolu v pozici vydíraného. Výhrůžky porušením naší svrchovanosti jsem jasně odmítl.“, řekl Mitsotakis po jednání. Vzápětí podle libanonské agentury Al-Masdar dodal, že pokud se obě země nebudou schopny o námořní hranici vzájemně dohodnout, navrhuje Řecko, aby hranice vymezil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Ze strany Řecka jde o signál, že chce spor řešit mírovou cestou a nikoli válkou. Mezinárodní soudní dvůr je soudním orgánem OSN pro řešení sporů mezi státy. K tomu, aby soud mohl spor posuzovat je však nutný souhlas všech stran sporu. Tedy nejen Řecka, ale i Turecka, Kypru a Libye. Nárok na naleziště ropy a plynu u řeckých ostrovů a u Kypru si Turecko činí na základě dohody o vymezení námořních teritorií, kterou Erdogan uzavřel s mluvčím džihádistických milicí sdružených ve vládě národní shody (GNA) – samozvaným premiérem Faízem Al-Sarrádžem.

Jenže islamistické milice ovládají jen malou západní část Libye a nikoli poloostrov Kyrenaiku, která je ve správě posledního zvoleného libyjského parlamentu se sídlem v Benghází. Vojensky ji ovládá Libyjská národní armáda (LNA), jíž velí polní maršál Chalífa Haftar. Vymezení mořského dna kolem řeckých ostrovů jako podmořského šelfu, vybíhajícího na jedné straně z Kyrenaiky a na druhé straně z turecké pevniny, které připouští Úmluva o mořském právu jako jednu z možností, je v tomto případě nepoužitelná. Sarrádž, který se premiérem sám prohlásil v exilu v Tunisu a nikdy neprošel žádnými volbami, prostě není oprávněn uzavírat smlouvy za tu část Libye, kterou nespravuje.

Už jen na tom, která strana libyjské občanské války je oprávněna zemi zastupovat u soudu, může ztroskotat snaha o přesunutí sporu před mezinárodní tribunál v Haagu. Řecko, stejně jako Kypr, Sarrádže jako legitimního představitele Libye neuznává. Sarrádže za premiéra dočasné vpády uznal pouze zvláštní zmocněnec OSN pro Libyi Ghassan Salamé. Za tento krok, k němuž ale podle Charty OSN nebyl oprávněn, se však musel „poroučet“ nejen z funkce, ale i z diplomacie. Egypt, který jej do OSN vyslal, ho zbavil diplomatického pasu a poslal do civilu. V GNA bojuje řada militantů z Muslimského bratrstva, které v Egyptě od moci odstavila armáda, jež v současné době v zemi vládne. Egypt je jedním ze spojenců maršála Haftara.

Samostatnou otázkou je, jestli by autoritu soudu bylo ochotno uznat Turecko, které soustavně porušuje mezinárodní právo. Smlouva Erdogan-Sarrádž totiž zcela ignoruje existenci řeckých ostrovů a Kyperské republiky. Podle úmluvy o mořském právu jsou kolem pobřeží Kyperské republiky a kolem každého z řeckých ostrovů dvanáctimílové teritoriální vody Kypru a Řecka, které se počítají jako „území“ těchto států. Dno od každého z řeckých ostrovů a od Kypru až na půl cesty k sousednímu státu – v případě Turecka směrem k Turecku je podle úmluvy výhradní ekonomickou zónou (VEZ). Těžit nebo provádět průzkum v nich lze pouze se souhlasem vlády státu, jemuž VEZ náleží. V místech, kde Turci nelegálně těží, tedy vlády Řecka a Kypru.

I kdyby se nakonec všechny strany sporu dohodly, že souhlasí s předložením problému haagskému tribunálu, tak to ještě nemusí být cesta ke konečnému vyřešení sporu. Rozsudky Mezinárodního soudního dvora totiž nejsou nijak vymahatelné, pokud s nimi všechny strany sporu nesouhlasí. Za příklad bezzubosti soudu lze uvést spor Nikaragua versus USA. V roce 1985 obě země souhlasily s tím, že soud bude řešit americké zaminování nikaragujských přístavů a finanční i zbraňovou podporu nikaragujských paramilitárních jednotek Contras, které teroristickou formou bojovaly proti legální vládě. V roce 1996 dal soud dal zapravdu Nikaragui, když zaminování jejich přístavů letectvem USA prohlásil za porušení mezinárodního práva v oblasti námořního obchodu. Podporu Contras označil za porušení svrchovanosti Nikaragui a zasahování do jejich vnitřních záležitostí, které je neslučitelné s Chartou OSN.

Nikaragua se však od USA nikdy nedočkala odškodného za zmařené obchody, které se nemohly uskutečnit kvůli neprůjezdnosti přístavů. Ani úhrady nákladů na jejich odminování. Vláda USA prohlásila, že s rozsudkem nesouhlasí a odmítla jej splnit. Když si nikaragujská vláda na neplnění rozsudku stěžovala v OSN, velvyslanec USA jako stálý člen Rady bezpečnosti samozřejmě vetoval rezoluci zaměřenou proti zemi, jíž zastupuje. Soudci v Haagu jsou si slabosti této instituce dobře vědomi. Verdikt v cause USA vs. Nikaragua, v němž dali za „na celé čáře“ za pravdu Nikaragui, je výjimečný. Většina rozsudků je formulována tak, aby obě strany mohly tvrdit, že spor neprohrály. Lidově řečeno, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“.

Trapnou zkušenost s tímto soudem udělalo o bývalé Československo ve sporu s Maďarskem o vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros. V roce 1977 sjednaly obě země smlouvu o vybudování soustavy přehrad na Dunaji, které měly bránit povodním, a zvýšit splavnost řeky a umožnit výrobu elektřiny. Československo během 80. let postavilo přehradu u slovenského Gabčíkova. Maďarsku, které s ekonomickou transformací a přechodem na kapitalismus začalo již polovině 80. let, však došly peníze mnohem dříve a stupeň v Nagymaros nepostavilo. V roce 1989 Maďarsko od smlouvy odstoupilo. V roce 1990 maďarská vláda dokonce požadovala, aby Československo zbouralo již téměř hotovou přehradu, která je nakonec menší než původně plánovaná, aby se vešla jen na slovenské území. Těsně před rozpadem federace došlo k dohodě s Maďarskem o předání sporu do Haagu.

Soudci Mezinárodního soudního dvora nakonec v roce 1997 rozhodli, že Maďarsko nebylo oprávněno smlouvu vypovědět a požadavek na zbourání Gabčíkova zcela odmítli. Zároveň však nenařídili Maďarsku dostavět přehradu v Nagymaros i když konstatovali, že její absence poškozuje jako Slovensko, tak i Rakousko. Sporné strany pouze vyzvali, aby se „nějak dohodly na řešení“. Slovenská i maďarská vláda označily verdikt, který nic nevyřešil, za své vítězství.

Gabčíkovo dodnes stojí a funguje, i když v omezeném rozsahu a s menším výkone výroby elektřiny. V Nagymaros výstavba žádné přehrad dodnes ani nezačala. Před 2 lety se tehdejší premiéři Robert Fico a Viktor Orbán sešli a dohodli se, že se jejich zmocněnci pokusí po letech dohodnout, jak naplnit výrok soudu. Tím to ale prozatím skončilo.

v Jašově mají koroñáka 3 jeptišky a kněz.

Místo toho,co bylo myšleno USA.že sankce donutí a Rusko padne na kolena,tak to Rusko pomohlo.
To je právě to,že Rusko si může dupnout,kdežto naše republika musí poslouchat.
Jak už jsem psal,naše kvalitní potraviny se vyváží a dováží sajrat ze západu.
Vidím to občas,přímo Italský kamion nakládá vykrmené býci.Vyváží se mléko,obilí,slad i ty Vodňaské kuřata.
Pak se řekne,že musíme dovážet tolik a tolik masa,musíme,když to naše jde ven.
Kdo to dělá ve velkém,snad nemusím napovídat.

Omlouvám se
ale pro mne Vlk dneska za jedna a tam mu to sdělit nemohu
===
a ještě že k nám dorazí ten Pompejo možná i s Cézarem
třeba ten odstaveček vlčákovi objasní
:-)))